Valsacombi 
 
Změny elektrolytů v krevním séru 
Valsartan
Souběžné užívání s doplňky draslíku, diuretiky šetřícími draslík, náhradami soli obsahujícími draslík 
nebo  jinými  látkami,  které  mohou  zvyšovat  hladiny  draslíku  (heparin  atd.),  se  nedoporučuje. 
Monitorování hladin draslíku by mělo být prováděno podle potřeby. 
 
Hydrochlorothiazid
Při léčbě thiazidovými diuretiky včetně hydrochlorothiazidu byla hlášena hypokalemie. Doporučuje se 
časté monitorování draslíku v krevním séru. 
Léčba  thiazidovými  diuretiky  včetně  hydrochlorothiazidu  byla  spojena  s hyponatremií  a 
hypochloremickou alkalózou. Thiazidy včetně hydrochlorothiazidu zvyšují vylučování hořčíku močí, 
což může vést k hypomagnesemii. Vylučování vápníku je vlivem thiazidových diuretik snížené. To 
může vést k hyperkalcemii. 
Jako  u  všech  pacientů  léčených  diuretiky  se  má  v příslušných  intervalech  provádět  periodické 
stanovování elektrolytů v krevním séru. 
 
Pacienti s deplecí sodíku a/nebo deplecí tekutin
Pacienti  léčení  thiazidovými  diuretiky,  včetně  hydrochlorothiazidu,  mají  být  sledováni  pro  vznik 
známek nerovnováhy tekutin nebo elektrolytů. 
 
U pacientů se závažným snížením hladiny sodíku a/nebo s deplecí tekutin, jako jsou pacienti užívající 
vysoké  dávky  diuretik,  může  po  zahájení  léčby  valsartanem  a  hydrochlorothiazidem  vzácně  dojít 
k symptomatické hypotenzi. Deplece sodíku a/nebo tekutin má být upravena před zahájením léčby 
kombinací valsartanu a hydrochlorothiazidu. 
 
Pacienti  s těžkým chronickým srdečním selháním či jinými stavy spojenými se stimulací systému 
renin-angiotensin-aldosteron 
U  pacientů,  jejichž  renální  funkce  může  záviset  na  aktivitě  systému  renin-angiotensin-aldosteron 
(například  u  pacientů s  těžkým městnavým  srdečním  selháním),  byla  léčba  inhibitory  enzymu 
konvertujícího angiotensin spojena s oligurií a/nebo progresivní azotemií a ve vzácných případech 
s akutním renálním selháním a/nebo smrtí. Zhodnocení stavu pacientů se srdečním selháním nebo po 
infarktu myokardu by mělo vždy zahrnovat vyhodnocení funkce ledvin. Použití kombinace valsartanu 
a hydrochlorothiazidu u pacientů s těžkým chronickým srdečním selháním nebylo stanoveno. 
Proto  nelze  vyloučit,  že  v  důsledku inhibice  systému  renin-angiotensin-aldosteron  může  podání 
valsartanu a hydrochlorothiazidu souviset s poruchou renální funkce. U těchto pacientů nemá být 
přípravek Valsacombi užíván. 
 
Stenóza renální arterie
Přípravek  Valsacombi  se  nemá  užívat k léčbě  hypertenze  u  pacientů  s unilaterální  či  bilaterální 
stenózou renální arterie nebo se stenózou arterie solitární ledviny, jelikož u těchto pacientů může dojít 
ke zvýšení močoviny v krvi a kreatininu v séru. 
 
 
 
 
Primární hyperaldosteronismus
Pacienti  s primárním  hyperaldosteronismem  by  neměli  být  léčeni  přípravkem  Valsacombi,  jelikož 
jejich systém renin-angiotensin není aktivován. 
 
Stenóza aortální a mitrální chlopně, hypertrofická obstrukční kardiomyopatie 
Stejně jako u jiných vazodilatancií je u pacientů trpících stenózou aortální nebo mitrální chlopně nebo 
hypertrofickou obstrukční kardiomyopatií (HOCM) třeba zvláštní opatrnosti. 
 
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou  funkce  ledvin  s clearance kreatininu ≥ 30 ml/min (viz bod 4.2) není úprava 
dávkování  nutná.  Při užívání přípravku  Valsacombi  u  pacientů  s poruchou   funkce   ledvin   se 
doporučuje pravidelné sledování sérových hladin draslíku, kreatininu a močové kyseliny. 
 
Transplantace ledvin
V  současné  době  nejsou  zkušenosti  s bezpečným užíváním přípravku  Valsacombi  u  pacientů  po 
nedávné transplantaci ledvin. 
 
Porucha funkce jater
U  pacientů  s lehkou až  středně  těžkou  poruchou  funkce  jater  bez  cholestázy  je  třeba  přípravek 
Valsacombi užívat s opatrností (viz body 4.2 a 5.2). Thiazidy musí být užívány s opatrností u pacientů 
s poruchou funkce jater nebo s progresivním jaterním onemocněním, protože malé změny v rovnováze 
tekutin a elektrolytů mohou vyvolat jaterní koma. 
 
Angioedém v anamnéze
U  pacientů  léčených  valsartanem  byl  zaznamenán  angioedém,  včetně otoku  hrtanu  a  hlasivkové 
štěrbiny  způsobující  obstrukci  dýchacích  cest  a/nebo  otok  obličeje,  rtů,  hrdla  a/nebo  jazyka. 
U některých z těchto pacientů se angioedémem objevil již dříve po podání jiných přípravků včetně 
inhibitorů ACE.  V případě  výskytu  angioedému  se  musí  léčba  přípravkem  Valsacombi  okamžitě 
přerušit a přípravek Valsacombi se již nesmí podávat (viz bod 4.8). 
 
Systémový lupus erythematodes
U thiazidových diuretik, včetně hydrochlorothiazidu, byla hlášena exacerbace či aktivace systémového 
lupus erythematodes. 
 
Ostatní metabolické poruchy
Thiazidová diuretika, včetně hydrochlorothiazidu, mohou změnit glukózovou toleranci a zvýšit sérové 
hladiny  cholesterolu, triacylglycerolů a kyseliny močové. U diabetických pacientů může být nutná 
úprava dávkování inzulínu nebo perorálních antidiabetik. 
Thiazidy  mohou  snižovat  vylučování  vápníku  močí  a  způsobovat  intermitentní  a  mírné  zvýšení 
sérových  hladin  vápníku  bez  přítomnosti  známých  poruch  metabolismu  vápníku.  Výrazná 
hyperkalcemie  může  být  průkazem  přítomné  hyperparatyreózy.  Podávání  thiazidů  má  být  před 
vyšetřením funkce příštítných tělísek přerušeno. 
 
Fotosenzitivita
Při léčbě thiazidovými diuretiky byly hlášeny případy fotosenzitivních reakcí (viz bod 4.8). Pokud se 
během léčby objeví fotosenzitivní reakce, doporučuje se léčbu ukončit. Pokud je opětovné podání 
diuretika  považováno za  nezbytné,  doporučuje  se  chránit  exponovaná  místa  před  sluncem  nebo 
umělým ultrafialovým zářením. 
 
Těhotenství
Léčba pomocí antagonistů receptoru angiotensinu II nemá být během těhotenství zahájena. Pokud není 
pokračování  v  léčbě  antagonisty  receptoru  angiotensinu  II  považováno  za  nezbytné,  pacientky 
plánující těhotenství mají být převedeny na jinou léčbu hypertenze, a to takovou, která má ověřený 
bezpečnostní profil, pokud jde o podávání v těhotenství. Jestliže je zjištěno těhotenství, léčba pomocí 
antagonistů receptoru angiotensinu II má být ihned ukončena, a pokud je to vhodné, je třeba zahájit 
 
 
 
jiný způsob léčby (viz body 4.3 a 4.6). 
 
Obecné 
Opatrnosti je zapotřebí u pacientů s projevy předchozí přecitlivělosti na jiné antagonisty receptoru 
angiotensinu  II.  Reakce  z přecitlivělosti  na  hydrochlorothiazid  jsou  pravděpodobnější  u  pacientů 
s alergií a astmatem. 
 
Choroidální efuze, akutní myopie a sekundární glaukom s uzavřeným úhlem 
Sulfonamidy  nebo  deriváty  sulfonamidů  mohou  způsobit  idiosynkratickou  reakci  vedoucí  k 
choroidální efuzi s defektem zorného pole, přechodné myopii a akutnímu glaukomu s uzavřeným 
úhlem. Příznaky zahrnují náhlý pokles zrakové ostrosti nebo bolesti očí a obvykle se objevují během 
hodin až týdnů po zahájení léčby. Neléčený akutní glaukom s uzavřeným úhlem může vést k trvalé 
ztrátě  zraku.  Primární  léčba  spočívá  v  co  nejrychlejším  vysazení  léčiva.  Pokud  se  nitrooční  tlak 
nepodaří  dostat  pod  kontrolu,  je  třeba  zvážit  rychlou  medikamentózní  nebo  chirurgickou  léčbu. 
Rizikové  faktory  pro  rozvoj  akutního  glaukomu  s  uzavřeným  úhlem  mohou  zahrnovat  alergie  na 
sulfonamidy nebo peniciliny v anamnéze. 
 
Duální blokáda systému renin-angiotensin-aldosteron (RAAS)
Bylo  prokázáno, že souběžné užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotensin  II  nebo 
aliskirenu zvyšuje riziko hypotenze, hyperkalemie a snížení funkce ledvin (včetně akutního selhání 
ledvin). Duální blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů 
pro angiotensin II nebo aliskirenu se proto nedoporučuje (viz body