Sp. zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU   
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 Akistan 50 mikrogramů/ml oční kapky, roztok 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 Latanoprostum 50 mikrogramů v 1 ml očních kapek (ekvivalentní 0,005% w/v). 
Jedna kapka obsahuje přibližně latanoprostum 1,5 mikrogramů.  
 Pomocná látka se z nám ým účinkem : 1 ml obsahuje benzalkonium-chlorid 0,2 mg/ml 
(ekvivalentní 0,02% w/v).  
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.   
3. LÉKOVÁ FORMA 
 Oční kapky, roztok. 
Čirá, bezbarvá tekutina.  
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 4.1 Terapeutické indikace 
 Snížení zvýšeného nitroočního tlaku u pacientů, kteří trpí glaukomem s otevřeným úhlem a oční 
hypertenzí. 
Snížení zvýšeného nitroočního tlaku u pediatrických pacientů, kteří trpí zvýšeným nitroočním 
tlakem a dětským glaukomem.  
4.2 Dávkování a způsob podání 
  Dávkování  
Doporučená dávka pro dospělé (včetně starších pacientů): 
Doporučená dávka je jedna kapka do postiženého oka (očí) jedenkrát denně. Optimálního 
účinku je dosaženo tehdy, pokud je Akistan podáván večer.  
Četnost podávání přípravku Akistan nemá překročit podávání jednou denně, protože bylo 
prokázáno, že častější aplikace snižuje účinnost na snížení nitroočního tlaku.  
Pokud dojde k vynechání jedné dávky, léčba má pokračovat podáním další dávky v obvyklém 
čase.  
Stejně jako u jiných očních kapek se doporučuje pro snížení možné systémové absorpce 
stisknout slzný váček v oblasti vnitřního očního koutku (bodové uzavření) po dobu jedné 
minuty. Toto má být provedeno ihned po vkápnutí každé kapky.  
Kontaktní čočky je třeba před podáním očních kapek vyjmout a po 15 minutách je možné je 
opět vrátit do oka.  
Pokud je podáván více než jeden topický oční přípravek, mezi jednotlivými přípravky je třeba 
zachovat časový odstup nejméně pěti minut.  
Pediatrická populace: 
 Akistan může být používán u pediatrických pacientů ve stejné dávce jako u dospělých. Nejsou 
k dispozici údaje pro předčasně narozené děti (před 36. týdnem gestačního věku). Údaje o 
věkové skupině < 1 rok (4 pacienti) jsou velmi omezené (viz bod 5.1).  
 Způsob podání  
Tento léčivý přípravek je určen na oční použití.  
4.3 Kontraindikace 
 Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.  
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 Latanoprost může postupně změnit barvu léčeného oka zvýšením množství hnědého pigmentu 
v duhovce. Před začátkem léčby mají být pacienti informováni o možnosti trvalé změny barvy 
očí. Při léčbě pouze jednoho oka může vzniknout trvalá heterochromie.  
Změna barvy oka byla pozorována zejména u pacientů se smíšenou barvou duhovky, tj. 
modrohnědou, šedohnědou, žlutohnědou nebo zelenohnědou. Ve studiích s latanoprostem 
nastává změna barvy duhovky obvykle během prvních 8 měsíců léčby, vzácně i během druhého 
a třetího roku; po čtvrtém roce léčby nebyl tento účinek pozorován. Míra progrese pigmentace 
duhovky se postupně snižuje a po pěti letech je stabilní. Účinek zvýšené pigmentace po době 
delší než pět let nebyl zkoumán. V otevřené pětileté studii bezpečnosti latanoprostu se projevila 
pigmentace duhovky u 33 % pacientů (viz bod 4.8). Změna barvy duhovky je ve většině případů 
mírná a často není klinicky patrná. Incidence u pacientů se smíšenou barvou duhovky se 
pohybovala v rozmezí 7 až 85 %, s nejvyšší četností u barvy žlutohnědé.  
U pacientů s homogenně modrýma očima nebyla změna zbarvení pozorována a u pacientů 
s homogenně šedýma, zelenýma nebo hnědýma očima byla změna pigmentace pozorována 
pouze vzácně.  
Změna barvy duhovky je způsobena zvýšením obsahu melaninu v melanocytech stromatu 
duhovky, nikoliv zvýšením počtu melanocytů. V typických případech se hnědá pigmentace 
duhovky při okraji zornice koncentricky šíří do periferie postiženého oka, ale může zhnědnout 
celá duhovka nebo některé její partie. Po ukončení léčby nebyl pozorován další nárůst množství 
hnědého pigmentu v duhovce. V dosud provedených klinických studiích nebyla tato změna 
pigmentace doprovázena žádnými symptomy nebo patologickými změnami.  
Léčbou nedošlo k žádnému ovlivnění pigmentových névů duhovky, ani pigmentových shluků 
na duhovce. V klinických studiích nebyla pozorována žádná akumulace pigmentu v oblasti 
trabekulární trámčiny, ani v oblasti jiných struktur přední komory oka. Na základě pětiletých 
klinických zkušeností nebyl prokázán žádný klinický důsledek zvýšené pigmentace duhovky a 
léčba očními kapkami s obsahem latanoprostu může pokračovat, i když vznikne pigmentace 
duhovky. Přesto pacienti musí být pravidelně kontrolováni a léčba přípravkem Akistan může 
být přerušena, pokud to opravňuje klinická situace.  
Zkušenosti s použitím  očních kapek obsahujících latanoprost u chronického glaukomu s 
uzavřeným úhlem, glaukomu s otevřeným úhlem u pseudofakických pacientů a u 
pigmentového glaukomu jsou pouze omezené. S podáváním očních kapek obsahujících 
latanoprost u zánětlivého a neovaskulárního glaukomu, zánětlivých stavů oka nebo 
kongenitálního glaukomu nejsou žádné zkušenosti.  
Oční kapky obsahující latanoprost neovlivňují nebo jen nepatrně ovlivňují zornici, s jeho 
podáváním u akutního záchvatu glaukomu s uzavřeným úhlem však nejsou žádné zkušenosti. 
U těchto stavů se proto doporučuje používat Akistan s opatrností, dokud se nezíská více 
zkušeností.  
O použití očních kapek obsahujících latanoprost během peroperačního období u operací šedého 
zákalu jsou k  dispozici pouze omezené údaje z klinických studií. U těchto pacientů se 
doporučuje zvýšená opatrnost při používání přípravku Akistan.  
Latanoprost má být používán s opatrností u pacientů s anamnézou herpetické keratitidy a nemá 
být  podáván  v případě  aktivní  keratitidy  vyvolané  virem  herpes  simplex  a  u  pacientů 
s anamnézou rekurentní herpetické keratitidy specificky spojené s analogy prostaglandinu.  
Byly hlášeny případy makulárního edému (viz bod 4.8), zejména u pacientů s afakií, s 
pseudofakií s natrženým zadním pouzdrem čočky nebo s předněkomorovou čočkou, nebo u 
pacientů se známými rizikovými faktory pro cystoidní makulární edém (jako je diabetická 
retinopatie a retinální žilní okluze). Akistan má být používán s opatrností u pacientů s afakií, s 
pseudofakií s natrženým zadním pouzdrem čočky nebo s předněkomorovou čočkou, nebo u 
pacientů se známými rizikovými faktory pro cystoidní makulární edém.  
U pacientů se známými predisponujícími rizikovými faktory pro iritidu/uveitidu může být 
Akistan používán s opatrností.  
U pacientů s bronchiálním astmatem není dostatek zkušeností, po uvedení přípravku na trh byly 
ale hlášeny některé případy exacerbace astmatu a/nebo dušnosti. Než bude k dispozici dostatek 
zkušeností, doporučuje se opatrnost u pacientů s astmatem, viz též bod 4.8.  
Bylo pozorováno periorbitální zbarvení pokožky, převážná většina hlášení pocházela od 
japonských pacientů. Dosavadní zkušenost říká, že zbarvení pokožky periorbitálně není trvalé 
a v některých případech mizí i při pokračování léčby očními kapkami obsahujícími 
latanoprost.  
Latanoprost může postupně měnit řasy a chloupky léčeného oka a jeho okolí. Tyto změny 
mohou spočívat v prodloužení, zesílení, pigmentaci, počtu řas nebo chloupků či růstu řas 
v jiném směru. Změny řas jsou po ukončení léčby reverzibilní.  
Akistan obsahuje benzalkonium-chlorid, který se běžné používá jako konzervační látka u 
očních přípravků. Bylo hlášeno, že benzalkonium-chlorid může způsobit tečkovitou keratopatii 
a/nebo toxickou ulcerózní keratopatii, podráždění oka, a je o něm známo, že vede ke změně 
barvy měkkých kontaktních čoček. U pacientů s diagnózou suchého oka nebo u stavů 
ohrožujících rohovku, kdy je přípravek Akistan používán často nebo dlouhodobě, je nutné 
pečlivé monitorování. Kontaktní čočky mohou absorbovat benzalkonium-chlorid, proto je před 
použitím přípravku Akistan nutné kontaktní čočky vyjmout a po 15 minutách je možné je opět 
nasadit (viz bod 
4.2 Dávkování a způsob podání). 
  Pediatrická populace  
Údaje o účinnosti a bezpečnosti ve věkové skupině < 1 rok (4 pacienti) jsou velmi omezené 
(viz bod 5.1). Údaje o předčasně narozených kojencích (dříve než ve 36. týdnu gestace) nejsou 
k dispozici.  
U dětí ve věku 0 až < 3 roky s PCG (primární vrozený glaukom) zůstává léčbou první volby 
operace (např. trabekulotomie/goniotomie). 
Dlouhodobá bezpečnost u dětí nebyla dosud stanovena.  
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 Definitivní údaje o interakcích nejsou k dispozici.  
Po souběžném očním podání dvou analog prostaglandinu bylo hlášeno paradoxní zvýšení 
nitroočního tlaku. Proto se použití dvou a více prostaglandinů, analog prostaglandinu nebo 
derivátů prostaglandinu nedoporučuje.   
Pediatrická populace  
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.  
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
  Těhotenství  
Bezpečnost přípravku při použití u těhotných žen nebyla stanovena. Přípravek má potenciálně 
nebezpečné farmakologické účinky ve vztahu k průběhu těhotenství, nenarozenému dítěti nebo 
novorozenci. Proto nemá být přípravek Akistan používán během těhotenství.  
 Kojení  
Latanoprost a jeho metabolity mohou přecházet do mateřského mléka, proto nemají přípravek 
Akistan používat kojící ženy nebo má být kojení přerušeno.  
FertilitaVe studiích na zvířatech nebyl zaznamenán vliv latanoprostu na fertilitu  (viz bod 5.3).  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 Stejně jako aplikace ostatních očních přípravků, může podávání očních kapek přechodně 
vyvolat rozmazané vidění. Dokud nevymizí, pacienti nemají řídit či obsluhovat stroje.  
4.8 Nežádoucí účinky 
 Většina nežádoucích účinků se vztahuje k oku. V otevřené pětileté studii bezpečnosti 
latanoprostu se u 33 % pacientů vyvinula pigmentace duhovky (viz bod 4.4). Jiné oční 
nežádoucí účinky jsou obvykle přechodné a objevují se po podání dávky.  
Nežádoucí účinky spojené s latanoprostem získané z klinických studií a postmarketingového 
sledování (po uvedení přípravku na trh) jsou seřazeny podle četnosti následovně: velmi časté 
(≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1000 až <1/100), vzácné (≥1/10000 až 
<1/1000) a velmi vzácné (<1/10 000). Není známo (z dostupných údajů nelze určit).  
Třída 
orgánových 
systémů 
Velmi časté 
(1/10) 
Časté(až <1/10) 
Méně časté 
(1/1 000 až 
<1/100) 
Vzácné(000 až<1/1 000) 
Velmi 
vzácné(<000) 
Není známo (z 
dostupných údajůnelze určit) 
Infekce a 
infestace 
     Herpetická 
keratitidaPoruchy 
nervového 
systému 
     Bolest hlavy, 
závratěPoruchy oka Zvýšená 
pigmentace 
duhovky, 
mírná ažstřední 
hyperemie 
spojivek, 
podráždění 
oka (pálení, 
pocit písku v 
oku, svědění, 
bodání apocit 
cizího tělesa), 
změny řas a 
chloupků 
(prodloužení, 
zesílení, 
pigmentace, 
nárůst jejich 
počtu) 
(většina 
případů u 
japonské 
populace) 
Přechodn 
é 
tečkovité 
epiteliáln 
í eroze 
rohovky,většinou 
bez 
příznaků, 
blefaritid 
a, bolest 
oka 
Otok víčka, 
suché oko, 
keratitida, 
zastřené vidění,konjunktivitida 
Iritida/uveitida 
(většina 
případů u 
pacientů spredisponující 
mi rizikovými 
faktory), 
makulární 
edém, 
symptomatický 
korneální edém 
a eroze, 
periorbitální 
otok, špatný 
směr růstu 
očních řas, 
které mohou 
někdy vést k 
podráždění 
oka, další řada 
řas ve štěrbině 
Meibomových 
žlázek 
(distichiáza) 
 Cysta duhovky,periorbitální 
změny a změny 
očního víčka, 
které mohou vést 
k prohloubení 
rýhy očního 
víčka, 
pseudopemfigoid 
oční spojivky+, 
fotofobie 
Srdeční 
poruchy 
  Angina 
pectoris 
 Nestabilníangina 
pectoris 
Palpitace 
Respirační, 
hrudní a 
mediastinální 
poruchy   Astma, 
exacerbace 
astmatu a 
dušnost   
Poruchy 
kůže a 
podkožní 
tkáně  Kožní vyrážka Lokalizované 
kožní reakce na 
víčkách, 
ztmavnutí kůže 
víček, svědění    
 Poruchy 
svalové a 
kosterní 
soustavy a 
pojivové 
tkáně 
    Bolest svalů, bolest kloubů 
Celkové 
poruchy a 
reakce v 
místě 
aplikace    Bolest na 
hrudi 
Gastroint
estinální 
poruchy 
  Nauzea, zvracení  + Ojedinělá hlášení, potenciálně související s konzervační látkou   
Pediatrická populace  
Ve dvou klinických studiích (≤ 12 týdnů) u 93 (25 a 68) pediatrických pacientů byl bezpečnostní 
profil podobný jako u dospělých a nebyly zjištěny žádné nové nežádoucí účinky. Krátkodobé 
profily bezpečnosti u různých podskupin pediatrických pacientů byly také podobné (viz bod 
5.1). Mezi nežádoucí účinky pozorované častěji v pediatrické populaci než u dospělých patří: 
zánět nosohltanu a horečka.  
 Hlášení podezření na n ež ádoucí účink y 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje 
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické 
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
Státní ústav pro kontrolu léčivŠrobárova 100 41 Praha Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek  
4.9 Předávkování 
 V  případě  předávkování  přípravkem  Akistan  se  kromě  podráždění  oka  a  konjunktivální 
hyperemie neobjevily žádné další oční nežádoucí projevy. 
Pokud by došlo k náhodnému požití přípravku Akistan, může být užitečná následující 
informace: Jedna lahvička obsahuje 125 mikrogramů latanoprostu. Více než 90 % léčivé látky 
je metabolizováno při prvním průchodu játry. Intravenózní infuze 3 mikrogramů/kg nevyvolala 
u zdravých dobrovolníků žádné příznaky, dávka 5,5 - 10 mikrogramů/kg však vyvolala nauzeu, 
bolest břicha, závratě, únavu, návaly horka a pocení. U opic byly v intravenózní infuzi podány 
dávky do 500 mikrogramů/kg bez závažných účinků na kardiovaskulární systém. 
Intravenózní podání latanoprostu opicím vedlo k přechodné bronchokonstrikci. Nicméně u 
pacientů se středně těžkým bronchiálním astmatem nebyla bronchokonstrikce vyvolána při 
lokálním podání do oka v dávce sedmkrát vyšší než je klinická dávka přípravku Akistan. 
V případě předávkování přípravkem Akistan je léčba symptomatická.   
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI   
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 Farmakoterapeutická skupina: antiglaukomatika a miotika, analoga prostaglandinů 
ATC kód: S01EE 
Léčivá látka latanoprost, analog prostaglandinu F2, je selektivní agonista prostanoidních FP 
receptorů, který snižuje nitrooční tlak zvýšením odtoku komorové vody z oka. Snížení 
nitroočního tlaku u člověka nastupuje zhruba tři až čtyři hodiny po podání a maximálního 
účinku je dosaženo po osmi až dvanácti hodinách. Snížení tlaku přetrvává minimálně 24 hodin.  
Studie provedené na zvířatech i u člověka svědčí o tom, že hlavní mechanizmus účinku látky 
je založen na zvýšení odtoku komorové vody uveosklerální cestou, ačkoliv u člověka bylo 
zjištěno i určité urychlení odtoku (snížení odtokové rezistence).  
Stěžejní studie prokázaly, že oční kapky obsahující latanoprost jsou účinné jako monoterapie. 
Navíc byly provedeny klinické studie zkoumající kombinované použití. Mezi ně patřily studie, 
které prokázaly, že latanoprost je účinný v kombinaci s beta-adrenergními antagonisty 
(timolol). Krátkodobé (1 - 2 týdny) studie naznačují, že účinek latanoprostu je aditivní v 
kombinaci s adrenergními agonisty (dipivavyl-epinefrin), perorálními inhibitory 
karboanhydrázy (acetazolamid) a alespoň částečně aditivní s cholinergními agonisty 
(pilokarpin).  
Výsledky klinických studií prokázaly, že latanoprost nemá významný účinek na tvorbu 
nitrooční tekutiny. Nebylo zjištěno, že by latanoprost ovlivňoval hematookulární bariéru.  
Během výzkumů prováděných na opicích s použitím klinických dávek latanoprost nevykazoval 
žádné účinky na nitrooční krevní oběh nebo byly tyto účinky pouze zanedbatelné. Během 
lokální léčby však může dojít ke vzniku lehké až středně těžké konjunktivální a episklerální 
hyperemie. Chronická léčba latanoprostem u opic po extrakapsulární extrakci čočky neměla 
žádný vliv na retinální cévy, jak bylo patrné z vyšetření fluorescenční angiografií.  
Během krátkodobé aplikace latanoprostu pacientům s pseudofakií nedošlo k prosakování 
fluoresceinu v oblasti zadního segmentu oka.  
V klinických dávkách neměl latanoprost žádné významné farmakologické účinky na 
kardiovaskulární ani na respirační systém.  
Pediatrická populace 
Účinnost latanoprostu u pediatrických pacientů ve věku ≤ 18 byla prokázána v 12týdenní, 
dvojitě  zaslepené  klinické  studii  latanoprostu  v porovnání  s timololem  u  107  pacientů 
s diagnostikovanou oční hypertenzí a dětským glaukomem. Novorozenci museli být narozeni 
nejméně po 36. týdnu těhotenství. Pacienti byli léčeni 0,005% latanoprostem jednou denně 
nebo 0,5% timololem (případně 0,25% u pacientů mladších než 3 roky) dvakrát denně. 
Primárním parametrem účinnosti bylo průměrné snížení nitroočního tlaku (IOP) proti počáteční 
hodnotě v 12. týdnu studie. Průměrné snížení IOP ve skupině léčené latanoprostem a timololem 
bylo podobné. Ve všech sledovaných věkových skupinách (0 až <3 roky, 3 až <12 let a 12 až 
18 let) bylo průměrné snížení IOP ve 12. týdnu ve skupině léčené latanoprostem podobné jako 
ve skupině léčené timololem. Nicméně údaje o účinnosti ve věkové skupině 0 až < 3 roky se 
zakládají pouze na 13pacientech léčených latanoprostem a nebyla prokázána relevantní 
účinnost u 4 pacientů zastupujících věkovou skupinu 0 až < 1 rok v klinické pediatrické studii. 
Údaje týkající se předčasně narozených d(méně než 36 týdnů gestačního věku) nejsou k 
dispozici.  
Snížení IOP u podskupiny pacientů s primárním vrozeným/infantilním glaukomem (PCG) bylo 
podobné ve skupině léčené latanoprostem a ve skupině léčené timololem. Podskupina bez PCG  
(non-PCG) (např. juvenilní glaukom s otevřeným úhlem, afakický glaukom) vykázala podobné 
výsledky jako PCG skupina.  
Tabulka: Snížení IOP (mmHg) ve 12. týdnu dle skupiny aktivní léčby a vstupní 
diagnózy 
   Latanoprost 
N=Timolol 
N=Počáteční průměr (SE)  27,3 (0,75) 27,8 (0,84)Změna proti počátku ve 12. týdnu 
† Průměr (SE) 
-7,18 (0,81)  -5,72 (0,81) 
hodnota pvs, timolol     0,2056  
 PCG 
N=Non-PCG 
N= PCG 
N=Non-PCGN=Počáteční průměr (SE) 26,(0,72)28,2 (1,37) 26,3 (0,95) 29,1 (1,33) 
Změna proti počátku ve 12. 
týdnu 
† Průměr (SE) 
-5,(0,98) 
-8,66 (1,25) -5,(1,02) 
-6,02 (1,18) 
 0,6957 0,1317   
SE: standardní chyba. 
† Upravený odhad na základě analýzy modelu kovariance (ANCOVA).  
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 Latanoprost (molekulová hmotnost 432,58) je isopropylesterové proléčivo, který sám o sobě 
není účinný, ale biologickou účinnost získává hydrolýzou na kyselinu latanoprostovou. 
Toto proléčivo se dobře vstřebává rohovkou a veškerá látka, jež se dostává do komorové 
vody, se hydrolyzuje během svého průchodu rohovkou.  
Studie u člověka nasvědčují tomu, že vrcholových koncentrací v komorové vodě je dosaženo 
za přibližně dvě hodiny po lokální aplikaci. Po lokálním podání opicím se latanoprost 
distribuuje převážně do oblasti předního segmentu oka, do spojivek a očních víček. Pouze 
nepatrné množství léku se dostává do oblasti zadního segmentu.  
V oku nedochází prakticky k žádnému metabolismu kyseliny latanoprostové. K metabolismu 
dochází především v játrech. Plazmatický poločas u člověka je 17 minut. U hlavních metabolitů, 
kterými jsou 1,2-dinorové a 1,2,3,4-tetranorové metabolity, nebyla ve studiích na zvířatech 
zjištěna žádná nebo jen velmi malá biologická aktivita, a vylučují se převážně močí.  
Pediatrická populace 
Otevřená farmakokinetická studie plazmatických koncentrací kyseliny latanoprostové byla 
provedena u 22 dospělých a 25 pediatrických pacientů (od narození do < 18 let) s oční 
hypertenzí a glaukomem. Všechny věkové skupiny byly léčeny 0,005% latanoprostem v dávce 
kapka denně do každého oka minimálně 2 týdny. Systémová expozice latanoprostu byla 
přibližně 2x vyšší ve věkové skupině 3 až < 12 let a 6x vyšší u dětí ve věku < 3 roky v porovnání 
s dospělými, zachovalo se však široké bezpečnostní rozpětí pro systémové nežádoucí účinky 
(viz bod 4.9). Střední doba do dosažení vrcholové plazmatické koncentrace byla 5 minut po 
podání dávce ve všech věkových skupinách. Střední plazmatický eliminační poločas byl krátký  
(< 20 minut), podobný u pediatrických a dospělých pacientů, a nevedl ke kumulaci kyseliny 
latanoprostové v systémovém oběhu za ustálených podmínek.  
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 Oční i systémová toxicita latanoprostu byla zkoumána u několika živočišných druhů. Obecně 
platí, že latanoprost je dobře snášen a jeho bezpečnostní rozpětí mezi klinickou oční dávkou a 
systémovou toxicitou je přinejmenším 1000x. Vysoké dávky latanoprostu, přibližně 100x 
překračující klinickou dávku/kg tělesné hmotnosti, podané intravenózně opicím bez provedení 
anestezie, vedly ke zvýšení dechové frekvence, pravděpodobně jako důsledek krátkodobé 
bronchokonstrikce. Ve studiích na zvířeti nebyly zjištěny senzibilizující vlastnosti latanoprostu. 
U králíků a opic nebyly zjištěny žádné oční toxické účinky při použití dávek až do mikrogramů/oko/den (klinická dávka je přibližně 1,5 mikrogramu/oko/den). U opic však 
latanoprost způsobil zvýšení pigmentace duhovky. Mechanizmus zvýšení pigmentace spočívá 
zřejmě ve stimulaci tvorby melaninu v melanocytech duhovky, a to bez proliferativních změn. 
Změna barvy duhovky může být trvalá. Ve studiích chronické oční toxicity způsobilo podávání 
latanoprostu v dávce 6 g/oko/den rozšíření oční štěrbiny. Tento účinek je reverzibilní a 
vyskytuje se při podávání dávek vyšších, než je klinická dávka. U člověka nebyl tento účinek 
pozorován. 
V testech reverzní mutace u bakterií, genové mutace u lymfomu myší a v mikrojadérkovém 
testu u myší se latanoprost ukázal jako negativní. In vitro byly na lidských lymfocytech 
pozorovány chromozomální aberace. Obdobné účinky byly rovněž prokázány u přirozeně se 
vyskytujícího prostaglandinu F2, což znamená, že se jedná o účinky společné pro tuto třídu 
látek. Zároveň výsledky studií mutagenity s využitím in vitro/in vivo neplánované syntézy 
DNA u potkanů byly negativní a znamenají, že latanoprost nemá mutagenní potenciál. 
Výsledky studií kancerogenního potenciálu u myší a potkanů byly negativní.  
Ve studiích se zvířaty nebyly zjištěny žádné účinky latanoprostu na fertilitu samců či samic. Ve 
studiích   embryotoxicity   u   potkanů   nebyly   pozorovány   žádné   embryotoxické   účinky 
intravenózně  podávaného  latanoprostu  (v  dávkách  5,  50  a  250  mikrogramů/kg/den). 
Latanoprost měl však embryoletální účinky u králíků v dávkách 5 mikrogramů/kg/den a více. 
Dávka 5 mikrogramů/kg/den (přibližně 100x vyšší, než je klinická dávka) měla významné 
embryofetální toxické účinky, charakterizované zvýšeným výskytem pozdní resorpce a potratů 
a sníženou hmotností plodů.  
Teratogenní potenciál látky nebyl zjištěn.   
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 6.1 Seznam pomocných látek  
Roztok benzalkonium-chloridu 100 g/l 
Chlorid sodnýDihydrát dihydrogenfosforečnanu sodného (E339)Dodekahydrát hydrogenfosforečnanu sodnéhoRoztok hydroxidu sodného 100 g/l a/nebo kyseliny fosforečné 10% (na úpravu pH) 
Čištěná voda 
6.2 Inkompatibility  
Ve studiích in vitro bylo zjištěno, že při smíchání přípravku Akistan s očními kapkami 
obsahujícími thiomersal dochází k precipitaci. Při současném podávání takových léků mají být 
jednotlivé oční kapky aplikovány v odstupu nejméně pěti minut.  
6.3 Doba použitelnosti  
Doba použitelnosti: 3 roky 
Doba použitelnosti po otevření lahvičky: 28 dnů.  
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání  
Uchovávejte v chladničce (2C – 8C).  
Uchovávejte lahvičku v krabičce, aby byl léčivý přípravek chráněn před světlem.  
Po prvním otevření lahvičky: Uchovávejte při teplotě do 25°C a spotřebujte během 4 týdnů.  
6.5 Druh obalu a obsah balení  
Polyethylenová lahvička (5 ml) s kapacím šroubovacím uzávěrem a pojistným uzávěrem z 
polypropylenu. 
Jedna lahvička obsahuje 2,5 ml roztoku očních kapek, což odpovídá přibližně 80 kapkám 
roztoku. 
Velikost balení: 1 x 2,5 ml, 3 x 2,5 ml, 6 x 2,5 ml  
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.   
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a zacházení s ním  
Žádné zvláštní požadavky.   
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 Pharmaselect International Beteiligungs GmbHErnst-Melchior-Gasse 1020 Vídeň 
Rakousko 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO  
64/387/12-C  
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE  
Datum první registrace:19.12. 
Datum posledního prodloužení registrace: 29. 9.  
10. DATUM REVIZE TEXTU  
3
1. 3.  1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK  
ml roztoku obsahuje latanoprostum 50 mikrogramů (ekvivalentní 0,005% w/v). 
kapka obsahuje přibližně latanoprostum1,5 mikrogramů.