Xolair

Xolair může nepřímo snížit účinnost léčivých přípravků používaných k léčbě helmintóz nebo jiných
parazitárních infekcí, protože v imunologické odpovědi na některé helmintózy může být zapojen IgE.
(viz bod 4.4).

Enzymy cytochromu P450, pumpy zajišťující efflux a mechanismy vazby na proteiny se nepodílejí na
clearance omalizumabu; takže je zde malá možnost lékových interakcí. Nebyly provedeny žádné
studie interakce Xolairu s léčivými přípravky ani vakcínami. Není žádný farmakologický důvod
očekávat, že by se běžně předepisované léčivé přípravky užívané v léčbě astmatu nebo chronické
rinosinusitidy s nosními polypy vzájemně ovlivňovaly s omalizumabem.

Alergické astma

V klinických studiích byl Xolair běžně užíván v kombinaci s inhalačními a perorálními
kortikosteroidy, inhalačními krátkodobě a dlouhodobě působícími beta agonisty, modifikátory
leukotrienů, theofyliny a perorálními antihistaminiky. Nevyskytly se žádné údaje, že bezpečnost
Xolairu byla změněna těmito dalšími běžně užívanými antiastmatickými léčivými přípravky. Jsou
dostupné omezené údaje o užívání Xolairu v kombinaci se specifickou imunoterapií (hyposenzitizační
terapie). V klinické studii, kde byl Xolair podáván společně s imunoterapií, nebyl zjištěn žádný rozdíl
v bezpečnosti a účinnosti Xolairu v kombinaci se specifickou imunoterapií v porovnání s podáváním
samotného Xolairu.

Chronická rinosinusitida s nosními polypy

Xolair byl v klinických studiích používán v kombinaci s intranazálním sprejem mometasonu
podle protokolu. Ostatní běžně užívané souběžné léčivé přípravky zahrnovaly jiné intranazální
kortikosteroidy, bronchodilatancia, antihistaminika, antagonisty leukotrienových receptorů,
adrenergika/sympatomimetika a lokální nosní anestetika. Neobjevil se žádný náznak, který by
ukazoval, že bezpečnost Xolairu je při současném používání těchto ostatních běžně užívaných
léčivých přípravků změněna.