Prolekofen 
Pro fázi titrace dávky a pro udržovací léčbu u dětí se doporučuje denní dávka 10 až 20 mg propafenon-
hydrochloridu na kilogram tělesné hmotnosti rozdělena na tři až čtyři dávky. 
   
Ke zvýšení dávky se nesmí přistupovat dříve než po 3-4 dnech léčby. 
 
Individuální udržovací dávka se stanovuje pod kardiologickým dohledem zahrnujícím monitorování 
EKG a opakované kontroly tlaku krve (ve fázi titrace dávky). 
Starší pacienti
U starších pacientů s významným postižením funkce levé komory (ejekční frakce levé komory nižší 
než 35 %) nebo u starších pacientů se strukturálním defektem myokardu musí být léčba zahájena 
pozvolna, se zvláštní opatrností a dávky  zvyšovány pouze po malých přírůstcích. Totéž se týká 
udržovací léčby. Jakékoliv nutné zvýšení dávky nesmí být provedeno dříve než po 5-8 dnech léčby. 
 
Pacienti s poruchou funkce jater a/nebo ledvin
U pacientů s poruchou funkce jater a/nebo ledvin může docházet ke kumulaci léčivé látky v organismu 
i při podávání běžných terapeutických dávek. Titrační fázi propafenon-hydrochloridem je možno 
zahájit i u těchto pacientů při pečlivém monitorování EKG a plazmatických hladin. 
 
Způsob a délka podání
Vzhledem k hořké chuti a lokálnímu anestetickému účinku se potahované tablety mají polykat  po 
jídle, vcelku, bez rozkousání a mají se zapít trochou tekutiny.  
 
4.3 Kontraindikace 
 Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6. Hypersenzitivita na sóju 
 Hypersenzitivita na burské oříšky.  
 Brugada syndrom v anamnéze 
 Významné strukturální onemocnění myokardu 
 - infarkt myokardu během posledních 3 měsíců 
  - nekontrolované městnavé srdeční selhání s ejekční frakcí levé komory nižší než 35% 
  - kardiogenní šok, kromě šoku vzniklého na podkladě arytmie 
  - těžká symptomatická bradykardie   
           - syndrom chorého  sinu,  sinoatriální  blokáda,  atrioventrikulární  blokáda  II.  a  III.  stupně, 
raménková blokáda nebo intraventrikulární blokáda při nepřítomnosti kardiostimulátoru 
  - těžká hypotenze 
 Manifestní nerovnováha elektrolytů (např. poruchy metabolismu draslíku) 
 Těžké obstrukční plicní onemocnění 
 Myasthenia gravis 
  Současná léčba ritonavirem 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
Před zahájením léčby i v jejím průběhu je nutné každého pacienta elektrokardiograficky  i  klinicky 
sledovat, aby bylo možno zhodnotit odpověď na léčbu a rozhodnout o jejím dalším pokračování. 
Při  nasazení  propafenonu  může  dojít  k demarkaci  dosud  latentního  Brugada  syndromu  u  dosud 
symptomatických  nosičů  nebo  mohou  být  vyprovokovány  změny  v EKG,  podobné  Brugada 
syndromu. Po zahájení léčby propafenonem je třeba provést EKG, aby bylo možno vyloučit změny, 
které Brugada syndrom napodobují.  
Léčba propafenon-hydrochloridem může ovlivňovat jak rytmus, tak snímací práh kardiostimulátorů. 
Jejich činnost se proto musí kontrolovat a v případě potřeby se musí přístroj přeprogramovat. 
Existuje zde možnost konverze paroxysmální fibrilace síní na flutter síní s blokem vedení 2:1 nebo 1:(viz bod 4.8). 
Podobně  jako  u  ostatních  antiarytmik  třídy  Ic  mohou  být  pacienti  s  významným  strukturálním 
onemocněním myokardu predisponováni ke vzniku vážných nežádoucích účinků, proto je propafenon 
u těchto pacientů kontraindikován (viz bod 4.3). 
Z důvodu beta-blokátorového efektu je třeba opatrností při léčbě pacientů s astmatem.