Zemplar 
 
Dávkování 
 
Dospělí
1) Úvodní dávka se vypočítá podle výchozích hladin parathormonu (PTH) 
 
Úvodní dávka parikalcitolu se vypočítá podle následujícího vzorce: 
 
   
Úvodní dávka (mikrogramy) = výchozí hladina intaktního PTH v pmol/l 
 
nebo 
 
                                               = výchozí hladina intaktního PTH v pg/ml 
 
a podá se intravenózním (i.v.) bolusem ne častěji než obden kdykoli během dialýzy. 
 
V klinických studiích byla maximální bezpečně podaná dávka až 40 mikrogramů. 
 
2) Titrační dávka 
 
V současné době akceptovaný cílový rozptyl hladin PTH u pacientů na dialýze v konečném stadiu 
selhání  ledvin  jsou  hladiny  maximálně  1,5 až 3x  vyšší, než  je  horní  hranice  normální  hodnoty 
u neuremických  pacientů,  tj.  15,9  až  31,8 pmol/l  (150–300 pg/ml)  pro  intaktní  PTH.  K dosažení 
příslušných fyziologických výsledných parametrů jsou nutné pečlivé sledování a individuální titrace 
dávek. Pokud je zjištěna hyperkalcemie nebo přetrvává zvýšení upraveného kalcio-fosfátového součinu 
Ca x P  nad 5,2 mmol2/l2 (65 mg2/dl2), je nutné snížit dávku nebo léčbu přerušit do doby, než dojde 
k normalizaci těchto parametrů. Poté se opět zahájí podávání parikalcitolu, a to nižší dávkou. Může být 
nezbytné dávky snížit v souladu s poklesem hladin PTH jako odpověď na léčbu. 
 
V tabulce je uveden navrhovaný postup pro titraci dávky: 
 
Navrhované dávkovací doporučení
(Úprava dávkování ve 2 až 4týdenních intervalech) 
Hladina      iPTH ve      vztahu 
k výchozím hodnotám
Úprava dávky parikalcitolu 
Stejná nebo zvýšená  Zvýšení o 2 až 4 mikrogramy
Snížení o < 30 % 
Snížení o ≥ 30 %, ≤ 60 % Beze změny
Snížení o > 60 % Snížení o 2 až 4 mikrogramy
iPTH < 15,9 pmol/l (150 pg/ml) 
 
Jakmile  je určena dávka, je nutné stanovovat hladiny kalcia a fosfátů v séru nejméně v měsíčních 
intervalech.  Měření intaktního  PTH  v séru  se  doporučuje  každé  3 měsíce.  Během  úpravy  dávky 
parikalcitolu může být potřeba provádět častější laboratorní vyšetření. 
 
Porucha funkce jater
Koncentrace nevázaného parikalcitolu u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater jsou 
obdobné  jako  u zdravých  osob.  U této  populace  pacientů  není  zapotřebí  provádět  úpravu  dávky. 
U pacientů s těžkou poruchou funkce jater nejsou žádné zkušenosti s podáváním. 
 
Pediatrická populace 
Bezpečnost  a  účinnost  přípravku Zemplar  u dětí  nebyla dosud stanovena.  Nejsou dostupné žádné 
zkušenosti  s podáváním  u dětí  do  5  let  věku. V současnosti dostupné  údaje o užití  přípravku 
u pediatrických pacientů jsou uvedeny v bodě 5.1, ale na jejich základě nelze učinit žádná doporučení 
ohledně dávkování. 
 
Starší pacienti 
U pacientů  ve  věku  65  let  a  starších  jsou  jenom  omezené  zkušenosti  s užíváním  parikalcitolu 
během klinických studií fáze III. V těchto studiích nebyl pozorován žádný celkový rozdíl v účinnosti 
nebo bezpečnosti mezi pacienty ve věku 65 let a staršími a pacienty mladšími. 
 
 
  Způsob podání 
 
Přípravek Zemplar injekční roztok je podáván centrálním žilním katetrem během hemodialýzy.