Trientine tillomed

Zkušenosti s vyššími dávkami, než je doporučená terapeutická dávka, jsou omezená. V případě
předávkování je třeba pacienta sledovat, provést příslušnou biochemickou analýzu a podat
symptomatickou léčbu. Pro trientin není k dispozici antidotum.

V jednom hlášeném případě předávkování 30 tobolkami nevyvolalo žádné zjevné nežádoucí
účinky. V druhém případě výrazné předávkování trientinem (4 000 mg trientin-dihydrochloridu;
200 tablet odpovídajících 2 672 mg trientinu) způsobilo přechodné závratě a zvracení bez dalších
klinických následků nebo významných biochemických abnormalit.

Chronická nadměrná léčba může vést k nedostatku mědi a reverzibilní sideroblastické anémii.
Nadměrnou léčbu a nadměrné odstranění mědi lze sledovat pomocí hodnot mědi vyloučené močí
a mědi nevázané na ceruloplazmin. K optimalizaci dávky nebo úpravě léčby je v případě potřeby
nutné pečlivé sledování (viz bod 4.4).

Byl zjištěn třetí případ předávkování trientinem. Tento případ se týká výrazného předávkování
trientinem (300 tablet, celková dávka 60 000 mg trientin-dihydrochloridu odpovídající 40 000 mg
trientinu), které vedlo k přechodné závrati během prvního dne a nauzee a zvracení během 2. dne.
Všechny příznaky byly přechodné a odezněly do 48 hodin po předávkování. V důsledku
farmakologických účinků trientinu měl pacient nízkou sérovou hladinu mědi a zvýšenou hladinu
mědi v moči. Objevily se mírné biochemické odchylky (mírné snížení sérových hodnot zinku a
fosfátu, mírné zvýšení sérového kreatininu), které odezněly spontánně a/nebo s podáním tekutin.