Xanax 
 
Délka léčby
Léčba má být co nejkratší a nemá překročit 2-4 týdny (viz bod 4.2). Případnému prodloužení léčby musí předcházet vyhodnocení současného stavu pacienta. 
 
Pacienta je vhodné již na začátku léčby informovat o její omezené délce, a přesně vysvětlit, jak bude dávka postupně snižována. Existují důkazy, které 
naznačují, že v případě užívání benzodiazepinů s krátkodobým účinkem, zejména ve vysokých dávkách, se  mohou abstinenční příznaky projevit  v rámci 
dávkového intervalu. Při použití benzodiazepinů s dlouhodobým účinkem je nutné vyvarovat se výměny za benzodiazepiny s krátkodobým účinkem, protože 
se mohou vyskytnout příznaky z vysazení. 
 
U léčby pacientů s poruchou funkce ledvin nebo lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater je nutná opatrnost. 
 
Benzodiazepiny a látky podobné benzodiazepinům
Benzodiazepiny  a  látky  podobné  benzodiazepinům se  nemají samostatně předepisovat k  léčbě  deprese,  protože  mohou  urychlit  nebo  zvýšit  riziko 
sebevraždy. Proto musí být Xanax užíván s opatrností a velikost předpisu u pacientů se známkami a příznaky depresivní poruchy nebo sebevražednými 
sklony má být minimální.  
 
 
Doporučuje se, aby bylo dodržováno používání nejnižších účinných dávek, zvláště u starších a oslabených pacientů, z důvodu zabránění vzniku ataxie či 
nadměrné sedace. 
 
Zvláštní obezřetnosti je zapotřebí při předepisování benzodiazepinů pacientům se sklonem k zneužívání alkoholu nebo léků (viz bod 4.5).  
 
Riziko plynoucí ze současného užívání s opioidy 
Současné užívání přípravku Xanax a opioidů může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a úmrtí. Vzhledem k těmto rizikům je současné předepisování 
sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky  (jako je přípravejk Xanax) spolu s opioidy vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní 
možnosti léčby. V případě rozhodnutí předepsat přípravek Xanax současně s opioidy je nutné předepsat nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu 
léčby (viz také obecné doporučení dávkování v bodě 4.2 a 4.8).  
 
 
Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace. V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat 
pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto symptomech věděli (viz bod 4.5).  
 
Závislost
Používání alprazolamu  a benzodiazepinů může vést ke vzniku návyku a emocionální/fyzické závislosti k těmto přípravkům. Riziko závislosti se zvyšuje 
s dávkou a délkou léčby; může být vyšší u pacientů s anamnézou zneužívání alkoholu či léků. Závislost na alprazolamu a jiných benzodiazepinech se může 
vyskytnout i při doporučených dávkách a/nebo u pacientů bez rizikových faktorů. Zvýšené riziko závislosti na lécích se projevuje i při kombinované léčbě 
více benzodiazepiny, bez ohledu na anxiolytické nebo hypnotické indikace. Byly také hlášeny případy abúzu a úmrtí z předávkování, pokud je alprazolam 
zneužit s jinými depresory centrálního nervového systému včetně opioidů, jiných benzodiazepinů a alkoholu. 
 
Příznaky z vysazení
Při rozvoji závislosti by náhlé vysazení přípravku mohlo vyvolat abstinenční příznaky. Ty mohou zahrnovat bolest hlavy, svalů, extrémní úzkost, napětí, 
neklid, zmatenost a podrážděnost. V závažných případech se mohou vyskytnout i: derealizace, depersonalizace, hyperakuzie, znecitlivění a brnění končetin, 
přecitlivělost na světlo, hluk a fyzický kontakt, halucinace nebo epileptický záchvat. 
 
Rebound úzkosti
Jedná se o přechodný syndrom po ukončení léčby, kdy se příznaky, kvůli kterým byla léčba benzodiazepiny zahájena, mohou objevit v závažnější podobě. 
Mohou  být  doprovázeny  jinými  reakcemi,  zahrnujícími  změny  nálad,  úzkost  nebo  poruchy  spánku  a neklid.   Protože  riziko  vzniku  příznaků 
z vysazení/rebound fenoménu je vyšší po náhlém ukončení léčby, doporučuje se postupné snižování dávky. 
 
 
Amnézie
Benzodiazepiny mohou indukovat anterográdní amnézii. Tento stav se objevuje nejčastěji několik hodin po požití přípravku. 
 
Psychiatrické a paradoxní účinky
Během užívání benzodiazepinů byly zaznamenány nežádoucí účinky: neklid, vzrušenost, podrážděnost, agresivita, deluze, zuřivost, noční můry, halucinace, 
psychózy, nevhodné chování a další poruchy chování. V těchto případech je vhodné vysazení benzodiazepinů. Pravděpodobněji se vyskytují u dětí a starších 
pacientů. 
 
Tolerance
Po opakovaném užívání benzodiazepinů po dobu několika týdnů může dojít k částečné ztrátě hypnotického účinku. 
 
Starší pacienti
Benzodiazepiny  a podobné přípravky se mají u starších osob užívat s opatrností z důvodu rizika sedace  a/nebo muskuloskeletální slabosti,  která se může 
projevit pády, což má pro tuto populaci často závažné důsledky. 
 
Pomocné látky
Tablety i  tablety  s prodlouženým uvolňováním obsahují laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem 
laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat. 
Xanax tablety: 
Tento léčivý přípravek obsahuje 0,11 mg natrium-benzoátu v jedné tabletě přípravku Xanax 0,25 mg; 0,5 mg; 1 mg a  0,23 mg natrium-benzoátu v jedné 
tabletě přípravku Xanax 2 mg. 
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.