Calcium chloratum bbp

Hypokalcémie: děti 2,01 – 3,355 mg/kg (cca 0,03 – 0,05 ml/kg) intravenózně každých 4–6 h;
alternativní dávka pro kojence a děti 6,71 – 13,42 mg/kg (tj. 0,1 – 0,2 ml/kg) intravenózně, lze
opakovat každých 4–6 h podle potřeby.

Hypokalcemická tetanie: kojenci a děti 6,71 mg/kg (0,1 ml/kg) intravenózně během 5–10 min,
opakovat dávku po 6–8 h nebo v intravenózní infuzi, max. denní dávka 134,2 mg/kg (2 ml/kg).

Kardiopulmonální resuscitace (srdeční zástava při hyperkalémii, hypokalcémii, magneziové toxicitě
nebo intoxikaci blokátory vápníkových kanálů): 13,42 mg/kg (0,2 ml/kg) tělesné hmotnosti,
intravenózně. Maximální jednorázová dávka je 1342 mg (20 ml).

Intoxikace magneziem:
6,71–20,13 mg/kg (0,1 – 0,3 ml/kg) pomalu intravenózně, nejlépe do centrálního žilního katétru nebo
pomalou intravenózní infúzí v trvání 5 – 10 min.

Způsob podání

Intravenózní podání.

Přípravek se podává jako intravenózní injekce nebo intravenózní infuze (viz bod 4.4). Rychlost
intravenózního podání by neměla přesáhnout 0,7 – 1,8 mmol za minutu, nejlépe pomocí tenké jehly do
velké žíly tak, aby se minimalizovala žilní iritace a bylo zabráněno nežádoucím účinkům (viz body 4.a 4.8).
Je třeba dávat pozor, aby nedošlo k infiltraci perivaskulární tkáně kvůli možnému vzniku nekrózy.
Injekční roztok se má před použitím zahřát na tělesnou teplotu.
Během podání přípravku má pacient ležet a má být pečlivě sledován. Sledována má být i tepová
frekvence nebo EKG.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Hyperkalcémie
Hyperkalciurie (hyperparatyreoidizmus, předávkování vitaminem D, tumory způsobující dekalcifikaci,
jako plazmocytom, kostní metastázy)
Těžká renální insuficience s rizikem hyperkalcémie a acidózy
Náhlý vzestup sérových hladin vápníku, při osteoporóze zapříčiněné imobilizací pacienta
Galaktosémie
Anafylaktická reakce s příznaky hrozícího šoku
Terapie kardioglykosidy (s výjimkou těžké symptomatické hypokalcémie)

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Intravenózní přípravky s vápníkem dráždí žíly, proto je nutno je ředit v 50-100 ml 5% roztoku
glukózy.


Vápník se musí podávat s opatrností u pacientů, kteří jsou léčeni digitalisovými glykosidy,
protože hyperkalcémie působí predispozičně na digitalisovou toxicitu. Optimální terapie vyžaduje
časté monitorování hladin vápníku, hořčíku, fosforu, draslíku a kreatininu v séru a také stanovení
elektrokardiografického a hemodynamického statusu.

Chlorid vápenatý je acidifikující, proto není vhodný k léčbě hypokalcémie u pacientů s renální
insuficiencí a acidózou.

Přípravek se nesmí podat intramuskulárně (včetně myokardu), resp. paravenózně, pro nebezpečí
vzniku nekróz.

Vápník může způsobit nekrózu jater u novorozenců, je-li podávan umbilikální žílou.