Piracetam al 
Farmakoterapeutická skupina: Jiná psychostimulancia a nootropika.   
ATC kód: N06BX 
Léčivá látka piracetam je pyrrolidon, 2-oxopyrrolidin-1-acetamid, cyklický derivát 
kyseliny gama-aminoaminomáselné. 
 
Mechanismus účinku
Dostupné údaje naznačují, že základní mechanismus účinku piracetamu není 
specifický na úrovni buněk ani orgánů. Piracetam se v závislosti na dávce váže 
fyzicky k polární straně fosfolipidových membránových modelů, navozuje obnovu 
lamelární struktury membrány, což je charakterizováno tvorbou pohyblivých 
komplexů fosfolipidů s lékem. To pravděpodobně odpovídá zlepšení stability 
membrány, umožňuje to membránovým a transmembránovým proteinům udržet 
nebo znovu obnovit své trojrozměrné uspořádání a skladbu, které jsou podkladem 
pro výkon jejich funkce. Piracetam má neuronální a vaskulární účinky. 
 
 
Farmakodynamické účinky 
Neuronální účinek
Na úrovni neuronů piracetam uplatňuje svou membránovou aktivitu různými 
způsoby. U zvířat piracetam posiluje různé typy neurotransmise primárně 
postsynaptickou modulací hustoty a aktivity receptorů. U zvířat i lidí jsou posíleny 
funkce zapojené v kognitivních procesech, jako je učení, paměť, pozornost a 
vědomí, a to u jedinců normálních i u jedinců trpících deficitními stavy, aniž by 
došlo k rozvoji účinků sedativních nebo psychostimulačních. Piracetam chrání a 
obnovuje kognitivní schopnosti u zvířat i lidí po různých zátěžových situacích pro 
 
mozek, jako po hypoxii, intoxikaci a elektrokonvulzivní léčbě. Podle 
elektroencefalografického hodnocení (EEG) a psychometrických testů chrání před 
změnami funkce a výkonu mozku navozenými hypoxií. 
 
Vaskulární účinek
Piracetam uplatňuje svůj hemoreologický účinek na trombocyty, erytrocyty a stěny 
krevních cév tak, že zvyšuje deformabilitu erytrocytů, snižuje agregaci trombocytů, 
snižuje adhezi erytrocytů na stěny cév a snižuje kapilární vazospasmus. 
Účinky na erytrocyty: 
U pacientů se srpkovitou anémií piracetam zlepšuje deformabilitu membrány 
erytrocytů, snižuje viskozitu krve a předchází shlukování erytrocytů. 
 
Účinky na trombocyty: 
V otevřených studiích u zdravých dobrovolníků a u pacientů s Raynaudovým 
fenoménem byly narůstající dávky piracetamu až k 12 g spojeny s na dávce 
závislým snížením funkcí trombocytů v porovnání s hodnotami před léčbou (testy 
agregace indukované ADP, kolagenem, epinefrinem a uvolněním βTG), a to bez 
významné změny v počtu trombocytů. V těchto studiích piracetam prodloužil čas 
krvácení. 
 
Účinky na krevní cévy: 
Ve studiích na zvířatech potlačoval piracetam vazospasmus a bránil účinkům různých 
vazospastických látek. Chyběl jakýkoli vazodilatační účinek a nebyl navozen „steal“ 
fenomén, nízký průtok nebo obnovený průtok, či hypotenzní účinek. U zdravých 
dobrovolníků piracetam snížil adhezi erytrocytů k endotelu cév a měl také přímý 
stimulační účinek na syntézu prostacyklinu ve zdravém endotelu. 
 
Účinky na koagulační faktory: 
U zdravých dobrovolníků ve srovnání s hodnotami před léčbou piracetam v dávce 
až 9,6 g snižoval plazmatické hladiny fibrinogenu a von Willebrandových faktorů 
(VIII : C; VIII R : AG; VIII R : vW) o 30-40 % a prodloužil čas krvácení. 
U pacientů s primárním a sekundárním Raynaudovým fenoménem ve srovnání 
s hodnotami před léčbou piracetam v dávce 8 g/den během 6 měsíců snížil 
plazmatické hladiny fibrinogenu a von Willebrandových faktorů (VIII : C; VIII R : 
AG; VIII R : vW (RCF)) o 30 až 40 %, snížil viskozitu plazmy a prodloužil čas 
krvácení. Jiná studie u zdravých dobrovolníků neukázala žádný statisticky 
významný rozdíl mezi piracetamem (v dávce až 12 g 2x denně) a placebem, pokud 
jde o účinek na parametry hemostázy a čas krvácení.