Allospes

Při pokusech na zvířatech vedlo dlouhodobé podávání vysokých dávek alopurinolu k tvorbě sraženin
xantinu (urolitiáza), což vedlo k morfologickým změnám v orgánech urinů.

Mutagenita:
Cytogenetické studie prokázali, že alopurinol neindukuje chromozomální aberace v lidských krevních
buňkách in vitro v koncentracích až do 100 μg/ml a in vivo v koncentracích až do 600 mg/den
podávaných během průměrného období 40 měsíců.

Alopurinol neprodukuje in vitro nitroso- sloučeniny a neovlivňuje transformaci lymfocytů in vitro.

Důkazy biochemických a jiných cytologických výzkumů silně naznačují, že alopurinol nemá žádné
škodlivé účinky na DNA v jakékoli fázi buněčného cyklu a není mutagenní.

Karcinogenita:
U myší a potkanů léčených alopurinolem po dobu až 2 let nebyly zjištěny žádné známky karcinogenity.

Reprodukční toxicita:

Jedna studie na myších, jimž byly podávané intraperitoneální dávky 50 nebo 100 mg/kg v 10. nebo 13.
den březosti, vedla k fetálním abnormalitám, nicméně v podobné studii na potkanech s dávkami mg/kg ve 12. den březosti nebyly žádné abnormality pozorovány. Extenzivní studie vysokých
perorálních dávek alopurinolu na myších do 100 mg/kg/den, na potkanech do 200 mg/kg/den a králících
do 150 mg/kg/den během 8. až 1