Tecovirimat siga

Absorpce

Tekovirimát dosahuje maximálních plazmatických koncentrací 4 až 6 hodin po perorálním podání
s jídlem.

Podání tekovirimátu s jídlem s mírným obsahem tuku a kalorií s podáním tekovirimátu nalačno
Distribuce

Tekovirimát se ze 77,3–82,2 % váže na proteiny v lidské plazmě. Po jednorázové dávce 600 mg [14C]-
tekovirimátu u zdravých subjektů byly koncentrace celkové radioaktivity ve všech časových bodech
nižší v plné krvi ve srovnání s plazmou, přičemž poměr plné krve k plazmě se ve všech časových
bodech pohyboval v rozmezí 0,62–0,90. Tekovirimát má vysoký objem distribuce
Biotransformace

Na základě studií na lidech se tekovirimát metabolizuje za vzniku metabolitů M4 Žádný z metabolitů není farmakologicky aktivní.

Tekovirimát je substrátem UGT1A1 a UGT1A4. V moči byly nejhojněji zastoupenými složkami
primární glukuronidový konjugát tekovirimátu a glukuronidový konjugát M4, které tvořily 24,4 %,
resp. 30,3 % dávky. Žádný z glukuronidových konjugátů však nebyl nalezen jako hlavní metabolit
v plazmě.

Eliminace

Po jednorázové dávce [14C]-tekovirimátu u zdravých subjektů bylo přibližně 95 % radioaktivity [14C]
zachyceno v moči a stolici v průběhu 192 hodin po podání dávky, přičemž přibližně 73 % podané
radioaktivity [14C] bylo zachyceno v moči a 23 % ve stolici, což naznačuje, že hlavní cestou
vylučování je renální cesta. Vylučování mateřské sloučeniny ledvinami bylo minimální
a představovalo méně než 0,02 %. Většina léčiva vylučovaného ledvinami je v glukuronidované
formě. Ve stolici se vylučoval především nezměněný tekovirimát. Poločas rozpadu tekovirimátu byl
19,3 hod.

Linearita/nelinearita

Tekovirimát vykazuje lineární farmakokinetiku v rozmezí dávek 100–600 mg.

Zvláštní skupiny pacientů

U zdravých subjektů nebyly pozorovány žádné klinicky významné rozdíly ve farmakokinetice
tekovirimátu v závislosti na věku, pohlaví nebo rase.

Porucha funkce ledvin
U subjektů s poruchou funkce ledvin významné rozdíly ve farmakokinetice tekovirimátu.

Porucha funkce jater
U subjektů s lehkou, středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce jater skóre A, B nebo Ctekovirimátu. Je však možné, že pacienti s těžkou poruchou funkce jater mohou mít vyšší hladiny
nevázaného léčiva a metabolitů
Pediatričtí pacienti
Farmakokinetika tekovirimátu nebyla u pediatrických pacientů hodnocena. Na základě populačního
farmakokinetického modelování a simulace se očekává, že doporučený pediatrický dávkovací režim
pro subjekty s tělesnou hmotností nejméně 13 kg povede k expozicím tekovirimátu, které jsou
srovnatelné s expozicemi u dospělých subjektů ve věku 18 až 50 let.