Trederol

Antiepileptika a barbituráty
Souběžná léčba fenytoinem nebo barbituráty může v důsledku metabolické aktivace snižovat účinky
vitaminu D.

Glukokortikoidy
Souběžné užívání glukokortikoidů může snižovat účinky vitaminu D.

Srdeční glykosidy
Toxicita srdečních glykosidů, jako je digoxin, se během léčby vitaminem D může zvýšit v důsledku
zvýšených hladin vápníku (riziko srdeční arytmie). Pacienty je nutno sledovat pomocí EKG a pomocí
testování hladin vápníku v séru a moči.

Iontoměničové pryskyřice, laxativa a orlistat
Souběžná léčba iontoměničovými pryskyřicemi, jako je kolestyramin, laxativy, jako je parafínový olej,
nebo orlistatem může snižovat gastrointestinální absorpci vitaminu D.

Aktinomycin a imidazol
Cytotoxická látka aktinomycin a imidazolová antimykotika interferují s aktivitou vitaminu D inhibicí
konverze 25-hydroxyvitaminu D na 1,25-dihydroxyvitamin D enzymem přítomným v ledvinách,
25-hydroxyvitamin D-1-hydroxylázou.

Rifampicin
Rifampicin může v důsledku indukce jaterních enzymů snižovat účinnost cholekalciferolu.

Isoniazid
Isoniazid může v důsledku inhibice metabolické aktivace cholekalciferolu snižovat účinnost
cholekalciferolu.

Thiazidová diuretika
Současné podávání benzothiadiazinových derivátů (thiazidových diuretik) zvyšuje riziko hyperkalcemie,
protože ty snižují vylučování vápníku do moči. U pacientů na dlouhodobé léčbě je proto nutné sledovat
hladiny vápníku v plazmě a moči.

Fosfát


Přípravky obsahující fosfáty používané ve vysokých dávkách, podávané současně, mohou zvyšovat riziko
hyperfosfatemie.