Faktu

Polykresulen byl v podstatě netoxický po perorálním podání potkanům a myším a pouze mírně toxický po
intravenózní aplikaci při zkoušce akutní toxicity. Při sledování toxicity po opakovaných dávkách byl
charakteristickým projevem lokálně dráždivý účinek po rektální nebo vaginální aplikaci. Vzhledem k nízké
absorpci se nevyskytly žádné signifikantní projevy systémové toxicity. Po perorálním podávání byly
zaznamenány pouze zažívací potíže, jako jsou zvracení nebo průjem, ale žádné systémové toxické účinky.
Nejsou dostupné údaje týkající se toxicity po opakovaných dávkách pro cinchokain-hydrochlorid.

V testech reprodukční toxicity polykresulen nepoškozoval fertilitu samic, nebyl embryotoxický ani teratogenní.
Mírná toxicita pro plod byla pozorována při dávce 300 mg/kg tělesné hmotnosti a více. Nejsou k dispozici údaje
týkající se vlivu cinchokain-hydrochloridu na reprodukci.

Polykresulen nebyl mutagenní v Amesově testu in vitro. Nejsou k dispozici údaje týkající se genotoxicity
cinchokain-hydrochloridu. U zvířat se karcinogenita neprokázala ani u jednoho z léčiv v dostupných testech.

Lokální aplikace polykresulenu vyvolala mírné lokální podráždění kůže a sliznice rekta a vagíny. Jednotlivá
hlášení kontaktní přecitlivělosti po aplikaci cinchokain-hydrochloridu indikují jeho potenciál pro senzibilizaci.