Esoprex

Toxicita
Zkušenosti s předávkováním escitalopramem jsou omezené a mnoho případů zahrnovalo současné
předávkování jinými přípravky. Ve většině případů byly zaznamenány mírné nebo žádné příznaky.
Případy fatálního zakončení se při požití samotného escitalopramu vyskytly pouze vzácně. Ve většině
případů se jednalo o předávkování souběžně užívanými léčivými přípravky. Dávky v rozmezí 400 až
800 mg samotného escitalopramu byly požity bez závažných projevů.

Příznaky předávkování
Předávkování escitalopramem zahrnují příznaky ovlivnění funkce centrálního nervového systému
(počínaje závratí, tremorem, agitovaností až po vzácné případy serotoninového syndromu, křečí a
kómatu), gastrointestinálního traktu (nevolnost/zvracení), kardiovaskulárního systému (hypotenze,
tachykardie, prodloužení intervalu QT a arytmie) a porušení rovnováhy elektrolytů/tekutin
(hypokalémie, hyponatrémie).

Léčba předávkování
Specifické antidotum escitalopramu není k dispozici. Je nutno udržet průchodné dýchací cesty, zajistit
dostatečné okysličení a dýchání; může být zvážen výplach žaludku a použití aktivního uhlí. Výplach
žaludku je nutno provést co nejdříve po zjištěném perorálním předávkování. Je doporučeno průběžně
sledovat činnost srdce a ostatních životně důležitých orgánů společně s prováděním symptomatických
podpůrných opatření.
U pacientů s městnavým srdečním selháním/bradykardií, u pacientů, kteří současně užívají léky, které
prodlužují QT interval, nebo u pacientů s narušeným metabolismem, např. s poruchou funkce jater, se
v případě předávkování doporučuje monitorovat EKG.