Loperon

Toxikologické studie loperamidu u psů v denních dávkách až do 5 mg/kg/den (30násobek
nejvyšší denní dávky pro člověka „Maximum Human Use Level“ (MHUL)) a 40 mg/kg/den
(240-násobek MHUL) po 12 měsíců a u laboratorních potkanů po18 měsíců neprokázaly jiný
toxický účinek než snížení přírůstků hmotnosti a snížení přijímání potravy. „No Toxic Effect
Levels“ (NTEL) činily v těchto studiích 1,25 mg/kg/den (8násobek MHUL) u psů a mg/kg/den (60-násobek MHUL) u laboratorních potkanů.
Výsledky prováděných studií in vivo a in vitro prokázaly, že loperamid není genotoxický.
Nebyl prokázán kancerogenní potenciál. Ve studiích zaměřených na reprodukci u
laboratorních potkanů byla ve velmi vysokých dávkách loperamidu (40 mg/kg/den -
240násobek MHUL) shledána narušená fertilita a fetální přežití v souvislosti s maternální
toxicitou. Nižší dávky nevykázaly žádný účinek na maternální nebo fetální zdraví a
neovlivnily peri- a postnatální vývoj.
Preklinické účinky byly pozorovány pouze v dávkách, které znamenaly značné navýšení
nejvyšších dávek u člověka a jejich význam pro klinické použití je malý.
Z neklinického in vitro a in vivo hodnocení loperamidu nevyplývají v rámci jeho terapeuticky
relevantního rozsahu koncentrací ani v souvislosti s podstatnými násobky tohoto rozsahu (až

47násobně) žádné významné srdeční elektrofyziologické účinky. Avšak při extrémně
vysokých koncentracích v souvislosti s předávkováním (viz bod 4.4) má loperamid srdeční
elektrofyziologické účinky, které spočívají v inhibici proudění draslíku (hERG- human Ether–
a-go-go Related Gene) a sodíku a rozvoji arytmií.