Imodium plus

Neklinická data prokázala, že loperamid je substrátem P-glykoproteinu. Současné podávání
loperamidu (jednorázová dávka 16 mg) s chinidinem nebo ritonavirem, které oba patří k inhibitorům
P-glykoproteinu, způsobilo 2 až 3 násobné zvýšení plazmatických koncentrací loperamidu. Klinický
význam této farmakokinetické interakce s inhibitory P-glykoproteinu při doporučeném dávkování
loperamidu není znám.

Současné podávání loperamidu (jednorázová dávka 4 mg) a itrakonazolu, inhibitoru CYP3A4 a P-
glykoproteinu, způsobilo 3 až 4 násobné zvýšení plazmatických koncentrací loperamidu. Inhibitor
CYP2C8 gemfibrozil zvýšil ve stejné studii koncentraci loperamidu přibližně dvojnásobně.
Kombinace itrakonazolu a gemfibrozilu způsobila 4 násobné zvýšení vrcholových plazmatických
hladin loperamidu a 13 násobné zvýšení celkové plazmatické expozice. Tato zvýšení nesouvisela s
účinkem na CNS měřeno psychomotorickými testy (např. subjektivní ospalosti a testem Digit Symbol
Substitution Test).

Současné podávání loperamidu (jednorázová dávka 16 mg) a ketokonazolu, inhibitoru CYP3A4 a
P-glykoproteinu, způsobilo 5 násobné zvýšení plazmatických koncentrací loperamidu. Toto zvýšení
nesouviselo se zvýšeným farmakodynamickým účinkem měřeným pupilometrií.

Současná léčba perorálním desmopresinem způsobila 3 násobné zvýšení plazmatických koncentrací
desmopresinu, pravděpodobně v důsledku snížené gastrointestinální motility.

Lze očekávat, že léky se stejnými farmakologickými vlastnostmi mohou zvyšovat účinek loperamidu,
a léky, které zrychlují gastrointestinální pasáž, mohou účinek snižovat.

Neočekávají se žádné významné interakce mezi simetikonem a jinými léčivy, protože simetikon se
neabsorbuje z gastrointestinálního traktu.

Pediatrická populace
Interakční studie se uskutečnili jen u dospělých.