sp.zn. sukls 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 TENAXUM 1 mg tablety 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 Rilmenidini dihydrogenophosphas 1,544 mg (odpovídá rilmenidinum 1 mg) v jedné tabletě. 
Pomocné látky se známým účinkem: monohydrát laktosy 47 mg v jedné tabletě. 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.   
3. LÉKOVÁ FORMA 
 Tableta. 
Popis přípravku: bílé vypuklé tablety (průměr 6 mm, tloušťka 3 mm) s vyraženým označením „H“ na 
obou stranách.   
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 4.1 Terapeutické indikace 
 Léčba esenciální hypertenze u dospělých pacientů.   
4.2 Dávkování a způsob podání 
 Dávkování- Doporučená dávka je jedna tableta denně (1 mg) užitá ráno v jedné dávce.  
- Pokud  je  po  jednom  měsíci  účinek  léčby  nedostačující,  je  možno  zvýšit  dávkování  na  
tablety denně (2 mg) ve dvou dávkách (1 tableta ráno a 1 tableta večer) užité na začátku jídla. 
- Vzhledem k dobré snášenlivosti může být přípravek Tenaxum předepisován starším hypertonikům 
a hypertonikům s diabetem. V případě ledvinné nedostatečnosti, je-li  clearence kreatininu vyšší 
než 15 ml/min, není nutná změna dávkování. 
- Léčba by měla být dlouhodobá.   
Pediatrická populace
Vzhledem  k nedostatku klinických zkušeností se  nedoporučuje používat  přípravek Tenaxum u 
pediatrické populace.  
4.3 Kontraindikace 
 Tento léčivý přípravek nesmí být použit v následujících případech: 
- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
- Těžká deprese. 
- Závažná ledvinná  nedostatečnost - clearance  kreatininu < 15ml/min  (vzhledem  k  nedostatku 
dostupných informací). 
- Kombinace se sultopridem (viz bod 4.5).  
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
   - Nepřerušujte léčbu najednou, ale snižujte dávkování postupně.  
- Stejně jako u všech antihypertenziv by měla být léčba přípravkem Tenaxum  pod pravidelným 
lékařským dohledem u  pacientů,  kteří  v  nedávné  době  prodělali  vaskulární  příhodu  (cévní 
mozková příhoda, infarkt myokardu). 
- Vzhledem k riziku snížení srdeční frekvence a vzniku bradykardie po užití rilmenidinu je zahájení 
léčby třeba pečlivě zvážit, zvláště u pacientů s již existující bradykardií nebo rizikovými faktory 
pro  vznik  bradykardie  (např.  u  starších  pacientů,  u  pacientů  se  sick  sinus  syndromem,  AV 
blokádou,  srdečním  selháním  v  anamnéze,  nebo  jakýkoliv  stav,  kdy  je  srdeční frekvence 
udržována nadměrným tonem sympatiku). U těchto pacientů je monitorování srdeční frekvence, 
zvláště v prvních 4 týdnech léčby, odůvodněné. 
- Konzumace alkoholu v průběhu léčby se nedoporučuje (viz bod 4.5). 
- Použití přípravku Tenaxum v kombinaci  s betablokátory používanými k léčbě srdečního selhání 
(bisoprolol, karvedilol, metoprolol) se nedoporučuje (viz bod 4.5). 
- Použití přípravku Tenaxum v kombinaci s inhibitory MAO se nedoporučuje (viz bod 4.5). 
- Vzhledem k možnosti ortostatické hypotenze by měli být starší pacienti upozorněni na zvýšené 
riziko pádu.  
Pomocné látkyVzhledem  k přítomnosti laktózy pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, 
úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.   
Tenaxum obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě 
„bez sodíku“.  
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 Kontraindikace současného použití (viz bod 4.3) 
- Sultoprid  
Zvýšené riziko ventrikulárních arytmií, zejména torsades de pointes.  
Nedoporučené současné použití (viz bod 4.4) 
- Alkohol 
Alkohol zvyšuje sedativní účinek těchto látek. Zhoršené vědomí může být nebezpečné při řízení či 
obsluze strojů. Proto je nutné vyvarovat se požití alkoholických nápojů a léčivých přípravků 
obsahujících alkohol.  
- Beta-blokátory používané k léčbě srdečního selhání (bisoprolol, karvedilol, metoprolol) 
Centrální snížení  tonu sympatiku  a  vasodilatační  účinek  centrálně  působících antihypertenziv 
může být škodlivé v případech srdečního selhání, které je léčeno beta-blokátory a vasodilatancii.  
-     Inhibitory MAO 
Antihypertenzivní účinek rilmenidinu může být částečně antagonizován.  
Současné použití vyžadující zvláštní opatrnost 
- BaklofenZvýšený antihypertenzní účinek, krevní tlak musí být monitorován a dávka antihypertenzivního 
léku by měla být v případě potřeby upravena.  
- Beta-blokátory 
V případě, že je léčba centrálně působícím antihypertenzivem náhle ukončena, může dojít k 
signifikantnímu zvýšení krevního tlaku. Proto je nutné vyvarovat se náhlého přerušení léčby 
centrálně působícím antihypertenzivem. Klinické monitorování je nutné.   
- Přípravky vyvolávající torsades de pointes (kromě sultopridu):  
 -     třída Ia antiarytmik (chinidin, hydrochinidin, disopyramid); 
-     třída III antiarytmik (amiodaron, dofetilid, ibutilid, sotalol); 
-      některá neuroleptika:  fenothiaziny (chlorpromazin, levomepromazin, thioridazin),   
benzamidy (amisulprid, sulpirid, tiaprid), butyrofenony (droperidol, haloperidol), ostatní 
(pimozid); 
-  jiné:  bepridil,  cisaprid,  difemanilium,  erythromycin  i.v.,  halofantrin,  mizolastin, 
moxifloxacin, pentamidin, spiramycin i.v., vinkamin i.v. 
Zvýšení rizika ventrikulárních arytmií, zvláště torsades de pointes. Klinické a elektrokardiografické 
monitorování.  
-      Tricyklická antidepresiva 
Antihypertenzivní účinek rilmenidinu může být částečně antagonizován.  
-     Ostatní antihypertenziva 
Možnost hypertenzivního účinku. Zvýšené riziko ortostatické hypotenze.  
Současné použití, jež je nutno vzít v úvahu- Alfa-blokátory 
Zesílení hypotenzního účinku. Zvýšené riziko ortostatické hypotenze.  
- Amifostin 
Zvýšený antihypertenzní účinek.   
- Kortikosteroidy, tetrakosaktid  (systémové) (kromě  hydrokortisonu  užívaného  jako 
substituční terapie u Addisonovy choroby)  
Snížení antihypertenzivního účinku (retence tekutin/sodíku zapříčiněná kortikosteroidy).   
- Neuroleptika, antidepresiva - imipramin  
Zvýšený antihypertenzní účinek a riziko ortostatické hypotenze (kumulovaný účinek).   
- Ostatní léky tlumící CNS: deriváty morfinu (analgetika, antitusika a substituční léčba), 
benzodiazepiny,  anxiolytika  jiná  než  benzodiazepiny,  hypnotika,  neuroleptika,  sedativní 
antagonisté histaminových H1-receptorů,  sedativní  antidepresiva (amitriptylin, doxepin, 
mianserin, mirtazapin, trimipramin), jiné centrálně působící antihypertenzní léky, baklofen, 
thalidomid, pizotifen, indoramin. 
Zvýšení deprese CNS. Ovlivnění pozornosti může být nebezpečné při řízení či obsluze strojů.  
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 Těhotenství Údaje o podávání rilmenidinu těhotným ženám jsou omezené (méně než 300 ukončených těhotenství) 
nebo nejsou k dispozici. 
Studie reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky (viz  bod 
5.3). Podávání přípravku Tenaxum v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje.  
Kojení  Není známo, zda se rilmenidin/metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. 
Dostupné farmakodynamické/toxikologické údaje u zvířat prokázaly vylučování 
rilmenidinu/metabolitů do mléka (viz bod 5.3). 
Riziko pro kojené novorozence /děti nelze vyloučit. 
Tenaxum se během kojení nemá podávat.  
FertilitaReprodukční studie u potkanů neprokázaly žádný vliv rilmenidinu na reprodukční schopnost (viz bod 
5.3).    
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 Nebyly provedeny žádné specifické studie na schopnost řídit a obsluhovat stroje.  Přesto s ohledem na 
to, že ospalost je častým nežádoucím účinkem, by měli být pacienti opatrní při řízení auta nebo 
obsluhování strojů.    
4.8 Nežádoucí účinky 
 Přehled bezpečnostního profilu: 
V dávce 1 mg podávané jednou denně během kontrolovaných studií byl výskyt nežádoucích účinků 
srovnatelný s placebem.  
V dávce 2 mg/den přípravku Tenaxum prokázaly srovnávací studie s klonidinem v dávce 0,15 až 0,mg/den  nebo  alfa-methyldopou v dávce 500 až 1000 mg/den, že výskyt nežádoucích účinků byl 
signifikantně nižší u přípravku Tenaxum, než u klonidinu nebo alfa-methyldopy.  
Tabulkový přehled nežádoucích účinků: 
Následující nežádoucí účinky nebo příhody byly hlášeny a jsou řazeny podle následující frekvence: 
Velmi časté (1/10), časté (1/100 až <1/10), méně časté (1/1000 až <1/100), vzácné (1/10000 až 
<1/1000), velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).   
Třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinekPsychiatrické poruchy  
 
Časté Úzkost 
DepreseNespavost 
Poruchy nervového systému  
 
Časté OspalostBolest hlavy 
Závrať 
Srdeční poruchy  Časté PalpitaceNení známo Bradykardie 
Cévní poruchy  
Časté Chlad v periferiích 
Méně časté Návaly horkaOrtostatická hypotenze 
Gastrointestinální poruchy  
Časté Bolest horní části břicha 
Sucho v ústech 
PrůjemZácpa 
Méně časté NauzeaPoruchy kůže a podkožní tkáně  Časté Svědění 
VyrážkaPoruchy svalové a kosterní 
soustavy a pojivové tkáně Časté Svalové spazmy 
Poruchy reprodukčního 
systému a prsuČasté Sexuální dysfunkce 
Celkové poruchy a reakcev místě aplikace 
Časté Astenie 
Únava 
Otoky 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
 Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:  
Státní ústav pro kontrolu léčiv  
Šrobárova 48 100 41 Praha 10  
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek   
4.9 Předávkování 
 Příznaky: 
O předávkování jsou velmi omezené údaje. V takovém případě by nejvíce očekávanými příznaky byla 
hypotenze a poruchy pozornosti.  
Management: 
Léčba musí být symptomatická. Spolu s výplachem žaludku, může doporučená léčba zahrnovat použití 
sympatomimetik v případě výrazné hypotenze. 
Tenaxum je slabě dialyzovatelný.   
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI  
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 Farmakoterapeutická skupina: Antihypertenzivum, ATC skupina: C02AC06.   
Tenaxum  je  oxazolin  s  antihypertenzními  vlastnostmi  působící  periferně  i  centrálně.  Tenaxum 
vykazuje  vyšší  selektivitu  k    I1 imidazolinovým  receptorům  v  prodloužené  míše  než  k  alfa-adrenergním receptorům, čímž se odlišuje od referenčních alfa-2-agonistů. 
U laboratorních potkanů s kongenitální hypertenzí je antihypertenzní účinek Tenaxa závislý na dávce. 
Tenaxum  nenavozuje centrální neurofarmakologické účinky obvykle pozorované u alfa-2-agonistů, 
s výjimkou dávek vyšších než antihypertenzní dávky u zvířat. Zejména sedativní účinek je výrazně 
nižší.     
Toto odlišení mezi antihypertenzní účinností a neurofarmakologickými účinky bylo potvrzeno i u 
člověka.  
Antihypertenzní účinek přípravku Tenaxum na systolický a diastolický krevní tlak vleže i ve stoje je v 
přímé závislosti na dávce. Antihypertenzní účinnost Tenaxa byla potvrzena v terapeutických dávkách 
(1 mg denně v jedné dávce nebo 2 mg denně ve dvou dávkách) v rámci dvojitě slepých studií proti 
placebu a referenčním přípravkům u mírné až středně těžké arteriální hypertenze. Účinek trvá po 
celých  24  hodin.  Dlouhodobé  studie  potvrdily  dlouhodobou  účinnost  Tenaxa  bez  rizika  vzniku 
tolerance.  
Dvojitě slepé, placebem kontrolované studie prokázaly, že Tenaxum v dávce 1 mg/den neovlivňuje 
bdělost. Výskyt nežádoucích účinků (ospalost, sucho v ústech, obstipace) se neliší od placeba.  
Dvojitě slepé studie versus referenční alfa-2-agonista, který byl podávaný v ekvipotentních dávkách 
prokázaly,  že  výskyt  nežádoucích  účinků  a  jejich  závažnost  byl  u  Tenaxa  v dávce  
mg/den signifikantně nižší.   
V terapeutických dávkách Tenaxum neovlivňuje srdeční funkce, nevede k retenci vody a sodíku a 
nenarušuje metabolickou rovnováhu:  
 • Rilmenidin  vykazuje  významnou  antihypertenzní  účinnost  po  celých  24  hodin  po  podání  s 
poklesem celkové periferní rezistence beze změn minutového objemu. Srdeční kontraktilita  a 
elektrofyziologie nejsou rovněž ovlivněny. 
• Rilmenidin neovlivňuje ortostatiku, zejména u starších osob, stejně tak fyziologické přizpůsobení 
se srdeční frekvence námaze. 
• Při užívání rilmenidinu nedochází ke změnám průtoku krve ledvinami, glomerulární filtrace nebo 
filtrační frakce. 
• Rilmenidin  neovlivňuje  glukózový  metabolismus  u  diabetiků  (inzulin-dependentních  i  non-
dependentních), nemění parametry lipidového metabolismu.  
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 AbsorpceAbsorpce je: 
• Rychlá: maximální plazmatická koncentrace (3,5 ng/ml) je dosaženo během 1,5 až 2 hodin po 
absorpci 1 mg dávky přípravku. 
• Celková: absolutní biologická dostupnost je 100 %, bez first-pass efektu. 
• Pravidelná: interindividuální variabilita je mírná. Současné požití potravy nemění biologickou 
dostupnost. Při doporučených terapeutických dávkách nekolísá úroveň absorpce.  
DistribuceVazba na plazmatické proteiny je nižší než 10 %, distribuční objem je 5 l/kg.  
BiotransformaceRilmenidin je velmi mírně metabolizován. Stopy inaktivních metabolitů se nachází v moči a jsou 
výsledkem hydrolýzy nebo oxidace oxazolinového kruhu. Tyto metabolity nemají -2-agonistickou 
aktivitu.  
EliminaceRilmenidin je vylučován hlavně ledvinami: 65 % podané dávky je vylučováno močí v nezměněné 
formě. Renální clearence představuje 2/3 z celkové clearence. 
Eliminační poločas je 8 hodin a nemění se se změnou dávky nebo po opakovaném požití léku. 
Farmakologický účinek je delší, antihypertenzní účinnost je výrazně trvalá 24 hodin po poslední dávce 
u hypertenzních pacientů léčených 1 mg denně.  
- Po opakovaném podání 
Stabilního stavu je dosaženo po 3. dni, plazmatické hladiny jsou podle výsledků studie stabilní po 10. 
dni léčby.  
- Dlouhodobý monitoring plazmatických hladin 
Plazmatická koncentrace přípravku zůstává stabilní u hypertenzních pacientů léčených po dobu 2 let.  
- Starší pacienti 
Farmakokinetické studie u pacientů 70-ti letých a starších prokázaly, že eliminační poločas je hodin.   
- U pacientů s hepatální nedostatečností 
Eliminační poločas je 11 hodin.  
- U pacientů s renálním selháním 
Jelikož je eliminace produktu hlavně renální, u těchto pacientů je pozorováno zpomalení eliminace 
korelující s clearencí kreatininu. U pacientů se závažným renálním selháním (clearence kreatininu 
menší než 15 ml/min) je eliminační poločas přibližně 35 hodin     
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti  
 Maximální neletální dávka přípravku podaná hlodavcům byla cca 4000 – 5500x vyšší než jedna 
perorální terapeutická dávka podaná člověku. Hlavními příznaky intoxikace byly známky poškození 
centrálního nervového systému (křeče). Byly závislé na dávce a nejvíce zaznamenatelné v dávce 
letální nebo v dávce jí blízké. 
Studie na opakovanou toxicitu u hlodavců, psů a opic neprokázaly oslabení funkce exkrečních orgánů 
nebo přímé patologické poškození jakéhokoliv orgánu v dávkách do 1mg/kg/den nebo při podání 30-ti 
násobku jedné terapeutické perorální dávky podané člověku. Přípravek nepředstavoval embryotoxické 
a teratogenní riziko v dávkách ekvivalentních 250-ti násobku terapeutické perorální dávky podané 
člověku.  
Testy účinku rilmenidinu na fertilitu, reprodukční schopnosti a na perinatální a postnatální chování u 
mladých  potkanů  neukázaly  známky  poškození  při  použití  nadměrných  dávek  (2,5  až  5  mg/kg 
perorálně).   
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 6.1 Seznam pomocných látek  
Sodná sůl karboxymethylškrobu, mikrokrystalická celulóza, bílý vosk, monohydrát laktosy, tvrdý 
parafin, koloidní bezvodý oxid křemičitý, magnesium-stearát, mastek.  
6.2 Inkompatibility  
Neuplatňuje se.  
6.3 Doba použitelnosti  
roky.  
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání  
Uchovávejte při teplotě do 30 °C.  
6.5 Druh obalu a obsah balení  
Al-PA/Al/PVC blistr, krabička.  
Velikost balení: 30 a 90 tablet.  
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku  
Žádné zvláštní požadavky.   
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 Les Laboratoires Servier                               50, rue Carnot 
92284 Suresnes cedex, Francie   
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)   
 58/477/97-C    
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE  
Datum první registrace 1
1. 6. Datum posledního prodloužení registrace: 14. 3.   10. DATUM REVIZE TEXTU  
24. 5. 
 1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK  
Jedna tableta obsahuje rilmenidini dihydrogenophosphas 1,544, odpovídající rilmenidinum 1 mg.   
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK  
Obsahuje monohydrát laktosy.