Pheburane 
 
Farmakoterapeutická skupina: Jiné přípravky pro léčbu různých poruch trávicího traktu a 
metabolismu, různé přípravky pro léčbu trávicího traktu a metabolismu, ATC kód: A16AX03. 
 
Mechanismus účinku a farmakodynamické účinky
Natrium-fenylbutyrát je prekurzor a je rychle metabolizován na fenylacetát. Fenylacetát je 
metabolicky aktivní sloučenina, jež se acetylací konjuguje s glutaminem a tvoří fenylacetylglutamin, 
který je vylučován ledvinami. Molární množství fenylacetylglutaminu je srovnatelné s močovinou 
dusíku. 
 
Klinická účinnost a bezpečnost
Na základě studií sledujících vylučování fenylacetylglutaminu u pacientů s poruchami metabolismu 
močoviny je možno odhadnout, že na každý podaný gram natrium-fenylbutyrátu se vytvoří mezi 
0,12 a 0,15 g fenylacetylglutaminu. Výsledkem toho je, že natrium-fenylbutyrát snižuje zvýšené 
plasmatické hladiny amoniaku a glutaminu u pacientů s poruchami metabolismu močoviny. Je důležité 
stanovit diagnózu v časné fázi a zahájit léčbu okamžitě, aby došlo ke zlepšení přežívání a klinického 
výsledku. 
 
U pacientů s pozdní formou deficitu, včetně žen s heterozygotní formou deficitu ornitin-
karbamoyltransferázy, kteří překonali hyperamonemickou encefalopatii a byli dlouhodobě léčeni 
omezením bílkovin ve stravě a natrium-fenylbutyrátem, byl výskyt přežívání 98 %. Většina pacientů 
měla výsledky IQ testů v průměru odpovídajícímu nízkému průměru/hraničnímu rozmezí mentální 
retardace. Výkonnost jejich rozpoznávacích funkcí zůstala relativně stabilní v průběhu užívání 
fenylbutyrátu. Exacerbace existujícího neurologického postižení není během léčby pravděpodobná a u 
některých pacientů může perzistovat neurologická porucha. 
 
Přípravek PHEBURANE může být nutné užívat celoživotně, pokud není volbou ortotopická 
transplantace jater. 
 
Pediatrická populace
Dříve měla neonatální forma poruchy metabolismu močoviny během prvního roku života téměř vždy 
fatální průběh, a to i v případě, že byla léčena peritoneální dialýzou a esenciálními aminokyselinami, 
nebo pomocí jejich analog neobsahujících dusík. Při hemodialýze došlo při použití alternativních 
metabolických cest vylučování odpadního dusíku fenylacetátuaminokyselinami ke zvýšení přežívání na téměř 80 % u novorozenců, u nichž byla diagnóza stanovena 
po porodu hyperamonemické encefalopatie. U pacientů s neonatální formou onemocnění byl zaznamenán vysoký 
výskyt mentální retardace. 
 
U pacientů, u nichž byla stanovena diagnóza v průběhu těhotenství a kteří byli léčeni před výskytem 
ataky hyperamonemické encefalopatie, bylo přežívání 100%, ale i u těchto pacientů došlo k mnoha 
následným poruchám kognitivních funkcí a k dalším neurologickým výpadkům.