Olanzapin actavis 
 
Souhrn bezpečnostního profilu 
Dospělí
Nejčastěji hlášenými (pozorované u ≥ 1 % pacientů) nežádoucími účinky spojenými s užíváním 
olanzapinu v klinických studiích byly ospalost, přibývání na váze, eozinofilie, zvýšené hladiny prolaktinu, 
cholesterolu, glukózy a triglyceridů (viz bod 4.4), glykosurie, zvýšená chuť k jídlu, závratě, akatizie, 
parkinsonismus, leukopenie, neutropenie (viz bod 4.4), dyskineze, ortostatická hypotenze, anticholinergní 
účinky, přechodné asymptomatické zvýšení jaterních aminotransferáz (viz bod 4.4), vyrážka, astenie, 
únava, horečka, artralgie, zvýšené hodnoty alkalické fosfatázy, gama-glutamyltransferázy, kyseliny 
močové a kreatinfosfokinázy a otok. 
 
Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Následující  tabulka  podává  seznam nežádoucích  účinků  a  laboratorních  nálezů  pozorovaných  ve 
spontánních  hlášeních  a  v  klinických  hodnoceních.  V  každé  skupině  četností  jsou  nežádoucí  účinky 
seřazeny podle klesající závažnosti. Četnosti výskytu jsou definovány následovně: velmi časté (≥ 1/10), 
časté (≥ 1/100 až <  1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až <  1/100), vzácné (≥ 1/10  000 až <  1/1 000),  velmi 
vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). 
 
Velmi 
časté 
Časté Méně časté Vzácné Není známo
Poruchy krve a lymfatického systému 
 Eozinofilie 
LeukopenieNeutropenie Trombocytopenie11 
Poruchy imunitního systému 
  Hypersenzitivita11  
Poruchy metabolismu a výživy 
Přibývání
na vázeZvýšené hladiny 
cholesterolu2,Zvýšené hladiny 
glukózyZvýšené hladiny 
triglyceridů2,Glykosurie 
Zvýšená chuť k jídlu 
Vznik nebo exacerbace
diabetu, spojené 
příležitostně s 
ketoacidózou nebo 
komatem, včetně 
několika fatálních 
případů (viz bod 4.4) 
Hypotermie12  
Poruchy nervového systému 
Ospalost Závratě
AkatizieParkinsonismusDyskinezeKřeče, kdy ve většině
případů byly hlášeny 
křeče v anamnéze či 
jiné rizikové faktory 
pro vznik křečíDystonie (včetně 
okulogyrické krize)Tardivní dyskinezeAmnézieDysartrie 
Koktání Syndrom neklidných 
nohouNeuroleptický
maligní syndrom 
(viz bod 4.4) Příznaky z 
vysazení7, 
Srdeční poruchy 
  Bradykardie 
Prodloužení QTc
intervalu (viz bod 4.4) 
Ventrikulární 
tachykardie/fibrilace, 
náhlá smrt (viz bod
4.4) 
 
Cévní poruchy 
Ortostatická 
hypotenze Tromboembolismus
(včetně pulmonární 
embolie a hluboké 
žilní trombózy) (viz 
bod 4.4) 
  
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy 
  Epistaxe9  
Gastrointestinální poruchy 
 Mírné přechodné
anticholinergní 
účinky včetně 
obstipace a suché 
ústní sliznice 
Břišní distenzeHypersalivacePankreatitida11 
Poruchy jater a žlučových cest 
 Přechodné 
asymptomatické
zvýšení hladiny 
jaterních 
aminotransferáz 
(ALT, AST) obzvlášť 
na počátku léčby (viz 
bod 4.4) 
 Hepatitida (včetně 
hepatocelulárního, 
cholestatického nebo 
kombinovaného 
poškození jater) 
Poruchy kůže a podkožní tkáně
 Vyrážka Fotosenzitivní reakce 
Alopecie 
 Léková 
reakce 
s eozinofilií 
a 
systémovými
příznaky 
(drug 
reaction with 
eosinophilia 
and systemic 
symptoms, 
DRESS) 
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
 Artralgie9  Rhabdomyolýza11  
Poruchy ledvin a močových cest 
  Inkontinence moči
Retence moči 
Opožděný začátek 
močení 
Stavy spojené s těhotenstvím, šestinedělím a perinatálním obdobím 
    Syndrom z 
vysazení 
léku u 
novorozenců 
(viz bod 4.6) 
Poruchy reprodukčního systému a prsu 
 Erektilní dysfunkce u
mužů 
Snížení libida u mužů 
a žen 
Amenorea 
Zvětšení prsů
Galaktorea u žen 
Gynekomastie/zvětšení 
prsů u mužů
Priapismus12  
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
 Astenie 
Únava 
Otok 
Horečka   
Vyšetření 
Zvýšené 
plazmatické
hladiny 
prolaktinuZvýšené hodnoty 
alkalické fosfatázyVysoká hladina 
kreatinfosfokinázyVysoká hladina 
gama-
glutamyltransferázyVysoká hladina 
kyseliny močové 
Zvýšené hodnoty 
celkového bilirubinu 
  
1Klinicky významné zvýšení tělesné hmotnosti bylo pozorováno napříč všemi základními kategoriemi dle 
BMI (Body Mass Index). Při krátkodobé léčbě (medián trvání 47 dnů) bylo zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 
% velmi časté (22,2 %), o ≥ 15 % časté (4,2 %) a o ≥ 25 % bylo méně časté (0,8 %). Při dlouhodobém 
užívání (nejméně 48 týdnů) bylo u pacientů zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 7 %, o ≥ 15 % a o ≥ 25 % velmi 
časté (64,4 %, 31,7% , resp. 12,3 %). 
 
2Průměrné zvýšení hodnot lipidů nalačno (celkový cholesterol, LDL cholesterol a triglyceridy) bylo vyšší 
u pacientů bez prokázané poruchy regulace tuků na začátku léčby. 
 
3Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 5,17 mmol/l), kdy došlo ke zvýšení hladin na 
vysoké (≥ 6,2 mmol/l). Změny počátečních hodnot celkového cholesterolu nalačno z hraničních (≥ 5,17 - 
< 6,2 mmol/l) na vysoké (≥ 6,2 mmol/l) byly velmi časté. 
 
4Pozorováno pro normální počáteční hladiny glukózy nalačno (< 5,56 mmol/l), kdy došlo ke zvýšení 
hladin na vysoké (≥ 7 mmol/l). Změny počátečních hodnot glukózy nalačno z hraničních (≥ 5,56 - <  mmol/l) na vysoké (≥ 7 mmol/l) byly velmi časté. 
 
5Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 1,69 mmol/l), které vzrostly na vysoké (≥ 2,mmol/l). Změny počátečních hladin triglyceridů nalačno z hraničních hodnot (≥ 1,69 mmol/l - <  2,mmol/l) na vysoké (≥ 2,26 mmol/l) byly velmi časté. 
 
6V klinických studiích byl výskyt parkinsonismu a dystonie u pacientů léčených olanzapinem číselně 
vyšší, ale statisticky se signifikantně nelišil od placeba. Parkinsonismus,  akatizie  a  dystonie  se vyskytly 
vzácněji  při  užívání  olanzapinu  než  při  užívání  odpovídajících  dávek  haloperidolu.  Vzhledem k 
nedostatku podrobných informací o akutních a pozdních extrapyramidových příznacích v anamnéze není 
možné  rozhodnout, zda  olanzapin  způsobuje  tardivní  dyskinezi  a/nebo  další  pozdní extrapyramidové 
příznaky méně často. 
 
7Při  náhlém  přerušení  léčby  olanzapinem  byly  hlášeny  akutní  příznaky  jako  pocení,  nespavost,  třes, 
úzkost, nevolnost a zvracení. 
 
8V klinických hodnoceních trvajících až 12 týdnů překročily plazmatické koncentrace prolaktinu horní 
hranici  normálního  rozmezí  u  přibližně  30 %  pacientů  léčených  olanzapinem  s normální počáteční 
hladinou prolaktinu. U většiny těchto pacientů bylo zvýšení obvykle mírné a zůstalo pod dvojnásobkem 
horní hranice normálního rozmezí.  
Nežádoucí účinek zjištěný z klinických studií v integrované databázi olanzapinu. 
 
10 Odhadnuto z naměřených hodnot z klinických studií v integrované databázi olanzapinu. 
 
11 Nežádoucí účinek zjištěný ze spontánních postmarketingových hlášení, jehož četnost výskytu byla 
určena s využitím integrované databáze olanzapinu. 
 
12 Nežádoucí účinek zjištěný ze spontánních postmarketingových hlášení, jehož četnost výskytu byla 
odhadnuta na horní hranici 95% intervalu spolehlivosti s využitím integrované databáze olanzapinu. 
 
Dlouhodobé užívání (nejméně 48 týdnů)
Procento  pacientů,  u  kterých  se  projevily  nežádoucí  účinky - klinicky  významný  vzestup  tělesné 
hmotnosti, glukózy, celkového/LDL/HDL cholesterolu nebo triglyceridů - se v průběhu času zvyšuje.  
U dospělých pacientů, kteří dokončili léčbu v délce 9-12 měsíců, se stupeň nárůstu hladiny glukózy v krvi 
zpomalil přibližně po 6 měsících. 
 
Další informace týkající se specifických populací
V klinických studiích u starších pacientů s demencí byla léčba olanzapinem spojena s vyšší incidencí 
úmrtí  a  cerebrovaskulárních  nežádoucích  příhod  ve  srovnání  s  placebem  (viz bod 4.4).  Velmi  časté 
nežádoucí účinky spojené s užíváním olanzapinu u této skupiny pacientů byly abnormální chůze a pády. 
Často  byly  pozorované  pneumonie,  zvýšení  tělesné  teploty,  letargie,  erytém,  zrakové halucinace  a 
inkontinence moči. 
 
V  klinických  studiích  u  pacientů  s  Parkinsonovou  chorobou  s  psychózou  související  s podáváním 
dopaminového  agonisty  bylo  velmi  často  a  s  vyšší  frekvencí  než  u  placeba  zaznamenáno  zhoršení 
parkinsonské symptomatiky a halucinace. 
 
V jedné klinické studii u pacientů v manické fázi bipolární poruchy měla léčba valproátem v kombinaci s 
olanzapinem za následek 4,1% incidenci neutropenie; potenciálně přispívajícím faktorem by mohly být 
vysoké plazmatické hladiny valproátu. Současné podání olanzapinu s lithiem nebo valproátem vedlo ke 
zvýšení výskytu (≥ 10 %) tremoru, sucha v ústech, zvýšené chuti k jídlu a přibývání na váze. Poruchy řeči 
byly také hlášeny často. Při léčbě olanzapinem v kombinaci s lithiem nebo divalproexem došlo v akutní 
fázi léčby (trvající max. 6 týdnů) ke zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 7 % u 17,4 % pacientů. Dlouhodobá 
léčba olanzapinem (trvající max. 12 měsíců) pro prevenci recidivy u pacientů s bipolární poruchou byla 
doprovázena zvýšením tělesné hmotnosti o ≥ 7 % u 39,9 % pacientů. 
 
Pediatrická populace
Olanzapin  není  indikován  pro  použití  v  léčbě  dětí  a  dospívajících  mladších  18  let.  Ačkoli  nebyly 
provedeny studie navržené pro porovnání dospívajících a dospělých pacientů, data z klinických hodnocení 
dospívajících byla srovnána s údaji získanými ze studií u dospělých. 
 
Následující tabulka shrnuje nežádoucí účinky hlášené s vyšší četností výskytu u dospívajících pacientů (ve 
věku  13-17  let)  oproti  dospělým  pacientům,  nebo  nežádoucí  účinky  identifikované  pouze v  průběhu 
krátkodobých klinických hodnocení u dospívajících pacientů. U  klinicky  významného zvýšení tělesné 
hmotnosti (≥ 7 %) se zdá, že se ve srovnání s dospělou populací se srovnatelnou expozicí vyskytuje  u 
dospívajících pacientů s vyšší frekvencí. Velikost váhového přírůstku a procento dospívajících, u kterých 
došlo ke klinicky významnému nárůstu tělesné hmotnosti, byly vyšší při dlouhodobém užívání (nejméně 
24 týdnů) ve srovnání s krátkodobým užíváním. 
 
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Četnosti výskytu jsou 
definovány následovně: Velmi časté (≥ 1/10), Časté (≥ 1/100 až < 1/10). 
 
Poruchy metabolismu a výživy
Velmi časté: přibývání na váze13, zvýšené hladiny triglyceridů14, zvýšená chuť k jídlu. 
Časté: zvýšené hladiny cholesteroluPoruchy nervového systému 
Velmi časté: sedace (zahrnující: hypersomnii, letargii, ospalost). 
Gastrointestinální poruchy
Časté: sucho v ústech 
Poruchy jater a žlučových cest
Velmi časté: zvýšení hladiny jaterních aminotransferáz (ALT/AST; viz bod 4.4) 
Vyšetření
Velmi časté: snížené hodnoty celkového bilirubinu, zvýšení hodnoty GMT, zvýšení plazmatických 
hladin prolaktinu16. 
 
13Při krátkodobé léčbě (medián trvání 22 dnů) bylo zvýšení tělesné hmotnosti (kg) o ≥ 7 % velmi časté 
(40,6 %), zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 15 % bylo časté (7,1 %) a zvýšení o ≥ 25 % bylo časté (2,5 %). 
Při dlouhodobém užívání (nejméně 24 týdnů) došlo k nárůstu tělesné hmotnosti u 89,4 % o ≥ 7 %,  u 
55,3 % o ≥ 15 % a u 29,1 % o ≥ 25 % oproti počáteční tělesné hmotnosti. 
 
14Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (< 1,016 mmol/l), které vzrostly na vysoké (≥ 1,mmol/l) a změny počátečních hladin triglyceridů nalačno z hraničních hodnot (≥ 1,016 mmol/l - < 1,mmol/l) na vysoké (≥ 1,467 mmol/l). 
 
15Změny počátečních hodnot celkového cholesterolu nalačno, kdy došlo ke zvýšení hladin z normálních 
(< 4,39 mmol/l) na vysoké (≥ 5,17 mmol/l), byly pozorovány často. Změny počátečních hodnot celkového 
cholesterolu nalačno z hraničních (≥ 4,39 - < 5,17 mmol/l) na vysoké (≥ 5,17 mmol/l) byly velmi časté. 
 
16Zvýšení plazmatické hladiny prolaktinu bylo hlášeno u 47,4 % dospívajících pacientů. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení  podezření  na  nežádoucí  účinky  po  registraci  léčivého  přípravku  je  důležité.  Umožňuje  to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby 
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
 
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek