Sp. zn. sukls 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Sertivan 50 mg potahované tablety
Sertivan 100 mg potahované tablety  
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Jedna tableta obsahuje sertralinum 50 mg (jako sertralini hydrochloridum). 
Pomocná látka se známým účinkem
Jedna tableta obsahuje 0,79 mg (0,034 mmol) sodíku. 
 
Jedna tableta obsahuje sertralinum 100 mg (jako sertralini hydrochloridum). 
Pomocná látka se známým účinkem: 
Jedna tableta obsahuje 1,58 mg (0,069 mmol) sodíku. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Potahovaná tableta. 
 
Sertivan 50 mg potahované tablety: 
Bílé, potahované tablety ve tvaru kapsle, s půlicí rýhou, na jedné straně s vyraženým označením SE | 50. 
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky. 
 
Sertivan 100 mg potahované tablety: 
Bílé, potahované tablety ve tvaru kapsle, s půlicí rýhou, na  jedné  straně s vyraženým  označením 
SE | 100.  
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky. 
 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Sertivan je indikován k léčbě: 
- epizod velké deprese a k prevenci opakování epizod velké deprese; 
- panické poruchy s agorafobií nebo bez agorafobie; 
- obsedantně-kompulzivní poruchy u dospělých a u pediatrických pacientů ve věku 6-17 roků; 
- sociální úzkostné poruchy; 
- posttraumatické stresové poruchy (PTSD). 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Dávkování 
 
Zahájení léčby 
Deprese a obsedantně-kompulzivní porucha
Léčba sertralinem se má zahájit dávkováním 50 mg denně. 
 
Panická porucha, posttraumatická stresová porucha a sociální fobie 
Terapie se má zahájit dávkováním 25 mg denně. Po jednom týdnu se má dávkování zvýšit na 50 mg 
jednou denně. Bylo prokázáno, že tento dávkovací režim zmenšuje četnost charakteristických časných 
nežádoucích účinků léčby panické poruchy antidepresivy. 
 
Titrace 
Deprese, obsedantně-kompulzivní porucha, panická porucha, sociální fobie a posttraumatická stresová 
porucha  
Pro pacienty neodpovídající na dávkování 50 mg denně může být prospěšné zvyšování dávek. Denní 
dávka se má zvyšovat postupně o 50 mg v intervalech nejméně jednoho týdne, až do maximální dávky 
200 mg denně. Vzhledem k tomu, že eliminační poločas sertralinu činí 24 hodin, změny dávek se nemají 
provádět častěji než jednou za týden.  
Nástup  terapeutického  účinku  může  být  pozorován do sedmi  dnů.  K dosažení plné terapeutické 
odpovědi jsou však obvykle nutná delší období, obzvláště u obsedantně-kompulzivní poruchy. 
 
Udržovací léčba 
Dávkování v průběhu dlouhodobé terapie se má udržovat na co nejnižší účinné úrovni, s úpravami 
v závislosti na terapeutické odpovědi. 
 
Deprese 
Dlouhodobější léčba může být rovněž vhodná k prevenci opakování epizod velké deprese. Doporučené 
dávkování k prevenci opakování epizod velké deprese je ve většině případů stejné jako dávkování 
použité během poslední epizody. Pacienti s depresí mají být léčeni dostatečně dlouho, nejméně po dobu 
měsíců, aby se zajistilo, že budou bez příznaků. 
 
Panická porucha a obsedantně-kompulzivní porucha
Pokračující léčbu panické  poruchy  a  obsedantně-kompulzivní poruchy je  nutno  pravidelně 
vyhodnocovat, jelikož prevence relapsu u těchto poruch nebyla prokázána. 
 
Starší pacienti
U starších pacientů je nutná opatrnost v určení dávek, protože mohou mít vyšší riziko hyponatremie (viz 
bod 4.4). 
 
Porucha funkce jater
U pacientů s onemocněním jater se má sertralin používat s opatrností. U pacientů s poruchou funkce 
jater se mají používat nižší dávky, popřípadě se má prodloužit interval mezi dávkami (viz bod 4.4). 
V případě těžké poruchy funkce jater se sertralin nemá používat, poněvadž nejsou dostupné klinické 
údaje (viz bod 4.4). 
 
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není nutná úprava dávky (viz bod 4.4). 
 
Pediatrická populace 
 
Děti a dospívající s OCD
Ve věku 13-17 roků: zahájení terapie dávkováním 50 mg jednou denně. 
Ve věku 6-12 roků: zahájení terapie dávkováním 25 mg jednou denně. Po jednom týdnu může být 
dávkování zvýšeno na 50 mg jednou denně. 
V případě menší než požadované odezvy lze následně zvyšovat denní dávku podle potřeby o přírůstky 
50 mg během několika týdnů. Maximální dávkování je 200 mg denně. Avšak, zvyšuje-li se denní dávka 
nad 50 mg, je nutno mít na zřeteli obecně menší tělesné hmotnosti dětí oproti dospělým. Změny dávek 
se nemají provádět v intervalech kratších než jeden týden.  
 
Účinnost u pediatrických pacientů s velkou depresivní poruchou není prokázána.  
 
Pro děti mladší 6 roků nejsou dostupné žádné údaje (viz bod 4.4). 
 
Způsob podání 
Sertralin má být podáván jednou denně, a to buď ráno nebo večer. Tableta sertralinu může být podávána 
s jídlem nebo bez jídla. 
 
Příznaky z vysazení pozorované při ukončení léčby sertralinem
Je třeba se vyhnout náhlému ukončení léčby. Aby se zabránilo reakcím z vysazení (viz body 4.4 a 4.8) 
má se léčba sertralinem ukončovat postupným snižováním dávek v průběhu nejméně jednoho až dvou 
týdnů. Vyskytnou-li se po snížení dávky nebo skončení léčby netolerovatelné příznaky, může se zvážit 
opětovné nasazení předtím předepsaných dávek. Následně může lékař pokračovat ve snižování dávek, 
ale pozvolněji. 
 
4.3 Kontraindikace 
 
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
Je kontraindikována souběžná  léčba  ireverzibilními  inhibitory  monoaminoxidázy z důvodu  rizika 
serotoninového syndromu s příznaky jako agitovanost, tremor a hypertermie. Léčba  sertralinem se 
nesmí zahájit dříve než 14 dnů po skončení léčby ireverzibilním inhibitorem monoaminoxidázy. Léčba 
sertralinem  se  musí  ukončit  nejméně  7  dnů  před  zahájením  léčby  ireverzibilním  inhibitorem 
monoaminoxidázy (viz bod 4.5). 
 
Je kontraindikováno souběžné užívání pimozidu (viz bod 4.5). 
 
4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití 
 
Serotoninový syndrom (SS) nebo Neuroleptický maligní syndrom (NMS)  
Při užívání léků ze skupiny SSRI, včetně sertralinu, byl hlášen rozvoj potenciálně život ohrožujících 
stavů jako je Serotoninový syndrom (SS) nebo Neuroleptický maligní syndrom (NMS). Riziko vzniku 
SS  nebo  NMS  při  užívání  léků  ze  skupiny  SSRI  se  zvyšuje  se  souběžným  užíváním jiných 
serotonergních léčivých přípravků (včetně jiných serotonergních antidepresiv, amfetaminů, triptanů), s 
přípravky zhoršujícími metabolizmus serotoninu (včetně IMAO, jako je např. methylenová modř), 
antipsychotiky a dalšími antagonisty dopaminu a s opiáty. U pacientů musí být sledovány projevy nebo 
příznaky SS nebo NMS (viz bod 4.3). 
 
Převod ze selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), jiných antidepresiv nebo anti-
obsesivních léčiv 
Z kontrolovaných studií jsou jen omezené zkušenosti, pokud jde o optimální načasování převodu z léčby 
selektivními inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, jinými antidepresivy nebo anti-obsesivními 
léčivy na léčbu sertralinem. Při takovém převodu je nutná opatrnost a obezřetné posouzení lékařem, 
zejména při převodu z dlouhodobě působících léčiv, jako je např. fluoxetin. 
 
Jiná serotonergní léčiva, např. tryptofan, fenfluramin a 5-HT-agonisté 
Souběžná léčba sertralinem a jinými léčivy, která zesilují účinky serotonergních neurotransmisí, jako 
jsou např. amfetaminy, tryptofan, fenfluramin, 5-HT-agonisté nebo bylinné léčivé přípravky z třezalky 
tečkované  (Hypericum  perforatum), má být kvůli  možnosti  farmakodynamické  interakce vedena 
s opatrností, a kdykoli je to možné, nemá se provádět. 
  
Prodloužení QTc intervalu/Torsade de Pointes (TdP)
Při používání sertralinu po uvedení na trh byly hlášeny případy prodloužení korigovaného QT 
intervalu a Torsade de Pointes. Většina případů se objevila u pacientů s jinými rizikovými 
faktory pro prodloužení QTc intervalu a Torsade de Pointes. Účinek na prodloužení QTc intervalu 
potvrdila detailní studie QTc intervalu u zdravých dobrovolníků se statisticky významným pozitivním 
vztahem mezi expozicí a odpovědí. Proto je nutné sertralin užívat s opatrností u pacientů s jinými 
rizikovými faktory pro prodloužení QTc intervalu, jako jsou srdeční onemocnění, hypokalemie nebo 
hypomagnesemie, prodloužení QTc intervalu v rodinné anamnéze, bradykardie a souběžné použití léků 
prodlužujících QTc interval (viz body 4.5 a 5.1).  
 
Aktivace hypomanie nebo manie 
U malého podílu pacientů léčených na trhu jsoucími antidepresivy a anti-obsesivními léčivy, včetně 
sertralinu, byly hlášeny příznaky manie/hypomanie. U pacientů s manií/hypomanií v anamnéze se proto 
sertralin má používat s opatrností. Je nutný pečlivý lékařský dohled. U každého pacienta, který vstoupí 
do manické fáze, se má léčba sertralinem přerušit. 
 
Schizofrenie
U pacientů trpících schizofrenií se mohou zhoršit psychotické příznaky. 
 
Křečové záchvaty
Při terapii sertralinem se mohou vyskytnout křečové záchvaty: sertralin se nemá používat u pacientů 
s nestabilní epilepsií; pacienti s léčebně zvládnutou epilepsií mají být pečlivě kontrolováni. 
Sertralin má být vysazen u každého pacienta, u kterého se vyskytnou záchvaty. 
 
Suicidium/suicidální myšlenky/suicidální pokusy nebo klinické zhoršení 
Deprese je spjata se zvýšeným rizikem suicidálních myšlenek, sebepoškozování a suicidia (příhod 
souvisejících se sebevraždou). Toto riziko trvá až do dosažení významné remise. Protože zlepšení se 
nemusí dostavit prvních několik týdnů léčby nebo i déle, je nutno pacienty pečlivě sledovat tak dlouho, 
dokud se u nich takového významného zlepšení nedosáhne. Obecné klinické zkušenosti ukazují, že 
v časných stádiích zotavování se může riziko suicidia zvýšit. 
 
I další psychiatrické stavy, pro jejichž léčbu se předepisuje sertralin, mohou být rovněž spojeny se 
zvýšeným rizikem příhod souvisejících se sebevraždou. Navíc se tyto stavy mohou vyskytovat souběžně 
s velkou depresivní poruchou. Proto je při léčbě pacientů s jinými psychiatrickými poruchami nutno 
uplatňovat stejná bezpečnostní opatření jako při léčbě pacientů s velkou depresivní poruchou. 
 
Je známo, že u pacientů, kteří mají v anamnéze příhodu související se sebevraždou nebo u nichž se 
významnou  měrou  projevily suicidální představy ještě před  zahájením  terapie, je zvýšené riziko 
suicidálních myšlenek nebo pokusů, a tyto pacienty je proto třeba v průběhu léčby pečlivě sledovat. 
Metaanalýza  placebem  kontrolovaných  klinických  studií  antidepresiv  u  dospělých  pacientů 
s psychiatrickými poruchami zjistila zvýšené riziko suicidálního chování u pacientů mladších 25 roků. 
 
Farmakoterapie  má  být  provázena  pečlivým  sledováním  pacientů,  především  pacientů  s vysokým 
rizikem, obzvláště v časných fázích léčby a po změnách dávkování. Pacienti (a osoby o ně pečující) mají 
být upozorněni, že je nutné sledovat známky jakéhokoli klinického zhoršení, suicidálního chování nebo 
suicidálních myšlenek a neobvyklých změn chování, a jsou-li takovéto příznaky přítomny, je nutno 
okamžitě se poradit s lékařem. 
 
Sexuální dysfunkce
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)/inhibitory zpětného vychytávání 
serotoninu a noradrenalinu (norepinefrinu) (SNRI) mohou způsobit příznaky sexuální dysfunkce (viz 
bod 4.8). Byly hlášeny případy dlouhodobé sexuální dysfunkce, kdy příznaky přetrvávaly i po přerušení 
léčby SSRI/SNRI. 
 
Pediatrická populace
Sertralin  se  nemá  používat  k léčbě  dětí  ani  dospívajících  mladších  18  roků,  s výjimkou  pacientů 
s obsedantně-kompulzivní  poruchou  ve  věku  6-17  roků.  V klinických studiích byly ve srovnání 
s placebem u dětí a dospívajících léčených antidepresivy častěji pozorovány způsoby chování ve vztahu 
k sebevraždě (suicidální pokus a suicidální myšlenky) a také hostilita (zejména agresivita, opoziční 
chování a vztek). Pokud by přesto, na základě klinické potřeby, bylo rozhodnuto léčit, pacient musí být 
pečlivě sledován se zaměřením na výskyt suicidálních příznaků.  
Navíc jsou k dispozici pouze omezené klinické údaje o  dlouhodobé  bezpečnosti  použití  u  dětí  a 
dospívajících týkající se účinku na růst, pohlavní dospívání a rozvoj kognitivních a behaviorálních 
funkcí.  
Po uvedení přípravku na trh bylo hlášeno několik případů zpomaleného růstu a opožděného nástupu 
puberty. Klinický  význam  a  příčinná  souvislost  zatím  nejsou  jasné  (viz  bod  5.3  pro  příslušné 
předklinické údaje o bezpečnosti). Lékař musí sledovat dětské pacienty podstupující dlouhodobou léčbu, 
neobjeví-li se změny v růstu a vývoji. 
 
Abnormální krvácení
Při užívání SSRI byly hlášeny případy abnormálního krvácení, včetně krvácení do kůže (ekchymóza a 
purpura) a jiných krvácivých poruch, jako je např. gastrointestinální nebo gynekologické krvácení, 
včetně případů krvácení s fatálním zakončením. Při léčbě inhibitory zpětného vychytávání serotoninu 
se doporučuje opatrnost zejména při souběžném použití léčiv, o nichž je známo, že ovlivňují funkci 
trombocytů (např.  antikoagulancia,  atypická  antipsychotika  a  fenothiaziny,  většina  tricyklických 
antidepresiv, acetylsalicylová  kyselina  a  nesteroidní  antiflogistika),  jakož  i  u  pacientů, kteří  mají 
v anamnéze krvácivé poruchy (viz bod 4.5). 
SSRI/SNRI mohou zvýšit riziko poporodního krvácení (viz body 4.6 a 4.8). 
 
Hyponatremie
Jako  následek  léčby  inhibitory zpětného  vychytávání  serotoninu (SSRI) nebo  inhibitory  zpětného 
vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI), včetně sertralinu, se může vyskytnout hyponatremie. 
Zdá  se,  že hyponatremie je v mnoha  případech výsledkem  syndromu  nepřiměřené  sekrece 
antidiuretického hormonu (SIADH). Byly hlášeny případy sérových hladin sodíku nižších než mmol/l. 
 
Riziko rozvoje hyponatremie při léčbě SSRI nebo SNRI může být zvýšeno u starších pacientů. Zvýšeně 
ohroženi mohou být též pacienti léčení diuretiky nebo pacienti s jinak navozenou objemovou deplecí 
(viz Použití u starších pacientů v bodě 4.4). U pacientů se symptomatickou hyponatremií se má zvážit 
přerušení léčby sertralinem a je nutno zahájit náležitou léčebnou intervenci. K příznakům hyponatremie 
patří bolesti hlavy, obtížné soustředění, poruchy paměti, zmatenost, slabost a nestabilita, jež mohou vést 
k pádům. Příznaky  spojenými se  závažnější a/nebo  akutní hyponatremií byly halucinace, synkopa, 
konvulze, koma, dechová zástava a smrt. 
 
Příznaky z vysazení pozorované při ukončení léčby sertralinem
Příznaky z vysazení při ukončení léčby jsou běžné, zejména byla-li léčba ukončena náhle (viz bod 4.8). 
Incidence abstinenčních reakcí mezi pacienty léčenými sertralinem hlášených v klinických studiích 
činila u pacientů,  kteří  přerušili  léčbu  sertralinem, 23 %, v porovnání s 12  %  u  pacientů,  kteří 
pokračovali v léčbě sertralinem. 
 
Riziko příznaků z vysazení může záviset na několika faktorech, včetně trvání terapie, výše dávkování a 
rychlosti snižování dávek. Nejčastěji hlášenými reakcemi jsou závratě, senzorické poruchy (včetně 
parestezií), poruchy spánku (včetně insomnie a intenzivních snů), agitovanost nebo úzkost, nevolnost 
a/nebo zvracení, tremor a bolesti hlavy. Tyto příznaky obvykle bývají mírné až středně závažné, u 
některých pacientů však mohou být velmi intenzivní. Obvykle se vyskytnou za několik dnů po skončení 
léčby, velmi vzácně však byly hlášeny u pacientů, kteří nechtěně vynechali dávku. Tyto příznaky 
obvykle samy odeznějí do 2 týdnů, ovšem u některých jedinců mohou být prolongované (2-3 měsíce i 
déle). Proto se doporučuje, aby se léčba sertralinem ukončovala postupným snižováním dávek v průběhu 
několika týdnů nebo měsíců, podle potřeb pacienta (viz bod 4.2). 
 
Akatizie/psychomotorický neklid
Použití  sertralinu bylo spojeno s rozvojem akatizie,  tedy  stavu  charakterizovaného  subjektivně 
nepříjemným nebo tísnivým neklidem a nucením k pohybu, provázeným neschopností vydržet v klidu 
sedět  nebo  stát.  Vznik  těchto  příznaků  je  nejpravděpodobnější  v prvních  několika týdnech  léčby.  
U pacientů, u kterých se projeví takovéto příznaky, může být zvýšení dávky škodlivé. 
 
Porucha funkce jater
Sertralin je extenzivně metabolizován v játrech. Farmakokinetická studie s opakovanými dávkami u 
subjektů s mírnou, stabilní cirhózou prokázala prodloužený eliminační poločas a přibližně trojnásobně 
větší hodnoty AUC a Cmax v porovnání s normálními subjekty. Mezi oběma srovnávanými skupinami 
probandů nebyly zjištěny rozdíly v míře vazby na plazmatické proteiny. K použití sertralinu k léčbě 
pacientů s onemocněním jater je nutno přistupovat obezřetně. U pacientů s poruchou funkce jater se má 
zvážit použití nižších dávek nebo prodloužení intervalu mezi dávkami. U pacientů s těžkou poruchou 
funkce jater se sertralin nemá používat (viz bod 4.2).  
 
Porucha funkce ledvin
Sertralin je extenzivně metabolizován a vylučování nezměněného léčiva močí představuje podružnou 
cestu eliminace. Ve studiích u pacientů s mírnou až střední poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 
30-60 ml/min.) ani ve studiích u pacientů se střední až těžkou poruchou funkce ledvin (clearance 
kreatininu 10-29 ml/min.) farmakokinetické parametry (AUC0-24 nebo Cmax) po opakovaných dávkách 
nejevily význačnou odlišnost oproti těmto parametrům u kontrolní skupiny. Dávkování sertralinu není 
nutno upravovat v závislosti na stupni poruchy funkce ledvin. 
 
Použití u starších pacientů
Klinických studií se účastnilo přes 700 osob starších 65 roků. Skladba a četnost nežádoucích reakcí byly 
u starších pacientů podobné jako u mladších pacientů.  
 
Použití  inhibitorů  zpětného  vychytávání  serotoninu  (SSRI)  nebo  inhibitorů  zpětného  vychytávání 
serotoninu a noradrenalinu (SNRI), včetně sertralinu, však bylo u starších pacientů častěji provázeno 
klinicky významnou hyponatremií, a senioři tedy mohou být více ohroženi tímto nežádoucím účinkem 
(viz odstavec Hyponatremie v bodu 4.4). 
 
Diabetes
U pacientů s diabetem může léčba SSRI ztížit kontrolu glykémie. Může být nutná úprava dávky inzulínu 
a/nebo perorálních hypoglykemických léků.  
 
Elektrokonvulzivní terapie
Klinické  studie,  jež  by  prokázaly  rizika  nebo  přínosy  kombinovaného  použití  sertralinu a 
elektrokonvulzivní terapie, nebyly provedeny.  
 
Grapefruitová šťáva 
Podání sertralinu současně s grapefruitovou šťávou není doporučeno (viz bod 4.5). 
 
Ovlivnění výsledků močových testů 
U pacientů užívajících sertralin byly hlášeny falešně-pozitivní výsledky imunologických močových 
testů na přítomnost benzodiazepinů. Důvodem je nedostatečná přesnost těchto testů. Falešně-pozitivní 
výsledky testů je možné očekávat po dobu několika dnů po ukončení léčby sertralinem. Pro rozlišení 
sertralinu od benzodiazepinů   je   třeba   použít   konfirmačních   testů,   jako   je   plynová 
chromatografie/hmotnostní spektometrie.  
 
Glaukom uzavřeného úhlu 
SSRI včetně sertralinu mohou mít vliv na velikost pupily, což může mít za následek rozvoj mydriázy. 
Tento mydriatický účinek může zúžit úhel oka, což může mít za následek zvýšení nitroočního tlaku a 
glaukom uzavřeného úhlu, zvláště u predisponovaných pacientů. Sertralin je proto nutné používat s 
opatrností u pacientů s glaukomem uzavřeného úhlu anebo s glaukomem v anamnéze. 
 
Přípravek Sertivan obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je 
v podstatě „bez sodíku“. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Kontraindikované kombinace: 
 
Inhibitory monoaminoxidázy (IMAO) 
Ireverzibilní IMAO (např. selegilin) 
Sertralin se nesmí užívat v kombinaci s ireverzibilními IMAO, jako je selegilin. Léčba sertralinem se 
nesmí zahájit dříve než za 14 dnů po skončení léčby ireverzibilním IMAO. Léčba sertralinem se musí 
ukončit nejméně 7 dnů před zahájením léčby ireverzibilním IMAO (viz bod 4.3). 
 
Reverzibilní, selektivní inhibitor MAO-A (moklobemid) 
Kvůli  riziku  vzniku  serotoninového  syndromu by sertralin neměl  být  podáván s reverzibilním a 
selektivním IMAO, jako je moklobemid. Po skončení léčby reverzibilním IMAO lze léčbu sertralinem 
zahájit po vymývacím období kratším než 14 dnů. Doporučuje se, aby léčba sertralinem byla ukončena 
nejméně 7 dnů před zahájením léčby reverzibilním IMAO (viz bod 4.3). 
 
Reverzibilní, neselektivní IMAO (linezolid) 
Antibiotikum linezolid je slabým reverzibilním a neselektivním IMAO a nemá se podávat pacientům 
léčeným sertralinem (viz bod 4.3).  
 
U pacientů, u kterých byla zahájena léčba sertralinem krátce po vysazení IMAO (např. methylenové 
modři) nebo u nichž byla zahájena léčba IMAO krátce po vysazení sertralinu, byly hlášeny závažné 
nežádoucí reakce. Zahrnovaly tremor, myoklonii, pocení, nevolnost, zvracení, návaly horka, závratě a 
hypertermii s rysy připomínajícími neuroleptický maligní syndrom, konvulze a smrtelné případy. 
 
Pimozid
Ve studii s jednorázovým podáním pimozidu (2 mg) byly prokázány přibližně o 35 % zvýšené hladiny 
pimozidu. Toto zvýšení hladin pimozidu nebylo spjato se změnami EKG. Mechanismus této interakce 
není  znám.  Vzhledem  k úzkému terapeutickému indexu pimozidu je souběžné podání sertralinu a 
pimozidu kontraindikováno (viz bod 4.3). 
 
Nedoporučuje se souběžné použití se sertralinem: 
 
Léčiva s tlumivým účinkem na CNS a alkohol
Souběžné použití 200 mg sertralinu denně nezesílilo účinky alkoholu, karbamazepinu, haloperidolu ani 
fenytoinu na kognitivní a psychomotorickou výkonnost zdravých subjektů; konzumace alkoholu během 
léčby sertralinem se však nedoporučuje. 
 
Jiné serotonergní léčivé přípravky 
Viz bod 4.4. 
 
Opatrnost je nutná také při užití současně s fentanylem (užívaným při celkové anestézii nebo při léčbě 
chronické bolesti), jinými  serotonergními  přípravky  (včetně dalších serotonergních antidepresiv, 
amfetaminů, triptanů), a dalšími opiáty. 
 
Zvláštní opatření: 
Léčivé přípravky prodlužující QT interval
Při souběžném použití sertralinu s jinými látkami, které mohou prodloužit QTc interval (např. některá 
antipsychotika a antibiotika, viz body 4.4 a 5.1), může být zvýšeno riziko prodloužení QTc intervalu 
a/nebo komorových arytmií (např. Torsade de Pointes). 
 
Lithium 
V placebem  kontrolované  studii  u  zdravých  dobrovolníků  souběžné  podání  sertralinu  s lithiem 
nenarušilo významnou měrou farmakokinetiku lithia, ale vedlo ve srovnání s placebem ke zvýšenému 
výskytu tremoru, což nasvědčuje možné farmakodynamické interakci. Při souběžné léčbě sertralinem a 
lithiem mají být pacienti náležitě sledováni. 
 
Fenytoin
Výsledky  placebem  kontrolované  studie  u  zdravých  dobrovolníků  svědčí  o  tom,  že  dlouhodobé 
podávání sertralinu v dávkách  200  mg/den  nevyvolává  klinicky  významnou  inhibici  metabolizace 
fenytoinu. Přesto  bylo  hlášeno  několik  případů  vysoké  expozice  fenytoinu u  pacientů  užívajících 
souběžně sertralin, a proto se doporučuje, aby po zahájení terapie sertralinem byly monitorovány 
plazmatické koncentrace fenytoinu a podle výsledků případně náležitě upravovány dávky fenytoinu. 
Kromě toho, souběžné podání fenytoinu může vést ke snížení plazmatických hladin sertralinu. Nelze 
vyloučit, že jiné induktory CYP3A4, např. fenobarbital, karbamazepin, třezalka tečkovaná, rifampicin, 
mohou způsobit snížení plazmatických hladin sertralinu. 
 
Triptany
Při použití po uvedení na trh byly u pacientů užívajících souběžně sertralin a sumatriptan hlášeny vzácné 
případy výskytu slabosti, hyperreflexie, inkoordinace, zmatenosti, úzkosti a agitovanosti. Příznaky 
serotoninového syndromu se mohou vyskytnout i u jiných léčiv stejné skupiny (triptanů). Je-li klinicky 
odůvodněná souběžná léčba sertralinem a triptany, doporučuje se, aby byl pacient náležitě sledován (viz 
bod 4.4). 
 
Warfarin 
Užívání 200 mg sertralinu denně spolu s warfarinem vedlo k malému, ale statisticky významnému 
zvýšení hodnot protrombinového času, což v některých vzácných případech může vést k nerovnováze 
hodnot INR. Proto když se zahajuje nebo ukončuje terapie sertralinem, je nutno pečlivě kontrolovat 
protrombinový čas. 
 
Další lékové interakce (digoxin, atenolol, cimetidin) 
Souběžné podání cimetidinu způsobilo podstatný pokles clearance sertralinu. Klinický význam těchto 
změn  není  znám.  Sertralin  neměl  vliv  na schopnost atenololu blokovat beta-adrenergní receptory. 
Nebyla pozorována interakce sertralinu v dávkách 200 mg denně s digoxinem. 
 
Léčivé přípravky ovlivňující funkci trombocytů
Může stoupnout riziko krvácení, jestliže jsou spolu s inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, včetně 
sertralinu,  souběžně  používány léčivé  přípravky ovlivňující  funkci  trombocytů  (např. nesteroidní 
antiflogistika, acetylsalicylová kyselina a tiklopidin) nebo jiné léčivé přípravky, které by mohly zvýšit 
riziko krvácení (viz bod 4.4). 
 
Neuromuskulární blokátory
Léčivé  přípravky ze  skupiny  SSRI  mohou  redukovat  aktivitu  cholinesterázy  v  séru s následkem 
prodloužení neuromuskulární blokády mivakuria nebo dalších neuromuskulárních blokátorů. 
 
Léčivé přípravky metabolizované cytochromem PSertralin může působit jako mírný až středně silný inhibitor CYP 2D6. Dlouhodobé podávání sertralinu 
v dávkách  50  mg  denně  vedlo  k mírnější elevaci  (průměrně  23 %-37 %) plazmatických hladin 
desipraminu v ustáleném stavu (markeru aktivity isoenzymu CYP 2D6). Mohou se, zejména při vyšších 
úrovních dávkování sertralinu, vyskytnout klinicky relevantní interakce s jinými substráty CYP 2Ds úzkou terapeutickou šíří, jako jsou antiarytmika třídy 1C, např. propafenon a flekainid, tricyklická 
antidepresiva a typická antipsychotika. 
 
Sertralin nepůsobí jako klinicky významný inhibitor CYP 3A4, CYP 2C9, CYP 2C19 ani CYP 1A2. To 
bylo potvrzeno interakčními studiemi in vivo se substráty CYP 3A4 (endogenní kortisol, karbamazepin, 
terfenadin,  alprazolam),  substrátem  CYP  2C19  diazepamem  a  substráty  CYP  2C9  tolbutamidem, 
glibenklamidem a fenytoinem. Studie in vitro ukazují, že sertralin nemá žádný nebo má jen malý 
potenciál inhibovat CYP 1A2.  
 
Ve zkřížené studii s 8 japonskými zdravými dobrovolníky zvýšil příjem 3 sklenic grapefruitové šťávy 
denně plazmatické hladiny sertralinu přibližně o 100 %. Proto je nutné vyvarovat se v průběhu léčby 
sertralinem příjmu grapefruitové šťávy (viz bod 4.4).  
 
Na základě interakční studie s grapefruitovou šťávou nelze vyloučit, že současné podávání sertralinu a 
silných  inhibitorů  CYP3A4,  např.  inhibitorů  proteázy,  ketokonazolu,  itrakonazolu,  posakonazolu, 
vorikonazolu, klarithromycinu, telithromycinu a nefazodonu, by mohlo vést k ještě větším zvýšením 
expozice  sertralinu.  To  se  rovněž  týká  středně  silných  inhibitorů  CYP3A4,  např.  aprepitantu, 
erythromycinu, flukonazolu, verapamilu a diltiazemu. Během léčby sertralinem je nutno se podávání 
silných inhibitorů CYP3A4 vyhnout. 
 
Plazmatické hladiny sertralinu jsou u slabých metabolizátorů CYP2C19 zvýšené přibližně o 50 % v 
porovnání s rychlými metabolizátory (viz bod 5.2). Interakci se silnými inhibitory CYP2C19, jako je 
omeprazol, lansoprazol, pantoprazol, rabeprazol, fluoxetin a fluvoxamin, není možné vyloučit. 
 
Souběžné podávání  sertralinu  s  metamizolem,  který  je  induktorem  enzymů podílejících se na 
metabolismu léčiv, včetně CYP2B6 a CYP3A4, může způsobit snížení plazmatických  koncentrací 
sertralinu s možným snížením klinické účinnosti. Proto se doporučuje opatrnost při souběžném podávání 
metamizolu a sertralinu; podle potřeby je třeba sledovat klinickou odpověď a/nebo plazmatické hladiny 
léků. 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství
Patřičně kontrolované studie u těhotných žen nebyly provedeny. Rozsáhlý soubor získaných údajů však 
neodhalil známky toho, že by sertralin způsoboval vrozené vývojové vady. Studie u zvířat zaznamenaly 
účinky   na   reprodukci,   jež   pravděpodobně   byly   důsledkem   maternální   toxicity   dané 
farmakodynamickým působením látky a/nebo důsledkem přímého farmakodynamického působení látky 
na plod (viz bod 5.3). 
 
U některých novorozenců, jejichž matky užívaly sertralin v těhotenství, byly hlášeny příznaky podobné 
příznakům z odnětí pozorovaným při ukončení léčby sertralinem. Tento fenomén byl pozorován i u 
jiných antidepresiv ze skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu. Sertralin se 
nedoporučuje k léčbě těhotných žen, pokud klinický stav ženy není takový, že se očekává, že přínos 
léčby převáží nad potenciálním rizikem. 
 
Novorozence, jejichž matky pokračovaly v užívání sertralinu do pozdějších fází gravidity, zejména až 
do třetího trimestru, je třeba sledovat. U novorozenců, jejichž matky užívaly sertralin do pozdějších fází 
gravidity,  se  mohou  vyskytnout  tyto  příznaky: dechová  tíseň, cyanóza, apnoe, křečové  záchvaty, 
nestabilita  tělesné  teploty, obtíže  při  krmení, zvracení, hypoglykémie, hypertonie, hypotonie, 
hyperreflexie, tremor, neklid, podrážděnost, letargie, vytrvalý pláč, somnolence a poruchy spánku. 
V případě těchto příznaků by se mohlo jednat jak o důsledky serotonergních účinků, tak o příznaky 
z odnětí. Ve většině případů tyto příznaky nastupují bezprostředně nebo brzy (< 24 hodin) po porodu. 
  
Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI během těhotenství, obzvláště v jeho pozdním stádiu, 
může zvýšit riziko vzniku perzistující plicní hypertenze u novorozenců (PPHN). Pozorované riziko bylo 
přibližně 5 případů na 1000 těhotenství. V běžné populaci se vyskytují 1-2 případy PPHN na těhotenství. 
Observační údaje naznačují zvýšené riziko (méně než dvojnásobné) poporodního krvácení po expozici 
SSRI/SNRI během posledního měsíce před porodem (viz body 4.4 a 4.8). 
 
Kojení
Publikované údaje týkající se hladin sertralinu v mateřském mléce ukazují, že sertralin a jeho metabolit 
N-demethylsertralin se v malých množstvích vylučují do mateřského mléka. V séru kojenců byly obecně 
nalezeny zanedbatelné až neměřitelné hladiny, s jednou výjimkou, kdy byly u kojence nalezeny sérové 
hladiny kolem 50 % hladin matky (ale bez zaznamenatelných vlivů na zdraví tohoto kojence). Doposud 
nebyly ohlášeny žádné nežádoucí účinky na zdraví kojenců kojených matkami užívajícími sertralin, 
avšak riziko nelze vyloučit. Použití sertralinu u kojících žen se nedoporučuje, pokud podle posouzení 
lékaře přínos nepřevažuje nad rizikem. 
 
Fertilita
Studie na zvířatech neprokázaly vliv sertralinu na parametry fertility (viz bod 5.3). Spontánní hlášení u 
některých SSRI prokázala, že vliv na kvalitu spermií je reverzibilní. Vliv na lidskou fertilitu zatím nebyl 
pozorován. 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Klinickofarmakologické  studie  prokázaly,  že  sertralin  nemá  vliv na  psychomotorickou  výkonnost. 
Protože  však  psychofarmaka  mohou  narušovat  duševní  nebo  tělesné  schopnosti  nutné  pro  výkon 
potenciálně nebezpečných činností, jako je řízení dopravních prostředků nebo obsluha strojů, pacient by 
měl být patřičně varován. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Nejčastějším nežádoucím účinkem je nevolnost. Při léčbě sociální fobie u mužů se vyskytla sexuální 
dysfunkce (selhání ejakulace) u 14 % pacientů léčených sertralinem, v porovnání s nulovým výskytem 
u pacientů užívajících placebo. Tyto nežádoucí účinky jsou závislé na dávce a často samy ustupují při 
pokračující léčbě. 
 
Profil nežádoucích účinků obecně pozorovaných ve dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných 
studiích  u  pacientů  s obsedantně-kompulzivní poruchou, panickou poruchou, posttraumatickou 
stresovou poruchou a sociální fobií byl podobný jako profil pozorovaný v klinických studiích u pacientů 
s depresí. 
 
Nežádoucí účinky uvedené v tabulce 1 byly pozorovány po uvedení na trh (frekvence Není známo) a 
v placebem kontrolovaných klinických studiích (zahrnujících celkem 2542 pacientů užívajících sertralin 
a 2145 pacientů užívajících placebo) u deprese, obsedantně-kompulzivní poruchy, panické poruchy, 
posttraumatické stresové poruchy a sociální fobie. Intenzita a frekvence některých nežádoucích účinků 
uvedených níže může klesat při pokračující terapii a tyto nežádoucí účinky obecně nevedou k zastavení 
terapie. 
 
Tabulkový přehled nežádoucích účinků
Frekvence nežádoucích reakcí z placebem kontrolovaných klinických studií u deprese, obsedantně-
kompulzivní poruchy, panické poruchy, posttraumatické stresové poruchy a sociální fobie. Úhrnná 
analýza a zkušenosti po uvedení na trh (frekvence není známo).  
 
Velmi časté  (≥ 1/10) 
Časté  (≥ 1/100 až < 1/10)
Méně časté  (≥ 1/1000 až < 1/100)
Vzácné  (≥ 1/10000 až < 1/1000) 
Velmi vzácné  (< 1/10000)
Není známo  (z dostupných údajů nelze určit) 
Tabulka 1. Nežádoucí účinky 
Třída 
orgánových 
systémů 
Velmi 
časté 
Časté 
Méně časté  Vzácné 
 
Není známo  
Infekce   a 
infestace
 faryngitida, 
infekce horních 
cest dýchacích, 
rinitida 
gastroenteritida, 
otitis media 
divertikulitida§  
Novotvary 
benigní, maligní a 
blíže   neurčené
⠀稀愀栀爀渀甀樀挀礀獴礀 
愀 灯氀礀灹⤀ 
  湯瘀潴癡爀   
Poruchy krve a 
lymfatického 
systému 
   lymfadenopatie,
leukopenie∗§, 
trombocytopenie∗§ 
 
Poruchy 
imunitního 
systému 
  hypersenzitivita∗,
sezónní alergie∗ 
anafylaktoidní reakce∗  
Endokrinní 
poruchy 
  hypotyreóza∗ hyperprolaktinemie∗§,
nepřiměřená  sekrece 
ADH∗§ 
 
Poruchy 
metabolismu a 
výživy 
 snížená chuť
k jídlu, zvýšená 
chuť k jídlu* 
 diabetes mellitus∗, 
hypercholesterolemie, 
hypoglykemie∗, 
hyponatremie∗§, 
hyperglykemie∗§ 
 
Psychiatrické 
poruchy 
nespavost deprese*,
depersonalizace, 
noční     můry, 
喙歯猀琀⨀Ⰰ 
愀杩琀潶愀湯猀琀⨀Ⰰ 
湥爀癯稀椀琀愀Ⰰ⁰潫氀攀猀 
sexuální  touhy*, 
bruxismus* 
sebevražedné 
myšlenky/chová- 
ní, psychotické 
poruchy*, 
halucinace*, 
agrese*, euforická 
nálada*, apatie 
neobvyklé 
myšlení, paranoia 
歯渀癥爀稀滭⁰潲畣桡∗§, 
děsivé  sny∗§, léková 
závislost, náměsíčnost, 
předčasná ejakulace 
 
Poruchy 
nervového 
systému 
závratě, 
somnolence,
bolest hlavy*  
parestezie*, třes, 
桹灥爀琀潮椀攀⨀Ⰰ 
搀礀獧攀甀稀椀攀Ⰰ 
灯爀畣栀礠
灯稀潲渀潳琀椀Ⰰ 
灯栀祢潶 
灯爀畣栀礠
⠀稀愀栀爀渀甀樀挀 
extrapyramidové 
příznaky,    jako 
jsou hyperkineze, 
hypertonie, 
dystonie, skřípání 
zubů      nebo 
poruchy chůze), 
křeče*, 
nekontrolovatel- 
né svalové 
kontrakce*, 
poruchy 
koordinace, 
hyperkineze*, 
amnezie, 
hypestezie*, 
poruchy    řeči,