Tiaprid pmcs 
 
Stejně jako u ostatních neuroleptik se může vyskytnout neuroleptický maligní syndrom (potenciálně 
fatální komplikace), který je charakterizován hypertermií, svalovou rigiditou a autonomní dysfunkcí 
(viz  bod  4.8). Byly hlášeny případy s atypickými příznaky bez svalové rigidity nebo hypertonu a se 
subfebrilií. V případě hypertermie neznámého původu by léčba tiapridem měla být přerušena. 
 
Neuroleptika mohou snižovat práh pro vznik epileptických záchvatů. I když tato skutečnost nebyla 
u tiapridu  pozorována,  pacienti  s epilepsií  v anamnéze mají být  během  léčby  tiapridem  pečlivě 
monitorováni. 
 
V případě  ledvinové  nedostatečnosti má být dávka vzhledem   k možnému  riziku  kómatu po 
předávkování snížena (viz bod 4.2 a 4.9). 
 
Tiaprid by až na výjimečné případy neměl být užíván u pacientů s Parkinsonovou chorobou. 
 
U starších pacientů by tiaprid, stejně jako ostatní neuroleptika, měl být podáván s opatrností vzhledem 
k možnému riziku snížení úrovně vědomí a kómatu. 
 
Karcinom prsu
Tiaprid  může  zvyšovat  hladinu  prolaktinu,  proto  je  třeba  věnovat zvláštní  pozornost  pacientům 
s karcinomem prsu v rodinné nebo osobní anamnéze.  
 
Prodloužení QT intervalu
Tiaprid může způsobit prodloužení QT intervalu. Tento efekt zvyšuje riziko závažné komorové arytmie, 
jako je torsade de pointes (viz bod 4.8). Před podáním, a pokud to pacientův stav dovolí, je doporučeno 
sledovat rizikové faktory, které by mohly napomáhat výskytu těchto poruch rytmu, jako např.: 
- bradykardie pod 55 tepů za minutu, 
- elektrolytová dysbalance, především hypokalemie, 
- vrozené prodloužení QT intervalu, pozitivní rodinná anamnéza prodloužení QT intervalu, 
- souběžná  léčba  léky,  které  mohou  způsobit výraznou bradykardii  (<  55  tepů  za  minutu), 
elektrolytovou dysbalanci, poruchu srdečního vedení nebo prodloužení QT intervalu (viz bod 4.5). 
Je nutno zvážit předepsání tiapridu u pacientů s rizikovými faktory, které mohou být predispozicí 
prodloužení QT intervalu. 
 
Cévní mozková příhoda
V randomizovaných  klinických  studiích kontrovaných placebem  prováděných u starších  pacientů 
s demencí a léčených určitými atypickými antipsychotiky bylo pozorováno trojnásobné zvýšení rizika 
vzniku cévních mozkových příhod. Mechanismus tohoto zvýšení rizika není znám. Zvýšené riziko cévní 
mozkové příhody související s jinými antipsychotiky nebo u jiné populace pacientů nelze vyloučit. 
U pacientů s rizikem cévní mozkové příhody by měl být tiaprid použit s opatrností. 
 
Zvýšená úmrtnost u starších pacientů s demencí
U starších pacientů s demencí léčených antipsychotiky byla pozorována zvýšená mortalita. Analýzy placebem kontrolovaných klinických studií (průměrná délka studie 10 týdnů), především u pacientů 
užívajících  atypická  antipsychotika,  ukázaly  1,6  až  1,7x vyšší  riziko  úmrtí  pacientů  léčených 
antipsychotiky oproti kontrolní skupině pacientů s placebem. Během typické 10týdenní klinické studie 
byl podíl úmrtí u pacientů léčených antipsychotiky přibližně 4,5 %, zatímco v kontrolní skupině 2,6 %. 
Ačkoli v klinických hodnoceních s atypickými antipsychotiky byly příčiny úmrtí různorodé, většinou 
měly buď kardiovaskulární (např. selhání srdce, náhlé úmrtí) nebo infekční (např. pneumonie) původ. 
Observační studie ukazují, podobně jako u atypických antipsychotik, že i u konvenčních antipsychotik 
může být riziko mortality vyšší. Z dostupných dat však nelze spolehlivě odhadnout přesnou míru rizika, 
která je spojená s podáním antipsychotik. 
 
Žilní tromboembolismu
V souvislosti s užíváním antipsychotik se vyskytly případy žilního tromboembolismu (VTE). Vzhledem 
k tomu, že u pacientů léčených antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové faktory pro VTE, 
měly by být před i během léčby přípravkem Tiaprid PMCS tyto rizikové faktory rozpoznány a následně 
by měla být uplatněna preventivní opatření. 
 
Pediatrická populace
U dětí nebyl tiaprid důkladně zkoumán. Proto by podávání dětem měla být věnována pozornost (viz bod 
4.2). 
 
Délka léčby
Účinnost a bezpečnost tiapridu při léčbě Huntingtonovy chorey nebyla systematicky zkoumána déle než 
týdny. 
Účinnost a bezpečnost tiapridu u tikové poruchy (včetně Gilles de la Touretteova syndromu) nebyla 
systematicky zkoumána déle než 10 týdnů. 
Při  podávání  tiapridu  po  delší  dobu  je  nutné,  aby  lékař  periodicky individuálně přehodnocoval 
dlouhodobou prospěšnost pro pacienta. 
V souvislosti  s podáváním antipsychotik včetně tiapridu byly hlášeny případy výskytu leukopenie, 
trombocytopenie a agranulocytózy. Projevem poruch krvetvorby může být výskyt nevysvětlené infekce 
nebo horečky (viz bod 4.8) a vyžaduje okamžité hematologické vyšetření. 
 
Přípravek Tiaprid PMCS obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je 
v podstatě „bez sodíku“.