Verdye

Distribuce
Po intravenózní injekci indokyaninová zeleň neprochází žádným extrahepatálním nebo
enterohepatálním oběhem; současné odhady arteriální a žilní krve prokázaly zanedbatelné
vychytávání barviva v ledvinách, periferních oblastech nebo plicích. U zdravých dobrovolníků
nelze indokyaninovou zeleň detekovat v moči nebo mozkomíšním moku. Indokyaninová zeleň
neprochází placentální bariérou. Distribuční objem odpovídá objemu krve. Po perorálním nebo
rektálním podání se indokyaninová zeleň neabsorbuje ze střev.

Vázání proteinů
Po intravenózní injekci se indokyaninová zeleň rychle váže na plazmové proteiny, z nichž je
hlavním nosičem beta-apolipoprotein B (95 %).

Biotransformace
Indokyaninová zeleň se nemetabolizuje.

Eliminace
Odstranění z plazmy je dvoufázové, vykazuje výchozí poločas eliminace t1/2 3–4 minuty a druhá
fáze má dávkově dependentní t1/2 přibližně 60–80 min.

Indokyaninová zeleň se vychytává z plazmy téměř výlučně buňkami jaterního parenchymu
s maximální rychlostí vychytávání (transportní maximum: Tm přibližně 0,1 mg/minuta/kg) a je
vylučován do žluči zcela nemetabolizovaný a nekonjugovaný. Maximální koncentrace v moči je
dosaženo přibližně za ½–2 hodiny v závislosti na injikovaném množství.

Po biliární obstrukci se barvivo objevuje v jaterní lymfě nezávisle na žluči, což naznačuje, že je
sliznice žlučových cest dostatečně intaktní, aby zabránila difuzi barviva, ačkoliv umožňuje difuzi
bilirubinu.

Protože se indokyaninová zeleň znovu neabsorbuje v tenkém střevě, nedochází
k enterohepatální cirkulaci.


Strana 7 z