Stayveer 
Bosentan je induktor isoenzymů CYP2C9a CYP3A4cytochromu P450také naznačují indukci CYP2C19. Vdůsledku toho budou při současném podání přípravku 
STAYVEER plazmatické koncentrace látek metabolizovaných těmito isoenzymy sníženy. Je nutno 
zvážit možnost změny účinku léčiv, která jsou metabolizována těmito isoenzymy. Při zahájení, změně 
dávky nebo ukončení souběžné léčby spřípravkem STAYVEER může být nutná úprava dávky těchto 
přípravků.
Bosentan je metabolizován prostřednictvím CYP2C9a CYP3A4. Inhibice těchto isoenzymů může 
zvýšit plazmatickou koncentraci bosentanu bosentanu nebyl studován. Tuto kombinaci je nutno používat obezřetně.
Flukonazol a další inhibitory CYP2C9a CYP3A4:Současné podávání s flukonazolem, který inhibuje 
hlavně CYP2C9, ale do určité míry také CYP3A4, může vést kvelkému zvýšení plazmatických 
koncentrací bosentanu. Tato kombinace se nedoporučuje. Z toho samého důvodu se spřípravkem 
STAYVEER nedoporučuje současné podání ani silného inhibitoru CYP3A4itrakonazolu nebo ritonaviruCyklosporin A:Současné podávání přípravku STAYVEER a cyklosporinu A je kontraindikováno bosentanu přibližně 30krát vyšší než koncentrace naměřené po samotném bosentanu. V rovnovážném 
stavu byly plazmatické koncentrace bosentanu 3krát až 4krát vyšší než po podání samotného 
bosentanu. Mechanismus této interakce spočívá nejspíše v cyklosporinem navozené inhibici 
vychytávání bosentanu do hepatocytů zprostředkovanéhotransportními proteiny. Koncentrace 
cyklosporinu A odůsledek indukce CYP3A4navozené bosentanem.
Takrolimus, sirolimus:Současné podávání takrolimu nebo sirolimu a přípravku STAYVEER nebylo u 
lidí studováno, ale společné podávání takrolimu nebo sirolimu a přípravku STAYVEER může vést ke 
zvýšení plazmatické koncentrace bosentanu analogicky, jako je tomu při současné aplikaci 
scyklosporinem A. Souběžně užívaný přípravek STAYVEER může snížit plazmatickou koncentraci 
takrolimu a sirolimu. Proto se souběžné užívání přípravku STAYVEER a takrolimu nebo sirolimu 
nedoporučuje. Pacienti, kteří vyžadují podávání zmíněné kombinace přípravků, musí být pečlivě 
sledováni sohledem na výskyt nežádoucích příhod souvisejících spřípravkem STAYVEER a musí 
být monitorovány koncentrace takrolimu a sirolimu vkrvi.
Glibenklamid:Současné podávání bosentanu125mg dvakrát denně po 5 pěti dní snížilo plazmatickou 
koncentraci glibenklamidu hypoglykemického účinku. Plazmatické koncentrace bosentanu byly také sníženy o29%. Navíc byl 
upacientů, kterým byla podávána tato kombinovaná léčba, pozorován větší výskyt zvýšení hladin 
aminotransferáz. Jak glibenklamid, tak bosentan inhibují exportní pumpu žlučových solí, což by 
mohlo zvýšené hladiny aminotransferáz vysvětlit. Tato kombinace se nemá používat. Sjinými 
deriváty sulfonylmočoviny nejsou žádné další údaje o lékových interakcích k dispozici.
Rifampicin:Současné podávání bosentanu125mg dvakrát denně po dobu7dnů a rifampicinu, což je 
účinný induktor CYP2C9a CYP34,9zdravým jedincům snížilo plazmatickou koncentraci bosentanu 
o58%, přičemž vindividuálních případech mohlo toto snížení dosáhnout až90%. V důsledku toho 
lze při současném podávání srifampicinem očekávat významné snížení účinku bosentanu. Současné 
podávání rifampicinu spřípravkem STAYVEER se nedoporučuje. Údaje odalších induktorech 
CYP3A4, např. karbamazepinu, fenobarbitalu, fenytoinu a třezalce tečkované chybí, nicméně 
předpokládá se, že jejich současné podávání může vést ke snížené systémové expozici bosentanu. 
Nelze vyloučit klinicky významné snížení účinnosti.
Lopinavir + ritonavir bosentanu125mg a lopinaviru + ritonaviru400+100mg dvakrát denně zdravým dobrovolníkům po 
dobu9,5dne vedlo na počátku podávání kminimálním plazmatickým koncentracím bosentanu, které 
byly48krát vyšší oproti hodnotám při podávání samotného bosentanu. Devátého dne byly koncentrace 
bosentanu vplazmě přibližně5krát vyšší ve srovnání spodáváním samotného bosentanu. Tuto 
interakci nejpravděpodobněji způsobuje inhibice vychytávání do hepatocytů zprostředkovaného 
transportními proteiny a inhibice CYP3A4způsobené ritonavirem, čímž se snižuje clearance 
bosentanu. Při současném podávání lopinaviru + ritonaviru nebo jiných ritonavirem potencovaných 
inhibitorů proteáz je nutné sledovat schopnost pacientů tolerovat přípravek STAYVEER.
Po současném podávání bosentanu po dobu9,5dne klesly plazmatické expozice lopinaviru a 
ritonaviru klinicky nevýznamnou měrou však nemuselo být dosaženo a další poklesy inhibitorů proteáz nelze vyloučit. Doporučuje se příslušné 
sledování terapie HIV. Podobné účinky by se daly očekávat uostatních inhibitorů proteáz 
potencovaných ritonavirem Ostatní antiretrovirové látky: Ohledně dalších dostupných antiretrovirových látek nelze vzhledem 
knedostatku údajů poskytnout žádná specifická doporučení. Vzhledem kpotvrzené hepatotoxicitě 
nevirapinu, která by se mohla kumulovat shepatotoxicitou bosentanu, se jejich kombinace 
nedoporučuje.
Hormonální kontraceptiva: Současné podávání bosentanu125mg dvakrát denně po dobu7dnů 
sjednou dávkou perorálního kontraceptiva obsahujícího norethisteron1mg+ethinylestradiol35μg 
snížilo AUC norethisteronu o14% a ethinylestradiolu o31%. Snížení expozice však dosáhlo u 
jednotlivých subjektů až56% unorethisteronu a66% u ethinylestradiolu. Ztohoto důvoduse užívání 
hormonů jako jediné metody antikoncepce bez ohledu na cestu podání transdermální nebo implantační formybody4.4a