Sobycor 
 
 
 
Kombinace, které se nedoporučují 
Antagonisté kalcia typu verapamilu a v menší míře typu diltiazemu: Negativní ovlivnění kontraktility 
a  atrioventrikulárního  převodu.  Intravenózní  podání verapamilu  u pacientů léčených pomocí  beta-
blokátoru může vést k hluboké hypotenzi a AV bloku. 
 
Antiarytmika třídy I (např. chinidin, disopyramid, lidokain, fenytoin, flekainid, propafenon): Účinek 
na dobu atrioventrikulárního převodu může být potenciovaný a může se zvýšit negativně inotropní 
účinek. 
 
Centrálně  působící  antihypertenziva  jako  je  klonidin  a  další  (např.  methyldopa,  moxonidin, 
rilmenidin): Souběžné užívání  centrálně  působících antihypertenziv  může  zhoršit  srdeční  selhání 
snížením  centrálního  tonu  sympatiku (snížení  tepové  frekvence  a srdečního  výdeje,  vazodilatace). 
Náhlé vysazení, zejména předchází-li před přerušením aplikace beta-blokátorů, může zvýšit riziko 
„rebound“ hypertenze. 
 
Kombinace, u kterých je nutná opatrnost 
Antagonisté  kalcia  dihydropyridinového  typu  (např.  nifedipin,  felodipin  a  amlodipin): Souběžné 
užívání může zvýšit riziko hypotenze a nelze vyloučit zvýšení rizika dalšího zhoršení funkce komory 
jako pumpy u pacientů se srdečním selháním. 
 
Antiarytmika  třídy  III  (např.  amiodaron):  Účinek  na  dobu  atrioventrikulárního  převodu  může  být 
potenciovaný. 
 
Topické beta-blokátory (např. oční kapky k léčbě glaukomu) mohou mít aditivní systémové účinky. 
 
Parasympatomimetika: Souběžné užívání může prodloužit dobu atrioventrikulárního převodu a riziko 
bradykardie. 
 
Insulin a perorální antidiabetika: Zvýšení hypoglykemického účinku. Blokáda beta-adrenoreceptorů 
může maskovat příznaky hypoglykemie. 
 
Anestetika: Oslabení reflexní tachykardie a zvýšení rizika hypotenze (pro další informace o celkové 
anestezii viz také bod 4.4). 
 
Digitalisové glykosidy: Snížení tepové frekvence, prodloužení doby atrioventrikulárního převodu. 
 
Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID): NSAID mohou snižovat hypotenzní účinek bisoprololu. 
 
Beta-sympatomimetika  (např.  isoprenalin,  dobutamin):  Kombinace  s  bisoprololem  může  snižovat 
účinek obou látek. 
 
Sympatomimetika aktivující jak adrenergní beta-receptory,  tak  i  alfa-receptory (např. noradrenalin, 
adrenalin):  Kombinace  s  bisoprololem  může  demaskovat  vazokonstrikční  účinky  těchto  látek, 
zprostředkované  adrenergními   alfa-receptory,  a  vyvolat  zvýšení  krevního  tlaku  a  exacerbaci 
intermitentní  klaudikace.  Má  se  za  to,  že  tyto  interakce  jsou  pravděpodobnější  při  použití 
neselektivních beta-blokátorů. 
 
Souběžné použití s antihypertenzivy stejně jako s jinými léčivými přípravky, které mohou snížit krevní 
tlak  (např.  s  tricyklickými  antidepresivy,  barbituráty,  fenothiaziny)  může  zvýšit  riziko  vzniku 
hypotenze. 
 
Kombinace, které je třeba vzít v úvahu 
 
 
Meflochin: Zvýšené riziko bradykardie. 
 
Inhibitory  monoaminooxidázy  (kromě  inhibitorů  MAO-B): Zvýšený  hypotenzní účinek  beta-
blokátorů, ale také zvýšené riziko hypertenzní krize.