Pentilin

Samci potkanů měli orální LD50 976 mg / kg a intravenózně 207 mg/kg. Samice potkanů měly hodnoty
LD50 824 mg/kg při orálním podání a 220 mg/kg při intraperitoneálním podání.

Po intravenózním podání byly hodnoty LD50 u samců i samic potkanů nad 200 mg/kg.

U samců myší byly hodnoty LD50 794 mg/kg pro perorální podání, 370 mg/kg pro intraperitoneální
podání a 129,9 mg/kg pro intravenózní podání. U samic myší byly hodnoty LD50 po perorálním podání
638 mg/kg, pro intraperitoneální podávání 325 mg/kg a pro intravenózní podání 134,9 mg/kg.

Krysy zemřely první den podávání pentoxifylinu. U samců potkanů způsobila nejnižší dávka
intraperitoneální dávku 15–21. den ošetření na hubnutí.

Ihned po podání pentoxifylinu se u myší vyvinuly následující příznaky: agitace, třes, křeče, Straubův
účinek a sedace před smrtí. K smrti došlo 15 minut po podání. Při vysokých dávkách byly výše
uvedené klinické příznaky výraznější.

Po intravenózním podání se u myší vyvinuly potíže s dýcháním a křečemi. Zvířata zahynula 1 až minut po podání pentoxifylinu. U potkanů, kteří zemřeli bezprostředně po podání pentoxifylinu, a u
potkanů, kteří zemřeli 21 dní po podání pentoxifylinu, nebyly pozorovány žádné patomorfologické
změny závislé na dávce.

Na základě těchto studií lze dojít k závěru, že pentoxifylin je středně toxický.