Loperamide stada

Léčba průjmu loperamid-hydrochloridem je pouze symptomatická. Kdykoliv lze diagnostikovat
vyvolávající etiologii, má být, pokud to lze, zahájena kauzální léčba.

V případě horečky nebo přítomnosti krve ve stolici se má použití loperamid-hydrochloridu odložit do
doby, kdy je určen vyvolávající patogen.

Průjem může vést k výrazným ztrátám tekutin a elektrolytů. Z tohoto důvodu je nejdůležitější léčbou
průjmu náhrada tekutin a elektrolytů. To je obzvláště důležité u dětí a starších osob.

Není-li u akutního průjmu pozorováno zlepšení během 48 hodin, má se podávání loperamid-
hydrochloridu ukončit a pacientovi má být doporučeno, aby vyhledal lékaře.

U pacientů s AIDS, u nichž je průjem léčen loperamid-hydrochloridem, má být léčba ukončena při
prvních příznacích abdominální distenze. U pacientů s AIDS a infekční kolitidou způsobenou
virovými i bakteriálními patogeny, kteří byli léčeni loperamid-hydrochloridem, se vyskytla izolovaná
hlášení zácpy se zvýšeným rizikem toxického megakolonu.

Třebaže farmakokinetické údaje u pacientů s poruchou funkce jater nejsou k dispozici, je u těchto
pacientů zapotřebí užívat loperamid-hydrochlorid s opatrnostní vzhledem ke sníženému metabolismu
prvního průchodu játry. Pacienti s poruchou funkce jater musejí užívat loperamid s opatrností a mají
být pečlivě sledováni pro známky toxicity v CNS.

V souvislosti s předávkováním byly hlášeny srdeční příhody včetně prodloužení QT intervalu,
prodloužení QRS komplexu a torsade de pointes. Některé případy měly fatální následky (viz bod 4.9).
Předávkování může odhalit přítomnost Brugadova syndromu. Pacienti by neměli překročit
doporučenou dávku a/nebo doporučenou dobu trvání léčby.