Sorafenib accord 
 
Induktory metabolických enzymů 
Podávání rifampicinu po dobu 5 dnů před podáním jednorázové dávky sorafenibu mělo za následek 
snížení AUC sorafenibu v průměru o 37 %. Jiné induktory aktivity CYP3A4 a/nebo glukuronidace 
dexamethason 
Inhibitory CYP3A
Ketokonazol, silný inhibitor CYP3A4, podávaný jednou denně po dobu 7 dnů zdravým 
dobrovolníkům mužského pohlaví nezměnil průměrnou hodnotu AUC po podání jednorázové dávky 
50 mg sorafenibu. Z těchto dat lze usuzovat, že klinická farmakokinetická interakce sorafenibu 
s CYP3A4 inhibitory není pravděpodobná. 
 
Substráty CYP2B6, CYP2C8 a CYP2C
Sorafenib inhibuje in vitro CYP2B6, CYP2C8 a CYP2C9 s podobnou silou. V klinických 
farmakologických studiích však současné podávání sorafenibu v dávce 400 mg dvakrát denně 
s cyklofosfamidem, substrátem CYP2B6, nebo s paklitaxelem, substrátem CYP2C8, nevedlo ke 
klinicky významné inhibici. Tyto údaje naznačují, že sorafenib v doporučené dávce 400 mg dvakrát 
denně nemusí být in vivo inhibitorem CYP2B6 nebo CYP2C8.  
Dále, současná léčba sorafenibem spolu s warfarinem, substrátem CYP2C9, nezpůsobila změnu v 
průměrné hodnotě PT-INR oproti placebu. Proto lze také očekávat, že riziko pro klinicky významnou 
in vivo inhibici CYP2C9 sorafenibem je nízké. Přesto je třeba hodnotu INR u pacientů užívajících 
warfarin nebo fenprokumon pravidelně kontrolovat  
Substráty CYP3A4, CYP2D6 a CYP2C
Současné podávání sorafenibu a midazolamu, dextromethorfanu nebo omeprazolu, jež jsou substráty 
cytochromu CYP3A4, CYP2D6 a CYP2C19, neovlivnilo expozici těchto látek. To ukazuje, že 
sorafenib není ani inhibitorem ani induktorem těchto izoenzymů cytochromu P450. Proto klinická 
farmakokinetická interakce sorafenibu se substráty těchto enzymů není pravděpodobná.  
 
Substráty UGT1A1 a UGT1A
In vitro sorafenib inhibuje glukuronidaci zprostředkovanou UGT1A1 a UGT1A9. Klinický význam 
těchto poznatků není znám  
In vitro studie indukce CYP enzymů 
Hodnoty aktivit CYP1A2 a CYP3A4 se po léčbě kultivovaných lidských hepatocytů sorafenibem 
nezměnily, což naznačuje, že sorafenib pravděpodobně není induktorem CYP1A2 a CYP3A4. 
 
Substráty P-gp 
In vitro sorafenib prokazoval inhibici transportního proteinu p-glykoproteinu plasmatické koncentrace substrátů P-gp, jako je digoxin, nelze při současném podávání sorafenibu 
vyloučit. 
 
 Kombinace s jinými cytostatiky 
 
V rámci klinických studií byl sorafenib podáván s rozličnými jinými cytostatiky, jako jsou například 
gemcitabin, cisplatina, oxaliplatina, paklitaxel, karboplatina, kapecitabin, doxorubicin, irinotekan, 
docetaxel a cyklofosfamid, přičemž bylo použito jejich běžné dávkování. Sorafenib klinicky 
významně neovlivnil farmakokinetiku gemcitabinu, cisplatiny, karboplatiny, oxaliplatiny ani 
cyklofosfamidu.  
 
Paklitaxel/karboplatina 
Podání paklitaxelu s přerušením podávání sorafenibu na 3 dny nemělo za následek výrazné ovlivnění farmakokinetiky paklitaxelu. 
 
Současné podávání paklitaxelu sorafenibem sorafenibu, 29% zvýšení expozice paklitaxelu a 50% zvýšení expozice 6-OH paklitaxelu. 
Farmakokinetika karboplatiny nebyla ovlivněna. 
 
Tyto údaje ukazují, že v případě, kdy je sorafenib podáván současně s paklitaxelem a karboplatinou 
s třídenní přestávkou v podávání sorafenibu není potřeba úprava dávkování. Klinický význam zvýšení expozice sorafenibu a paklitaxelu po 
současném podávání sorafenibu, bez přestávky v podávání není znám. 
 
Kapecitabin 
Současné podávání kapecitabinu sorafenibu žádné významné změny v expozici sorafenibu, expozice kapecitabinu se však zvýšila o 15-50 % a 
expozice 5-FU se zvýšila o 0-52 %. Klinický význam tohoto malého až mírného zvýšení expozice 
kapecitabinu a 5-FU při současném podávání se sorafenibem není znám. 
 
Doxorubicin/irinotekan 
Současné podávání sorafenibu vedlo ke zvýšení AUC doxorubicinu o 21 %. Když byl podán 
s irinotekanem, jehož aktivní metabolit SN-38 je následně metabolizován cestou UGT1A1, došlo u 
SN-38 k vzestupu hodnoty AUC o 67 – 120 % a hodnota AUC irinotekanu se zvýšila o 26 - 42 %. 
Klinický význam těchto poznatků není znám  
Docetaxel 
Společné podání docetaxelu dvakrát denně nebo 400 mg dvakrát denně, podávaným ode dne 2 do dne 19 v rámci 21denního cyklu, 
s 3denní přestávkou podávání okolo dne, kdy byl podán docetaxeldocetaxelu o 36 - 80 % a zvýšení Cmax docetaxelu o 16 - 32 %. Při současném podávání sorafenibu a 
doxetacelu se doporučuje postupovat opatrně  
Kombinace s dalšími látkami 
 
Neomycin
Současné podání neomycinu, nesystémové antimikrobiální látky používané k eradikaci 
gastrointestinální flóry, interferuje s enterohepatální recyklací sorafenibu a eliminacepodstoupili 5denní léčbu neomycinem, se průměrná expozice sorafenibu snížila o 54 %. Účinky jiných 
antibiotik nebyly studovány, ale pravděpodobně budou závislé na jejich schopnosti interferovat 
s mikroorganismy, které vykazují glukuronidázovou aktivitu.