Darifenacin aristo

Darifenacin Aristo musí být podáván opatrně pacientům s autonomní neuropatií, hiátovou hernií,
klinicky významnou obstrukcí vyprazdňování močového měchýře, rizikem retence moče, těžkou
zácpou nebo gastrointestinálními obstrukčními poruchami, např. stenózou pyloru.

Darifenacin Aristo musí být podáván s opatrností pacientům, kteří jsou léčeni pro glaukom s úzkým
úhlem (viz bod 4.3).

Před zahájením léčby přípravkem Darifenacin Aristo je nutné vyšetřit jiné případy častého močení
(srdeční selhání nebo onemocnění ledvin). V případě přítomnosti infekce močových cest je nutné
zahájit odpovídající antibakteriální léčbu.

U pacientů s rizikem snížení gastrointestinální motility, gastroezofageálního refluxu a/nebo u pacientů,
kteří užívají současně léky (jako např. perorálně podávané bisfosfonáty), které mohou vyvolat nebo
exacerbovat ezofagitidu, musí být Darifenacin Aristo podáván velmi opatrně.

U pacientů s neurogenní příčinou hyperaktivity detrusoru nebyla zatím bezpečnost a účinnost
stanovena.

Antimuskarinika musí být předepisována s obezřetností pacientům s již existujícími srdečními
chorobami.
Stejně jako u ostatních antimuskarinik, pacienti mají být poučeni, aby přestali přípravek Darifenacin
Aristo užívat a ihned vyhledali lékařskou pomoc, pokud se u nich objeví otok jazyka nebo
laryngofaryneální oblasti, nebo pokud mají potíže s dýcháním (viz bod 4.8).