Sorafenib viatris 
 
Farmakoterapeutická skupina: Cytostatika, inhibitory proteinkináz, ATC kód: L01EX02. 
12  
 
Sorafenib je multikinázový inhibitor, který má jak antiproliferační, tak antiangiogenní vlastnosti, 
což bylo prokázáno jak in vitro, tak in vivo. 
 
Mechanismus účinku a farmakodynamické účinky 
Sorafenib je multikinázový inhibitor, který snižuje proliferaci nádorových buněk in vitro. 
Sorafenib inhibuje růst nádorů u širokého spektra štěpů lidské nádorové tkáně u myší bez 
thymu a zároveň redukuje nádorovou angiogenezi. Sorafenib inhibuje aktivitu cílových 
receptorů přítomných v nádorových buňkách (CRAF, BRAF, V600E BRAF, c–KIT, a 
FLT–3) a v cévním systému tumoru (CRAF, VEGFR–2, VEGFR–3 a PDGFR–β). RAF 
kinázy jsou serin/treoninkinázy, zatímco c–KIT, FLT–3, VEGFR–2, VEGFR–3 a PDGFR–
β jsou receptory tyrozinkináz. 
 
Klinická účinnost 
Klinická bezpečnost a účinnost sorafenibu byla studována u pacientů s hepatocelulárním 
karcinomem (HCC) a u pacientů s pokročilým renálním karcinomem (RCC). 
 
Hepatocelulární karcinom 
Studie 3 (studie 100554) byla mezinárodní, multicentrická, randomizovaná, dvojitě zaslepená, 
placebem kontrolované studie fáze III, které se zúčastnilo 602 pacientů s hepatocelulárním 
karcinomem. Demografické charakteristiky a charakteristiky základního onemocnění byly ve 
skupině pacientů léčených sorafenibem a v placebové skupině srovnatelné s ohledem na 
výkonnostní stav dle ECOG škály (výkonnostní stav 0: 54 % vs. 54 %; výkonnostní stav 1: 38 % 
vs. 39 %; výkonnostní stav 2: 8 % vs. 7 %), TNM klasifikaci (stadium I: <1 % vs. <1 %; stadium 
II: 10,4 % vs. 8,3 %; stadium III: 37,8 % vs. 43,6 %; stadium IV: 50,8 % vs. 46,9 %) a BCLC 
skóre (stadium B: 18,1 % vs. 16,8 %; stadium C: 81,6 % vs. 83,2 %; stadium D: <1 % vs. 0 %). 
 
Studie byla zastavena poté, kdy hodnota OS (celkové přežití) v plánované interim analýze 
překročila předem stanovené hranice účinnosti. Tato analýza OS prokázala statisticky 
významně lepší výsledky celkového přežití (OS) při léčbě sorafenibem, v porovnání s 
placebem (HR: 0,69; p = 0,00058, viz tabulka 2). 
 
Studie poskytla jen omezené údaje o pacientech s poruchou funkce jater Child-Pugh B a do 
studie byl zařazen pouze jeden pacient s poruchou funkce jater Child-Pugh C. 
 
Tabulka 2: Přehled výsledků účinnosti ze studie 3 (studie 100554) u 
pacientů s hepatocelulárním karcinomem 
 
Parametr účinnosti Sorafenib (n=299) Placebo (n=303) p-hodnota HR (95% CI) 
Celkové přežití 
(Overall Survival–OS)
[medián, týdny (95% CI] 
46,(40,9; 57,9) 
34,(29,4; 39,4) 0,00058* 
0,(0,55; 
0,87) 
Doba do progrese 
(Time to Progression–TTP)
[medián, týdny (95% CI] ** 
24,(18,0; 30,0) 
12,(11,7; 17,1) 0,0,(0,45; 
0,74) 
CI = interval spolehlivosti, HR = poměr rizik (sorafenib oproti placebu) 
* statisticky signifikantní, protože p-hodnota leží pod předem stanovenou hranicí 
statistické významnosti dle O‘Brien Fleming, jejíž hodnota je 0,0077. 
** nezávislé radiologické hodnocení 
13  
 
Druhá mezinárodní, multicentrická randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem 
kontrolovaná studie fáze III (studie 4, 11849) hodnotila klinický přínos sorafenibu u pacientů s pokročilým hepatocelulárním karcinomem. Tato studie, která se prováděla v 
Číně, Koreji a na Tchaj-wanu, potvrdila nálezy získané ve studii 3 ohledně příznivého 
poměru prospěšnosti/rizik sorafenibu (HR (OS): 0,68, p = 0,01414). 
 
Dle předem stanovených stratifikačních faktorů (výkonnostní stav dle ECOG škály, 
přítomnost nebo nepřítomnost makroskopické vaskulární invaze a/nebo extrahepatální šíření 
tumoru) byl poměr rizik ve studii 3 i 4 bylo setrvale příznivější při podávání sorafenibu než 
při podávání placeba. Explorativní analýzy zkoumaných podskupin naznačily, že pacienti, u 
kterých byly na začátku studie přítomny vzdálené metastázy, vykazovali méně výrazný 
léčebný účinek. 
 
Renální karcinom 
Bezpečnost a účinnost sorafenibu při léčbě pokročilého karcinomu ledvin (RCC, renal cell 
carcinoma) byla studována v rámci dvou klinických studií: 
 
Studie 1 (studie 11213) byla fáze III, multicentrická, randomizovaná, dvojitě zaslepená, 
placebem kontrolovaná studie s 903 pacienty. Do studie byli zahrnuti pouze pacienti s 
karcinomem z jasných renálních buněk a nízkým nebo středním rizikem MSKCC (Memorial 
Sloan Kettering Cancer Center). Primárním cílovým parametrem bylo celkové přežití a přežití 
bez progrese (PFS-progression-free survival). 
Přibližně polovina pacientů byla dle klasifikace ECOG klasifikována jako stupeň (ECOG performance status = 0), polovina byla dle klasifikace MSKCC v prognostické 
skupině s nízkým rizikem. 
PFS bylo hodnoceno pomocí zaslepeného nezávislého radiologického posudku s použitím 
RECIST kritérií. PFS analýza byla provedena u 769 pacientů ve 342 případech. Medián 
PFS byl 167 dní u pacientů randomizovaných do skupiny se sorafenibem v porovnání s dny u pacientů v placebové skupině (HR = 0,44; 95% interval spolehlivosti: 0,35–0,55; p 
<0,000001). Věk, MSKCC prognostická skupina, ECOG PS a předchozí terapie 
neovlivnila rozsah léčebného účinku. 
 
Předběžná analýza (druhá předběžná analýza) celkového přežití byla provedena u úmrtí z 903 pacientů. Nominální alfa hodnota pro tuto analýzu byla 0,0094. Medián přežití 
byl 19,3 měsíců u pacientů randomizovaných do skupiny sorafenibu ve srovnání s 15,měsíci u pacientů v placebové skupině (HR = 0,77; 95% interval spolehlivosti: 0,63–0,95; 
p = 0,015). V době této analýzy přešlo okolo 200 pacientů z placebové skupiny do skupiny 
sorafenibu. 
 
Studie 2 byla fáze II, studie s přerušením léčby s pacienty s metastazujícími malignitami 
včetně RCC. Pacienti se stabilním onemocněním léčení sorafenibem byli randomizováni do 
placebové skupiny nebo pokračovali v terapii sorafenibem. Přežití bez progrese u pacientů s 
RCC bylo výrazně delší ve skupině sorafenibu (163 dní), než ve skupině s placebem (41 dní) 
(p = 0,0001; HR = 0,29). 
 
Prodloužení intervalu QT
V klinické farmakologické studii bylo u 31 pacientů zaznamenáváno měření QT/QTc před 
léčbou (výchozí hodnota) a po léčbě. Po jednom 28denním léčebném cyklu, v době 
nejvyšší koncentrace sorafenibu, byla hodnota QTcB prodloužena o 4 ± 19 ms a QTcF o ± 18 ms ve srovnání s výchozí hodnotou (placebo). U žádného ze subjektů nebyly 
nalezeny během EKG monitorování po léčbě hodnoty QTcB a QTcF >500 ms (viz bod 
4.4). 
14  
 
Pediatrická populace 
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky 
studií u všech podskupin pediatrické populace pro karcinom ledvin a karcinom ledvinné 
pánvičky (kromě nefroblastomu, nefroblastomatózy, sarkomu z jasných buněk, 
mesoblastického nefromu, medulárního karcinomu ledvin a rhabdoidního nádoru ledvin), 
karcinom jater a karcinom intrahepatálních žlučových cest (kromě hepatoblastomu) (viz 
bod 4.2, informace o podávání dětem).