Tonarssa 
 
V souvislosti s perindoprilem 
Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin-angiotensin-aldosteron  (RAAS) 
pomocí  kombinovaného  užívání  inhibitorů  ACE,  blokátorů  receptorů  pro  angiotensin   II   nebo 
aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená 
funkce  ledvin  (včetně  akutního  renálního  selhání)  ve  srovnání  s  použitím  jedné  látky  ovlivňující 
RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1). 
 
Léky vyvolávající hyperkalemii:  
 
Některé  léky  nebo  terapeutické  třídy  mohou  zvýšit  výskyt  hyperkalemie:  aliskiren,  draselné  soli, 
draslík-šetřící diuretika, inhibitory ACE, antagonisté receptoru pro angiotensin II, NSAID, hepariny, 
imunosupresiva  jako  cyklosporin  nebo  takrolimus,  trimetoprim  a  fixní  kombinace  se 
sulfamethoxazolem (kotrimoxazol). Kombinace těchto léků zvyšuje riziko hyperkalemie. 
 
Souběžné užívání je kontraindikováno (viz bod 4.3): 
 
Aliskiren: 
U  pacientů  s  diabetem  mellitem  nebo  s  poruchou  funkce  ledvin  se  zvyšuje  riziko  hyperkalemie, 
zhoršení renální funkce a kardiovaskulární morbidity a mortality.  
 
Mimotělní léčba: 
Mimotělní  léčba  vedoucí  ke  kontaktu  krve  se  záporně  nabitým  povrchem  jako  je  dialýza  nebo 
hemofiltrace pomocí vysoce propustných membrán (např. polyakrylonitrilové membrány) a aferéza 
nízkodenzitních  lipoproteinů  pomocí  dextran-sulfátu  vzhledem  ke  zvýšenému  riziku  závažných 
anafylaktoidních reakcí (viz bod 4.3). Pokud je potřeba tato léčba, má být zváženo použití jiných 
dialyzačních membrán nebo jiných skupin antihypertenziv. 
 
Sakubitril/valsartan: 
Souběžné užívání  perindoprilu  se  sakubitrilem/valsartanem  je  kontraindikováno,  protože souběžná 
inhibice  neprilysinu  (NEP)  a  ACE  může  zvyšovat  riziko  vzniku  angioedému.  Podávání 
sakubitrilu/valsartan nesmí být zahájeno dříve než za 36 hodin po užití poslední dávky perindoprilu. 
Léčba  perindoprilem  nesmí  být  zahájena  dříve  než  za  36  hodin  po  podání  poslední  dávky 
sakubitrilu/valsartanu (viz body 4.3 a 4.4). 
 
Souběžné užívání se nedoporučuje (viz bod 4.4): 
 
Aliskiren: 
U  jiných  pacientů,  než  jsou  diabetici  a  pacienti  s  poruchou  funkce  ledvin,  se  zvyšuje  riziko 
hyperkalemie, zhoršení renální funkce a kardiovaskulární morbidity a mortality. 
 
Souběžná léčba inhibitorem ACE a blokátorem receptoru pro angiotensin II: 
V literatuře bylo hlášeno, že u pacientů s prokázaným aterosklerotickým onemocněním, srdečním 
selháním nebo diabetem s konečným orgánovým poškozením, je současná léčba inhibitorem ACE 
a blokátorem  receptoru  pro  angiotensin  II  spojována  s  vyšší  frekvencí  hypotenze,  synkopy, 
hyperkalemie a zhoršující se renální funkce (zahrnující akutní renální selhání) ve srovnání s užitím 
samotného  blokátoru  systému  renin-angiotensin-aldosteron.  Duální  blokáda  (např.  kombinací 
inhibitoru  ACE  s  antagonistou  receptoru  pro  angiotensin  II)  má  být  limitována  v  individuálních 
definovaných případech s pečlivým monitorováním renální funkce, hladin draslíku a krevního tlaku. 
 
Estramustin: 
Riziko zvýšených nežádoucích účinků, jako je angioneurotický edém (angioedém). 
 
Kalium šetřící diuretika, doplňky stravy obsahující kalium nebo náhražky soli obsahující kalium: 
 
 
Hladina draslíku v séru obvykle zůstává v normálu, ale u některých pacientů se může při léčbě ACE 
inhibitorem  objevit  hyperkalemie.  Kalium  šetřící  diuretika  (např.  spironolakton,  triamteren  nebo 
amilorid),  doplňky  stravy  obsahující  kalium  nebo  náhražky  soli  obsahující  kalium  mohou  vést 
k významnému zvýšení hladiny draslíku v séru. Při podávání přípravku Tonarssa společně s dalšími 
látkami,   které   zvyšují   sérové   kalium,   jako   je   trimethoprim   a   kotrimoxazol 
(trimethoprim/sulfamethoxazol),  je zapotřebí  opatrnost,  protože  o  trimethoprimu  je  známo,  že  se 
chová jako kalium šetřící diuretikum jako amilorid. Proto není kombinace přípravku Tonarssa s výše 
zmíněnými  přípravky  doporučena.  Pokud  je souběžné podávání  indikováno,  je  třeba  je  podávat 
s opatrností a s pravidelnými kontrolami hladin draslíku v séru.  
 
Cyklosporin: 
Při souběžném užívání ACE inhibitorů a cyklosporinu se může objevit hyperkalemie. Doporučuje se 
kontrolovat hladinu draslíku v séru. 
 
Heparin: 
Při  souběžném  užívání  ACE  inhibitorů  a heparinu  se  může  objevit  hyperkalemie.  Doporučuje  se 
kontrolovat hladinu draslíku v séru. 
 
Lithium: 
Při souběžném užívání inhibitorů ACE byly hlášeny reverzibilní vzestupy koncentrací lithia v krevním 
séru a toxicity (závažná neurotoxicita). Kombinace perindoprilu s lithiem se nedoporučuje. Pokud je 
tato kombinace nezbytná, doporučuje se pravidelná monitorace sérových koncentrací lithia (viz bod 
4.4). 
 
Souběžné užívání vyžadující zvláštní opatrnost: 
 
Antidiabetika (insulin, hypoglykemizující sulfonamidy):  
Užívání inhibitorů  ACE může  zvyšovat  hypoglykemický účinek  antidiabetik  u  diabetiků  léčených 
insulinem nebo hypoglykemizujícími sulfonamidy. Nástup hypoglykemických epizod je velmi vzácný 
(pravděpodobné je zvýšení glukosové tolerance s výsledným snížením požadavků na insulin). 
 
NEP inhibitory (např. racekadotril): 
O inhibitorech ACE (např. perindopril) je známo, že způsobují angioedém. Toto riziko se může zvýšit 
při souběžném užívání dalších NEP inhibitorů (např. racekadotril)  s perindoprilem (viz bod 4.4). 
 
Inhibitory mTOR (např. sirolimus, everolimus, temsirolimus): 
Pacienti souběžně užívající terapii inhibitory mTOR mohou mít zvýšené riziko angioedému (viz bod 
4.4) 
 
Nesteroidní antiflogistika (NSAID) včetně kyseliny acetylsalicylové ≥ 3 g/den: 
Pokud jsou ACE inhibitory podávány souběžně s nesteroidními antiflogistiky (tj. kyselina acetylsalicylová 
v protizánětlivých  dávkách,  inhibitory  COX-2  a  neselektivní  NSAID)  může  se  projevit  zvýšení 
antihypertenzního  účinku. Souběžné podávání ACE  inhibitorů  a nesteroidních antiflogistik může 
způsobovat zvýšené riziko zhoršení renální funkce včetně  možného akutního renálního selhání 
a zvýšení  hladiny draslíku v krevním séru, zejména u pacientů, u kterých již  byla  renální  funkce 
zhoršená. Tato kombinace se má podávat s opatrností, zejména u starších pacientů. Pacienti mají být 
adekvátně hydratováni a je třeba pravidelně  monitorovat  renální  funkce  při  zahajování  léčby,  ale 
i v delším časovém horizontu při pokračování v léčbě. 
 
Gliptiny (linagliptin, saxagliptin, sitagliptin, vildagliptin): 
Zvýšené riziko angioedému z důvodu snížení aktivity dipeptidyl peptidázy IV (DPP-IV)  gliptinem, 
u pacientů souběžně léčených inhibitorem ACE. 
 
Sympatomimetika: 
Sympatomimetika mohou snižovat antihypertenzní účinky inhibitorů ACE. 
 
 
 
Zlato: 
U pacientů léčených injekčními přípravky zlata (natrium-aurothiomalát) souběžně s terapií inhibitory 
ACE včetně perindoprilu byly vzácně hlášeny nitritoidní reakce (symptomy zahrnující zrudnutí tváře, 
nevolnost, zvracení a hypotenzi). 
 
V souvislosti s amlodipinem 
Souběžné užívání, které se nedoporučuje: 
 
Dantrolen  (infuze): U  zvířat  byly  po  podání  verapamilu  a  intravenózního  dantrolenu  pozorovány 
letální  ventrikulární  fibrilace  a  kardiovaskulární  kolaps  v  souvislosti  s  hyperkalemií.  Z  důvodu 
možného  rizika  hyperkalemie  je  nutné  se  u  pacientů  náchylných  ke  vzniku  maligní  hypertermie 
a během léčby maligní hypertermie vyvarovat souběžnému podání blokátorů kalciového kanálu, jako 
je amlodipin. 
 
Souběžné užívání, které vyžaduje zvláštní opatrnost: 
 
Inhibitory CYP3A4: 
Souběžné podávání  amlodipinu  se  silnými  nebo  středně  silnými  inhibitory  CYP3A4  (inhibitory 
proteázy, azolová antimykotika, makrolidy jako erythromycin nebo klarithromycin, verapamil nebo 
diltiazem)  může  významně  zvýšit  expozici  amlodipinu,  což  vede k  zvýšenému  riziku  hypotenze. 
Klinické  důsledky  těchto  farmakokinetických  odchylek  mohou  být  výraznější  u  starších  pacientů. 
Může být proto nutné pacienty klinicky sledovat a dávku upravit. 
 
Podávání  amlodipinu  s  grapefruitem  nebo  grapefruitovým  džusem  není  doporučováno,  protože 
u některých pacientů může být zvýšena biologická dostupnost, která má za následek zvýšení poklesu 
krevního tlaku. 
 
Klarithromycin: 
Klarithromycin je inhibitor CYP3A4. U pacientů užívajících klarithromycin souběžně s amlodipinem 
existuje  zvýšené  riziko  hypotenze.  Pokud  je  amlodipin  podáván  souběžně s  klarithromycinem, 
doporučuje se pečlivě pacienty sledovat. 
 
Induktory CYP3A4: 
Při  souběžné  léčbě  se  známými  induktory  CYP3A4  se  mohou  měnit  plazmatické  koncentrace 
amlodipinu.  Proto  je  zapotřebí během souběžné léčby, zejména silnými induktory CYP3A4 (např. 
rifampicin, třezalka tečkovaná), a po ní monitorovat krevní tlak a případně zvážit úpravu dávky. 
 
Souběžné užívání, které je potřeba uvážit: 
 
Účinky amlodipinu na snížení krevního tlaku zvyšují účinky na snížení krevního tlaku jiných léků 
s antihypertenzními vlastnostmi. 
 
Takrolimus: 
Při souběžném užívání takrolimu s amlodipinem existuje riziko zvýšené hladiny takrolimu v krvi. Aby 
se zamezilo toxicitě takrolimu, je u pacientů léčených takrolimem při souběžném podávání amlodipinu 
třeba monitorovat hladiny takrolimu v krvi a v případě potřeby upravit dávkování takrolimu. 
 
Inhibitory mTOR (Mechanistic Target of Rapamycin): 
Inhibitory mTOR, jako je sirolimus, temsirolimus a everolimus, jsou substráty CYP3A. Amlodipin je 
slabým inhibitorem CYP3A. Při souběžném použití inhibitorů mTOR může amlodipin zvýšit expozici 
inhibitorům mTOR. 
 
Cyklosporin: 
Nebyly provedeny žádné studie interakcí s cyklosporinem a amlodipinem u zdravých dobrovolníků 
nebo jiných  populací  vyjma pacientů po renální transplantaci,  u  nichž  byla pozorována  variabilní 
 
 
zvýšení minimálních koncentrací cyklosporinu (v průměru 0 % – 40 %). Je třeba uvážit sledování 
hladin cyklosporinu u pacientů po renální transplantaci léčených amlodipinem a podle potřeby snížit 
dávku cyklosporinu. 
 
Simvastatin: 
Souběžné  podávání  vícenásobných  dávek  10  mg  amlodipinu  s  80  mg  simvastatinu  vedlo  k  77% 
zvýšení expozice simvastatinu v porovnání se samostatným simvastatinem. Limit dávky simvastatinu 
je 20 mg denně u pacientů užívajících amlodipin. 
 
Ostatní kombinace: 
 
V  klinických  studiích  interakcí  neovlivnil  amlodipin  farmakokinetiku  atorvastatinu,  digoxinu ani 
warfarinu. 
 
V souvislosti s přípravkem Tonarssa: 
 
Souběžné užívání vyžadující zvláštní opatrnost: 
Baklofen.  Potenciace  antihypertenzního  účinku.  Je  třeba  sledovat  krevní  tlak  a  renální  funkci 
a v případě nutnosti přizpůsobit dávku antihypertenzního léčivého přípravku. 
 
Kombinace léčivých přípravků, které je potřeba předem důkladně zvážit: 
 
- Antihypertenziva  (jako  jsou  beta-blokátory)  a  vazodilatační  léčiva.  Souběžné  užívání  těchto 
přípravků může zvyšovat hypotenzní účinky perindoprilu a amlodipinu. 
- Souběžné  užívání  s glycerol-trinitrátem a  ostatními  nitráty  či  jinými  vazodilatačními  léčivy 
může dále snižovat krevní tlak a proto je nutné tuto kombinaci zvažovat se zvýšenou opatrností. 
- Kortikosteroidy, tetrakosaktid: snížení antihypertenzního účinku (retence  soli  a  vody  vlivem 
kortikosteroidů). 
- Alfa-blokátory (prazosin, alfuzosin, doxazosin, tamsulosin, terazosin): zvýšený antihypertenzní 
účinek a zvýšené riziko ortostatické hypotenze. 
- Amifostin: může potencovat antihypertenzní účinek amlodipinu. 
- Tricyklická antidepresiva/antipsychotika/anestetika: zvýšený antihypertenzní účinek a zvýšené 
riziko ortostatické hypotenze.