Jox

Zkušenosti u zvířat
Po požití jodovaného povidonu došlo k podráždění, ve výjimečných případech k poškození sliznice
gastrointestinálního traktu. Byla zaznamenána stenóza pyloru, nekróza žaludeční sliznice, peritonitida
a sepse.
Při inhalaci par jódu byla u zvířat pozorována deprese dýchání následkem otoku laryngu a hlasivkové
štěrbiny.

Zkušenosti u lidí
Zkušenosti s předávkováním při správném místním použití v dutině ústní nebo hltanu nejsou. Při
požití roztoku jódu však došlo k akutní otravě v důsledku korozivního a leptavého účinku jódu.
Zpočátku pacienti zaznamenali kovovou chuť v ústech, zvracení, bolest žaludku a průjem. Během
1-3 dnů se vyskytla anurie, edém hlasivkové štěrbiny vedoucí k asfyxii, aspirační pneumonie nebo
plicní edém. V některých případech došlo až k oběhovému selhání.

Léčba předávkování
Léčba je výlučně symptomatická a zpočátku se řídí standardními opatřeními vedoucími k zamezení
další absorpce z gastrointestinálního traktu. Postiženému se podává mléko a škrobový sliz. Pokud není
poškozen jícen, je možno provést výplach žaludku. Dále se podává aktivní uhlí a 1% nebo 5% roztok
thiosíranu sodného, který redukuje jód na jodid. Eliminaci absorbované látky je možno zvýšit
osmotickou diurézou. Zkušenosti s dialýzou nejsou v literatuře popsány.
Specifické antidotum neexistuje.