Corotrop

Akutní toxicita:
Při jednorázovém intravenózním podání je LD50 u potkanů a u myší 70 - 80 mg/kg. Králíci jsou o
něco sensitivnější (LD50 je 44 mg/kg) a studie prokázala hemoragické kardiální léze.

T oxicita opakovaných dávek:
Studie zaměřené na toxicitu opakovaných dávek (látka podávána 4 týdny intravenózně a následně
13 týdnů subkutánně) prokázaly vznik myokardiální fibrózy u potkanů a psů postihující zejména
levou komoru. Tento typ kardiální toxicity je tradičně pozorován při podávání vysokých dávek
látek tohoto typu a má vztah k jejich farmakologické aktivitě.

Kancerogenita:
Studie zaměřené na kancerogenitu při podávání látky perorálně neprokázaly kancerogenní


potenciál u myší ani u potkanů.

Mutagenita:
Důkladné in vitro i in vivo studie prokázaly absenci mutagenního potenciálu.

Fertilita (reprodukční toxicita):
Milrinon podávaný perorálně potkanům v dávkách 40x přesahujících běžné dávky u lidí neměl
žádný vliv na samčí ani samičí fertilitu.
Toxikologické studie na potkanech a králících neprokázaly teratogenní efekt milrinonu ani v
dávkách přesahujících 10x běžnou perorální a 2,5x běžnou intravenózní terapeutickou dávku u
lidí.
Tři generační studie (P, F1, F2 generace) u potkanů, kterým byl perorálně podáván milrinon,
neprokázala žádný vliv léku na vývoj nebo reprodukční výkonnost matek nebo jejich potomstva, a
to ani v nejvyšších dávkách (přesahujících 40x terapeutickou dávku u lidí).

Zvířecí mláďata:
Za účelem objasnění účinků PDE 3 inhibitorů na dilataci ductus arteriosus byla provedena
preklinická studie sledující tyto účinky u mláďat potkanů narozených přibližně v plánovaném
termínu porodu a dále pak u potkaních plodů - a to jak u plodů v době blízké plánovanému
termínu porodu, tak i plodů před plánovaným termínem porodu. Postnatální dilatace ductus
arteriosus milrinonem byla studována při 3 různých dávkách (10; 1; 0,1 mg/kg). Dilatační účinek
milrinonu na fetální ductus kontrahovaný indometacinem byl zkoumán při současném podávání
milrinonu (10; 1; 0,1 mg/kg) a indometacinu (10 mg/kg) samicím potkanů během dne 21 (blízko
termínu) a 19 (před termínem). Tato in vivo studie ukázala, že milrinon vyvolává na dávce
závislou dilataci fetálně a postnatálně kontrahovaného ductus arteriosus. Rozšiřující efekt byl
silnější při injekci podané okamžitě po narození než 1 hodinu po narození. Navíc studie prokázala,
že nezralý ductus arteriosus je k účinkům milrinonu citlivější než vyvinutý ductus arteriosus (viz
body 4.2, 4.4, 4.8 a 5.2).