Glibomet 
 
Kontraindikované kombinace 
 
Související s glibenklamidem
 
Mikonazol (systémové podání, perorální gel) 
Zesílený hypoglykemický účinek s možným nástupem příznaků hypoglykémie nebo dokonce kómatu 
(viz bod 4.3). 
 
Souběžné použití se nedoporučuje 
Související s deriváty sulfonylmočoviny 
 
Alkohol
Antabusový efekt (nesnášenlivost alkoholu), zejména u chlorpropamidu, glibenklamidu, glipizidu, 
tolbutamidu. 
Zvýšené  hypoglykemické  působení  (inhibice  kompenzačních  reakcí),  které  může podpořit rozvoj 
hypoglykemického kómatu. 
Je třeba vyhnout se konzumaci alkoholu a užívání léčivých přípravků obsahujících alkohol. 
 
Fenylbutazon (systémové podání)
Zvýšený hypoglykemický účinek derivátů sulfonylmočoviny (vypuzení derivátů sulfonylmočoviny 
z vazebných míst na bílkovinách a/nebo omezení jejich eliminace). Doporučuje se přednostně použít 
jiná protizánětlivá léčiva, která vyvolávají menší počet interakcí, nebo pacienta informovat jiným 
způsobem a podpořit vlastní sledování se pacientem: v případech nutnosti je třeba dávkování při léčbě 
protizánětlivými léky a po jejich vysazení upravit. 
 
Léky proti infekcím
Současné užívání derivátů sulfonylmočoviny včetně glibenklamidu s některými léky proti infekcím, 
jako  jsou  sulfonamidy  (např.  kotrimoxazol),  levofloxacin  nebo  klarithromycin, může zvyšovat 
nebezpečí rozvoje těžké hypoglykémie. 
 
Cyklofosfamid 
 Současné užívání derivátů sulfonylmočoviny včetně glibenklamidu s cyklofosfamidem může zvyšovat 
nebezpečí těžké hypoglykémie. 
 
Phenyramidol
Současné užívání derivátů sulfonylmočoviny včetně glibenklamidu s phenyramidolem může zvyšovat 
nebezpečí těžké hypoglykémie. 
 
Související s antidiabetiky 
 
Danazol
Je-li tato kombinace nevyhnutelná, je třeba pacienta upozornit a posílit kontroly hladiny cukru v krvi. 
Je-li to možné, dávkování antidiabetik během léčby danazolem a po jeho vysazení by se mělo upravit. 
 
Související s metforminem 
 
Alkohol
Intoxikace alkoholem je spojená se zvýšeným rizikem laktátové acidózy, zejména v případě hladovění 
nebo malnutrice nebo poruše funkce jater. 
Je třeba vyhnout se konzumaci alkoholu a užívání léků obsahujících alkohol. 
 
Jódové kontrastní látky
Metformin musí být vysazen před nebo v době provedení zobrazovacího vyšetření a jeho podávání 
nesmí být znovu zahájeno nejméně 48 hodin po provedení vyšetření za předpokladu, že byla znovu 
vyhodnocena renální funkce a bylo zjištěno, že je stabilní, viz body 4.2 a 4.4. 
Intravenózní  podání  kontrastních  látek  s obsahem  jódu  může  vést  k selhání  ledvin  s následnou 
kumulací metforminu a zvýšeným rizikem laktátové acidózy. 
 
Kombinace vyžadující opatrnost při užívání 
Související se všemi antidiabetiky 
 
Chlorpromazin
Ve  vysokých  dávkách  (100  mg  chlorpromazinu  denně)  stoupá  hladina  cukru  v krvi  (snížené 
uvolňování inzulinu). 
Upozornění pro použití: pacienta je třeba upozornit a hladinu cukru v krvi kontrolovat častěji. Je-li to 
možné, během léčby neuroleptiky a po jejím ukončení by se mělo upravit dávkování antidiabetik. 
 
Perhexilin
Užívání perhexilinu bylo spojeno s hypoglykémií. Proto užívání perhexilinu s antidiabetiky vyžaduje 
opatrnost a pacient by měl být upozorněn na potřebu častějších kontrol hladiny glukózy. 
 
Kortikosteroidy (glukokortikoidy) a tetrakosaktid (systémové a lokální použití) 
Zvýšená  hladina  cukru   v krvi,  někdy  spojená  s ketózou  (sníženou  tolerancí  cukrů  při užívání 
kortikosteroidů, relativní deficit inzulinu). 
Upozornění pro použití: pacienta je třeba informovat o nutnosti častější kontroly hladiny cukru v krvi. 
Je-li to možné, během léčby kortikosteroidy a po jejím ukončení by se mělo upravit dávkování 
antidiabetik. 
 
Beta-2-agonisté
Zvýšená hladina cukru v krvi. 
Upozornění pro použití: pacienta je třeba informovat; potřeba častější kontroly hladiny cukru v krvi, 
v případě nutnosti převedení na léčbu inzulinem. 
 
 
 Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (například kaptopril, enalapril)ACE  inhibitory  mohou 
snižovat hladinu cukru v krvi.  Je důležité upravit dávkování Glibometu během léčby ACE inhibitory 
až do jejího ukončení. 
 
Související s metforminem
Transportéry-1 a transportéry-2 organických kationtů 
Metformin je substrátem pro oba transportéry OCT1 a OCT2 
Souběžné podávání metforminu s 
• Inhibitory OCT1 (jako je verapamil) může snížit účinnost metforminu.  
• Induktory  OCT1  (jako  je  rifampicin)  může  zvýšit  gastrointestinální  absorpci  a  účinnost 
metforminu.  
• Inhibitory   OCT2   (jako   je   cimetidin,   dolutegravir,   ranolazin,   trimethoprim,   vandetanib, 
isavukonazol) může snížit renální vylučování metforminu, což povede ke zvýšení koncentrace 
metforminu v plazmě.  
• Inhibitory obou OCT1 a OCT2 (jako krizotinib, olaparib) může ovlivnit účinnost a renální 
eliminace metforminu. 
 
Plazmatická expozice metforminu (1000 mg dvakrát denně) vzrostla u jedinců s diabetes  mellitus  2. 
typu  1,4násobně až 1,8násobně při současném podávání s ranolazinem 500 mg a 1000 mg dvakrát 
denně. 
Studie  provedená  u  sedmi  zdravých  dobrovolníků  ukázala,  že  cimetidin  podávaný  jako  400  mg 
dvakrát denně zvyšuje systémovou expozici metforminu (AUC) o 50% a Cmax o 81%. 
 
Je proto doporučována opatrnost, a to zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin, kdy jsou tyto léky 
podávány současně s metforminem, protože se může zvýšit koncentrace metforminu v plazmě. Jestliže 
je  to  potřebné, může být zvažována úprava dávky metforminu, jelikož inhibitory OCT / induktory 
mohou mít vliv na účinnost metforminu. 
 
Další interakce
Některé léčivé přípravky mohou nepříznivě ovlivnit renální funkci, což může zvýšit riziko laktátové 
acidózy; jsou to např. NSAID, včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy (COX) II, ACE 
inhibitory, antagonisté receptoru pro angiotenzin II a diuretika, zvláště kličková.  
 
Při  zahájení  nebo  užívání  takových  přípravků  v  kombinaci  s  metforminem  je  nutné  pečlivé 
monitorování renální funkce 
 
Související s glibenklamidem 
Beta-blokátory, klonidin, reserpin, guanetidin a sympatomimetika 
Všechny beta-blokátory, klonidin, reserpin, guanetidin a sympatomimetika maskují některé příznaky 
hypoglykémie:  palpitace  a  tachykardii.  Většina  neselektivních  beta-blokátorů  zvyšuje  výskyt  a 
závažnost hypoglykémie. Pacienta je třeba upozornit a častěji vyšetřovat hladinu cukru v krvi, a  to 
zejména na začátku léčby. 
 
Flukonazol
Prodloužení eliminačního poločasu  derivátů sulfonylmočoviny s možným rozvojem příznaků 
hypoglykémie. Pacienta je třeba upozornit a častěji provádět vyšetření hladiny cukru v krvi.  Je-li  to 
možné, dávkování antidiabetika by se mělo během podávání flukonazolu a po jeho ukončení upravit. 
 
Bosentan: 
Při současném podávání bosentanu s glibenklamidem existuje zvýšené riziko hepatotoxicity, proto se 
doporučuje  vyhnout  se  jejich  současnému  užívání. Může  docházet  k omezení  hypoglykemického 
účinku glibenklamidu, protože bosentan snižuje jeho plazmatickou koncentraci. 
 
  
 
Jiné interakce: kombinace, kterou je nutno zvážit 
 
Související s glibenklamidem 
Desmopresin: 
Snižuje antidiuretický účinek. 
 
Hypoglykemický  účinek sulfonylmočoviny může  být  zvýšen  inhibitory  monoaminoxidázy, 
chloramfenikolem, probenecidem, salicyláty, sulfinpyrazonem; naopak hypoglykemický účinek může 
být  snížen  orální  antikoncepcí,  thiazidovými  diuretiky  a  barbituráty.  Je  třeba  vzít  v  úvahu,  že 
biguanidy mohou zvýšit účinek antikoagulantů. 
 
Colesevelam
Při  současném podávání  je  plazmatická  koncentrace  glibenklamidu snížena,  což  může  vést  ke 
sníženému  hypoglykemickému  účinku.  Tento  účinek  nebyl  pozorován,  pokud  je  glibenklamid 
podáván v určitém časovém období před užitím jiného léčivého přípravku. Doporučuje se podávat 
Glibomet nejméně 4 hodiny před podáním colesevelamu.