Perindopril/amlodipin mylan 
 
Související s perindoprilem
Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) 
pomocí kombinovaném užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo 
aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená 
funkce ledvin (včetně akutního renálního selhání) ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující 
RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1). 
 
Léky zvyšující riziko angioedému 
Souběžné užívání inhibitorů ACE a sakubitrilu/valsartanu je kontraindikováno z důvodu zvýšeného 
rizika angioedému (viz body 4.3 a 4.4).  
 
Souběžné užívání inhibitorů ACE s racekadotrilem, mTOR inhibitory (např. sirolimus, everolimus, 
temsirolimus) a může vést ke zvýšenému riziku angioedému (viz bod 4.4). 
 
Léky vyvolávající hyperkalemii: 
 
Některé léky nebo terapeutické třídy mohou zvýšit výskyt hyperkalemie: aliskiren, soli draslíku, 
draslík šetřící diuretika, inhibitory ACE, antagonisté receptorů pro angiotenzin II, NSAID, hepariny, 
imunosupresiva jako cyklosporin nebo takrolimus, trimethoprim a a fixní kombinace se 
sulfamethoxazolem (kotrimoxazol). Kombinace těchto léků zvyšuje riziko hyperkalemie. 
 
Cyklosporin: 
Při souběžném užívání inhibitorů ACE a cyklosporinu se může objevit hyperkalemie. Doporučuje se 
kontrolovat hladinu draslíku v séru. 
 
Heparin: 
Při souběžném užívání inhibitorů ACE a heparinu se může objevit hyperkalemie. Doporučuje se 
kontrolovat hladinu draslíku v séru. 
 
Souběžná léčba je kontraindikována (viz bod 4.3): 
Aliskiren: 
U pacientů s diabetem nebo poruchou funkce ledvin se zvyšuje riziko hyperkalemie, zhoršují se 
renální funkce a zvyšuje se riziko kardiovaskulární morbidity a mortality. 
 
Extrakorporální léčba: 
Extrakorporální léčba vedoucí ke kontaktu krve s negativně nabitým povrchem jako je dialýza nebo 
hemofiltrace pomocí vysoce propustných membrán (např. polyakrylonitrilové membrány) a aferéza 
nízkodenzitních lipoproteinů pomocí dextran-sulfátu vzhledem ke zvýšenému riziku závažných 
anafylaktoidních reakcí (viz bod 4.3). Pokud je potřeba tato léčba, má by být zváženo použití jiných 
dialyzačních membrán nebo jiných skupin antihypertenziv. 
 
Sakubitril/valsartan: 
Souběžné užívání perindoprilu se sakubitrilem/valsartanem je kontraindikováno z důvodu zvýšeného 
rizika angioedému, protože dochází k současné inhibici neprilysinu a inhibitorů ACE. 
Sakubitril/valsartan nesmí být podán dříve než za 36 hodin od poslední dávky perindoprilu. Léčba 
perindoprilem nesmí být zahájena dříve než za 36 hodin od poslední dávky sakubitrilu/valsartanu (viz 
body 4.3 a 4.4). 
 
Souběžná léčba není doporučena (viz bod 4.4): 
Aliskiren: 
U jiných pacientů než diabetiků nebo pacientů s poruchou funkce ledvin se zvyšuje riziko 
hyperkalemie, zhoršují se renální funkce a zvyšuje se riziko kardiovaskulární morbidity a mortality. 
 
Souběžná léčba inhibitorem ACE a blokátorem receptorů pro angiotenzin: 
Z literatury bylo hlášeno, že u pacientů s prokázaným aterosklerotickým onemocněním, srdečním 
selháním nebo s diabetem s konečným orgánovým poškozením, je současná léčba inhibitorem ACE a 
blokátorem receptorů pro angiotenzin spojována s vyšší frekvencí hypotenze, synkopy, hyperkalemie 
a zhoršující se renální funkcí (zahrnující akutní renální selhání) ve srovnání s užitím samotného 
blokátoru systému renin-angiotenzin-aldosteron. Duální blokáda (např. kombinací inhibitoru ACE s 
antagonistou receptorů pro angiotenzin II) má být omezena na individuálně definované případy s 
pečlivým monitorováním renální funkce, hladin draslíku a krevního tlaku. 
 
Estramustin: 
Riziko zvýšených nežádoucích účinků, jako je angioneurotický edém (angioedém). 
 
Kotrimoxazol (trimethoprim/sulfamethoxazol): 
Pacienti užívající souběžně kotrimoxazol (trimethoprim/sulfamethoxazol) mohou mít vyšší riziko 
hyperkalemie (viz 4.4). 
 
Draslík šetřící diuretika, doplňky stravy obsahující draslík nebo náhražky soli obsahující draslík: 
Hladina draslíku v séru obvykle zůstává v normálu, ale u některých pacientů se může při léčbě 
perindoprilem objevit hyperkalemie. Draslík šetřící diuretika (např. spironolakton, triamteren nebo 
amilorid), doplňky stravy obsahující draslík nebo náhražky soli obsahující draslík mohou vést k 
 
významnému zvýšení hladiny draslíku v séru. Při podávání perindoprilu společně s dalšími látkami, 
které zvyšují hladinu draslíku v séru, jako je trimethoprim a kotrimoxazol 
(trimethoprim/sulfamethoxazol), je zapotřebí opatrnost, protože o trimethoprimu je známo, že se 
chová jako draslík šetřící diuretikum jako amilorid. Proto není kombinace perindoprilu s výše 
zmíněnými přípravky doporučena. Pokud je souběžné podávání indikováno, je třeba je podávat s 
opatrností a s pravidelnými kontrolami hladin draslíku v séru.  
 
Lithium: 
Při souběžném užívání lithia s inhibitory ACE byly hlášeny reverzibilní vzestupy koncentrací lithia v 
krevním séru a toxicity (závažná neurotoxicita). Kombinace perindoprilu s lithiem se nedoporučuje. 
Pokud je však tato kombinace nezbytná, doporučuje se pravidelné monitorování sérových koncentrací 
lithia (viz bod 4.4). 
 
Souběžné užívání, které vyžaduje zvláštní opatrnost: 
Antidiabetika (insulin, perorální antidiabetika): 
Epidemiologické studie ukázaly, že souběžné podávání inhibitorů ACE a antidiabetik (insulin, 
perorální antidiabetika) může zvyšovat hypoglykemický účinek s rizikem hypoglykemie. Tento účinek 
se objevuje s vyšší pravděpodobností během prvních týdnů kombinované léčby a u pacientů s 
poruchou funkce ledvin 
 
Draslík nešetřící diuretika: 
Pacienti, kteří užívají diuretika, zejména ti, u kterých je snížený objem tekutin a/nebo množství soli, 
mohou po zahájení terapie inhibitorem ACE zaznamenat nadměrné snížení krevního tlaku. Možnost 
hypotenzních účinků lze omezit přerušením podávání diuretika, zvýšením objemu tekutin nebo 
dodávkou soli před zahájením léčby perindoprilem. 
 
U arteriální hypertenze, kdy předchozí diuretická léčba mohla vyvolat depleci solí/tekutin, je nutno 
diuretikum vysadit před zahájením terapie inhibitorem ACE, a následně může být znovu zahájeno 
podávání draslík nešetřícího diuretika, nebo terapie ACE inhibitory musí být zahájena nízkými 
dávkami, které se postupně zvyšují.  
 
U diuretiky léčeného městnavého srdečního selhání, léčba inhibitorem ACE má být zahájena velmi 
nízkými dávkami, případně po redukci dávky současně podávaného draslík nešetřícího diuretika. Ve 
všech případech musí být monitorovány renální funkce (hladiny kreatininu) během prvních několika 
týdnů léčby inhibitorem ACE. 
 
Draslík šetřící diuretika (eplerenon, spironolakton): 
S eplerenonem nebo spironolaktonem v dávkách mezi 12,5 mg až 50 mg denně a s nízkými dávkami 
inhibitorů ACE:  
V léčbě srdečního selhání třídy II-IV (NYHA) s ejekční frakcí <40 % a s předchozí léčbou inhibitory 
ACE a kličkovými diuretiky, vzniká riziko hyperkalemie, potenciálně letální, zvláště v případě 
nedodržování předpisu dávkování v této kombinaci.  
Před zahájením užívání kombinace je nutno zkontrolovat, že není přítomná hyperkalemie a porucha 
funkce ledvin.  
Pečlivé monitorování kalemie a kreatininemie je doporučeno na začátku léčby jednou týdně v prvním 
měsíci léčby a poté jednou za měsíc. 
 
Racekadotril: 
O inhibitorech ACE (např. perindopril) je známo, že způsobují angioedém. Toto riziko se může zvýšit 
při souběžném užívání s racekadotrilem (lék používaný k léčbě akutního průjmu). 
 
Inhibitory mTOR (např. sirolimus, everolimus, temsirolimus): 
Pacienti užívající souběžně mTOR inhibitory mohou mít zvýšené riziko angioedému (viz bod 4.4). 
 
Nesteroidní antiflogistika (NSAID), včetně kyseliny acetylsalicylové ≥ 3 g/den: 
Při současném podávání inhibitorů ACE a nesteroidních protizánětlivých léků (např. kyseliny 
acetylsalicylové v protizánětlivém dávkovacím režimu, inhibitorů COX-2 a neselektivních NSAID) 
 
může dojít k oslabení antihypertenzního účinku. Podávání NSAID spolu s inhibitory ACE může vést 
ke zvýšení rizika zhoršení renálních funkcí, včetně možného akutního selhání ledvin a zvýšení 
draslíku v séru, především u pacientů s již existující zhoršenou funkcí ledvin. Kombinace má být 
podávána s opatrností, především u starších pacientů. Pacienti mají být adekvátně hydratováni a má 
být zváženo monitorování renálních funkcí po zahájení současného podávání a poté v pravidelných 
intervalech 
 
Souběžná léčba, která vyžaduje určitou opatrnost: 
 
Gliptiny (linagliptin, saxagliptin, sitagliptin, vildagliptin): 
Zvýšené riziko angioedému, kvůli snížené aktivitě dipeptidyl peptidázy IV (DPP-IV) způsobené 
gliptinem u pacientů léčených inhibitorem ACE. 
 
Sympatomimetika: 
Sympatomimetika mohou snížit antihypertenzní účinek inhibitorů ACE. 
 
Zlato: 
Nitritoidní reakce (se symptomy jako zrudnutí obličeje, nauzea, zvracení a hypotenze) byly vzácně 
hlášeny u pacientů léčených injekcemi zlata (natrium-aurothiomalát) a současně inhibitorem ACE 
včetně perindoprilu. 
 
Související s amlodipinem
Souběžná léčba, která se nedoporučuje: 
Dantrolen (infuze): U zvířat byla ve spojitosti s hyperkalemií po podání verapamilu a dantrolenu i.v. 
pozorována letální komorová fibrilace a kardiovaskulární kolaps. Vzhledem k riziku hyperkalemie se 
nedoporučuje současné podávání blokátorů kalciových kanálů jako je amlodipin u pacientů 
náchylných k maligní hypertermii a léčených na maligní hypertermii. 
 
Kombinace vyžadující zvláštní opatrnost: 
Induktory CYP3A4: Při souběžné léčbě se známými induktory CYP3A4 se mohou měnit plazmatické 
koncentrace amlodipinu. Proto je zapotřebí během souběžné léčby, zejména silnými induktory 
CYP3A4 (např. rifampicin, třezalka tečkovaná), a po ní monitorovat krevní tlak a případně zvážit 
úpravu dávky. 
Inhibitory CYP3A4: Současné použití amlodipinu se silnými nebo středně silnými inhibitory CYP3A(proteázové inhibitory, azolová antimykotika, makrolidy jako erytromycin a klarithromycin, verapamil 
nebo diltiazem) může způsobit signifikantní zvýšení expozice amlodipinu. Klinická interpretace těchto 
farmakokinetických změn může být více zřetelná u starších pacientů. Tedy může být požadováno 
klinické monitorování a přizpůsobení dávky. 
 
U pacientů užívajících klarithromycin současně s amlodipinem existuje zvýšené riziko hypotenze. 
Pokud je amlodipin podáván současně s klarithromycinem, doporučuje se pečlivě pacienty sledovat. 
 
Kombinace používané po pečlivém uvážení: 
Amlodipin s účinky na snížení krevního tlaku zvyšuje účinky na snížení krevního tlaku dalších léků s 
antihypertenzními vlastnostmi. 
 
Takrolimus: 
Při současném užívání takrolimu s amlodipinem existuje riziko zvýšené hladiny takrolimu v krvi. Aby 
se zamezilo toxicitě takrolimu, je u pacientů léčených takrolimem při současném podávání amlodipinu 
třeba monitorovat hladiny takrolimu v krvi a v případě potřeby upravit dávkování takrolimu. 
 
Působení inhibitorů rapamycinu (mTOR)
Inhibitory mTOR, jako je sirolimus, temsirolimus a everolimus, jsou substráty CYP3A. Amlodipin je 
slabým inhibitorem CYP3A. Při souběžném užívání inhibitorů mTOR může amlodipin zvýšit expozici 
inhibitorů mTOR. 
 
Cyklosporin: 
 
Nebyly provedeny žádné studie interakcí s cyklosporinem a amlodipinem u zdravých dobrovolníků 
nebo u jiných skupin pacientů, s výjimkou pacientů po transplantaci ledviny, u kterých byla 
pozorována variabilní zvýšení minimálních koncentrací cyklosporinu (v průměru 0 % až 40 %). Je 
třeba uvážit sledování hladin cyklosporinu u pacientů po transplantaci ledviny léčených amlodipinem 
a podle potřeby snížit dávku cyklosporinu. 
 
Simvastatin: 
Současné podávání opakovaných dávek 10 mg amlodipinu a 80 mg simvastatinu vedlo ke zvýšení 
expozice simvastatinu o 77 % ve srovnání s jeho samostatným podáváním. Limitovaná dávka 
simvastatinu u pacientů léčených amlodipinem je 20 mg denně. 
 
Další kombinace: 
V klinických studiích interakcí neovlivňuje amlodipin farmakokinetiku atorvastatinu, digoxinu nebo 
warfarinu. 
 
Podávání amlodipinu s grapefruitem nebo grapefruitovým džusem není doporučováno, protože u 
některých pacientů může být zvýšena biologická dostupnost, která má za následek zvýšení poklesu 
krevního tlaku 
 
Související s perindoprilem a amlodipinem: 
Kombinace vyžadující zvláštní opatrnost: 
Baklofen: 
Zesílení antihypertenzního účinku. Monitorování krevního tlaku a v případě potřeby přizpůsobení 
dávky antihypertenziva. 
 
Kombinace používané po pečlivém uvážení: 
- Antihypertenziva (jako beta-blokátory) a vasodilatancia: 
Souběžné použití těchto látek může zvýšit hypotenzní účinky perindoprilu a amlodipinu. 
Souběžné použití s nitroglycerinem a dalšími nitráty nebo jinými vasodilatancii může dále 
snížit krevní tlak, proto je nutná opatrnost. 
- Kortikosteroidy, tetrakosaktid: snížení antihypertenzního účinku (retence solí a vody 
působením kortikosteroidů).  
- Alfa-blokátory (prazosin, alfuzosin, doxazosin, tamsulosin, terazosin): zvýšení 
antihypertenzního účinku a zvýšené riziko ortostatické hypotenze. 
- Amifostin: může zesílit antihypertenzní účinek amlodipinu. 
- Tricyklická antidepresiva/antipsychotika/anestetika: zvýšení antihypertenzního účinku a 
zvýšené riziko ortostatické hypotenze.