Vancomycin kabi

Současné podávání vankomycinu a anestetik bývá spojeno s erytémem, návaly podobnými reakcím na
histamin a s anafylaktoidními reakcemi (viz bod 4.4).

Bylo referováno, že frekvence příhod vyvolaných infuzí se zvyšuje současným podáváním anestetik.
Výskyt reakcí při infuzích lze snížit podáním vankomycinu infuzí trvající 60 minut před uvedením do
anestezie. Při podávání během anestezie musí být dávky naředěny na koncentraci 5 mg/ml nebo nižší a
musí být podávány pomalu za současného pečlivého sledování srdečních funkcí. Změny polohy pacienta
je nutné oddálit do doby, než se dokončí podání infuze, aby se umožnila posturální adaptace.

Současné nebo následné systémové nebo lokální používání jiných potenciálně ototoxických nebo
nefrotoxických látek, jako jsou amfotericin B, aminoglykosidy, bacitracin, polymyxin B,
piperacilin/tazobaktam, kolistin, viomycin, cisplatina, kličková diuretika a NSAID, může zvýšit toxicitu
vankomycinu, a je-li jejich podání nutné, je třeba je používat s opatrností a za pečlivého sledování
pacienta (viz bod 4.4).

Perorální podání: je nutné zvážit ukončení podávání inhibitorů protonové pumpy a antiperistaltik, tak
jak je uvedeno v lokálních pokynech týkajících se infekce způsobené bakterií Clostridium difficile.