Generik: mepolizumab
Bahan aktif: Kumpulan ATC: R03DX09 - mepolizumab
Kandungan bahan aktif: 100MG, 40MG
Pembungkusan: Vial
PŘÍLOHA I  
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU  
 
  
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU  Nucala 100 mg injekční roztok v předplněném peru Nucala 100 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačceNucala 40 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce  2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ  Nucala 100 mg injekční roztok v předplněném peru 
ml roztoku v předplněném peru obsahuje mepolizumabum 100 mg.  
Nucala 100 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce ml roztoku v předplněné injekční stříkačce obsahuje mepolizumabum 100 mg.  
Nucala 40 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce 0,4 ml roztoku v předplněné injekční stříkačce obsahuje mepolizumabum 40 mg.  
Mepolizumab je humanizovaná monoklonální protilátka vyráběná na ovariálních buňkách čínských 
křečíků rekombinantní DNA technologií.  
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.    
3. LÉKOVÁ FORMA  Injekční roztok Čirý až opaleskující bezbarvý až světle nažloutlý až světle hnědý roztok.   
4. KLINICKÉ ÚDAJE  4.1 Terapeutické indikace  Těžké eosinofilní astma 
Nucala je indikována jako přídatná léčba těžkého refrakterního eosinofilního astmatu u dospělých, 
dospívajících a dětí ve věku 6 let a starších  
Chronická rinosinusitida s nosní polypózou Nucala je indikována jako přídatná léčba k intranazálním kortikosteroidům k léčbě dospělých pacientů 
s těžkou CRSwNP, u nichž léčba systémovými kortikosteroidy a/nebo chirurgický zákrok nevedou 
k dosažení dostatečné kontroly nad onemocněním.  
Eosinofilní granulomatóza s polyangiitidou Nucala je indikována jako přídatná léčba pro pacienty ve věku 6 let a starších s relabující-remitentní 
nebo refrakterní eosinofilní granulomatózou s polyangiitidou  
Hypereosinofilní syndrom Nucala je indikována jako přídatná léčba pro dospělé pacienty s nedostatečně kontrolovaným 
hypereosinofilním syndromem bez zjistitelné nehematologické sekundární příčiny  
4.2 Dávkování a způsob podání  Přípravek Nucala má být předepisován lékaři, kteří mají zkušenost s diagnózou a léčbou těžkého 
refrakterního eosinofilního astmatu CRSwNP, EGPA nebo HES.  
Dávkování 
 
Těžké eosinofilní astma 
Dospělí a dospívající ve věku 12 let a starší 
Doporučená dávka mepolizumabu je 100 mg podaná subkutánně jednou za 4 týdny.  
Děti ve věku 6 až 11 let 
Doporučená dávka mepolizumabu je 40 mg podaná subkutánně jednou za 4 týdny.  
Přípravek Nucala je určen pro dlouhodobou léčbu. Potřebu pokračovat v léčbě je třeba přehodnotit 
alespoň jednou ročně na základě lékařského posouzení závažnosti pacientova onemocnění a úrovně 
kontroly exacerbací.  
CRSwNP 
 
Dospělí 
Doporučená dávka mepolizumabu je 100 mg podaná subkutánně jednou za 4 týdny.  
Přípravek Nucala je určen pro dlouhodobou léčbu. U pacientů, kteří po 24 týdnech léčby CRSwNP 
nevykazují žádnou odpověď, lze zvážit alternativní léčbu. U některých pacientů, u nichž je odpověď 
na léčbu zpočátku pouze částečná, může následně dojít ke zlepšení, pokud se v léčbě pokračuje po 
dobu delší než 24 týdnů.  
EGPA  
 
Dospělí a dospívající ve věku 12 let a starší  
Doporučená dávka mepolizumabu je 300 mg podaná subkutánně jednou za 4 týdny.  
Dávkování mepolizumabu u dětí a dospívajících ve věku 6 až 17 let s EGPA vychází z dat získaných 
modelováním a simulacemi  
Děti ve věku 6 až 11 let s tělesnou hmotností ≥ 40 kg 
Doporučená dávka mepolizumabu je 200 mg podaná subkutánně jednou za 4 týdny.  
Děti ve věku 6 až 11 let s tělesnou hmotností < 40 kg  
Doporučená dávka mepolizumabu je 100 mg podaná subkutánně jednou za 4 týdny.  
Přípravek Nucala je určen pro dlouhodobou léčbu. Potřebu pokračovat v léčbě je třeba přehodnotit 
alespoň jednou ročně na základě lékařského posouzení závažnosti pacientova onemocnění a zlepšení 
kontroly symptomů.  
Potřebu pokračovat v léčbě je třeba přehodnotit rovněž u pacientů, u nichž dojde k rozvoji život 
ohrožujících projevů EGPA, neboť u této populace nebyl přípravek Nucala hodnocen.  
HES 
 
Dospělí 
Doporučená dávka mepolizumabu je 300 mg podaná subkutánně jednou za 4 týdny.  
Přípravek Nucala je určen pro dlouhodobou léčbu. Potřebu pokračovat v léčbě je třeba přehodnotit 
alespoň jednou ročně na základě lékařského posouzení závažnosti pacientova onemocnění a úrovně 
kontroly symptomů. 
Potřebu pokračovat v léčbě je třeba přehodnotit rovněž u pacientů, u nichž dojde k rozvoji život 
ohrožujících projevů HES, neboť u této populace nebyl přípravek Nucala hodnocen.  
Zvláštní populace 
 
Starší pacienti 
U starších pacientů není nutná úprava dávky Pacienti s poruchou funkce ledvin a jater 
U pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater není nutná úprava dávky  
Pediatrická populace 
 
Těžké eosinofilní astma 
Děti ve věku 6 až 11 let 
Přípravek Nucala 100 mg ve formě prášku pro injekční roztok a 40 mg injekční roztok v předplněné 
injekční stříkačce jsou vhodné pro podávání této populaci.  
Přípravek Nucala 100 mg ve formě injekčního roztoku v předplněném peru a 100 mg v injekčním 
roztoku v předplněné injekční stříkačce není určen k podání této skupině.   
Děti mladší 6 let 
Bezpečnost a účinnost mepolizumabu u dětí mladších 6 let nebyly doposud stanoveny. Žádná data 
nejsou k dispozici.  
CRSwNP u dětí mladších 18 let 
Bezpečnost a účinnost u dětí s CRSwNP ve věku do 18 let nebyla dosud stanovena. Nejsou dostupné 
žádné údaje.  
EGPA u dětí mladších 6 let 
Bezpečnost a účinnost mepolizumabu nebyla u dětí mladších 6 let stanovena. 
Nejsou dostupné žádné údaje.  
HES u dětí mladších 18 let 
Bezpečnost a účinnost mepolizumabu u dětí a dospívajících mladších 18 let nebyla dosud stanovena. 
V současnosti dostupné údaje jsou popsány v bodech 4.8, 5.1 a 5.2, ale na jejich základě nelze učinit 
žádná doporučení ohledně dávkování.  
Způsob podání 
Nucala 100 mg injekční roztok v předplněném peru nebo v předplněné injekční stříkačce  
Přípravek ve formě předplněného pera nebo předplněné injekční stříkačky je určen pouze pro 
subkutánní injekční podání.  
Přípravek Nucala si může pacient podávat sám pokud lékař zjistí, že je to vhodné, a pacient nebo ošetřující osoba jsou vyškolení v technice podávání 
injekcí.  
U dětí ve věku od 6 do 11 let musí být podání provedeno zdravotnickým pracovníkem nebo 
vyškolenou ošetřující osobou.  
Při autopodání léčiva jsou doporučená místa podání do břicha nebo stehna. Ošetřující osoba může 
podat přípravek Nucala rovněž do horní části paže. 
V případě podání více než jedné injekce se doporučuje, aby místa vpichu každé injekce byla od sebe 
vzdálena alespoň 5 cm.  
Přesný návod subkutánního podávání přípravku Nucala v předplněném peru nebo předplněné injekční 
stříkačce je uveden na konci příbalové informaci.  
Nucala 40 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce Přípravek v předplněné injekční stříkačce je určen výhradně pro subkutánní injekční podání.  
Přípravek Nucala musí podávat zdravotnický pracovník nebo ošetřující osoba. Přípravek může 
podávat ošetřující osoba, pokud lékař zjistí, že je to vhodné, a ošetřující osoba je vyškolena v technice 
podávání injekcí.  
Doporučená místa vpichu jsou horní část paže, břicho nebo stehno.  
Úplné pokyny pro subkutánní podání přípravku Nucala v předplněné injekční stříkačce jsou uvedeny 
v návodu k použití v příbalové informaci.  
4.3 Kontraindikace  Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.  
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití  Sledovatelnost 
Pro dohledatelnost podání biologických léčebných přípravků musí být do dokumentace pacienta 
přesně zaznamenán název a číslo šarže podávaného přípravku.  
Exacerbace astmatu 
Mepolizumab se nemá používat k léčbě akutních exacerbací astmatu.  
Během léčby se mohou vyskytnout nežádoucí účinky spojené s astmatem nebo exacerbacemi. 
Pacienty je nutno poučit, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud není po zahájení léčby jejich astma 
pod kontrolou nebo se zhoršuje.  
Kortikosteroidy 
Náhlé vysazení kortikosteroidů po zahájení léčby mepolizumabem se nedoporučuje. Pokud je potřeba 
snižování dávek kortikosteroidů, má se provádět postupné a pod dohledem lékaře.  
Hypersenzitivita a reakce spojené s podáním 
Po podání mepolizumabu se vyskytly akutní a opožděné systémové reakce, včetně reakcí 
hypersenzitivity reakce se objevují obvykle během několika hodin po podání, v některých případech však měly 
opožděný nástup delší době léčby V případě reakce přecitlivělosti má být zahájena příslušna léčba podle aktuálního klinického stavu 
pacienta.  
Parazitární infekce 
Eosinofily mohou být zapojeny do imunologické odpovědi na některé parazitární infekce. Pacienty 
s již existující parazitární infekcí je nutno léčit před zahájením léčby. Jsou-li pacienti infikováni 
během léčby mepolizumabem a neodpovídají-li na antiparazitární léčbu, je třeba zvážit dočasné 
přerušení léčby.  
EGPA ohrožující orgány a život ohrožující onemocnění 
Přípravek Nucala nebyl u pacientů s projevy EGPA ohrožujícími orgány nebo život hodnocen  
Život ohrožující HES 
Přípravek Nucala nebyl u pacientů s život ohrožujícími projevy HES hodnocen  
Pomocné látky 
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku je v podstatě „bez sodíku“.  
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce  Nebyly provedeny žádné studie interakcí.  
Clearence mepolizumabu není ovlivněna enzymy cytochromu P450, efluxními pumpami 
a mechanismem vazby na bílkoviny. Ukázalo se, že zvýšené hladiny prozánětlivých cytokinů IL-6příbuznými receptory na hepatocytech. Zvýšení systémových prozánětlivých markerů u těžkého 
refrakterního eozinofilního astmatu je však minimální a neexistuje průkaz exprese IL-5 alfa receptorů 
na hepatocytech. Pravděpodobnost potenciálních lékových interakcí s mepolizumabem je tedy nízká.  
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení  Těhotenství 
Množství údajů omezené. 
U opic mepolizumab prochází placentární bariérou. Studie na zvířatech nenaznačují reprodukční 
toxicitu  
Z bezpečnostních důvodů se upřednostňuje nepodávat přípravek Nucala v průběhu těhotenství. 
Podávání přípravku Nucala těhotným ženám je třeba zvážit pouze, pokud očekávaný přínos pro matku 
převýší jakékoli možné riziko pro plod.  
Kojení 
Není známo, zda se mepolizumab vylučuje do lidského mateřského mléka. Mepolizumab se však 
vylučoval do mléka opic makaků jávských v koncentracích nižších než 0,5 % koncentrací 
detekovaných v plazmě.  
O tom, zda přerušit kojení nebo ukončit podávání přípravku Nucala, je nutno rozhodnout na základě 
posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti léčby pro matku.  
Fertilita 
K dispozici nejsou žádné údaje týkající se fertility u člověka. Studie na zvířatech neprokázaly žádné 
nežádoucí účinky anti-IL-5 léčby na plodnost  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje  Nucala nemá žádný nebo má pouze zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.  
4.8 Nežádoucí účinky  Souhrnný bezpečnostní profil 
 
Těžké eosinofilní astma 
V placebem kontrolovaných studiích u dospělých a dospívajících pacientů s těžkým refrakterním 
eosinofilním astmatem byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky během léčby bolest hlavy  
CRSwNP 
V placebem kontrolované studii u pacientů s CRSwNP byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky 
během léčby bolest hlavy  
EGPA 
V placebem kontrolované studii u pacientů s EGPA byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky 
během léčby bolest hlavy s EGPA byly hlášeny systémové alergické/hypersensitivní reakce.  
HES 
V placebem kontrolované studii u pacientů s HES byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky 
během léčby bolest hlavy  
Seznam nežádoucích účinků v tabulce 
Tabulka níže shrnuje nežádoucí účinky z placebem kontrolovaných studií pro těžké eosinofilní astma 
u pacientů užívajících mepolizumab 100 mg subkutánně zaslepené, placebem kontrolované 52týdenní studie se zařazením pacientů s CRSwNP, kterým byl 
podáván mepolizumab 100 mg subkutánně mepolizumab 300 mg subkutánně studii pacientů s HES, kterým byl podáván mepolizumab 300 mg subkutánně spontánních hlášení po uvedení na trh. Bezpečnostní data jsou dostupná také z otevřených 
pokračujících studií u pacientů s těžkým refrakterním eosinofilním astmatem doby trvání léčby 2,8 let s HES profilu u pacientů v klíčové placebem kontrolované studii.  
Četnost je definována za pomoci následující konvence: velmi časté méně časté známo podle klesající závažnosti.  
Třídy orgánových systémů Nežádoucí účinek ČetnostInfekce aInfekce močových cestFaryngitida 
Časté 
Poruchy imunitního systémualergickéAnafylaxe** 
Časté  
Vzácné 
Poruchy nervového systémuRespirační, hrudníKongesce nosní slizniceGastrointestinální poruchyPoruchy kůže aPoruchy svalové asoustavy aBolest zadCelkové poruchy av místě aplikace 
Reakce spojené snealergickéReakce v místě podání injekcePyrexie 
Časté 
*hlášeny s celkovou incidencí srovnatelnou s placebem. Příklady hlášených souvisejících projevů 
a popis doby jejich nástupu jsou uvedeny v bodě 4.4. 
** Údaje ze spontánního postmarketingového hlášení. 
*** Nejčastější příznaky spojené s hlášeními systémových nealergických reakcí souvisejících 
s podáním byly u pacientů zařazených do studií těžkého eosinofilního astmatu vyrážka, zarudnutí 
a myalgie. Tyto projevy byly hlášeny občas a u < 1 % pacientů, kterým byl podán mepolizumab 
100  P J  
Popis vybraných nežádoucích účinků 
Systémové reakce včetně hypersenzitivity u CRSwNP 
V 52týdenní placebem kontrolované studii byly hlášeny systémové alergické reakce typu Ive skupině s placebem. Jiné systémové reakce nebyly ve skupině, která dostávala mepolizumab 
100 mg, hlášeny u žádného z pacientů, a ve skupině s placebem je hlásil jeden pacient  
Systémové reakce včetně hypersenzitivity u EGPA 
V 52týdenní placebem kontrolované studii byl ve skupině, která dostávala 300 mg mepolizumabu, 
procentuální podíl pacientů, u nichž se vyskytly systémové oproti 1 % pacientů ve skupině s placebem. Systémové alergické/hypersenzitivní reakce hlásily 4 % 
pacientů ve skupině, která dostávala 300 mg mepolizumabu, a 1 % pacientů ve skupině s placebem. 
Systémové nealergické reakce dostávala 300 mg mepolizumabu, a u žádného pacienta ve skupině s placebem.  
Systémové reakce včetně hypersenzitivity u HES  
Ve 32týdenní placebem kontrolované studii nahlásil ve skupině, jíž byl podáván mepolizumab 
300 mg, systémové s placebem žádný pacient.  
Místní reakce po injekčním podání 
Těžké eosinofilní astma 
V placebem kontrolovaných klinických studiích byl výskyt lokálních reakcí po injekčním podání 
100 mg mepolizumabu 8 % v případě subkutánního podání a 3 % u placeba. Všechny tyto nežádoucí 
účinky nebyly závažné, byly mírné až střední intenzity a většina odezněla během několika dnů. Místní 
reakce po injekčním podání se vyskytly hlavně na začátku léčby a během doby, kdy byly podány první 
injekce, se snižující se tendencí po následujících injekcích. Nejčastěji hlášené projevy nežádoucích 
účinků zahrnují bolest, zarudnutí, otok, svědění a pocit pálení.  
CRSwNP 
V placebem kontrolované studii se místní reakce v místě vpichu u 2 % pacientů dostávajících mepolizumab 100 mg ve srovnání s < 1 % u pacientů dostávajících 
placebo.  
EGPA 
V placebem kontrolované studii se místní reakce v místě injekce vyskytly u 15 % pacientů dostávajících mepolizumab 300 mg ve srovnání s 13 % pacientů 
dostávajících placebo.  
HES 
V placebem kontrolované studii se místní reakce v místě vpichu pacientů dostávajících mepolizumab 300 mg ve srovnání se 4 % u pacientů dostávajících placebo.  
Pediatrická populace 
 
Těžké eosinofilní astma 
Třicet sedm dospívajících klinických studiích 52 týdnů. Třicet šest pediatrických pacientů v otevřené studii trvající 12 týdnů. Po přerušení léčby na dobu 8 týdnů, 30 z těchto pacientů obdrželo 
mepolizumab po dobu dalších 52 týdnů. Bezpečnostní profil byl podobný jako u dospělých. Nebyly 
pozorovány žádné další nežádoucí účinky.  
HES 
Do placebem kontrolované studie 200622 byli zahrnuti čtyři dospívající ve věku 12–17 let, přičemž po 
dobu 32 týdnů bylo jednomu z nich podáváno 300 mg mepolizumabu, zatímco zbylým třem placebo. 
Všichni čtyři dospívající pokračovali ve 20týdenní otevřené návazné studii 205203  
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v Dodatku V.  
4.9 Předávkování  V klinické studii byly pacientům s eosinofilním onemocněním podány jednotlivé dávky až do 
500 mg intravenózně bez zaznamenání toxicity závislé na dávce.  
Při předávkování mepolizumabem neexistuje žádná specifická léčba. Pokud dojde k předávkování, je 
třeba podle potřeby zahájit podpůrnou léčbu s odpovídajícím sledováním pacienta.  
Další léčba by měla odpovídat klinickým příznakům nebo doporučením národního toxikologického 
centra, jsou-li k dispozici.   
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI  5.1 Farmakodynamické vlastnosti  Farmakoterapeutická skupina: Jiná systémová léčiva onemocnění spojených s obstrukcí dýchacích 
cest, ATC kód: R03DX09.  
Mechanismus účinku 
Mepolizumab je humanizovaná monoklonální protilátka a specificitou cílená k interleukinu-5 a diferenciaci, nábor, aktivaci a přežití eosinofilů. Mepolizumab inhibuje biologickou aktivitu IL-s nanomolární potencí blokováním vazby IL-5 na alfa řetězec komplexu IL-5 receptoru umístěného na 
povrchu eosinofilní buňky. Tím inhibuje signalizační funkci IL-5 a snižuje produkci a přežití 
eosinofilů.  
Farmakodynamické účinky 
 
Těžké eosinofilní astma 
U pacientů s těžkým refrakterním eosinofilním astmatem subkutánní dávky 100 mg každé 4 týdny po dobu 32 týdnů došlo ke snížení hodnot geometrického 
průměru počtu eosinofilů v krvi z 290 buněk/μl na počátku léčby na 40 buněk/μl v týdnu 32 což znamenalo pokles oproti placebu o 84 %. Tato velikost redukce eozinofilů v krvi byla udržována 
u pacientů s těžkým refrakterním eosinofilním astmatem 2,8 let  
U dětí ve věku 6 až 11 let s těžkým refrakterním eosinofilním astmatem, kterým byl podáván 
mepolizumab subkutánně každé 4 týdny po dobu 52 týdnů, došlo ke snížení hodnot geometrického 
průměru počtu eosinofilů v krvi z 306 52. při dávce 40 mg U dospělých, dospívajících a dětí bylo toto snížení pozorováno během 4 týdnů léčby.  
CRSwNP 
U pacientů s CRSwNP došlo po podávání dávky 100 mg mepolizumabu subkutánně každé 4 týdny po 
dobu 52 týdnů ke snížení geometrického průměru počtu eosinofilů v krvi z 390 buněk/μl počátku léčby na 60 buněk/μl v týdnu 52 průměru oproti placebu o 83 %. Pokles tohoto rozsahu byl pozorován po 4 týdnech léčby a přetrvával 
po celou dobu léčby 52 týdnů.  
EGPA 
U pacientů s EGPA došlo po podávání dávky 300 mg subkutánně každé 4 týdny po dobu 52 týdnů ke 
snížení geometrického průměru počtu eosinofilů v krvi ze 177 buněk/μl 38 buněk/μl průměru o 83 % a pokles tohoto rozsahu byl pozorován po 4 týdnech léčby.  
HES 
U pacientů s HES každé 4 týdny po dobu 32 týdnů pozorován pokles eosinofilů v krvi po 2 týdnech léčby. Ke 32. týdnu 
došlo ke snížení geometrického průměru počtu eosinofilů v krvi na 70 buněk/μl průměru o 92 %. U pacientů, kteří pokračovali v léčbě mepolizumabem v otevřené návazné studii, 
pokles tohoto rozsahu přetrvával i po dobu dalších 20 týdnů.  
Imunogenicita 
Těžké eosinofilní astma, CRSwNP, EGPA a HES 
Vzhledem k potenciálním imunogenním vlastnostem bílkovinných a peptidických léčiv se mohou 
v průběhu léčby u pacientů vyvinout protilátky proti mepolizumabu. V placebem kontrolovaných 
klinických studiích byly po podání alespoň jedné dávky mepolizumabu detekovatelné protilátky proti 
mepolizumabu u 15 z 260 astmatem léčených dávkou 100mg, u 6 ze 196 u 1 z 68 a dospívajících s HES léčených dávkou 300mg mepolizumabu subkutánně. 
Profil imunogenicity mepolizumabu u pacientů s těžkým refrakterním eosinofilním astmatem 
pozorován v placebem kontrolovaných studiích. 
U dětí ve věku 6 až 11 let s těžkým refrakterním eosinofilním astmatem po podání dávky buď 40 mg 
subkutánně detekovatelné protilátky proti mepolizumabu u 2 z 35 mepolizumabu během krátké úvodní fáze studie. Žádné děti neměly detekovatelné protilátky proti 
mepolizumabu během dlouhodobé fáze studie.  
Neutralizující protilátky byly detekovány u jednoho dospělého pacienta s těžkým refrakterním 
eosinofilním astmatem a u žádného pacienta s CRSwNP, EGPA nebo HES. U většiny pacientů 
neovlivnily protilátky proti mepolizumabu znatelně farmakokinetiku ani farmakodynamiku 
mepolizumabu a nebyl zaznamenán vztah mezi titry protilátek a změnou počtu eosinofilů v krvi.  
Klinická účinnost 
 
Těžké eosinofilní astma 
Účinnost mepolizumabu v léčbě cílové skupiny pacientů s těžkým refrakterním eosinofilním astmatem 
byla hodnocena ve 3 randomizovaných dvojitě zaslepených klinických studiích s paralelními 
skupinami trvajících 24 – 52 týdnů, provedených u pacientů ve věku 12 let a starších. Tito pacienti 
buď neměli astma pod kontrolou 12 měsícůvysoké dávky inhalačních kortikosteroidů podávání systémových kortikosteroidů. Přidaná udržovací léčba zahrnovala dlouhodobě působící 
beta2-adrenergní agonisty antagonisty  
Dvě studie sledující výskyt exacerbací astmatu MEA112997 a MEA115588 celkově zahrnovaly 
192 pacientů, v průměrném věku 49 let pacientů na udržovací OCS léčbě byl 31 %, resp. 24 %. Pro zařazení do studie bylo požadováno, aby 
pacienti měli v anamnéze dvě nebo více těžkých exacerbací astmatu vyžadujících léčbu perorálními 
nebo systémovými kortikosteroidy během posledních 12 měsíců a sníženou funkci plic před začátkem 
léčby mepolizumabem u dospívajícíchFEV1 byla 60 % náležité hodnoty. V průběhu studií pacienti pokračovali v již zavedené léčbě astmatu.  
Do studie MEA115575 sledující perorální kortikosteroidy šetřící efekt bylo zařazeno celkem 
135 pacientů denně 
Studie MEA112997 Ve studii MEA112997, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované, multicentrické 
studii s paralelními skupinami trvající 52 týdnů se zařazením 616 pacientů s těžkým refrakterním 
eosinofilním astmatem, mepolizumab v dávce 75 mg, 250 mg nebo 750 mg podané intravenózně ve 
srovnání s placebem významně snižoval výskyt klinicky významných exacerbací astmatu 
kortikosteroidů a/nebo hospitalizaci a/nebo návštěvy na pohotovostním oddělení 
Tabulka 1: Četnost klinicky významných exacerbací v 52. týdnu u populace Intent to Treat  
 Intravenózní mepolizumab75 
Výskyt 
exacerbací/rok 
1,24Poměr výskytuexacerbací CI     p- K R G Q R W D < 0,001 < 0,001 < 0,001   
Studie MEA115588 MEA115588 byla randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná, multicentrická studie 
s paralelními skupinami, která hodnotila účinnost a bezpečnost mepolizumabu jako přídavné léčby 
u 576 pacientů s těžkým refrakterním eosinofilním astmatem, při kterém byl počet eosinofilů 
v periferní krvi vyšší nebo rovný 150 buňkám/μl na počátku léčby nebo počet eosinofilů v krvi vyšší 
nebo rovný 300 buňkám/μl během posledních 12 měsíců.  
Pacientům byl podáván mepolizumab 100 mg subkutánně, mepolizumab 75 mg intravenózně nebo 
placebo jednou za 4 týdny po dobu 32 týdnů. Primární cíl, snížení četnosti výskytu klinicky 
významných exacerbací astmatu, byl dosažen u obou skupin léčených mepolizumabem; ve srovnání 
s placebem bylo dosaženo statistické významnosti primární a sekundární cíle u pacientů léčených mepolizumabem podaným subkutánně nebo placebem.  
Tabulka 2: Výsledky primárního a sekundárních cílů ve 32. týdnu u populace Intent to Treat 
 Mepolizumab 
n = Placebo   
Frekvence klinicky významných exacerbacíVýskyt exacerbací za rokPoměr výskytu exacerbací0,47 p-hodnota < 0,001  
Sekundární cíleFrekvence exacerbací vyžadujících hospitalizaci nebo návštěvu na lékařské pohotovosti 
Výskyt exacerbací za rok 0,08 0,Procento sníženíPoměr výskytu exacerbací 
61 %