Trexan 
  
Dávkování při léčbě revmatoidní artritidy, psoriázy a psoriatické artritidy: 
Je třeba, aby předepisující lékař uvedl na lékařském předpisu den, kdy se má přípravek užívat. 
Je třeba, aby se předepisující lékař ujistil, že pacient chápe, že přípravek Trexan se musí užívat pouze 
jednou týdně. 
Pacienty je třeba poučit, že je nutné, aby dodržovali užívání přípravku jednou týdně. 
 
Upozornění
Methotrexát smějí používat pouze lékaři se zkušenostmi s chemoterapií antimetabolity. 
 
Pacienty  je  nutné  v  průběhu  léčby  řádně sledovat,  aby  bylo  možné  zjistit  známky  případných 
toxických účinků nebo nežádoucích účinků a vyhodnotit je s minimální časovou prodlevou.  
 
Vzhledem k možnému výskytu závažných či dokonce fatálních toxických reakcí musí ošetřující lékař 
pacienta důkladně poučit  o příslušných rizicích (včetně časných známek a symptomů toxicity) a 
doporučit mu příslušná bezpečnostní opatření. Pacienti musí být informováni o tom, že se musejí 
urychleně obrátit na lékaře, pokud se u nich objeví jakékoli příznaky předávkování, a že je nutné tyto 
symptomy sledovat (včetně pravidelných laboratorních testů). 
 
Dávky překračující 20 mg za týden mohou být spojeny s výrazným zvýšením toxicity, zejména s 
útlumem funkce kostní dřeně. 
 
Vzhledem  ke  zpomalenému vylučování methotrexátu u  pacientů s  poruchou funkce ledvin je nutné 
tyto pacienty léčit se zvláštní opatrnosti a pouze nízkými dávkami methotrexátu (viz body 4.2 a 4.3). 
 
Pokud je bezpodmínečně nutné používat methotrexát u pacientů se závažným onemocněním jater, 
zejména je-li spojeno s užíváním alkoholu, je nutné jej používat s maximální opatrností (viz body 4.2 a 
4.3). 
 
Současné  užívání  s hepatotoxickými  nebo  hematotoxickými  léky  (DMARD – onemocnění 
modifikující antirevmatické léky, např. leflunomid) není doporučeno. 
 
Může se objevit akutní nebo chronická intersticiální pneumonie, často s eozinofilií, a byla hlášena 
úmrtí. Typické příznaky zahrnují dušnost, kašel (zvláště suchý, neproduktivní kašel), bolest na prsou a 
horečku, pacienty je třeba kontrolovat při každé návštěvě. Pacienti musejí být informováni o riziku 
pneumonitidy a  o  nutnosti  okamžitě informovat  lékaře  při  výskytu trvalého kašle  a  dušnosti.  U 
pacientů s příznaky pneumonie musí být léčba methotrexátem vysazena a je nutné provést vyšetření 
(včetně RTG) k vyloučení infekce a tumorů. Pokud methotrexát vyvolá plicní onemocnění, musí být 
zahájena léčba kortikosteroidy a léčba methotrexátem nesmí být obnovena. 
 
Methotrexátem vyvolaná plicní onemocnění jako např. pneumonitida se mohou objevit akutně kdykoli 
v průběhu léčby, nejsou vždy plně reverzibilní a byla pozorována při jakékoli dávce (včetně nízkých 
dávek 7,5 mg/týden). 
 
Kromě toho byla při užívání methotrexátu v revmatologických a souvisejících indikacích hlášena 
plicní  alveolární  hemoragie.   Tato   příhoda  může  být  také provázena vaskulitidou  a  dalšími 
komorbiditami. Při podezření na plicní alveolární hemoragii je třeba zvážit okamžité vyšetření k 
potvrzení diagnózy. 
 
Při léčbě psoriázy methotrexátem byla hlášena úmrtí. 
 
Použití methotrexátu při léčbě psoriázy musí být omezeno na pacienty  s těžkou nezvládnutelnou 
invadilizující nemocí, kteří adekvátně nereagují na jiné formy léčby a pouze v případě potvrzení 
diagnózy biopsií a/nebo dermatologickou konzultací. 
 
Před zahájením léčby, během léčby i  po  ukončení terapie musí být pečlivě kontrolován celý krevní 
obraz. Pokud se objeví klinicky významný pokles počtu bílých krvinek nebo destiček, methotrexát 
 musí být okamžitě vysazen. Pacienti musejí být poučeni, aby hlásili všechny příznaky nebo známky 
infekce. 
 
Methotrexát může působit hepatotoxicky, zvláště ve vysokých dávkách a po prolongovaném podávání. 
Byla hlášena atrofie jater, nekróza, cirhóza, tukové změny a periportální fibróza. Jelikož se změny 
mohou objevit bez předchozích příznaků gastrointestinální nebo hematologické toxicity, je důležité 
kontrolovat jaterní funkce před zahájením léčby a pravidelně během léčby. 
 
Jaterní testy 
Léčba nemá být zahájena nebo má být přerušena, pokud jsou přítomny přetrvávající nebo signifikantní 
abnormality jaterních testů, abnormality zjištěné při jiných neinvazivních vyšetřeních jaterní fibrózy 
nebo při jaterních biopsiích.  
 
U 13–20 % pacientů bylo hlášeno přechodné dvojnásobné až trojnásobné zvýšení hladiny 
aminotransferáz oproti horní hranici normálních hodnot. Přetrvávající zvýšené hodnoty jaterních 
enzymů a/nebo snížení hladiny sérového albuminu mohou ukazovat na závažnou hepatotoxicitu. V 
případě trvale zvýšených hodnot jaterních enzymů je nutné zvážit snížení dávky nebo přerušení léčby.  
Histologickým změnám, fibróze a vzácněji jaterní cirhóze nemusí předcházet abnormální hodnoty 
jaterních testů. U cirhózy existují případy, kdy jsou hladiny aminotransferáz v normě. Proto je potřeba 
kromě jaterních testů zvážit i neinvazivní diagnostické metody k monitorování stavu jater. Jaterní 
biopsie má být zvážena individuálně s ohledem na komorbidity pacienta, anamnézu a rizika související 
s biopsií. Rizikové faktory pro hepatotoxicitu zahrnují nadměrnou předchozí konzumaci alkoholu, 
trvale zvýšené hladiny jaterních enzymů, jaterní onemocnění v anamnéze, rodinnou anamnézu 
dědičných jaterních onemocnění, diabetes mellitus, obezitu a předchozí užívání hepatotoxických 
léčivých přípravků nebo chemických látek a dlouhodobou léčbu methotrexátem.  
 
Pokud to není naprosto nezbytné, nemají být během léčby methotrexátem podávány další 
hepatotoxické léčivé přípravky. Je třeba, aby se pacienti vyhnuli konzumaci alkoholu (viz body 4.3 a 
4.5). U pacientů, kteří souběžně užívají jiné hepatotoxické léčivé přípravky, je třeba pečlivěji 
monitorovat hladiny jaterních enzymů.  
U pacientů s inzulin-dependentním diabetem je třeba postupovat zvlášť opatrně, protože během léčby 
methotrexátem se v ojedinělých případech rozvinula jaterní cirhóza, aniž by došlo k jakémukoli 
zvýšení hladin aminotransferáz. 
 
Funkci ledvin je nutné pečlivě sledovat na základě testů renálních funkcí a analýzy moči před léčbou, 
během léčby a po ukončení terapie. V případě zvýšené hladiny sérového kreatininu je nutné dávku 
methotrexátu snížit. Jelikož je methotrexát vylučován především ledvinami, v případě poruchy funkce 
ledvin se mohou očekávat jeho zvýšené koncentrace, které mohou vyvolat závažné nežádoucí účinky. 
V případech možné poruchy funkce ledvin (např. u starších pacientů) je nutné pečlivé monitorování. 
To  je důležité  především  při  současném  podávání léků  ovlivňujících  vylučování  methotrexátu, 
způsobujících poškození ledvin (např. NSAID) a léků, které mohou způsobit poruchy krvetvorby. U 
pacientů s poruchou funkce ledvin není současné podávání NSAID doporučeno. Toxicitu methotrexátu 
může zvýšit také dehydratace. 
 
Průjem a ulcerativní stomatitida jsou častými toxickými účinky a vyžadují přerušení léčby, jinak se 
může  objevit  hemoragická  enteritida  a  smrt  v důsledku  proděravění  střeva. Pokud se  objeví 
hematemeze, černě zbarvená stolice či krev ve stolici, musí se léčba methotrexátem ukončit. 
 
Také stavy vedoucí k dehydrataci, jako je zvracení, průjem nebo stomatitida, mohou v důsledku 
zvýšené hladiny léčivé látky zvyšovat toxicitu methotrexátu. V těchto případech je až do ústupu 
symptomů nutné léčbu methotrexátem přerušit. Je důležité, aby byla do 48 hodin po zahájení terapie 
zjištěna jakákoli vyšší hladina léčivé látky, jinak může dojít k ireverzibilní toxicitě methotrexátu. 
 
Methotrexát působí imunosupresivně a imunologická odpověď na současnou vakcinaci může být 
snížena. Proto během léčby nesmí docházet k očkování živými vakcínami.  
 
 Imunosupresivní účinek  methotrexátu  musí  být  vzat  v úvahu  v případě,  kdy  imunitní  odpověď 
pacienta je důležitá nebo nezbytná. Zvláštní pozornosti je třeba v případě inaktivní chronické infekce 
(např. herpes zoster, tuberkulóza, hepatitida B nebo C), která může být aktivována. 
 
Před zahájením léčby methotrexátem je doporučeno provést RTG vyšetření hrudníku. 
 
Pleurální výpotky a ascity musí být odstraněny drenáží před zahájením léčby methotrexátem. 
 
Při  současném  užívání  methotrexátu  (obvykle  ve  vysokých  dávkách)  a  některých  nesteroidních 
antiflogistik (NSAID) byly hlášeny závažné nežádoucí účinky včetně úmrtí.  
 
Při léčbě revmatoidní artritidy může pokračovat léčba kyselinou  acetylosalicylovou a nesteroidními 
antiflogistiky  (NSAID),  tak  jako  nízkými  dávkami  steroidů.  Přesto musí  být  bráno  v úvahu,  že 
současné užívání NSAID a methotrexátu může zvýšit riziko toxicity. U pacientů s terapeutickou 
odpovědí na léčbu methotrexátem může být dávka steroidů postupně snížena. 
 
Interakce mezi methotrexátem a jinými antirevmatiky, jako je zlato, penicilamin, hydroxychlorochin, 
sulfasalazin a dalšími cytotoxickými léčivy nebyly úplně prostudovány a současné užívání může 
znamenat zvýšenou  frekvenci nežádoucích účinků. Ostatní léčba a fyzioterapie mohou pokračovat 
beze změny. 
 
Současné  užívání  antagonistů  folátu  jako  je  trimetoprim/sulfamethoxazol  způsobilo  ve  vzácných 
případech akutní megaloblastickou pancytopenii. 
 
Rozvoj akutní toxicity methotrexátu u pacientů si může vyžádat léčbu kyselinou folinovou. U pacientů 
s revmatoidní artritidou nebo psoriázou může vést podávání kyseliny listové nebo kyseliny folinové ke 
snížení  toxicity  methotrexátu  jako  např. gastrointestinálních  symptomů, stomatitidy,  alopecie  a 
zvýšené hladiny jaterních enzymů. 
 
Před zahájením podávání kyseliny listové se doporučuje zkontrolovat hladinu vitaminu B12, zejména 
u dospělých od 50 let věku, protože užívání kyseliny listové může maskovat nedostatek vitaminu B12. 
 
Vzhledem k tomu, že se u pacientů s nádorovým onemocněním léčených methotrexátem vyskytly 
případy encefalopatie/leukoencefalopatie, nelze jejich výskyt vyloučit ani u pacientů bez 
onkologických indikací. 
 
Progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML) 
U pacientů užívajících methotrexát byly hlášeny případy progresivní multifokální leukoencefalopatie 
(PML), a to zejména při kombinaci s jinými imunosupresivy. PML může být fatální a má se vzít v 
úvahu při diferenciální diagnostice u imunosuprimovaných pacientů s novým výskytem nebo 
zhoršením neurologických příznaků. 
 
Fertilita a reprodukce 
 
Fertilita
Bylo hlášeno, že methotrexát u člověka během léčby a po krátké období po jejím přerušení způsobuje 
oligospermii,  poruchu  menstruace  a  amenoreu,  přičemž  způsobuje  narušení  fertility,  a ovlivňuje 
spermatogenezi a oogenezi během období léčby – tyto účinky jsou pravděpodobně po přerušení léčby 
reverzibilní. 
 
Teratogenita – reprodukční riziko 
Methotrexát má u člověka embryotoxické účinky, způsobuje potraty a defekty plodu. Proto je nutné se 
ženami  ve  fertilním  věku  probrat  možná  rizika vlivu na reprodukci,  přerušení  těhotenství  a 
kongenitální malformace (viz bod 4.6). Před užitím přípravku Trexan je nutné vyloučit těhotenství. 
Pokud  jsou léčeny ženy ve fertilním věku,  musí být během léčby a minimálně šest měsíců poté 
používána účinná antikoncepce.  
 
 Antikoncepce u mužů viz bod 4.6. 
 
Opatření 
Před zahájením léčby nebo obnovením léčby po období klidu musejí být zhodnoceny funkce ledvin, 
jater a kostní dřeni a to anamnesticky, fyzikálním vyšetřením a laboratorními testy. 
 
Systémová toxicita methotrexátu může také být zvýšena u pacientů s renální dysfunkcí, ascity nebo 
jinými výpotky, vlivem prodlouženého sérového poločasu  
 
U pacientů užívajících nízké dávky methotrexátu se mohou objevit maligní lymfomy, v tomto případě 
musí  být  léčba  ukončena.  Potlačení  lymfomu  ukazuje  na  spontánní  regresi  vyžadující  zahájení 
cytotoxické léčby.  
 
Pacienti  v průběhu léčby musejí být velmi pečlivě kontrolováni, aby příznaky možné toxicity  nebo 
nežádoucích účinků byly odhaleny a zhodnoceny s minimálním zpožděním. Předchozí vyšetření a 
periodické hematologické kontroly jsou nezbytné pro bezpečné užití methotrexátu při chemoterapii, 
jelikož jeho častým účinkem je hematopoetická suprese. Ta se může objevit bez varovných příznaků 
při zdánlivě bezpečném dávkování, a při jakémkoli vážném pokles počtu krevních tělísek je nutné 
okamžitě přerušit léčbu methotrexátem a zahájit vhodnou terapii. 
 
Obecně jsou následující laboratorní testy doporučeny jako součást nezbytného klinického zhodnocení 
a vhodného monitorování pacienta užívajícího methotrexát: kompletní hemogram, hematokrit, rozbor 
moči, funkční testy ledvin, funkční testy jater a RTG vyšetření.  
 
Cílem  je  zjistit   jakoukoli  orgánovou   dysfunkci   nebo   systémové  poškození.  Testy  musejí  být 
provedeny jak před zahájením léčby a ve vhodných intervalech během léčby, tak i při ukončení léčby.  
 
Methotrexát je po absorpci částečně vázán na sérový albumin a jeho toxicita může být zvýšena jeho 
vytěsněním jiným lékem jako např. salicyláty, sulfonamidy, fenytoinem a některými antibakteriálními 
léky jako je tetracyklin, chloramfenikol a para-aminobenzoová kyselina. Tyto léky, zvláště salicyláty a 
sulfonamidy,   tak   jako   antibakteriální  léky,  hypoglykemika   a   diuretika   nesmějí být současně 
s methotrexátem podávány do doby, než bude znám význam této interakce. 
 
Vitaminové  přípravky  obsahující  kyselinu  listovou  nebo  její  deriváty  mohou  změnit  reakci  na 
methotrexát. 
 
Methotrexát  musí  být  užíván s extrémní opatrností  u  pacientů s přítomností/anamnézou infekce, 
peptického vředu,  ulcerózní  kolitidy, vyčerpaných pacientů a pacientů  vyššího  věku. Použití  u 
pacientů s aktivní gastrointestinální vředovou chorobou je kontraindikováno. Pokud  se  během léčby 
objeví vážná leukopénie, může se objevit bakteriální infekce a stát se velmi nebezpečnou. Obvykle je 
v tomto případě léčba methotrexátem přerušena a zahájena léčba antibiotiky. V závažných případech 
útlumu kostní dřeně může být nezbytná infuze krve nebo krevních destiček. 
 
Radiační dermatitida a spálení sluncem se můžou po podání methotrexátu objevit znovu (tzv. „recall“ 
dermatitida). Při současném působení UV záření a podávání methotrexátu může dojít ke zhoršení 
psoriatických lézí. 
 
Po  podání  jednorázové dávky nebo opakovaných  dávek  methotrexátu  byly  hlášeny  závažné,  v 
některých případech fatální kožní reakce, včetně toxické epidermální nekrolýzy (Lyellova syndromu) 
nebo Stevens-Johnsonova syndromu. 
 
Tento léčivý přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými poruchami s intolerancí 
galaktosy, vrozenou deficiencí laktázy nebo malabsorpcí glukosy  a  galaktosy by tento přípravek 
neměli užívat.