Atehexal 25

Příznaky předávkování mohou zahrnovat bradykardii, hypotenzi, akutní srdeční
nedostatečnost a bronchospasmus.
Při předávkování je třeba pečlivé sledování pacienta na jednotce intenzivní péče, výplach
žaludku, podání aktivního uhlí a projímadla k zábraně vstřebání léku ještě přítomného v
zažívacím ústrojí, podání plazmy nebo náhrad plazmy k léčení hypotenze a šoku. Je třeba
zvážit hemodialýzu nebo hemoperfuzi.
Těžké bradykardii lze čelit nitrožilním podáním 1-2 mg atropinu a/nebo kardiostimulací.
Pokud je zapotřebí, může následovat nitrožilní bolusové podání glukagonu v dávce 10 mg.
Podle potřeby lze podání glukagonu opakovat nebo pokračovat nitrožilní infuzí v dávce 1-mg/hod podle odpovědi. Pokud nemá podání glukagonu odezvu nebo glukagon není
dosažitelný, je vhodné podat stimulans beta-receptorů, např. dobutamin, v nitrožilní infuzi v
dávce 2,5 až 10 g/kg/min. Dobutamin může být vzhledem ke svému pozitivně inotropnímu
účinku také použit k léčení hypotenze a akutní srdeční nedostatečnosti. Je však
pravděpodobné, že tyto dávky budou nedostatečné k odstranění kardiálních účinků beta-
blokády, pokud bylo předávkování značné. V případě potřeby musí být tedy dávka
dobutaminu zvýšena podle klinického stavu pacienta tak, aby bylo dosaženo požadované
odpovědi.
Bronchospasmus se obvykle daří zvládnout pomocí bronchodilatačních léků.