Pirabene 
Farmakoterapeutická skupina: jiná psychostimulancia a nootropika 
ATC kód: N06BXLéčivá látka piracetam je pyrrolidon, 2-oxopyrrolidin-1-acetamid, cyklický derivát kyseliny 
gama-aminomáselné. 
 
Mechanismus účinku 
 Dostupné údaje naznačují, že základní mechanismus účinku piracetamu není specifický na 
úrovni buněk ani orgánů. Piracetam se v závislosti na dávce váže fyzicky k polární straně 
fosfolipidových membránových modelů, navozuje obnovu lamelární struktury membrány, což 
je charakterizováno tvorbou pohyblivých komplexů fosfolipidů s lékem. To pravděpodobně 
odpovídá zlepšení stability membrány, umožňuje to membránovým a transmembránovým 
proteinům udržet nebo znovu obnovit své trojrozměrné uspořádání a skladbu, které jsou 
podkladem pro výkon jejich funkce. Piracetam má neuronální a vaskulární účinky. 
 
Farmakodynamické účinky 
Neuronální účinek
Na úrovni neuronů piracetam uplatňuje svou membránovou aktivitu různými způsoby. 
U zvířat piracetam posiluje různé typy neurotransmise primárně postsynaptickou modulací 
hustoty a aktivity receptorů. U zvířat i lidí jsou posíleny funkce zapojené v kognitivních 
procesech, jako je učení, paměť, pozornost a vědomí, a to u jedinců normálních i u jedinců 
trpících deficitními stavy, aniž by došlo k rozvoji účinků sedativních nebo 
psychostimulačních. Piracetam chrání a obnovuje kognitivní schopnosti u zvířat i lidí po 
různých zátěžových situacích pro mozek, jako po hypoxii, intoxikaci a elektrokonvulzivní 
léčbě. Podle elektroencefalografického hodnocení (EEG) a psychometrických testů chrání 
před změnami funkce a výkonu mozku navozenými hypoxií. 
 
Vaskulární účinek
Piracetam uplatňuje svůj hemoreologický účinek na trombocyty, erytrocyty a stěny krevních 
cév tak, že zvyšuje deformabilitu erytrocytů, snižuje agregaci trombocytů, snižuje adhezi 
erytrocytů na stěny cév a snižuje kapilární vazospasmus. 
 
Účinky na erytrocyty: 
U pacientů se srpkovitou anemií piracetam zlepšuje deformabilitu membrány erytrocytů, 
snižuje viskozitu krve a předchází shlukování erytrocytů. 
 
Účinky na trombocyty: 
V otevřených studiích u zdravých dobrovolníků a u pacientů s Raynaudovým fenoménem 
byly narůstající dávky piracetamu až k 12 g spojeny s na dávce závislým snížením funkcí 
trombocytů v porovnání s hodnotami před léčbou (testy agregace indukované ADP, 
kolagenem, epinefrinem a uvolněním βTG), a to bez významné změny v počtu trombocytů. 
V těchto studiích piracetam prodloužil čas krvácení. 
 
Účinky na krevní cévy: 
Ve studiích na zvířatech potlačoval piracetam vazospasmus a bránil účinkům různých 
vazospastických látek. Chyběl jakýkoli vazodilatační účinek a nebyl navozen „steal“ 
fenomén, nízký průtok nebo obnovený průtok, či hypotenzní účinek. U zdravých 
dobrovolníků piracetam snížil adhezi erytrocytů k endotelu cév a měl také přímý stimulační 
účinek na syntézu prostacyklinu ve zdravém endotelu. 
 
Účinky na koagulační faktory: 
U zdravých dobrovolníků ve srovnání s hodnotami před léčbou piracetam v dávce až 9,6 g 
snižoval plazmatické hladiny fibrinogenu a von Willebrandových faktorů (VIII : C; VIII R : 
AG; VIII R : vW) o 30-40 % a prodloužil čas krvácení. U pacientů s primárním a 
sekundárním Raynaudovým fenoménem ve srovnání s hodnotami před léčbou piracetam 
v dávce 8 g/den během 6 měsíců snížil plazmatické hladiny fibrinogenu a von 
Willebrandových faktorů (VIII : C; VIII R : AG; VIII R : vW (RCF)) o 30 až 40 %, snížil 
viskozitu plazmy a prodloužil čas krvácení. Jiná studie u zdravých dobrovolníků neukázala 
žádný statisticky významný rozdíl mezi piracetamem (v dávce až 12 g 2x denně) a placebem, 
pokud jde o účinek na parametry hemostázy a čas krvácení.