Generik: lamivudine
Bahan aktif: Kumpulan ATC: J05AF05 - lamivudine
Kandungan bahan aktif: 10MG/ML, 150MG, 300MG
Pembungkusan: Bottle
PŘÍLOHA I  
 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU  Epivir 150 mg potahované tablety 
Epivir 300 mg potahované tablety 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ  Epivir 150 mg potahované tablety 
Jedna potahovaná tableta obsahuje lamivudinum 150 mg.  
Epivir 300 mg potahované tablety 
Pomocná látka/Pomocné látky se známým účinkem: 
Jedna 150mg tableta obsahuje 0,378 mg sodíku. 
Jedna 300mg tableta obsahuje 0,756 mg sodíku.  
Jedna potahovaná tableta obsahuje lamivudinum 300 mg.  
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.   
3. LÉKOVÁ FORMA  Epivir 150 mg potahované tablety 
Potahovaná tableta.  
Bílá, lehce bikonvexní tableta ve tvaru kosočtverce, s půlicí rýhou, s vyražením „GX CJ7“ na obou 
stranách.  
Epivir 300 mg potahované tablety 
Potahovaná tableta.  
Šedá, lehce bikonvexní tableta, ve tvaru kosočtverce s vyražením „GX EJ7“ na jedné straně.   
4. KLINICKÉ ÚDAJE  4.1 Terapeutické indikace  Epivir je indikován v kombinaci s jinými antiretrovirotiky k terapii dospělých a dětí infikovaných 
virem lidské imunodeficience  
4.2 Dávkování a způsob podání  Terapii má zahajovat lékař, který má zkušenosti s léčbou infekcí HIV.  
Epivir lze užívat spolu s jídlem nebo nalačno.  
Aby se zajistilo podání celé dávky, měly by se tablety ideálně spolknout celé bez rozdrcení.  
Epivir je také dostupný jako perorální roztok pro děti starší než tři měsíce a s tělesnou hmotností nižší 
než 14 kg nebo pro pacienty, kteří nemohou polykat tablety Pacienti přecházející z léčby lamivudinem ve formě perorálního roztoku na lamivudin ve formě tablet 
se mají řídit doporučeními pro dávkování konkrétní lékové formy  
Pro pacienty, kteří nemohou polykat tablety, lze také tablety rozdrtit a přidat k malému množství 
polotuhé potravy nebo tekutiny; to je pak nutno spolknout ihned  
Dospělí, dospívající a děti Doporučené dávkování přípravku Epivir je 300 mg denně. Může se též podávat buď jako 150mg 
tableta dvakrát denně nebo jako 300mg tableta jednou denně  
300mg tableta je vhodná pouze pro podávání jednou denně.  
Děti Pro Epivir tablety se doporučuje dávkování podle skupin tělesné hmotnosti.  
Děti s tělesnou hmotností ≥ 20 kg až < 25 kg: 
Doporučená dávka je 225 mg denně. Tu lze podat buď jako 75 mg a 150 mg denně.  
Děti s tělesnou hmotností 14 až < 20 kg: 
Doporučená dávka je 150 mg denně. Tu lze podat jako 75 mg nebo jako 150 mg  
Děti od tří měsíců věku: 
Vzhledem k tomu, že 300mg tabletou bez půlicí rýhy nelze u této pacientské populace dosáhnout 
přesného dávkování, doporučuje se používat tablety přípravku Epivir 150 mg s půlicí rýhou a řídit se 
odpovídajícími pokyny pro dávkování.  
Děti mladší než tři měsíce: 
Podávání se vzhledem k nedostatečným údajům nedoporučuje Pacienti přecházející z dávkování dvakrát denně na dávkování jednou denně mají užít doporučenou 
dávku pro dávkování jednou denně dávkování dvakrát denně a poté pokračovat v užívání doporučené dávky jednou denně výšedoporučenou dávku pro dávkování dvakrát denně přibližně 24 hodin po poslední dávce režimu 
dávkování jednou denně.  
Zvláštní populace:  
Starší osoby: 
Nejsou k dispozici specifické údaje; v této věkové skupině je však doporučena speciální péče 
vzhledem ke změnám souvisejícím s věkem, jako je například pokles funkce ledvin a změny 
hematologických parametrů.  
Porucha funkce ledvin: 
U pacientů se středně závažnou až závažnou poruchou funkce ledvin dochází následkem snížené 
clearance lamivudinu k vzestupu jeho koncentrací. Proto je zapotřebí upravit dávkování u pacientů, 
u kterých clearance kreatininu klesla pod 30 ml/min použitím přípravku Epivir v lékové formě 
perorálního roztoku  
Doporučené dávkování – dospělí, dospívající a děti Clearance kreatininu 
První dávka Udržovací dávkování≥15 až 
一předpokladu, že clearance kreatininu a clearance lamivudinu jsou u dětí v podobném vztahu jako 
u dospělých, se doporučuje, aby dávkování u dětí s poruchou funkce ledvin bylo redukováno podle 
jejich clearance kreatininu, úměrně jako u dospělých. Pro dosažení doporučeného dávkování u dětí 
s poruchou funkce ledvin ve věku alespoň 3 měsíce a tělesnou hmotností nižší než 25 kg může být 
nejvhodnější Epivir 10 mg/ml perorální roztok.  
Doporučené dávkování - děti ve věku alespoň 3 měsíce a s tělesnou hmotností nižší než 25 kg:  
Clearance kreatininu 
První dávka Udržovací dávkování≥㔀㔀30 až <15 až 
Porucha funkce jater: 
Údaje získané sledováním pacientů se středně závažnou až závažnou poruchou funkce jater ukazují, že 
porucha funkce jater nemá podstatný vliv na farmakokinetiku lamivudinu. Na základě těchto údajů 
středně závažná ani závažná porucha funkce jater, pokud není doprovázena poruchou funkce ledvin, 
není důvodem pro úpravu dávkování.  
4.3 Kontraindikace  Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.  
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití  Přípravek Epivir se nedoporučuje k monoterapii.  
Porucha funkce ledvin: 
U pacientů se středně závažnou až závažnou poruchou funkce ledvin se následkem snížené clearance 
lamivudinu prodlužuje jeho terminální plazmatický poločas, a proto je nutné upravit dávkování bod 4.2 
Trojkombinovaná nukleosidová léčba: 
Když byl lamivudin kombinován s tenofovir-disoproxyl-fumarátem a abakavirem nebo také 
s tenofovir-disoproxyl-fumarátem a didanosinem v dávkovacím režimu jednou denně, byl hlášen 
vysoký výskyt virologického selhání a vznik rezistence v časné fázi.  
Oportunní infekce: 
U pacientů užívajících přípravek Epivir nebo jakékoli jiné antiretrovirotikum se i přes tuto léčbu 
mohou vyvinout oportunní infekce a jiné komplikace infekce HIV. Pacienti proto musejí zůstat pod 
pečlivým klinickým dohledem lékařů, kteří mají zkušenosti s léčbou nemocí spojených s infekcí HIV.  
Pankreatitida: 
Vzácně se vyskytly případy pankreatitidy. Není však jasné, zda tyto případy byly způsobeny 
farmakoterapií nebo základním onemocněním HIV. Vyskytnou-li se klinické známky, symptomy nebo 
laboratorní abnormality svědčící pro pankreatitidu, musí být terapie přípravkem Epivir neprodleně 
zastavena.  
Mitochondriální dysfunkce po expozici in utero: 
Nukleosidová a nukleotidová analoga mohou různým způsobem ovlivnit mitochondriální funkci, což 
je nejvýraznější u stavudinu, didanosinu a zidovudiunu. Existují zprávy o mitochondriální dysfunkci 
u HIV negativních dětí, které byly vystaveny in utero a/nebo postnatálně působení analog nukleosidů; 
ty se hlavně týkaly léčby s režimy zahrnujícími zidovudin. Nejdůležitějšími hlášenými nežádoucími 
účinky jsou hematologické poruchy hyperlipazemieporuchy s pozdním nástupem zda jsou neurologické poruchy přechodné nebo stálé. Tato zjištění mají být zvážena u každého dítěte, 
které bylo in utero vystaveno působení analogů nukleosidů nebo nukleotidů a které má závažné 
klinické nálezy neznámé etiologie, zvláště neurologické. Tyto nálezy nemají vliv na současná národní 
doporučení užívat antiretrovirovou léčbu u těhotných žen, aby se zamezilo vertikálnímu přenosu HIV.  
Tělesná hmotnost a metabolické parametry: 
V průběhu antiretrovirové léčby se může vyskytnout zvýšení tělesné hmotnosti a hladin lipidů 
a glukózy v krvi. Tyto změny mohou být částečně spojeny s kontrolou onemocnění a životním stylem. 
U lipidů existuje v některých případech důkaz účinku léčby, zatímco u přírůstku tělesné hmotnosti 
není významný průkaz spojení s touto léčbou. Při monitorování lipidů a glukózy v krvi je třeba 
sledovat zavedené pokyny pro léčbu HIV. Poruchy lipidů je třeba léčit podle klinické potřeby.  
Syndrom imunitní reaktivace: 
Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie u pacientů infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na 
asymptomatické nebo reziduální oportunní patogeny, která může způsobit klinicky závažné stavy nebo 
zhoršení příznaků onemocnění. Takové reakce byly nejčastěji pozorovány během několika prvních 
týdnů či měsíců po zahájení CART. Jedná se například o cytomegalovirovou retinitidu, generalizované 
a/nebo fokální mykobakteriální infekce a pneumonii způsobenou patogenem Pneumocystis jiroveci 
má být zahájena příslušná léčba. V souvislosti s imunitní reaktivací byly hlášeny také autoimunitní 
poruchy více variabilní, mohou se objevit až po mnoha měsících od zahájení léčby.  
Porucha funkce jater: 
Je-li lamivudin použit současně k léčbě HIV infekce a HBV, jsou další informace týkající se použití 
lamivudinu k léčbě hepatitidy B dostupné v SPC přípravku Zeffix.  
Pacienti s chronickou hepatitidou B nebo C a pacienti léčení kombinovanou antiretrovirovou terapií 
mají zvýšené riziko výskytu těžkých a potenciálně fatálních jaterních nežádoucích příhod. V případě 
současné antivirové léčby hepatitidy B nebo C, prosím, obraťte se rovněž na příslušné informace 
o přípravku.  
Zastaví-li se podávání přípravku Epivir pacientům současně infikovaným virem hepatitidy B, má se 
zvážit pravidelné vyšetření laboratorních indikátorů funkce jater a markerů replikace HBV, jelikož 
ukončení podávání lamivudinu může vyvolat akutní exacerbaci hepatitidy  
Pacienti s již dříve existujícími jaterními poruchami, včetně chronické aktivní hepatitidy, mají 
v průběhu kombinované antiretrovirové léčby zvýšenou frekvenci výskytu poruch jaterních funkcí, 
a mají být proto pravidelně sledováni podle standardních požadavků. Je-li prokázané zhoršování 
jaterního onemocnění, musí se zvážit přerušení nebo zastavení léčby  
Pediatrická populace: 
Ve studii provedené s pediatrickými pacienty perorální roztok Epivir hlášeny nižší podíly virologické suprese a častější virové rezistence ve 
srovnání s dětmi, které užívaly lékovou formu tablet. Kdykoli je to u dětí možné, je vhodnější užít 
Epivir ve formě tablet.  
Osteonekróza: 
Ačkoli je etiologie považována za multifaktoriální alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnostipředevším u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při dlouhodobé expozici CART. 
Pacienti mají být poučeni, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost 
kloubů nebo pokud mají pohybové potíže.  
Lékové interakce: 
Epivir se nemá užívat s jinými přípravky obsahujícími lamivudin nebo přípravky obsahujícími 
emtricitabin  
Kombinace lamivudinu s kladribinem se nedoporučuje Pomocné látky: 
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol v podstatě „bez sodíku“.  
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce  Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.  
Vzhledem k omezenému metabolismu lamivudinu, k jeho omezené vazbě na plazmatické proteiny 
a k jeho téměř kompletní renální clearance je pravděpodobnost metabolických interakcí nízká.  
Současná aplikace lamivudinu a kombinace trimethoprim/sulfamethoxazol v dávce 160 mg/800 mg 
má vlivem trimethoprimové složky 40% zvýšení expozice lamivudinu. Pokud však pacient nemá poškozené renální funkce, není nutné 
dávkování lamivudinu upravovat trimethoprimu nebo sulfamethoxazolu. Jestliže je žádoucí současná aplikace lamivudinu 
a kotrimoxazolu, mají být takto léčení pacienti klinicky sledováni. Je třeba se vyhnout současné 
aplikaci lamivudinu a vysokých dávek kotrimoxazolu používaných v terapii pneumonie vyvolané 
patogenem Pneumocystis jiroveci nebo v terapii toxoplazmózy.  
Je třeba brát v úvahu možnost interakcí s jinými současně aplikovanými léčivými přípravky, zejména 
jde-li o léčivé přípravky, jejichž hlavní eliminační cestou je aktivní renální sekrece prostřednictvím 
transportního systému pro organické kationty; např. trimethoprim. Jiná léčiva cimetidins lamivudinem. Nukleosidové analogy tímto mechanismem, a jejich interakce s lamivudinem je proto nepravděpodobná.  
Při společném podání zidovudinu s lamivudinem byl pozorován mírný zidovudinu, ale celková expozice farmakokinetiku lamivudinu  
Vzhledem k podobnosti se Epivir nemá podávat současně s jinými analogy cytidinu, jako 
emtricitabinem. Epivir se také nesmí užívat současně s dalšími léčivými přípravky obsahujícími 
lamivudin Lamivudin in vitro inhibuje intracelulární fosforylaci kladribinu, což vede k potenciálnímu riziku 
ztráty účinnosti kladribinu v případě léčby kombinací těchto látek. Také některá klinická zjištění 
ukazují na možnou interakci mezi lamivudinem a kladribinem. Z tohoto důvodu se současné podávání 
lamivudinu a kladribinu nedoporučuje  
Lamivudin není metabolizován enzymovým systémem CYP3A, a interakce s léčivy 
metabolizovanými tímto systémem  
Současné podání roztoku sorbitolu ve formě perorálního roztoku vedlo u dospělých k na dávce závislým snížením expozice lamivudinu 
třeba se vyvarovat  chronického současného podávání přípravku Epivir s léčivými přípravky 
obsahujícími sorbitol nebo jiné osmoticky působící polyalkoholy nebo monosacharidové alkoholy 
nelze-li se současnému chronickému podávání vyhnout.  
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení  Těhotenství 
Obecně se při rozhodování, zda užít antiretrovirotika k léčbě infekce HIV u těhotných žen a zároveň 
tak snížit riziko vertikálního přenosu HIV na novorozence, musí vzít v úvahu údaje od zvířat i klinická 
zkušenost od těhotných žen. 
Studie lamivudinu na zvířatech ukázaly na vzestup raných embryonálních úmrtí u králíků, nikoli však 
u potkanů  
Více než 1 000 výstupů z užívání během prvního trimestru a více než 1 000 výstupů z užívání během 
druhého a třetího trimestru u těhotných žen nenaznačují žádný malformační účinek a účinek na 
plod/novorozence. Epivir lze užívat během těhotenství, je-li to klinicky potřebné. Na základě těchto 
údajů je riziko malformací u člověka nepravděpodobné.  
U pacientek současně infikovaných virem hepatitidy, které jsou léčeny lamivudinem a následně 
otěhotní, je třeba si uvědomit, že po vysazení lamivudinu může dojít k relapsu hepatitidy.  
Mitochondriální dysfunkce: 
In vitro a in vivo bylo prokázáno, že nukleosidové a nukleotidové analogy způsobují různé stupně 
mitochondriálního poškození. Existují hlášení mitochondriální dysfunkce u kojenců, kteří byli in utero 
a/nebo postnatálně vystaveni působení nukleosidových analogů  
Kojení 
Lamivudin se po perorálním podání vylučoval do mateřského mléka v koncentracích podobných 
koncentracím nacházejícím se v séru. Na základě výsledků od více než 200 párů matka/dítě léčených 
na HIV infekci jsou koncentrace lamivudinu v séru u kojených dětí matek léčených na HIV infekci 
velmi nízké hladiny, když kojené děti dosáhnou 24 týdnů věku. O bezpečnosti podání lamivudinu kojencům 
mladším než tři měsíce nejsou dostupné žádné údaje. Aby se zamezilo přenosu viru HIV, doporučuje 
se ženám infikovaným virem HIV, aby své děti nekojily.   
Fertilita 
Studie se zvířaty prokázaly, že lamivudin nemá vliv na fertilitu  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje  Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a používat stroje nebyly provedeny.  
4.8 Nežádoucí účinky  Během léčby onemocnění HIV přípravkem Epivir byly hlášeny následující nežádoucí účinky.  
Nežádoucí účinky, které jsou považovány za přinejmenším pravděpodobně související s léčbou, jsou 
uvedeny níže podle orgánových systémů, orgánových tříd a frekvence výskytu. Četnost je definována 
jako velmi časté účinky seřazeny podle klesající závažnosti.  
Poruchy krve a lymfatického systémuMéně časté: neutropenie a anemie Velmi vzácné: čistá aplázie červených krvinek.  
Poruchy metabolismu a výživyVelmi vzácné: laktátová acidóza.  
Poruchy nervového systémuČasté: bolest hlavy, nespavost. 
Velmi vzácné: periferní neuropatie  
Respirační, hrudní a mediastinální poruchyČasté: kašel, nosní symptomy.  
Gastrointestinální poruchyČasté: nauzea, zvracení, abdominální bolest nebo křeče, průjem. 
Vzácné: pankreatitida, zvýšení hladin amyláz v séru.  
Poruchy jater a žlučových cestMéně časté: přechodné zvýšení jaterních enzymů Vzácné: hepatitida.  
Poruchy kůže a podkožní tkáněČasté: kopřivka, alopecie. 
Vzácné: angioedém.  
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáněČasté: artralgie, svalové poruchy. 
Vzácné: rhabdomyolýza.  
Celkové poruchy a reakce v místě aplikaceČasté: únava, malátnost, horečka.  
Během antiretrovirové léčby mohou stoupat tělesná hmotnost a hladiny lipidů a glukózy v krvi bod 4.4 
Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní 
infekce. V souvislosti s imunitní reaktivací byly hlášeny také autoimunitní poruchy choroba a autoimunitní hepatitidaobjevit až po mnoha měsících od zahájení léčby  
Byly hlášeny případy osteonekrózy, a to především u pacientů s obecně známými rizikovými faktory, 
s pokročilým onemocněním HIV nebo při dlouhodobé expozici kombinované antiretrovirové terapii  
Pediatrická populace 
Do studie ARROW věku 3 měsíce až 17 let, z nichž 669 dostávalo abakavir a lamivudin buď jednou nebo dvakrát denně 
nebo dvakrát denně identifikovány žádné další bezpečnostní signály.  
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v Dodatku V.  
4.9 Předávkování  Podání velmi vysokých dávek lamivudinu ve studiích akutní toxicity na zvířatech nevedlo k projevům 
orgánové toxicity. Po akutním předávkování lamivudinem nebyly identifikovány žádné jiné specifické 
známky nebo příznaky, než které jsou uvedeny mezi nežádoucími účinky.  
Dojde-li k předávkování, pacient má být sledován a v případě potřeby mu má být poskytována 
standardní podpůrná léčba. Jelikož lamivudin je odstranitelný dialýzou, mohla by se v terapii 
předávkování použít kontinuální hemodialýza, třebaže takové studie nebyly prováděny.   
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI  5.1 Farmakodynamické vlastnosti  Farmakoterapeutická skupina: Nukleosidová analoga. ATC kód: J05AF 
Mechanismus účinku 
Lamivudin je nukleosidový analog působící proti viru lidské imunodeficience hepatitidy B mechanismem jeho účinku je ukončení řetězce při reverzní transkripci HIV. In vitro má 
lamivudin-5-trifosfát selektivní inhibiční účinnost na replikaci HIV-1 a HIV-2 a je účinný rovněž proti 
klinickým izolátům HIV rezistentním na zidovudin. In vitro nebyl pozorován antagonistický účinek 
lamivudinu a jiných antiretrovirotik  
Rezistence 
Rezistence HIV-1 na lamivudin zahrnuje změnu aminokyseliny M184V poblíž aktivního místa 
reverzní transkriptázy léčených antiretrovirovým režimem obsahujícím lamivudin. Mutanty M184V mají významně sníženou 
citlivost na lamivudin a vykazují sníženou schopnost replikace in vitro. Z in vitro studií vyplývá, že 
virus rezistentní k zidovudinu se může stát zidovudin senzitivním, pokud současně získá rezistenci 
k lamivudinu. Klinický význam těchto nálezů není zcela objasněn.  
Na základě údajů získaných ze studií in vitro lze předpokládat, že další podávání lamivudinu v rámci 
antiretrovirového režimu přesto, že došlo ke vzniku M184V, by mohlo vést k reziduální 
antiretrovirové aktivitě těchto nálezů nebyl stanoven. Dostupná klinická data jsou opravdu velmi omezená a na jejich základě 
nelze učinit žádné spolehlivé závěry. V každém případě by měla být dána přednost zahájení léčby 
NRTI s plnou citlivostí před udržovací léčbou lamivudinem. Proto by pokračování v léčbě 
lamivudinem navzdory vzniku mutace M184V mělo být zvažováno pouze v případě, kdy není 
dostupný žádný jiný účinný NRTI přípravek.  
Zkřížená rezistence daná M184V RT je omezena jen na antiretrovirové přípravky ze skupiny 
nukleosidových inhibitorů. Zidovudin a stavudin si uchovávají svou antiretrovirovou účinnost proti 
kmenům HIV-1 rezistentním na lamivudin. Abakavir si uchovává svou antiretrovirovou účinnost proti 
HIV-1, když je rezistence k lamivudinu vyvolána jen mutací M184V. Mutanta M184V RT vykazuje 
4násobně nižší citlivost na didanosin. Klinický význam těchto nálezů není znám. Neexistuje 
standardní metoda testování citlivosti in vitro, a tak se výsledky mohou lišit na základě metodických 
faktorů.  
In vitro vykazuje lamivudin nízkou cytotoxicitu vůči lymfocytům periferní krve, zavedeným 
buněčným liniím lymfocytů a monocytů-makrofágů a různým zárodečným buňkám kostní dřeně.  
Klinická účinnost a bezpečnost 
Klinické studie prokázaly, že lamivudin v kombinaci se zidovudinem snižuje virovou zátěž HIV-a zároveň zvyšuje počty buněk CD4. Výsledky podle klinických kritérií svědčí o tom, že lamivudin 
v kombinaci se zidovudinem významně snižuje riziko další progrese onemocnění a mortality.  
Důkazy z klinických studií ukazují, že kombinace lamivudinu a zidovudinu oddálí výskyt zidovudin 
rezistentních izolátů u pacientů bez předchozí antiretrovirové léčby.  
Lamivudin byl široce užíván jako součást antiretrovirové kombinované léčby s dalšími 
antiretrovirovými léčivy stejné třídy transkriptázy 
Výsledek z klinické studie u pediatrických pacientů léčených lamivudinem spolu s dalšími 
antiretrovirotiky rezistence pozorované u pediatrických pacientů je podobný profilu pozorovanému u dospělých; na 
základě detekovaných genotypových substitucí a jejich relativní četnosti.  
U dětí léčených perorálním roztokem lamivudinu spolu s dalšími antiretrovirovými perorálními 
roztoky v klinických studiích se vyvinula virová rezistence častěji než u dětí léčených tabletami [viz 
popis klinické zkušenosti u pediatrické populace  
Antiretrovirová léčba složená z více léčiv a obsahující lamivudin byla účinná u pacientů před tím 
neléčených, jakož i u pacientů infikovaných viry obsahujícími mutaci M184V.  
Vztah mezi in vitro citlivostí HIV k lamivudinu a klinickou odpovědí na léčbu obsahující lamivudin je 
stále ještě předmětem výzkumu.  
Lamivudin v dávce 100 mg jednou denně byl účinný i v léčbě chronické infekce HBV u dospělých 
pacientů však zjištěno, že v léčbě HIV infekce je účinná pouze dávka 300 mg lamivudinu denně s jinými antiretrovirovými preparáty 
Lamivudin nebyl zvlášť zkoumán u pacientů současně infikovaných HIV a HBV.  
Dávkování jednou denně Klinické studie prokázaly noninferioritu mezi dávkováním přípravku Epivir jednou denně a dvakrát 
denně. Tyto výsledky byly získány u skupiny pacientů ještě neléčených antiretrovirotiky, primárně 
sestavené z asymptomatických HIV infikovaných pacientů  
Pediatrická populace:  
Randomizované srovnání režimu zahrnujícího dávkování abakaviru a lamivudinu jednou denně proti 
dávkování dvakrát denně bylo provedeno v rámci randomizované multicentrické kontrolované studie 
pediatrických pacientů infikovaných HIV. 1 206 pediatrických pacientů ve věku 3 měsíce až 17 let 
zahrnutých do studie ARROW doporučení Světové zdravotnické organizace children, 2006669 příslušných pacientů randomizováno tak, aby pokračovali buď v dávkování dvakrát denně nebo 
byli převedeni na dávkování abakaviru a lamivudinu jednou denně po dobu nejméně 96 týdnů. 
Poznámka: Údaje pro děti mladší než jeden rok nebyly z této studie dostupné. Výsledky jsou shrnuty 
v tabulce níže.  
Virologická odpověď založená na hladině RNA HIV-1 v plazmě nižší než 80 kopií/ml ve 
48. týdnu a v 96. týdnu u lamivudinu + abakaviru jednou denně vs. dvakrát denně 
v randomizované studii ARROW  
 Dvakrát denně 
N Jednou denně 
N Týden 0 HIV-1 RNA v plazmě 
< 80 kopií/ml250/331 Rozdíl v riziku denně – dvakrát denně-4,8 % HIV-1 RNA v plazmě 
< 80 kopií/ml 
242/331 Rozdíl v riziku denně – dvakrát denně-1,6 % HIV-1 RNA v plazmě 
< 80 kopií/ml 
234/326 Rozdíl v riziku denně – dvakrát denně-2,3% Ve farmakokinetické studii 12 měsíců z abakaviru a lamivudinu v perorálním roztoku dvakrát denně na dávkování jednou denně. 
Tři pacienti měli ve 48. týdnu nedetekovatelnou virovou nálož a jeden měl hladinu HIV-RNA 
v plazmě 900 kopií/ml. U těchto pacientů nebyly pozorovány žádné bezpečnostní problémy.  
Bylo prokázáno, že skupina s dávkováním abakaviru a lamivudinu jednou denně je non-inferioritní ke 
skupině s dávkováním dvakrát denně podle předem specifikovaného non-inferioritního kritéria 12 % 
pro primární výstup, tj. < 80 kopií/ml ve 48. týdnu i v 96. týdnu ostatních testovaných parametrech spadaly pod tato non-inferioritní kritéria. Analýza podskupin testování heterogenity u dávkování 
jednou denně vs. dvakrát denně neprokázala žádný významný vliv pohlaví, věku nebo virové nálože 
při randomizaci. Závěry podpořily non-inferioritu bez ohledu na metodu analýzy.  
V době randomizace na dávkování jednou denně nebo dvakrát denně lékovými formami tablet v jakémkoli okamžiku vyšší podíl suprese virové nálože než pacienti léčení 
lékovými formami perorálního roztoku. Tyto rozdíly byly pozorovány v každé jednotlivé studované 
věkové skupině. Tento rozdíl v podílech suprese mezi tabletami a roztokem přetrval u dávkování 
jednou denně do 96. týdne.  
Podíl jedinců při randomizaci na dávkování abakaviru + lamivudinu jednou denně 
versus dvakrát denně ve studii ARROW u plazmatické HIV-1 RNA <80 kopií/ml: 
Analýza podskupin podle lékové formy 
 
 Dvakrát denněPlazmatická HIV-RNA <80 kopií/ml:  
n/N Jednou denně 
Plazmatická HIV-RNA <80 kopií/ml:  
n/N Jakýkoli režim sčase 
14/26 Všechny režimy založené na tabletá捨 
průběžně 
236/305 㤶⸀Jakýkoli režim sčase 
ᆪ一Všechny režimy založené na tabletá捨 
průběžně 
221/300  
> 1 000 kopií/ml. Mezi pacienty, kteří dostávali roztok lamivudinu v kombinaci s dalšími 
antiretrovirovými roztoky, bylo detekováno více případů rezistence ve srovnání s pacienty, kteří 
dostávali podobné dávky v lékové formě tablet. To je v souladu s nižšími podíly antivirové suprese 
pozorovanými u těchto pacientů.  
5.2 Farmakokinetické vlastnosti  Absorpce 
Lamivudin se dobře vstřebává z gastrointestinálního traktu; jeho biologická dostupnost po perorálním 
podání je u dospělých normálně 80 až 85 %. Průměrná doba koncentrací v krevním séru získaných ve studii se zdravými dobrovolníky, kteří užívali terapeutickou dávku 150 mg dvakrát 
denně, bylo zjištěno, že průměrná plazmatická Cmax v ustáleném stavu je 1,2 μg/ml 0,09 μg/ml 4,7 μg.h/ml Cmax, Cmin a 24hodinová AUC následující: 2,0 μg/ml  
Tableta s obsahem 150 mg je bioekvivalentní a dávkově proporcionální s 300mg tabletou z hlediska 
AUC∞, Cmax a tmax. Podání přípravku Epivir tablety je u dospělých bioekvivalentní s podáním přípravku 
Epivir perorální roztok s ohledem na AUC∞ a Cmax. Rozdíly v absorpci byly pozorovány mezi 
dospělou a pediatrickou populací  
Užití lamivudinu spolu s jídlem má za následek delší tmax a nižší Cmax absorpce lamivudinu  
Neočekává se, že by podání drcených tablet v malém množství polotuhé stravy nebo tekutiny mělo 
vliv na farmaceutickou kvalitu přípravku, a proto se při takovém podání neočekává změna klinického 
účinku. Tento závěr je založen na fyziochemických a farmakokinetických údajích, které předpokládají, 
že pacient rozdrtí a do úst přenese 100 % tablety a že ji ihned spolkne.  
Současné podání zidovudinu a lamivudinu má za následek 13% vzestup expozice zidovudinu a 28% 
vzestup maximálních plazmatických hladin zidovudinu. To se z hlediska bezpečnosti pacienta 
nepovažuje za významné, a není tedy nutné upravovat dávkování.   
Distribuce 
Průměrný distribuční objem zjištěný ve studiích po nitrožilním podání lamivudinu je 1,3 l/kg. 
Průměrná systémová clearance lamivudinu je přibližně 0,32 l/h/kg a hlavní měrou se na ní podílí 
renální clearance  
Lamivudin vykazuje v rozmezí terapeutických dávek lineární farmakokinetiku a omezenou vazbu na 
hlavní plazmatickou bílkovinu – albumin  
Omezené údaje svědčí o tom, že lamivudin proniká do centrálního nervového systému a dostává se do 
mozkomíšního moku hodiny po perorálním podání byl přibližně 0,12. Skutečný rozsah průniku ani jeho vztah ke klinické 
účinnosti není znám.  
Biotransformace 
 Plazmatický poločas lamivudinu po perorálním podání je 18 až 19 hodin a intracelulární aktivní 
forma lamivudin-trifosfát má prodloužený terminální poločas v buňce dospělých dobrovolníků bylo prokázáno, že podávání přípravku Epivir 300 mg 1x denně je 
v rovnovážném stavu farmakokineticky bioekvivalentní s přípravkem Epivir 150 mg podávaným 
dvakrát denně se zřetelem na AUC24 a Cmax intracelulárního trifosfátu.  
Lamivudin je vylučován hlavně renální exkrecí v nezměněné formě. Vzhledem k malému rozsahu 
hepatální biotransformace lamivudinu proteiny je pravděpodobnost metabolických interakcí lamivudinu s jinými léčivy malá.  
Eliminace 
Studie u pacientů s poruchou funkce ledvin prokázaly, že narušená funkce ledvin ovlivňuje eliminaci 
lamivudinu. Doporučený dávkovací režim pro pacienty s clearance kreatininu pod 50 ml/min je 
uveden v bodě 4.2.  
Interakce s trimethoprimem, který je složkou kotrimoxazolu, v terapeutických dávkách způsobuje 40% 
vzestup expozice lamivudinu. Z tohoto důvodu však není nutné upravovat dávkování, pokud nejde 
o pacienta s poruchou funkce ledvin trimethoprimu a sulfamethoxazoluby se mělo pečlivě uvážit.  
Zvláštní populace 
Děti: 
Absolutní biologická dostupnost lamivudinu 12 let věku snížena. U dětí vedlo podání tablet spolu s dalšími antiretrovirovými tabletami k vyšším 
AUC∞ a Cmax lamivudinu v plazmě než podání perorálního roztoku spolu s dalšími antiretrovirovými 
perorálními roztoky. Děti dostávající lamivudin perorální roztok podle doporučeného dávkovacího 
režimu dosáhly plazmatických expozic lamivudinu v rozmezí hodnot pozorovaných u dospělých. Děti 
dostávající perorální tablety lamivudinu podle doporučeného dávkovacího režimu dosahují vyšší 
plazmatické expozice než děti dostávající perorální roztok, protože při podání tablet jsou podány vyšší 
dávky v mg/kg a tablety mají vyšší biodostupnost s perorálním roztokem tak i s tabletami prokázaly, že při podávání jednou denně jsou dosaženy 
ekvivalentní AUC0-24 jako při dávkování dvakrát denně při stejné celkové denní dávce.  
Farmakokinetické údaje získané sledováním pacientů mladších než tři měsíce jsou omezené. 
U novorozenců ve věku 1 týden byla v porovnání se staršími pediatrickými pacienty snížena clearance 
perorálně podaného lamivudinu, pravděpodobně v důsledku nezralé renální funkce a variabilní 
absorpce. K dosažení podobné expozice jako u dospělých je pro novorozence vhodná dávka 
mg/kg/den. Stanovení glomerulární filtrace nasvědčuje, že k dosažení podobné expozice jako 
u dospělých a dětí je u šestitýdenních a starších dětí dávka 8 mg/kg/den.  
Farmakokinetické údaje byly odvozeny ze 3 farmakokinetických studií  
Souhrn AUC dávkování perorálního podávání jednou a dvakrát denně mezi studiemi   
Studie 
 
Věková skupina 
Lamivudin 
mg/kg 
dávkováníjednou denně- 
geometrický 
průměr ClLamivudin 
mg/kg 
dávkování 
dvakrát denně-  
geometrický 
průměr ClSrovnání jednou 
denně versus 
dvakrát denně 
průměrný podíl 
GLS ARROW PK 
substudiečást 3 až 1213,12,1,PENTA 13 2 až 12 let 
㤬㠰 
㠬㠸 
ㄬᄁ 
偅一呁㠬㘶 
9,〬㤱  
Ve studii PENTA 15 jsou střední geometrické průměry AUCjedinců pod 12 měsíců věku, kteří přešli z režimu dvakrát denně na režim jednou denně 10,31 denně.  
Těhotenství: 
Farmakokinetika perorálně podaného lamivudinu byla v období pokročilé gravidity podobná jako 
u negravidních žen.  
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti  V toxikologických studiích na zvířatech nebylo podání lamivudinu ve vysokých dávkách spojeno 
s podstatnou orgánovou toxicitou. Při nejvyšších dávkováních byly pozorovány nepříliš intenzivní 
účinky na indikátory hepatálních a renálních funkcí spolu s občasnou sníženou hmotností jater. 
K zaznamenaným klinicky relevantním příznakům patřil pokles počtu erytrocytů a neutropenie.  
Lamivudin nebyl mutagenní v testech na bakteriích, ale podobně jako mnohé jiné nukleosidové 
analogy vykázal mutagenní účinky in vitro v jednom cytogenetickém testu a v testu myšího lymfomu. 
In vivo nebyl lamivudin genotoxický ani v dávkách poskytujících plazmatické koncentrace 40krát až 
50krát vyšší než předpokládané klinické plazmatické hladiny. Protože mutagenní působení lamivudinu 
in vitro nebylo potvrzeno testy in vivo, usuzuje se, že by lamivudin pro pacienty, kteří jsou jím léčeni, 
neměl představovat genotoxické riziko.  
Studie transplacentární genotoxicity, která byla provedena na opicích, srovnávala samotný zidovudin 
s kombinací zidovudinu a lamivudinu v expozici ekvivalentní lidské. Studie prokázala, že plod 
vystavený in utero kombinaci nukleosidových analogů měl vyšší úroveň jejich včlenění do DNA 
mnohých fetálních orgánů, a prokázala zkrácení telomery oproti expozici samotnému zidovudinu. 
Klinické dopady těchto nálezů nejsou jasné.  
Výsledky dlouhodobých testů kancerogenity lamivudinu u potkanů a myší neprokázaly kancerogenní 
potenciál relevantní pro člověka.  
Studie fertility u potkanů prokázala, že lamivudin nemá vliv na samčí ani samičí fertilitu.   
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE  6.1 Seznam pomocných látek  Epivir 150 mg potahované tablety 
Jádro tablety: 
Mikrokrystalická celulosa Sodná sůl karboxymethylškrobuMagnesium-stearát 
Potahová vrstva tablety: 
Hypromelosa Oxid titaničitý Makrogol 
Polysorbát Epivir 300 mg potahované tablety 
Jádro tablety: 
Mikrokrystalická celulosa Sodná sůl karboxymethylškrobu Magnesium-stearát 
Potahová vrstva tablety: 
Hypromelosa Oxid titaničitý Černý oxid železitý MakrogolPolysorbát 6.2 Inkompatibility  Neuplatňuje se.  
6.3 Doba použitelnosti  Epivir 150 mg potahované tablety 
 
HDPE lahvičky  5 let 
PVC/Al blistr 2 roky 
 
Epivir 300 mg potahované tablety 
HDPE lahvičky:  3 roky  
PVC/Al blistr: 2 roky  
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání  Uchovávejte při teplotě do 30 °C.  
6.5 Druh obalu a obsah balení  Epivir 150 mg potahované tablety 
Bílá polyethylenová 60 potahovaných tablet nebo PVC/Al blistr po 60 potahovaných tabletách.  
Epivir 300 mg potahované tablety 
Bílá polyethylenová 30 potahovaných tablet nebo PVC/Al blistr po 30 potahovaných tabletách.  
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku  Žádné zvláštní požadavky pro likvidaci.   
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI  ViiV Healthcare BV 
Van Asch van Wijckstraat 55H3811 LP Amersfoort 
Nizozemsko 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO Epivir 150 mg potahované tablety 
EU/1/96/015/001 EU/1/96/015/004 Epivir 300 mg potahované tablety 
EU/1/96/015/003 EU/1/96/015/005  
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE  Epivir 150 mg potahované tablety 
Datum registrace: 8. srpna Datum posledního prodloužení registrace: 28. července  
Epivir 300 mg potahované tablety 
Datum registrace: 15. listopadu Datum posledního prodloužení registrace: 28. července   
10. DATUM REVIZE TEXTU   
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách 
Evropské agentury pro léčivé přípravky na adrese http://www.ema.europa.eu. 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU  Epivir 10 mg/ml perorální roztok 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ  Jeden ml perorálního roztoku obsahuje lamivudinum 10 mg.  
Pomocná látka/Pomocné látky se známým účinkem:  
Jedna 15ml dávka obsahuje 3 g sacharosy MethylparabenPropylparabenJedna 15ml dávka obsahuje 300 mg propylenglykolu. 
Jedna 15ml dávka obsahuje 39 mg sodíku.  
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.   
3. LÉKOVÁ FORMA  Perorální roztok 
Čirý, bezbarvý až světle žlutý roztok.   
4. KLINICKÉ ÚDAJE  4.1 Terapeutické indikace  Epivir je indikován v kombinaci s jinými antiretrovirotiky k terapii dospělých a dětí infikovaných 
virem lidské imunodeficience  
4.2 Dávkování a způsob podání  Terapii má zahajovat lékař, který má zkušenosti s léčbou infekcí HIV.  
Epivir lze podávat s jídlem nebo nalačno.  
Epivir je dostupný také ve formě tablet pro pacienty s tělesnou hmotností alespoň 14 kg  
Pacienti přecházející z léčby lamivudinem ve fromě tablet na lamivudin ve formě perorálního roztoku 
se mají řídit doporučeními pro dávkování konkrétní lékové formy  
Pro pacienty, kteří nemohou polykat tablety, lze také tablety rozdrtit a přidat k malému množství 
polotuhé potravy nebo tekutiny; to je pak nutno spolknout ihned  
Dospělí, dospívající a děti Doporučené dávkování přípravku Epivir je 300 mg denně. Může se též podávat buď 150 mg dvakrát denně nebo 300 mg  
Děti Děti od jednoho roku věku: Doporučené dávkování je 0,5 ml/kg  
Děti od tří měsíců do jednoho roku věku: 
Doporučená dávka je 0,5 ml/kg zvážit režim jednou denně jsou u této populace velmi omezené  
Děti mladší než tři měsíce věku: 
Dostupné údaje jsou omezené a nedostatečné k tomu, aby bylo možné navrhnout specifická 
doporučení pro dávkování  
Pacienti přecházející z dávkování dvakrát denně na dávkování jednou denně mají užít doporučenou 
dávku pro dávkování jednou denně dávkování dvakrát denně a poté pokračovat v užívání doporučené dávky jednou denně výšedoporučenou dávku pro dávkování dvakrát denně přibližně 24 hodin po poslední dávce režimu 
dávkování jednou denně.  
Zvláštní populace:  
Starší osoby: 
Nejsou k dispozici specifické údaje; v této věkové skupině je však doporučena speciální péče 
vzhledem ke změnám souvisejícím s věkem, jako je například pokles funkce ledvin a změny 
hematologických parametrů.  
Porucha funkce ledvin: 
U pacientů se středně závažnou až závažnou poruchou funkce ledvin dochází následkem snížené 
clearance lamivudinu k vzestupu jeho koncentrací. Proto je zapotřebí upravit dávkování  
Doporučené dávkování u dospělých, dospívajících a dětí Clearance kreatininu 
První dávka Udržovací dávkování≥ 50 300 mg nebo 
150 mg 15 až 
一předpokladu, že clearance kreatininu a clearance lamivudinu jsou u dětí v podobném vztahu jako 
u dospělých, se doporučuje, aby dávkování u dětí s poruchou funkce ledvin bylo redukováno podle 
jejich clearance kreatininu, úměrně jako u dospělých. Pro dosažení doporučeného dávkování u dětí 
s poruchou funkce ledvin ve věku alespoň 3 měsíce a tělesnou hmotností nižší než 25 kg může být 
nejvhodnější Epivir 10 mg/ml perorální roztok.  
Doporučené dávkování u dětí ve věku alespoň 3 měsíce a s tělesnou hmotností nižší než 25 kg:  
Clearance kreatininu 
První dávka Udržovací dávkování≥ 50 10 mg/kg 
nebo 
mg/kg 
10 mg/kg jednou denně 
㔀30 až 15 až 
< 5 1,6 mg/kg 0,9 mg/kg jednou denně  
Porucha funkce jater: 
Údaje získané sledováním pacientů se středně závažnou až závažnou poruchou funkce jater ukazují, že 
porucha funkce jater nemá podstatný vliv na farmakokinetiku lamivudinu. Na základě těchto údajů 
středně závažná ani závažná porucha funkce jater, pokud není doprovázena poruchou funkce ledvin, 
není důvodem pro úpravu dávkování.  
4.3 Kontraindikace  Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.  
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití  Přípravek Epivir se nedoporučuje k monoterapii.  
Porucha funkce ledvin: 
U pacientů se středně závažnou až závažnou poruchou funkce ledvin se následkem snížené clearance 
lamivudinu prodlužuje jeho terminální plazmatický poločas, a proto je nutné upravit dávkování bod 4.2 
Trojkombinovaná nukleosidová léčba: 
Když byl lamivudin kombinován s tenofovir-disoproxyl-fumarátem a abakavirem nebo také 
s tenofovir-disoproxyl-fumarátem a didanosinem v dávkovacím režimu jednou denně, byl hlášen 
vysoký výskyt virologického selhání a vznik rezistence v časné fázi.  
Oportunní infekce: 
U pacientů užívajících přípravek Epivir nebo jakékoli jiné antiretrovirotikum se i přes tuto léčbu 
mohou vyvinout oportunní infekce a jiné komplikace infekce HIV. Pacienti proto musejí zůstat pod 
pečlivým klinickým dohledem lékařů, kteří mají zkušenosti s léčbou nemocí spojených s infekcí HIV.  
Pankreatitida: 
Vzácně se vyskytly případy pankreatitidy. Není však jasné, zda tyto případy byly způsobeny 
farmakoterapií nebo základním onemocněním HIV. Vyskytnou-li se klinické známky, symptomy nebo 
laboratorní abnormality svědčící pro pankreatitidu, musí být terapie přípravkem Epivir neprodleně 
zastavena.  
Mitochondriální dysfunkce po expozici in utero: 
Nukleosidová a nukleotidová analoga mohou různým způsobem ovlivnit mitochondriální funkci, což 
je nejvýraznější u stavudinu, didanosinu a zidovudiunu. Existují zprávy o mitochondriální dysfunkci 
u HIV negativních dětí, které byly vystaveny in utero a/nebo postnatálně působení analog nukleosidů; 
ty se hlavně týkaly léčby s režimy zahrnujícími zidovudin. Nejdůležitějšími hlášenými nežádoucími 
účinky jsou hematologické poruchy hyperlipazemieporuchy s pozdním nástupem zda jsou neurologické poruchy přechodné nebo stálé. Tato zjištění mají být zvážena u každého dítěte, 
které bylo in utero vystaveno působení analogů nukleosidů nebo nukleotidů a které má závažné 
klinické nálezy neznámé etiologie, zvláště neurologické. Tyto nálezy nemají vliv na současná národní 
doporučení užívat antiretrovirovou léčbu u těhotných žen, aby se zamezilo vertikálnímu přenosu HIV.  
Tělesná hmotnost a metabolické parametry: 
V průběhu antiretrovirové léčby se může vyskytnout zvýšení tělesné hmotnosti a hladin lipidů 
a glukózy v krvi. Tyto změny mohou být částečně spojeny s kontrolou onemocnění a životním stylem. 
U lipidů existuje v některých případech důkaz účinku léčby, zatímco u přírůstku tělesné hmotnosti 
není významný průkaz spojení s touto léčbou. Při monitorování lipidů a glukózy v krvi je třeba 
sledovat zavedené pokyny pro léčbu HIV. Poruchy lipidů je třeba léčit podle klinické potřeby.  
Syndrom imunitní reaktivace:  
Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie u pacientů infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na 
asymptomatické nebo reziduální oportunní patogeny, která může způsobit klinicky závažné stavy nebo 
zhoršení příznaků onemocnění. Takové reakce byly nejčastěji pozorovány během několika prvních 
týdnů či měsíců po zahájení CART. Jedná se například o cytomegalovirovou retinitidu, generalizované 
a/nebo fokální mykobakteriální infekce a pneumonii způsobenou patogenem Pneumocystis jiroveci 
má být zahájena příslušná léčba. V souvislosti s imunitní reaktivací byly hlášeny také autoimunitní 
poruchy více variabilní, mohou se objevit až po mnoha měsících od zahájení léčby.   
Porucha funkce jater: 
Je-li lamivudin použit současně k léčbě HIV infekce a HBV, jsou další informace týkající se použití 
lamivudinu k léčbě hepatitidy B dostupné v SPC přípravku Zeffix.  
Pacienti s chronickou hepatitidou B nebo C a pacienti léčení kombinovanou antiretrovirovou terapií 
mají zvýšené riziko výskytu těžkých a potenciálně fatálních jaterních nežádoucích příhod. V případě 
současné antivirové léčby hepatitidy B nebo C, prosím, obraťte se rovněž na příslušné informace 
o přípravku.  
Zastaví-li se podávání přípravku Epivir pacientům současně infikovaným virem hepatitidy B, má se 
zvážit pravidelné vyšetření laboratorních indikátorů funkce jater a markerů replikace HBV, jelikož 
ukončení podávání lamivudinu může vyvolat akutní exacerbaci hepatitidy  
Pacienti s již dříve existujícími jaterními poruchami, včetně chronické aktivní hepatitidy, mají 
v průběhu kombinované antiretrovirové léčby zvýšenou frekvenci výskytu poruch jaterních funkcí, 
a mají být proto pravidelně sledováni podle standardních požadavků. Je-li prokázané zhoršování 
jaterního onemocnění, musí se zvážit přerušení nebo zastavení léčby  
Pomocné látky: 
Diabetiky je nutné upozornit na to, že jedna dávka perorálního roztoku sacharosy. 
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy, jako jsou intolerance fruktosy, glukoso-galaktosová 
malabsorpce a insuficience sacharasy-izomaltasy, by tento přípravek neměli užívat.  
Epivir obsahuje methylparaben a propylparaben. Tyto látky mohou vyvolat alergické reakce  
Epivir obsahuje 39 mg sodíku v jedné 15ml dávce, což odpovídá 1,95 % doporučeného maximálního 
denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.  
Pediatrická populace: 
Ve studii provedené s pediatrickými pacienty perorální roztok Epivir hlášeny nižší podíly virologické suprese a častější virové rezistence ve 
srovnání s dětmi, které užívaly lékovou formu tablet.  
Kdykoli je to u dětí možné, je vhodnější užít léčivé přípravky ve formě tablet. Epivir perorální roztok 
podaný současně s léčivými přípravky obsahujícími sorbitol se má užít pouze, pokud nelze použít 
přípravky v tabletové formě a přínosy léčby převáží možná rizika včetně nižší virologické suprese. 
Zvažte častější monitorování virové zátěže HIV-1, je-li Epivir užíván současně s chronicky 
podávanými léčivými přípravky obsahujícími sorbitol studováno, totožný účinek se dá očekávat s dalšími osmoticky působícími polyalkoholy nebo 
monosacharidovými alkoholy  
Osteonekróza: 
Ačkoli je etiologie považována za multifaktoriální alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnostipředevším u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při dlouhodobé expozici CART. 
Pacienti mají být poučeni, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost 
kloubů nebo pokud mají pohybové potíže.  
Lékové interakce: 
Epivir se nemá užívat s jinými přípravky obsahujícími lamivudin nebo přípravky obsahujícími 
emtricitabin  
Kombinace lamivudinu s kladribinem se nedoporučuje 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce  Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.  
Vzhledem k omezenému metabolismu lamivudinu, k jeho omezené vazbě na plazmatické proteiny 
a k jeho téměř kompletní renální clearance je pravděpodobnost metabolických interakcí nízká.  
Současná aplikace lamivudinu a kombinace trimethoprim/sulfamethoxazol v dávce 160 mg/800 mg 
má vlivem trimethoprimové složky 40% zvýšení expozice lamivudinu. Pokud však pacient nemá poškozené renální funkce, není nutné 
dávkování lamivudinu upravovat trimethoprimu nebo sulfamethoxazolu. Jestliže je žádoucí současná aplikace lamivudinu 
a kotrimoxazolu, mají být takto léčení pacienti klinicky sledováni. Je třeba se vyhnout současné 
aplikaci lamivudinu a vysokých dávek kotrimoxazolu používaných v terapii pneumonie vyvolané 
patogenem Pneumocystis jiroveci nebo v terapii toxoplazmózy.  
Je třeba brát v úvahu možnost interakcí s jinými současně aplikovanými léčivými přípravky, zejména 
jde-li o léčivé přípravky, jejichž hlavní eliminační cestou je aktivní renální sekrece prostřednictvím 
transportního systému pro organické kationty; např. trimethoprim. Jiná léčiva cimetidins lamivudinem. Nukleosidové analogy tímto mechanismem, a jejich interakce s lamivudinem je proto nepravděpodobná.  
Při společném podání zidovudinu s lamivudinem byl pozorován mírný zidovudinu, ale celková expozice farmakokinetiku lamivudinu  
Vzhledem k podobnosti se Epivir nemá podávat současně s jinými analogy cytidinu, jako 
emtricitabinem. Epivir se také nesmí užívat současně s dalšími léčivými přípravky obsahujícími 
lamivudin  
Lamivudin in vitro inhibuje intracelulární fosforylaci kladribinu, což vede k potenciálnímu riziku 
ztráty účinnosti kladribinu v případě léčby kombinací těchto látek. Také některá klinická zjištění 
ukazují na možnou interakci mezi lamivudinem a kladribinem. Z tohoto důvodu se současné podávání 
lamivudinu a kladribinu nedoporučuje  
Lamivudin není metabolizován enzymovým systémem CYP3A, a interakce s léčivy 
metabolizovanými tímto systémem  
Současné podání roztoku sorbitolu ve formě perorálního roztoku vedlo u dospělých k na dávce závislým snížením expozice lamivudinu 
třeba se vyvarovat  chronického současného podávání přípravku Epivir s léčivými přípravky 
obsahujícími sorbitol nebo jiné osmoticky působící polyalkoholy nebo monosacharidové alkoholy 
nelze-li se současnému chronickému podávání vyhnout.  
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení  Těhotenství 
Obecně se při rozhodování, zda užít antiretrovirotika k léčbě infekce HIV u těhotných žen a zároveň 
tak snížit riziko vertikálního přenosu HIV na novorozence, musí vzít v úvahu údaje od zvířat i klinická 
zkušenost od těhotných žen. 
Studie lamivudinu na zvířatech ukázaly na vzestup raných embryonálních úmrtí u králíků, nikoli však 
u potkanů  
Více než 1 000 výstupů z užívání během prvního trimestru a více než 1 000 výstupů z užívání během 
druhého a třetího trimestru u těhotných žen nenaznačují žádný malformační účinek a účinek na 
plod/novorozence. Epivir lze užívat během těhotenství, je-li to klinicky potřebné. Na základě těchto 
údajů je riziko malformací u člověka nepravděpodobné.  
U pacientek současně infikovaných virem hepatitidy, které jsou léčeny lamivudinem a následně 
otěhotní, je třeba si uvědomit, že po vysazení lamivudinu může dojít k relapsu hepatitidy.  
Mitochondriální dysfunkce: 
In vitro a in vivo bylo prokázáno, že nukleosidové a nukleotidové analogy způsobují různé stupně 
mitochondriálního poškození. Existují hlášení mitochondriální dysfunkce u kojenců, kteří byli in utero 
a/nebo postnatálně vystaveni působení nukleosidových analogů  
Kojení 
Lamivudin se po perorálním podání vylučoval do mateřského mléka v koncentracích podobných 
koncentracím nacházejícím se v séru. Na základě výsledků od více než 200 párů matka/dítě léčených 
na HIV infekci jsou koncentrace lamivudinu v séru u kojených dětí matek léčených na HIV infekci 
velmi nízké hladiny, když kojené děti dosáhnou 24 týdnů věku. O bezpečnosti podání lamivudinu kojencům 
mladším než tři měsíce nejsou dostupné žádné údaje. Aby se zamezilo přenosu viru HIV, doporučuje 
se ženám infikovaným virem HIV, aby své děti nekojily.  
Fertilita 
Studie se zvířaty prokázaly, že lamivudin nemá vliv na fertilitu  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje  Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a používat stroje nebyly provedeny.  
4.8 Nežádoucí účinky  Během léčby onemocnění HIV přípravkem Epivir byly hlášeny následující nežádoucí účinky.  
Nežádoucí účinky, které jsou považovány za přinejmenším pravděpodobně související s léčbou, jsou 
uvedeny níže podle orgánových systémů, orgánových tříd a frekvence výskytu. Četnost je definována 
jako velmi časté účinky seřazeny podle klesající závažnosti.  
Poruchy krve a lymfatického systémuMéně časté: neutropenie a anemie Velmi vzácné: čistá aplázie červených krvinek.  
Poruchy metabolismu a výživyVelmi vzácné: laktátová acidóza.  
Poruchy nervového systémuČasté: bolest hlavy, nespavost. 
Velmi vzácné: periferní neuropatie  
Respirační, hrudní a mediastinální poruchyČasté: kašel, nosní symptomy.  
Gastrointestinální poruchyČasté: nauzea, zvracení, abdominální bolest nebo křeče, průjem. 
Vzácné: pankreatitida, zvýšení hladin amyláz v séru.  
Poruchy jater a žlučových cestMéně časté: přechodné zvýšení jaterních enzymů Vzácné: hepatitida.  
Poruchy kůže a podkožní tkáněČasté: kopřivka, alopecie. 
Vzácné: angioedém.  
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáněČasté: artralgie, svalové poruchy. 
Vzácné: rhabdomyolýza.  
Celkové poruchy a reakce v místě aplikaceČasté: únava, malátnost, horečka.  
Během antiretrovirové léčby mohou stoupat tělesná hmotnost a hladiny lipidů a glukózy v krvi bod 4.4 
Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní 
infekce. V souvislosti s imunitní reaktivací byly hlášeny také autoimunitní poruchy choroba a autoimunitní hepatitidaobjevit až po mnoha měsících od zahájení léčby  
Byly hlášeny případy osteonekrózy, a to především u pacientů s obecně známými rizikovými faktory, 
s pokročilým onemocněním HIV nebo při dlouhodobé expozici kombinované antiretrovirové terapii  
Pediatrická populace 
Do studie ARROW věku 3 měsíce až 17 let, z nichž 669 dostávalo abakavir a lamivudin buď jednou nebo dvakrát denně 
nebo dvakrát denně identifikovány žádné další bezpečnostní signály.   
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v Dodatku V.  
4.9 Předávkování  Podání velmi vysokých dávek lamivudinu ve studiích akutní toxicity na zvířatech nevedlo k projevům 
orgánové toxicity. Po akutním předávkování lamivudinem nebyly identifikovány žádné jiné specifické 
známky nebo příznaky, než které jsou uvedeny mezi nežádoucími účinky.  
Dojde-li k předávkování, pacient má být sledován a v případě potřeby mu má být poskytována 
standardní podpůrná léčba. Jelikož lamivudin je odstranitelný dialýzou, mohla by se v terapii 
předávkování použít kontinuální hemodialýza, třebaže takové studie nebyly prováděny.   
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI  5.1 Farmakodynamické vlastnosti  Farmakoterapeutická skupina: Nukleosidová analoga. ATC kód: J05AF 
Mechanismus účinku 
Lamivudin je nukleosidový analog působící proti viru lidské imunodeficience hepatitidy B mechanismem jeho účinku je ukončení řetězce při reverzní transkripci HIV. In vitro má 
lamivudin-5-trifosfát selektivní inhibiční účinnost na replikaci HIV-1 a HIV-2 a je účinný rovněž proti 
klinickým izolátům HIV rezistentním na zidovudin. In vitro nebyl pozorován antagonistický účinek 
lamivudinu a jiných antiretrovirotik  
Rezistence 
Rezistence HIV-1 na lamivudin zahrnuje změnu aminokyseliny M184V poblíž aktivního místa 
reverzní transkriptázy léčených antiretrovirovým režimem obsahujícím lamivudin. Mutanty M184V mají významně sníženou 
citlivost na lamivudin a vykazují sníženou schopnost replikace in vitro. Z in vitro studií vyplývá, že 
virus rezistentní k zidovudinu se může stát zidovudin senzitivním, pokud současně získá rezistenci 
k lamivudinu. Klinický význam těchto nálezů není zcela objasněn.  
Na základě údajů získaných ze studií in vitro lze předpokládat, že další podávání lamivudinu v rámci 
antiretrovirového režimu přesto, že došlo ke vzniku M184V, by mohlo vést k reziduální 
antiretrovirové aktivitě těchto nálezů nebyl stanoven. Dostupná klinická data jsou opravdu velmi omezená a na jejich základě 
nelze učinit žádné spolehlivé závěry. V každém případě by měla být dána přednost zahájení léčby 
NRTI s plnou citlivostí před udržovací léčbou lamivudinem. Proto by pokračování v léčbě 
lamivudinem navzdory vzniku mutace M184V mělo být zvažováno pouze v případě, kdy není 
dostupný žádný jiný účinný NRTI přípravek.  
Zkřížená rezistence daná M184V RT je omezena jen na antiretrovirové přípravky ze skupiny 
nukleosidových inhibitorů. Zidovudin a stavudin si uchovávají svou antiretrovirovou účinnost proti 
kmenům HIV-1 rezistentním na lamivudin. Abakavir si uchovává svou antiretrovirovou účinnost proti 
HIV-1, když je rezistence k lamivudinu vyvolána jen mutací M184V. Mutanta M184V RT vykazuje 
4násobně nižší citlivost na didanosin. Klinický význam těchto nálezů není znám. Neexistuje 
standardní metoda testování citlivosti in vitro, a tak se výsledky mohou lišit na základě metodických 
faktorů.  
In vitro vykazuje lamivudin nízkou cytotoxicitu vůči lymfocytům periferní krve, zavedeným 
buněčným liniím lymfocytů a monocytů-makrofágů a různým zárodečným buňkám kostní dřeně.  
Klinická účinnost a bezpečnost 
Klinické studie prokázaly, že lamivudin v kombinaci se zidovudinem snižuje virovou zátěž HIV-a zároveň zvyšuje počty buněk CD4. Výsledky podle klinických kritérií svědčí o tom, že lamivudin 
v kombinaci se zidovudinem významně snižuje riziko další progrese onemocnění a mortality.  
Důkazy z klinických studií ukazují, že kombinace lamivudinu a zidovudinu oddálí výskyt zidovudin 
rezistentních izolátů u pacientů bez předchozí antiretrovirové léčby.  
Lamivudin byl široce užíván jako součást antiretrovirové kombinované léčby s dalšími 
antiretrovirovými léčivy stejné třídy transkriptázy 
Výsledek z klinické studie u pediatrických pacientů léčených lamivudinem spolu s dalšími 
antiretrovirotiky rezistence pozorované u pediatrických pacientů je podobný profilu pozorovanému u dospělých; na 
základě detekovaných genotypových substitucí a jejich relativní četnosti.  
U dětí léčených perorálním roztokem lamivudinu spolu s dalšími antiretrovirovými perorálními 
roztoky v klinických studiích se vyvinula virová rezistence častěji než u dětí léčených tabletami [viz 
popis klinické zkušenosti u pediatrické populace  
Antiretrovirová léčba složená z více léčiv a obsahující lamivudin byla účinná u pacientů před tím 
neléčených, jakož i u pacientů infikovaných viry obsahujícími mutaci M184V.  
Vztah mezi in vitro citlivostí HIV k lamivudinu a klinickou odpovědí na léčbu obsahující lamivudin je 
stále ještě předmětem výzkumu.  
Lamivudin v dávce 100 mg jednou denně byl účinný i v léčbě chronické infekce HBV u dospělých 
pacientů však zjištěno, že v léčbě HIV infekce je účinná pouze dávka 300 mg lamivudinu denně s jinými antiretrovirovými preparáty 
Lamivudin nebyl zvlášť zkoumán u pacientů současně infikovaných HIV a HBV.  
Dávkování jednou denně Klinické studie prokázaly noninferioritu mezi dávkováním přípravku Epivir jednou denně a dvakrát 
denně. Tyto výsledky byly získány u skupiny pacientů ještě neléčených antiretrovirotiky, primárně 
sestavené z asymptomatických HIV infikovaných pacientů  
Pediatrická populace:  
Randomizované srovnání režimu zahrnujícího dávkování abakaviru a lamivudinu jednou denně proti 
dávkování dvakrát denně bylo provedeno v rámci randomizované multicentrické kontrolované studie 
pediatrických pacientů infikovaných HIV. 1 206 pediatrických pacientů ve věku 3 měsíce až 17 let 
zahrnutých do studie ARROW doporučení Světové zdravotnické organizace children, 2006669 příslušných pacientů randomizováno tak, aby pokračovali buď v dávkování dvakrát denně nebo 
byli převedeni na dávkování abakaviru a lamivudinu jednou denně po dobu nejméně 96 týdnů. 
Poznámka: Údaje pro děti mladší než jeden rok nebyly z této studie dostupné. Výsledky jsou shrnuty 
v tabulce níže.  
Virologická odpověď založená na hladině RNA HIV-1 v plazmě nižší než 80 kopií/ml ve 
48. týdnu a v 96. týdnu u lamivudinu + abakaviru jednou denně vs. dvakrát denně 
v randomizované studii ARROW  
 Dvakrát denně 
N Jednou denně 
N Týden 0 HIV-1 RNA v plazmě 
< 80 kopií/ml250/331 Rozdíl v riziku denně – dvakrát denně-4,8 % HIV-1 RNA v plazmě 
< 80 kopií/ml 
242/331 Rozdíl v riziku denně – dvakrát denně-1,6 % HIV-1 RNA v plazmě 
< 80 kopií/ml 
234/326 Rozdíl v riziku denně – dvakrát denně-2,3% Ve farmakokinetické studii 12 měsíců z abakaviru a lamivudinu v perorálním roztoku dvakrát denně na dávkování jednou denně. 
Tři pacienti měli ve 48. týdnu nedetekovatelnou virovou nálož a jeden měl hladinu HIV-RNA 
v plazmě 900 kopií/ml. U těchto pacientů nebyly pozorovány žádné bezpečnostní problémy.  
Bylo prokázáno, že skupina s dávkováním abakaviru a lamivudinu jednou denně je non-inferioritní ke 
skupině s dávkováním dvakrát denně podle předem specifikovaného non-inferioritního kritéria 12 % 
pro primární výstup, tj. < 80 kopií/ml ve 48. týdnu i v 96. týdnu ostatních testovaných parametrech spadaly pod tato non-inferioritní kritéria. Analýza podskupin testování heterogenity u dávkování 
jednou denně vs. dvakrát denně neprokázala žádný významný vliv pohlaví, věku nebo virové nálože 
při randomizaci. Závěry podpořily non-inferioritu bez ohledu na metodu analýzy.  
V době randomizace na dávkování jednou denně nebo dvakrát denně lékovými formami tablet v jakémkoli okamžiku vyšší podíl suprese virové nálože než pacienti léčení 
lékovými formami perorálního roztoku. Tyto rozdíly byly pozorovány v každé jednotlivé studované 
věkové skupině. Tento rozdíl v podílech suprese mezi tabletami a roztokem přetrval u dávkování 
jednou denně do 96. týdne.  
Podíl jedinců při randomizaci na dávkování abakaviru + lamivudinu jednou denně 
versus dvakrát denně ve studii ARROW u plazmatické HIV-1 RNA <80 kopií/ml: 
Analýza podskupin podle lékové formy 
 
 Dvakrát denněPlazmatická HIV-RNA <80 kopií/ml:  
n/N Jednou denně 
Plazmatická HIV-RNA <80 kopií/ml:  
n/N Jakýkoli režim sčase 
14/26 Všechny režimy založené na tabletá捨 
průběžně 
236/305 㤶⸀Jakýkoli režim sčase 
13/26 Všechny režimy založené na tabletá捨 
průběžně 
221/300  
Analýzy genotypové rezistence byly provedeny na vzorcích s hladinou HIV-1 RNA v plazmě 
> 1 000 kopií/ml. Mezi pacienty, kteří dostávali roztok lamivudinu v kombinaci s dalšími 
antiretrovirovými roztoky, bylo detekováno více případů rezistence ve srovnání s pacienty, kteří 
dostávali podobné dávky v lékové formě tablet. To je v souladu s nižšími podíly antivirové suprese 
pozorovanými u těchto pacientů.  
5.2 Farmakokinetické vlastnosti  Absorpce 
Lamivudin se dobře vstřebává z gastrointestinálního traktu; jeho biologická dostupnost po perorálním 
podání je u dospělých normálně 80 až 85 %. Průměrná doba koncentrací v krevním séru získaných ve studii se zdravými dobrovolníky, kteří užívali terapeutickou dávku 150 mg dvakrát 
denně, bylo zjištěno, že průměrná plazmatická Cmax v ustáleném stavu je 1,2 μg/ml 0,09 μg/ml 4,7 μg.h/ml Cmax, Cmin a 24hodinová AUC následující: 2,0 μg/ml  
Užití lamivudinu spolu s jídlem má za následek delší tmax a nižší Cmax absorpce lamivudinu  
Neočekává se, že by podání drcených tablet v malém množství polotuhé stravy nebo tekutiny mělo 
vliv na farmaceutickou kvalitu přípravku, a proto se při takovém podání neočekává změna klinického 
účinku. Tento závěr je založen na fyziochemických a farmakokinetických údajích, které předpokládají, 
že pacient rozdrtí a do úst přenese 100 % tablety a že ji ihned spolkne. 
Současné podání zidovudinu a lamivudinu má za následek 13% vzestup expozice zidovudinu a 28% 
vzestup maximálních plazmatických hladin zidovudinu. To se z hlediska bezpečnosti pacienta 
nepovažuje za významné, a není tedy nutné upravovat dávkování.  
Distribuce 
Průměrný distribuční objem zjištěný ve studiích po nitrožilním podání lamivudinu je 1,3 l/kg. 
Průměrná systémová clearance lamivudinu je přibližně 0,32 l/h/kg a hlavní měrou se na ní podílí 
renální clearance  
Lamivudin vykazuje v rozmezí terapeutických dávek lineární farmakokinetiku a omezenou vazbu na 
hlavní plazmatickou bílkovinu - albumin  
Omezené údaje svědčí o tom, že lamivudin proniká do centrálního nervového systému a dostává se do 
mozkomíšního moku hodiny po perorálním podání byl přibližně 0,12. Skutečný rozsah průniku ani jeho vztah ke klinické 
účinnosti není znám.  
Biotransformace 
Plazmatický poločas lamivudinu po perorálním podání je 18 až 19 hodin a intracelulární aktivní forma 
lamivudin-trifosfát má prodloužený terminální poločas v buňce dospělých dobrovolníků bylo prokázáno, že podávání přípravku Epivir 300 mg 1x denně je 
v rovnovážném stavu farmakokineticky bioekvivalentní s přípravkem Epivir 150 mg podávaným 
dvakrát denně se zřetelem na AUC24 a Cmax intracelulárního trifosfátu.  
Lamivudin je vylučován hlavně renální exkrecí v nezměněné formě. Vzhledem k malému rozsahu 
hepatální biotransformace lamivudinu proteiny je pravděpodobnost metabolických interakcí lamivudinu s jinými léčivy malá.  
Eliminace 
Studie u pacientů s poruchou funkce ledvin prokázaly, že narušená funkce ledvin ovlivňuje eliminaci 
lamivudinu. Doporučený dávkovací režim pro pacienty s clearance kreatininu pod 50 ml/min je 
uveden v bodě 4.2.  
Interakce s trimethoprimem, který je složkou kotrimoxazolu, v terapeutických dávkách způsobuje 40% 
vzestup expozice lamivudinu. Z tohoto důvodu však není nutné upravovat dávkování, pokud nejde 
o pacienta s poruchou funkce ledvin trimethoprimu a sulfamethoxazoluby se mělo pečlivě uvážit.  
Zvláštní populace 
Děti: 
Absolutní biologická dostupnost lamivudinu pod 12 let věku snížena. U dětí vedlo podání tablet spolu s dalšími antiretrovirovými tabletami 
k vyšším AUC∞ a Cmax lamivudinu v plazmě než podání perorálního roztoku spolu s dalšími 
antiretrovirovými perorálními roztoky. Děti dostávající lamivudin perorální roztok podle 
doporučeného dávkovacího režimu dosáhly plazmatických expozic lamivudinu v rozmezí hodnot 
pozorovaných u dospělých. Děti dostávající perorální tablety lamivudinu podle doporučeného 
dávkovacího režimu dosahují vyšší plazmatické expozice než děti dostávající perorální roztok, protože 
při podání tablet jsou podány vyšší dávky v mg/kg a tablety mají vyšší biodostupnost Pediatrické studie farmakokinetiky jak s perorálním roztokem tak i s tabletami prokázaly, že při 
podávání jednou denně jsou dosaženy ekvivalentní AUC0-24 jako při dávkování dvakrát denně při 
stejné celkové denní dávce.  
Farmakokinetické údaje získané sledováním pacientů mladších než tři měsíce jsou omezené. 
U novorozenců ve věku 1 týden byla v porovnání se staršími pediatrickými pacienty snížena clearance 
perorálně podaného lamivudinu, pravděpodobně v důsledku nezralé renální funkce a variabilní 
absorpce. K dosažení podobné expozice jako u dospělých je pro novorozence vhodná dávka 
mg/kg/den. Stanovení glomerulární filtrace nasvědčuje, že k dosažení podobné expozice jako 
u dospělých a dětí je u šestitýdenních a starších dětí dávka 8 mg/kg/den.  
Farmakokinetické údaje byly odvozeny ze 3 farmakokinetických studií  
Souhrn AUC dávkování perorálního podávání jednou a dvakrát denně mezi studiemi   
Studie 
 
Věková skupina 
Lamivudin 
mg/kg 
dávkováníjednou denně- 
geometrický 
průměr ClLamivudin 
mg/kg 
dávkování 
dvakrát denně-  
geometrický 
průměr ClSrovnání jednou 
denně versus 
dvakrát denně 
průměrný podíl 
GLS ARROW PK 
substudiečást 3 až 1213,12,1,PENTA 13 2 až 12㤬㠰 
㠬㠸 
ㄬᄁ 
偅一呁㠬㘶 
9,〬㤱  
Ve studii PENTA 15 jsou střední geometrické průměry AUCjedinců pod 12 měsíců věku, kteří přešli z režimu dvakrát denně na režim jednou denně 10,31 denně.  
Těhotenství: 
Farmakokinetika perorálně podaného lamivudinu byla v období pokročilé gravidity podobná jako 
u negravidních žen.  
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti  V toxikologických studiích na zvířatech nebylo podání lamivudinu ve vysokých dávkách spojeno 
s podstatnou orgánovou toxicitou. Při nejvyšších dávkováních byly pozorovány nepříliš intenzivní 
účinky na indikátory hepatálních a renálních funkcí spolu s občasnou sníženou hmotností jater. 
K zaznamenaným klinicky relevantním příznakům patřil pokles počtu erytrocytů a neutropenie.  
Lamivudin nebyl mutagenní v testech na bakteriích, ale podobně jako mnohé jiné nukleosidové 
analogy vykázal mutagenní účinky in vitro v jednom cytogenetickém testu a v testu myšího lymfomu. 
In vivo nebyl lamivudin genotoxický ani v dávkách poskytujících plazmatické koncentrace 40krát až 
50krát vyšší než předpokládané klinické plazmatické hladiny. Protože mutagenní působení lamivudinu 
in vitro nebylo potvrzeno testy in vivo, usuzuje se, že by lamivudin pro pacienty, kteří jsou jím léčeni, 
neměl představovat genotoxické riziko.  
Studie transplacentární genotoxicity, která byla provedena na opicích, srovnávala samotný zidovudin 
s kombinací zidovudinu a lamivudinu v expozici ekvivalentní lidské. Studie prokázala, že plod 
vystavený in utero kombinaci nukleosidových analogů měl vyšší úroveň jejich včlenění do DNA 
mnohých fetálních orgánů, a prokázala zkrácení telomery oproti expozici samotnému zidovudinu. 
Klinické dopady těchto nálezů nejsou jasné.  
Výsledky dlouhodobých testů kancerogenity lamivudinu u potkanů a myší neprokázaly kancerogenní 
potenciál relevantní pro člověka.  
Studie fertility u potkanů prokázala, že lamivudin nemá vliv na samčí ani samičí fertilitu.   
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE  6.1 Seznam pomocných látek  Sacharosa 20 % w/v Methylparaben 
PropylparabenKyselina citronová 
PropylenglykolDihydrát natrium-citrátu 
Umělé jahodové aromaUmělé banánové aroma 
Čištěná voda 
6.2 Inkompatibility  Neuplatňuje se.  
6.3 Doba použitelnosti  roky  
Po uplynutí jednoho měsíce od prvního otevření se musí roztok zlikvidovat.  
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání  Uchovávejte při teplotě do 25 °C.  
6.5 Druh obalu a obsah balení  Bílá dítětem. Součástí balení je rovněž polyethylenový adaptér a perorální dávkovací stříkačka o obsahu 
10 ml, která se skládá z polypropylenového barelu pístu.  
Perorální dávkovací stříkačka je určena k přesnému měření předepsané dávky perorálního roztoku.  
Pokyny pro používání jsou součástí balení.  
6.6 Zvláštní opatření pro likvidací přípravku  Žádné zvláštní požadavky pro likvidaci.   
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI  ViiV Healthcare BV 
Van Asch van Wijckstraat 55H3811 LP Amersfoort 
Nizozemsko 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO  EU/1/96/ 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE  Datum registrace: 8. srpna Datum posledního prodloužení registrace: 28. července   
10. DATUM REVIZE TEXTU   
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky na adrese http://www.ema.europa.eu.                         
PŘÍLOHA II 
A. VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ  
B. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ  
C. DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE  
D. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA 
BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÉHO 
PŘÍPRAVKUA. VÝROBCI ODPOVĚDNÍ ZA PROPOUŠTĚNÍ ŠARŽÍ  
Název a adresa výrobce odpovědného za propouštění šarží 
Potahované tablety:   
Delpharm Poznań Spółka Akcyjnaul. Grunwaldzka 60-322 Poznaň 
Polsko 
Perorální roztok:   
ViiV Healthcare Trading Services UK Limited, 
12 Riverwalk,Citywest Business Campus 
Dublin 24, 
Irsko 
V příbalové informaci k léčivému přípravku musí být uveden název a adresa výrobce odpovědného za 
propouštění dané šarže   
B. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ VÝDEJE A POUŽITÍ  
Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis s omezením o přípravku, bod 4.2  
C. DALŠÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY REGISTRACE  
• Pravidelně aktualizované zprávy o bezpečnosti  
Požadavky pro předkládání PSUR pro tento léčivý přípravek jsou uvedeny v seznamu referenčních dat 
Unie jsou zveřejněny na evropském webovém portálu pro léčivé přípravky.   
D. PODMÍNKY NEBO OMEZENÍ S OHLEDEM NA BEZPEČNÉ A ÚČINNÉ POUŽÍVÁNÍ 
LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 
 
• Plán řízení rizik Držitel rozhodnutí o registraci farmakovigilance podrobně popsané ve schváleném RMP uvedeném v modulu 1.8.2 registrace 
a ve veškerých schválených následných aktualizacích RMP.  
Aktualizovaný RMP je třeba předložit: 
• na žádost Evropské agentury pro léčivé přípravky, 
• při každé změně systému řízení rizik, zejména v důsledku obdržení nových informací, které 
mohou vést k významným změnám poměru přínosů a rizik, nebo z důvodu dosažení 
význačného milníku                         
PŘÍLOHA III  
 
OZNAČENÍ NA OBALU A PŘÍBALOVÁ INFORMACE  
                      A. OZNAČENÍ NA OBALU    
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU 
KRABIČKA PRO LAHVIČKU X 60 POTAHOVANÝCH TABLET  
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  Epivir 150 mg potahované tablety 
Lamivudinum 
 
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÁTEK  Jedna potahovaná tableta obsahuje lamivudinum 150 mg.   
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK   4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ  60 potahovaných tablet 
Tablety s půlicí rýhou.   
5. ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ  Perorální podání 
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.   
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.    
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ   8. POUŽITELNOST  EXP  
 
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ  Uchovávejte při teplotě do 30 °C.   
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 
 
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI  
ViiV Healthcare BV 
Van Asch van Wijckstraat 55H3811 LP Amersfoort 
Nizozemsko 
 
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 
EU/1/96/015/001  
 
13. ČÍSLO ŠARŽE  
Lot 
 
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ  
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.   
15. NÁVOD K POUŽITÍ   
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU  
epivir 150 mg   
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD  
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.   
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM  
PC: 
SN: 
NN:   
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNITŘNÍM OBALU 
ETIKETA PRO LAHVIČKU X 60 POTAHOVANÝCH TABLET  
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  Epivir 150 mg potahované tablety 
Lamivudinum 
 
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÁTEK  Jedna potahovaná tableta obsahuje lamivudinum 150 mg.   
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK   4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ  60 potahovaných tablet 
Tablety s půlicí rýhou.   
5. ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ  Perorální podání 
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.   
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.    
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ   8. POUŽITELNOST  EXP 
 
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ  Uchovávejte při teplotě do 30 °C.   
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 
 
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI  
ViiV Healthcare BV 
Van Asch van Wijckstraat 55H3811 LP Amersfoort Nizozemsko   
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 
EU/1/96/015/001  
 
13. ČÍSLO ŠARŽE  
Lot 
 
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ  
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.   
15. NÁVOD K POUŽITÍ   
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU   
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD   
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM   
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU 
KRABIČKA PRO BLISTRY X 60 POTAHOVANÝCH TABLET  
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  Epivir 150 mg potahované tablety 
Lamivudinum 
 
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÁTEK  Jedna potahovaná tableta obsahuje lamivudinum 150 mg.   
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK   4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ  60 potahovaných tablet   
5. ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ  Perorální podání 
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.   
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.    
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ   8. POUŽITELNOST  EXP 
 
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ  Uchovávejte při teplotě do 30 °C.   
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 
 
 
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI  
ViiV Healthcare BV 
Van Asch van Wijckstraat 55H3811 LP Amersfoort 
Nizozemsko 
 
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 
EU/1/96/015/004  
 
13. ČÍSLO ŠARŽE  
Lot 
 
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ  
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.   
15. NÁVOD K POUŽITÍ   
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU  
epivir 150 mg    
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD  
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.   
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM  
PC: 
SN: 
NN:   
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH A STRIPECH 
 
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  Epivir 150 mg tablety 
 
Lamivudinum 
 
2. NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI  ViiV Healthcare BV 
 
3. POUŽITELNOST  EXP 
 
4. ČÍSLO ŠARŽE  Lot 
 
5. JINÉ   
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU 
KRABIČKA PRO LAHVIČKU S PERORÁLNÍM ROZTOKEM 
 
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  Epivir 10 mg/ml perorální roztok 
Lamivudinum 
 
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÁTEK  Jeden ml perorálního roztoku obsahuje lamivudinum 10 mg.   
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK  Tento přípravek obsahuje též sacharózu, konzervační látky: methylparaben, propylparaben, 
propylenglykol a sodík.   
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ  Lahvička obsahuje: 
240 ml perorálního roztoku   
5. ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ  Perorální podání 
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.   
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.    
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ   8. POUŽITELNOST  EXP 
 
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ  Uchovávejte při teplotě do 25 °C. 
Zlikvidujte jeden měsíc po prvním otevření.   
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 
 
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI  
ViiV Healthcare BV 
Van Asch van Wijckstraat 55H3811 LP Amersfoort 
Nizozemsko 
 
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 
EU/1/96/015/002  
 
13. ČÍSLO ŠARŽE  
Lot 
 
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ  
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.   
15. NÁVOD K POUŽITÍ   
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU  
epivir 10 mg/ml   
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD  
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.   
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM  
PC: 
SN: 
NN:   
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNITŘNÍM OBALU 
ETIKETA PRO LAHVIČKU S PERORÁLNÍM ROZTOKEM 
 
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  Epivir 10 mg/ml perorální roztok 
Lamivudinum 
 
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÁTEK  Jeden ml perorálního roztoku obsahuje lamivudinum 10 mg.   
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK  Tento přípravek obsahuje též sacharózu, konzervační látky: methylparaben, propylparaben, 
propylenglykol a sodík.   
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ  Lahvička obsahuje: 
240 ml perorálního roztoku   
5. ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ  Perorální podání 
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.   
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.    
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ   8. POUŽITELNOST  EXP 
 
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ  Uchovávejte při teplotě do 25 °C. 
Zlikvidujte jeden měsíc po prvním otevření.   
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 
 
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI  
ViiV Healthcare BV 
Van Asch van Wijckstraat 55H3811 LP Amersfoort 
Nizozemsko 
 
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 
EU/1/96/015/002  
 
13. ČÍSLO ŠARŽE  
Lot 
 
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ  
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.   
15. NÁVOD K POUŽITÍ   
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU   
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD   
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM   
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU 
KRABIČKA PRO LAHVIČKU X 30 POTAHOVANÝCH TABLET  
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  Epivir 300 mg potahované tablety 
Lamivudinum 
 
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÁTEK  Jedna potahovaná tableta obsahuje lamivudinum 300 mg.   
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK   4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ  30 potahovaných tablet   
5. ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ  Perorální podání 
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.   
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.    
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ   8. POUŽITELNOST  EXP 
 
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ  Uchovávejte při teplotě do 30 °C.   
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 
 
 
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI  
ViiV Healthcare BV 
Van Asch van Wijckstraat 55H3811 LP Amersfoort 
Nizozemsko 
 
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 
EU/1/96/015/003  
 
13. ČÍSLO ŠARŽE  
Lot 
 
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ  
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.   
15. NÁVOD K POUŽITÍ   
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU  
epivir 300 mg   
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD  
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.   
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM  
PC: 
SN: 
NN:   
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNITŘNÍM OBALU  
ETIKETA PRO LAHVIČKU X 30 POTAHOVANÝCH TABLET  
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  Epivir 300 mg potahované tablety 
Lamivudinum 
 
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÁTEK  Jedna potahovaná tableta obsahuje lamivudinum 300 mg.   
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK   4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ  30 potahovaných tablet   
5. ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ  Perorální podání 
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.   
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.    
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ   8. POUŽITELNOST  EXP 
 
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ  Uchovávejte při teplotě do 30 °C.   
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 
 
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI  
ViiV Healthcare BV 
Van Asch van Wijckstraat 55H3811 LP Amersfoort 
Nizozemsko 
 
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 
EU/1/96/015/003  
 
13. ČÍSLO ŠARŽE  
Lot 
 
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ  
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.   
15. NÁVOD K POUŽITÍ   
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU   
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD   
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM   
ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU 
KRABIČKA PRO BLISTRY X 30 POTAHOVANÝCH TABLET  
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  Epivir 300 mg potahované tablety 
Lamivudinum 
 
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÁTEK  Jedna potahovaná tableta obsahuje lamivudinum 300 mg.   
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK   4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ  30 potahovaných tablet   
5. ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ  Perorální podání 
Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.   
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ 
Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.    
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ   8. POUŽITELNOST  EXP 
 
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ  Uchovávejte při teplotě do 30 °C.   
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ 
NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ 
 
 
11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI  
ViiV Healthcare BV 
Van Asch van Wijckstraat 55H3811 LP Amersfoort 
Nizozemsko 
 
12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 
EU/1/96/015/005  
 
13. ČÍSLO ŠARŽE  
Lot 
 
14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ  
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.   
15. NÁVOD K POUŽITÍ   
16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU  
epivir 300 mg   
17. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – 2D ČÁROVÝ KÓD  
2D čárový kód s jedinečným identifikátorem.   
18. JEDINEČNÝ IDENTIFIKÁTOR – DATA ČITELNÁ OKEM  
PC: 
SN: 
NN:   
MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH A STRIPECH 
 
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  Epivir 300 mg tablety 
 
Lamivudinum 
 
2. NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI  ViiV Healthcare BV 
 
3. POUŽITELNOST  EXP 
 
4. ČÍSLO ŠARŽE  Lot 
 
5. JINÉ                         
B. PŘÍBALOVÁ INFORMACE  
Příbalová informace: informace pro uživatele  
Epivir 150 mg potahované tablety 
Lamivudinum 
Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, 
protože obsahuje pro Vás důležité údaje.  
- Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu. 
- Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka. 
- Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí 
ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy. 
- Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo 
lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny 
v této příbalové informaci. Viz bod 4.  
Co naleznete v této příbalové informaci  
1. Co je Epivir a k čemu se používá 2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Epivir užívat 3. Jak se Epivir užívá 4. Možné nežádoucí účinky 5. Jak Epivir uchovávat 6. Obsah balení a další informace   1. Co je Epivir a k čemu se používá   Epivir se používá k léčbě infekce virem HIV Léčivou látkou přípravku Epivir je lamivudin. Epivir patří mezi léčivé přípravky, které se nazývají 
antiretrovirotika. Patří do skupiny nukleosidových analogů inhibitorů reverzní transkriptázy  
Epivir nevyléčí infekci HIV úplně, sníží však množství viru HIV v těle a udržuje ho na nízké úrovni. 
Rovněž zvyšuje počet buněk CD4 v krvi. Buňky CD4 jsou bílé krvinky, které jsou důležité v boji proti 
infekci.  
Odpověď na léčbu přípravkem Epivir je u pacientů rozdílná. Účinnost Vaší léčby bude pravidelně 
kontrolovat Váš lékař.   
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Epivir užívat   Neužívejte Epivir 
 
• jestliže jste alergickýPoraďte se se svým lékařem, pokud se domníváte, že se Vás výše uvedené varování týká.  
Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Epivir je zapotřebí U některých pacientů užívajících Epivir nebo jiné kombinované léčivé přípravky určené pro léčbu 
infekce virem HIV existuje větší riziko vzniku závažných nežádoucích účinků. Musíte si být vědomzvýšeného rizika pokud: 
• trpíte onemocněním jater nebo jste v minulosti prodělalhepatitidy B nebo C s užíváním přípravku Epivir bez předchozí porady s lékařem, protože hrozí určité nebezpečí 
opětovného vzplanutí této nemoci.• trpíte značnou nadváhou • máte Vy nebo Vaše dítě problémy s ledvinami, může být dávka přípravku Epivir změněna. 
Poraďte se se svým lékařem, pokud se Vás týká některý ze zdravotních problémů 
uvedených výše. Je možné, že budete muset v průběhu léčby přípravkem Epivir častěji 
navštěvovat lékaře za účelem kontroly Vašeho zdravotního stavu a podstupovat vyšetření 
zahrnující krevní testy. Viz bod 4 této příbalové informace pro více informací.  
Sledujte, zda se u Vás při léčbě přípravkem Epivir neobjeví důležité příznaky.  
U některých pacientů užívajících léčiva proti infekci virem HIV dochází k rozvoji dalších 
onemocnění, která mohou být závažná. Je zapotřebí, abyste bylznámkám onemocnění a příznakům máte během léčby přípravkem Epivir věnovat pozornost 
a sledovat, zda se u Vás neobjeví.  
Přečtěte si informace v odstavci „Další možné nežádoucí účinky kombinované léčby 
infekce HIV“ v bodě 4 této příbalové informace.  
Další léčivé přípravky a Epivir 
Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které jste v nedávné době užívalkteré možná budete užívat, včetně rostlinných přípravků a přípravků dostupných bez lékařského 
předpisu. 
Nezapomeňte informovat svého lékaře či lékárníka, pokud během léčby přípravkem Epivir začnete 
užívat nějaký další léčivý přípravek.  
Spolu s přípravkem Epivir se nemají podávat:  
• léčivé přípravky mannitol, laktitol nebo maltitol• jiné přípravky obsahující lamivudin • emtricitabin • vysoké dávky kotrimoxazolu, což je antibiotikum;  
• kladribin Informujte svého lékaře, pokud je Vám kterékoliv z výše uvedených léčiv podáváno.  
Těhotenství Pokud jste těhotná, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte se se svým 
lékařem o přínosech a rizicích antiretrovirové léčby přípravkem Epivir pro Vás a pro Vaše dítě.  
Epivir a léky jemu podobné mohou způsobit nežádoucí účinky u nenarozených dětí. Pokud jste 
v průběhu těhotenství užívala přípravek Epivir, může lékař požadovat v zájmu sledování vývoje 
dítěte pravidelné krevní a jiné diagnostické testy. U dětí, jejichž matky užívaly v průběhu těhotenství 
NRTI, převažuje přínos z ochrany proti HIV nad rizikem nežádoucích účinků.  
KojeníU žen infikovaných HIV se kojení nedoporučuje, protože infekce HIV se mateřským mlékem může 
přenést na dítě.  
Malé množství složek přípravku Epivir může také přecházet do mateřského mléka.  
Pokud kojíte nebo o kojení uvažujete, poraďte se co nejdříve se svým lékařem.  
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojůJe nepravděpodobné, že by přípravek Epivir ovlivňoval Vaši schopnost řídit motorová vozidla nebo 
obsluhovat stroje.  
Epivir obsahuje sodíkTento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol v podstatě „bez sodíku“.  
3. Jak se Epivir užívá   Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste 
jistý 
Tablety spolkněte a zapijte vodou. Epivir lze užívat spolu s jídlem nebo nalačno.  
Nejste-li schopena hned celou dávku užijte naráz.  
Zůstaňte v pravidelném kontaktu se svým lékařem.  
Epivir pomáhá upravit Váš zdravotní stav. Epivir musíte užívat každý den, abyste zabránilzhoršování Vaší nemoci. Přesto může při léčbě přípravkem Epivir dojít k rozvoji jiných infekcí nebo 
ke vzniku dalších onemocnění, která s infekcí HIV souvisejí.  
Zůstaňte proto v kontaktu se svým lékařem a užívání přípravku Epivir nepřerušujte bez 
porady s lékařem.  
Kolik se přípravku Epivir užívá 
Dospělí, dospívající a děti s tělesnou hmotností alespoň 25 kg: 
Obvyklá dávka přípravku Epivir je 300 mg denně. Tu lze užívat buď jako jednu 150mg tabletu 
dvakrát denně podle doporučení lékaře.  
Děti s tělesnou hmotností alespoň 20 kg a nižší než 25 kg: 
Obvyklá dávka přípravku Epivir je 225 mg denně. Tu lze užívat jako 75 mg tabletyjednou denně, podle doporučení lékaře.  
Děti s tělesnou hmotností alespoň 14 a nižší než 20 kg: 
Obvyklá dávka přípravku Epivir je 150 mg denně. Tu lze užívat jako 75 mg tabletytabletu 
Pro léčbu dětí ve věku od tří měsíců a pro léčbu pacientů, kteří nejsou schopni polykat tablety nebo 
kteří potřebují nižší dávku, než je obvyklá dávka, je přípravek k dispozici ve formě perorálního 
roztoku.  
Trpíte-li Vy nebo Vaše dítě poruchou funkce ledvin, může být dávka lékařem upravena. 
Informujte svého lékaře, pokud máte Vy nebo Vaše dítě poruchu funkce ledvin.  
Jestliže jste užilPokud jste Vy nebo Vaše dítě užillékárníkovi, nebo se poraďte na pohotovostním oddělení nejbližší nemocnice. Je-li to možné, ukažte 
jim balení přípravku Epivir.  
Jestliže jste zapomnělPokud zapomenete užít jednotlivou dávku přípravku Epivir, užijte ji, jakmile si vzpomenete, a potom 
pokračujte v původním sledu užívání. Nezdvojnásobujte následující dávku, abyste nahradilvynechanou dávku.   
4. Možné nežádoucí účinky   Během léčby HIV může dojít ke zvýšení tělesné hmotnosti a zvýšení hladin lipidů v krvi. To je částečně spojeno se zlepšením zdravotního stavu a životním stylem a v případě lipidů 
v krvi někdy se samotnou léčbou HIV. Váš lékař bude provádět vyšetření, aby tyto změny zjistil.  
Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí 
vyskytnout u každého. 
Při léčbě infekce virem HIV nelze vždy říci, zda některé nežádoucí účinky byly způsobeny přípravkem 
Epivir nebo jinými léčivy, která současně užíváte, nebo vlastním onemocněním HIV. Proto je velmi 
důležité, abyste o jakýchkoli změnách svého zdravotního stavu informoval 
Kromě níže uvedených nežádoucích účinků přípravku Epivir se během kombinované léčby 
infekce HIV mohou též objevit i další onemocnění/obtíže.   
Je důležité, abyste si přečetls názvem „Další možné nežádoucí účinky kombinované léčby infekce HIV“.  
Časté nežádoucí účinky Mohou se objevit až u 1 z 10 léčených pacientů:  
• bolest hlavy;  
• pocit na zvracení • zvracení;  
• průjem;  
• bolest břicha;  
• únava, nedostatek energie;  
• horečka;  
• celkový pocit nemoci;  
• bolesti svalů a nepříjemné pocity;  
• bolest kloubů;  
• nespavost • kašel;  
• rýma nebo podráždění nosní sliznice;  
• kožní vyrážka;  
• vypadávání vlasů  
Méně časté nežádoucí účinky Mohou se objevit až u 1 ze 100 léčených pacientů:   
Méně časté nežádoucí účinky, které se mohou projevit ve výsledcích vyšetření krve jsou:  
• snížení počtu krevních destiček • snížení počtu červených krvinek • zvýšení hladin jaterních enzymů.   
Vzácné nežádoucí účinky Mohou se objevit až u 1 z 1 000 léčených pacientů:  
• závažná alergická reakce způsobující otok obličeje, jazyka nebo hrdla, což může vést 
k obtížnému polykání nebo dýchání • zánět slinivky břišní • rozpad svalové tkáně;  
• zánět jater  
Vzácné nežádoucí účinky, které se mohou projevit ve výsledcích vyšetření krve:  
• zvýšení hladiny enzymu nazývaného amyláza.   
Velmi vzácné nežádoucí účinky Mohou se objevit až u 1 z 10 000 léčených pacientů:  
• laktátová acidóza • brnění nebo snížená citlivost paží, nohou, rukou nebo chodidel.   
Velmi vzácné nežádoucí účinky, které se mohou projevit ve výsledcích vyšetření krve:  
• porucha funkce kostní dřeně, která se projevuje neschopností tvořit červené krvinky aplázie buněk červené krevní řady 
Když se u Vás objeví nežádoucí účinky 
Sdělte svému lékaři nebo lékárníkovi, pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne 
v závažné míře nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny 
v této příbalové informaci.  
Další možné nežádoucí účinky kombinované léčby infekce HIVPři kombinované léčbě infekce virem HIV, při které je podáván Epivir, může během léčby dojít ke 
vzniku komplikací zdravotního stavu.  
Staré infekce mohou znovu propuknoutOsoby s pokročilou infekcí virem HIV pravděpodobností vyvinout závažné infekce může se stát, že staré, skryté infekce znovu vzplanou a projeví se příznaky i objektivními známkami 
zánětu. Tyto příznaky jsou pravděpodobně způsobeny tím, že se imunitní systém stává silnějším a tělo 
pak může začít proti těmto infekcím bojovat.  
Kromě těchto oportunních infekcí může po zahájení užívání léků k léčbě infekce HIV dojít rovněž 
k rozvoji autoimunitních poruch tkáň v tělezaznamenáte jakékoli příznaky infekce nebo příznaky, jako je svalová slabost, slabost začínající 
v rukou a nohou a postupující směrem k trupu, bušení srdce, třes nebo hyperaktivita, prosím, 
informujte okamžitě svého lékaře, aby mohla být zahájena potřebná léčba.  
Pokud se u Vás během užívání přípravku Epivir objeví jakékoli příznaky infekce, 
sdělte to okamžitě svému lékaři. Neužívejte další léky proti infekci dříve, než se poradíte se 
svým lékařem.  
Mohou se u Vás objevit problémy s kostmi 
U některých osob, které užívají kombinovanou léčbu infekce virem HIV, se může objevit onemocnění 
nazývané osteonekróza. Při tomto onemocnění části kostní tkáně odumírají z důvodu nedostatku 
cévního zásobení kostí. S větší pravděpodobností se toto onemocnění objeví u osob: 
• pokud užívají kombinovanou léčbu již po delší dobu; 
• pokud rovněž užívají protizánětlivé léky nazývané kortikosteroidy; 
• pokud konzumují alkohol; 
• pokud je jejich imunitní systém již velmi slabý; 
• pokud mají nadváhu.  
Příznaky osteonekrózy jsou: 
• ztuhlost kloubů; 
• bolesti • obtížná pohyblivost. 
Pokud zaznamenáte jakýkoli z těchto příznaků,sdělte to svému lékaři.  
Hlášení nežádoucích účinkůPokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. 
Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové 
informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo prostřednictvím národního systému hlášení 
nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V. Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět 
k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.   
5. Jak Epivir uchovávat   Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.  
Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce.  
Uchovávejte při teplotě do 30 °C.   
Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého 
lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní 
prostředí.   
6. Obsah balení a další informace  Co přípravek Epivir obsahuje Léčivou látkou je lamivudinum.  
Dalšími složkami tablet jsou:  
Jádro tablety: mikrokrystalická celulosa, sodná sůl karboxymethylškrobu magnesium-stearát.  
Potahová vrstva tablety: hypromelosa, oxid titaničitý, makrogol, polysorbát 80.  
Jak přípravek Epivir vypadá a co obsahuje toto baleníEpivir 150 mg potahované tablety se dodávají v bílých polyethylenových lahvičkách nebo v baleních 
s blistry, která obsahují 60 tablet. Tablety jsou bílé potahované, mají tvar kosočtverce s půlicí rýhou, 
na obou stranách označené kódem GXCJ7.   
Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce 
Výrobce Držitel rozhodnutí o registraci 
Delpharm Poznań Spółka Akcyjnaul. Grunwaldzka 60-322 Poznaň 
Polsko 
ViiV Healthcare BV 
Van Asch van Wijckstraat 55H3811 LP Amersfoort 
Nizozemsko Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci:   
België/Belgique/Belgien 
ViiV Healthcaresrl/bvTél/Tel: + 32 Lietuva 
ViiV Healthcare BVTel: + 370  
Бългapия 
ViiV Healthcare BVTeл. : + 359 Luxembourg/Luxemburg 
ViiV Healthcare srl/bv 
Belgique/BelgienTél/Tel: + 32 Česká republika 
GlaxoSmithKline s.r.o. 
Tel: + 420 222 001 cz.info@gsk.com  
Magyarország 
ViiV Healthcare BVTel.: + 36  
Danmark䜀Tlf: + 45 36 35 91 dk-info@gsk.com   
Malta 
ViiV Healthcare BVTel: + 356  
Deutschland 
ViiV Healthcare GmbHTel.: + 49  
Nederland 
ViiV Healthcare BVTel: + 31   
Eesti 
ViiV Healthcare BVTel: + 372  
Norge䜀Tlf: + 47 22 70 20  
Ελλάδα 
䜀Τηλ: + 30 210 68 82  
Österreich 
GlaxoSmithKline Pharma GmbHTel: + 43  
EspañaLaboratorios ViiV Healthcare, S.L. 
Tel: + 34 900 923 es-ci@viivhealthcare.com   
Polska䜀Tel.: + 48 France 
ViiV Healthcare SASTél: + 33  
Portugal 
ViiV HIV Healthcare, UNIPESSOAL, LDATel: + 351 21 094 08 viiv.fi.pt@viivhealthcare.com