PŘÍLOHA I 
 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 Entyvio 300 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 Jedna injekční lahvička obsahuje vedolizumabum 300 mg.   
Po rekonstituci jeden ml obsahuje vedolizumabum 60 mg.  
Vedolizumab je humanizovaná monoklonální IgG1 protilátka, která je produkována buňkami 
vaječníku čínského křečíka  
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.   
3. LÉKOVÁ FORMA 
 Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok.  
Bílý až téměř bílý lyofilizovaný koláč nebo prášek.   
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 4.1 Terapeutické indikace 
 Ulcerózní kolitida 
Přípravek Entyvio je indikován k léčbě dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní 
ulcerózní kolitidou, u nichž buď nastala neadekvátní odpověď na konvenční terapii nebo na 
antagonistu tumor nekrotizujícího faktoru alfa kteří uvedenou léčbu netolerují.  
Crohnova choroba 
Přípravek Entyvio je indikován k léčbě dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní 
Crohnovou chorobou, u nichž buď nastala neadekvátní odpověď na konvenční terapii nebo na 
antagonistu tumor nekrotizujícího faktoru alfa kteří uvedenou léčbu netolerují.  
Pouchitida 
Přípravek Entyvio je indikován k léčbě dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní 
chronickou pouchitidou, kteří podstoupili proktokolektomii s ileopouch-anální anastomózou v rámci 
léčby ulcerózní kolitidy a mají nedostatečnou odpověď na antibiotickou léčbu nebo na ni přestali 
odpovídat.  
4.2 Dávkování a způsob podání 
 Léčba musí být zahájena a vedena pod dozorem specializovaných zdravotnických pracovníků se 
zkušenostmi s diagnózou a léčbou ulcerózní kolitidy, Crohnovy choroby nebo pouchitidy bod 4.4 
Dávkování 
 
Ulcerózní kolitida  
Doporučený režim dávkování intravenózního vedolizumabu je 300 mg, podávaných intravenózní 
infuzí v týdnu 0, 2 a 6, a dále pak každých 8 týdnů.   
Pokud se neprokáže léčebný přínos do týdne 10 kolitidou ukončit.  
Někteří pacienti, u nichž došlo k poklesu odpovědi, mohou mít prospěch ze zvýšení frekvence 
podávání intravenózního vedolizumabu 300 mg na každé 4 týdny.   
V souladu se standardem péče lze u pacientů, kteří reagovali na léčbu vedolizumabem, snížit dávku 
kortikosteroidů a/nebo je vysadit.  
Opakovaná léčbaPokud bude léčba přerušena a bude zapotřebí léčbu intravenózním vedolizumabem obnovit, je možné 
zvážit podávání každé 4 týdny roku. Během opakované léčby vedolizumabem bylo znovu dosaženo účinnosti bez zjevného zvýšení 
nežádoucích účinků nebo účinků spojených s infuzí  
Crohnova choroba 
Doporučený režim dávkování intravenózním vedolizumabem je 300 mg podávaných intravenózní 
infuzí v týdnu 0, 2 a 6, a dále pak každých 8 týdnů.   
Pacienti s Crohnovou chorobou, u nichž nedošlo k odpovědi na léčbu, mohou mít prospěch z dávky 
intravenózního vedolizumabu v týdnu 10 v léčbě pokračovat od týdne 14 každých 8 týdnů. Pokud se neprokáže léčebný přínos do týdne 14 bod 5.1 
Někteří pacienti, u nichž došlo k poklesu odpovědi, mohou mít prospěch ze zvýšení frekvence 
podávání intravenózního vedolizumabu 300 mg na každé 4 týdny.   
V souladu se standardem péče lze u pacientů, kteří reagovali na léčbu vedolizumabem, snížit dávku 
kortikosteroidů a/nebo je vysadit.  
Opakovaná léčbaPokud bude léčba přerušena a bude zapotřebí léčbu intravenózním vedolizumabem obnovit, je možné 
zvážit podávání každé 4 týdny roku. Během opakované léčby vedolizumabem bylo znovu dosaženo účinnosti bez zjevného zvýšení 
nežádoucích účinků nebo účinků spojených s infuzí  
Pouchitida 
Doporučený režim dávkování intravenózního vedolizumabu je 300 mg, podávaných intravenózní 
infuzí v týdnu 0, 2 a 6, a dále pak každých 8 týdnů.  
Léčba vedolizumabem má být zahájena souběžně s obvyklou antibiotickou léčbou po dobu 4 týdnů 
Pokud se do 14 týdnů neprojeví žádný léčebný přínos podávání vedolizumabu, je třeba zvážit 
ukončení léčby.  
Opakovaná léčbaNejsou dostupné žádné údaje o opakované léčbě u pacientů s pouchitidou.  
Zvláštní populace 
 
Starší pacienti 
U starších pacientů se úprava dávkování nevyžaduje. Farmakokinetické analýzy populace neprokázaly 
žádný vliv věku  
Pacienti s poruchou funkce ledvin nebo jater 
Vedolizumab nebyl u těchto populací pacientů studován. Nelze uvést žádná doporučení ohledně 
dávkování.  
Pediatrická populace 
Bezpečnost a účinnost vedolizumabu u dětí ve věku od 0 do 17 let nebyla dosud stanovena. Nejsou 
dostupné žádné údaje.  
Způsob podání 
Přípravek Entyvio 300 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok je určen pouze k intravenóznímu 
podání. Před intravenózním podáním je zapotřebí jej rekonstituovat a dále naředit.  
Přípravek Entyvio 300 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok se podává jako intravenózní infuze 
po dobu 30 minut. Pacienty je třeba sledovat během infuze a po ní  
Návod k rekonstituci a naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.  
4.3 Kontraindikace 
 Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.  
Aktivní závažné infekce, jako jsou tuberkulóza infekce, jako je progresivní multifokální leukoencefalopatie  
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 Intravenózní vedolizumab musí být podáván ve zdravotnických zařízeních s vybavením pro řešení 
akutních hypersenzitivních reakcí včetně anafylaxe, pokud k nim dojde. Při podávání intravenózního 
vedolizumabu musí být k dispozici k okamžitému použití vhodné vybavení pro sledování a lékařskou 
podporu. Všechny pacienty je třeba během každé infuze nepřetržitě sledovat. U prvních 2 infuzí je 
zapotřebí je také sledovat přibližně 2 hodiny po ukončení infuze s ohledem na známky a příznaky 
akutních hypersenzitivních reakcí. U všech následných infuzí je nutné pacienty sledovat přibližně 
hodinu po dokončení infuze.  
Sledovatelnost 
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název 
podaného přípravku a číslo šarže.  
Reakce související s infuzí a hypersenzitivní reakce 
V klinických studiích byly hlášeny reakce související s infuzí většina z nich byla mírná až středně těžká  
Pokud se vyskytne těžká IRR, anafylaktická reakce nebo jiný závažný účinek, podání přípravku 
Entyvio se musí okamžitě ukončit a musí být zahájena vhodná léčba antihistaminika 
Pokud se vyskytne mírná až středně těžká IRR, lze zpomalit rychlost infuze, nebo infuzi přerušit a 
zahájit vhodnou léčbu. Jakmile mírná nebo středně těžká IRR ustoupí, pokračujte v infuzi. U pacientů 
s mírnou až středně těžkou IRR na vedolizumab v anamnéze lékaři musí zvážit premedikaci antihistaminikem, hydrokortizonem a/nebo paracetamolemjejí rizika  
Infekce 
Vedolizumab je antagonista integrinu selektivně působící ve střevě bez identifikované systémové 
imunosupresivní aktivity  
Je nutné, aby lékaři vzali na vědomí potenciální zvýšené riziko oportunních infekcí nebo infekcí, pro 
něž je střevo ochrannou bariérou aktivními, závažnými infekcemi, dokud nebudou infekce pod kontrolou, a lékaři musí zvážit přerušení 
léčby u pacientů, u nichž se rozvine závažná infekce během chronické léčby vedolizumabem. Při 
zvažování použití vedolizumabu u pacientů s kontrolovanou chronickou závažnou infekcí nebo s 
opakovaným výskytem závažných infekcí v anamnéze je nutné postupovat opatrně. Pacienty je třeba 
pečlivě sledovat před léčbou, během ní a po léčbě s ohledem na infekce.  
Vedolizumab je kontraindikován u pacientů s aktivní tuberkulózou léčby vedolizumabem musí být pacienti vyšetřeni na tuberkulózu podle místní praxe. Pokud bude 
diagnostikována latentní tuberkulóza, musí se zahájit vhodná léčba spolu s antituberkulózní léčbou v 
souladu s místními doporučeními předtím, než bude zahájeno podávání vedolizumabu. U pacientů, u 
kterých bude tuberkulóza diagnostikována během probíhající léčby vedolizumabem, je zapotřebí léčbu 
vedolizumabem přerušit, dokud se infekce tuberkulózou nevyléčí.  
Někteří antagonisté integrinu a některé systémové imunosupresivní látky jsou spojovány s progresivní 
multifokální leukoencefalopatií JC virem ve střevě tím, že se váže na integrin α4β7 exprimovaný na lymfocyty, pocházející z lymfatických 
folikulů ve střevě. Přestože u zdravých subjektů nebyl zaznamenán žádný systémový imunosupresivní 
účinek, účinky na funkci systémového imunitního systému u pacientů se zánětlivým onemocněním 
střev nejsou známy.   
Zdravotníci mají sledovat pacienty užívající vedolizumab pro případ jakéhokoli nového výskytu nebo 
zhoršení neurologických známek či příznaků, jak jsou uvedeny v edukačních materiálech pro lékaře, a 
zvážit doporučení k neurologickému vyšetření, pokud se vyskytnou. Pokud vznikne podezření na 
PML, léčba vedolizumabem se musí přerušit; pokud se potvrdí, léčba se musí trvale zastavit.  
Maligní nádorová onemocnění 
Riziko maligních nádorových onemocnění se u pacientů s ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou 
zvyšuje. Imunomodulační léčivé přípravky mohou zvyšovat riziko maligních nádorových onemocnění  
Předchozí a souběžné používání biologických přípravků 
Pro pacienty dříve léčené natalizumabem nebo rituximabem nejsou k dispozici žádné údaje z 
klinických studií s vedolizumabem. Při zvažování použití vedolizumabu u těchto pacientů je zapotřebí 
opatrnost.  
Pacienti, kteří již byli vystaveni dříve účinkům natalizumabu, mají čekat minimálně 12 týdnů do 
zahájení terapie vedolizumabem, pokud nebude dle klinického stavu pacienta rozhodnuto jinak.  
Nejsou k dispozici žádné údaje z klinických studií o souběžném používání vedolizumabu s 
biologickými imunosupresivy. Proto se používání vedolizumabu u takových pacientů nedoporučuje.  
Živé a perorální vakcíny 
V placebem kontrolované studii se zdravými dobrovolníky jednorázová dávka 750 mg vedolizumabu 
nesnížila úroveň ochranné imunity proti viru hepatitidy B u pacientů, kteří byli intramuskulárně 
očkováni 3 dávkami rekombinantního povrchového antigenu proti hepatitidě B. Pacienti vystavení 
působení vedolizumabu měli nižší míry sérokonverze po podání neživé, perorální vakcíny proti 
choleře. Dopad na jiné perorální a nasální vakcíny není znám. Doporučuje se, aby před zahájením 
léčby vedolizumabem všichni pacienti měli aktuální všechna očkování ve shodě se současnými 
imunizačními doporučeními. Pacienti podstupující léčbu vedolizumabem mohou pokračovat v 
očkování neživými vakcínami. O sekundárním přenosu infekce živými vakcínami u pacientů 
užívajících vedolizumab nejsou k dispozici žádné údaje. Očkování vakcínou proti chřipce se má 
provádět injekčním podáním ve shodě s rutinní klinickou praxí. Ostatní živé vakcíny lze podávat 
souběžně s vedolizumabem pouze v případě, že přínosy jasně převažují nad riziky.  
Indukce remise Crohnovy choroby 
Indukce remise Crohnovy choroby může u některých pacientů trvat až 14 týdnů. Důvody tohoto jevu 
nejsou plně známy a je možné, že souvisí s mechanismem účinku. Je zapotřebí toto vzít v úvahu 
zvláště u pacientů se závažným aktivním onemocněním ve výchozím stavu, kteří dosud neužívali 
antagonisty TNFα  
Výzkumné analýzy podskupin z klinických hodnocení u Crohnovy choroby naznačily, že vedolizumab 
podávaný pacientům bez souběžné léčby kortikosteroidy může být méně účinný v indukci remise 
Crohnovy choroby než u pacientů, kteří již užívají souběžně kortikosteroidy souběžně podávaných imunomodulátorů, viz bod 5.1 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 Nebyly provedeny žádné studie interakcí.  
Vedolizumab byl studován u dospělých pacientů s ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou, jimž 
byly souběžně podávány kortikosteroidy, imunomodulátory methotrexáttakových přípravků nemá klinicky významný účinek na farmakokinetiku vedolizumabu.  
Dospělým pacientům s pouchitidou byl vedolizumab podáván souběžně s antibiotiky U pacientů s pouchitidou nebyla studována farmakokinetika vedolizumabu  
Účinek vedolizumabu na farmakokinetiku běžně společně podávaných léčivých látek nebyl studován.  
Vakcinace 
Živé vakcíny, zejména perorální živé vakcíny, je nutno s vedolizumabem používat s opatrností bod 4.4 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 Ženy, které mohou otěhotnět 
Ženy, které mohou otěhotnět, mají používat adekvátní antikoncepci k zabránění početí a pokračovat v 
jejím užívání nejméně 18 týdnů od poslední léčby.  
Těhotenství 
Údaje o podávání vedolizumabu těhotným ženám jsou omezené.  
Studie reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky bod 
5.3 
Podávání vedolizumabu v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje, pokud přínos jeho 
podávání jasně nepřeváží nad potenciálním rizikem pro matku i plod. 
 
Kojení 
Vedolizumab byl zjištěn v mateřském mléce. Účinek vedolizumabu na kojence není znám a nejsou 
známy ani účinky na tvorbu mateřského mléka. V laktační studii, hodnotící koncentraci vedolizumabu 
v mateřském mléce kojících žen s aktivní ulcerózní kolitidou nebo Crohnovou chorobou, které 
dostávaly vedolizumab, byla koncentrace vedolizumabu v lidském mateřském mléce přibližně od 
0,4 % do 2,2 % hodnot koncentrace vedolizumabu v séru matek zjištěných v minulých studiích. 
Odhadovaná průměrná denní dávka vedolizumabu přijatá kojencem byla 0,02 mg/kg/den, což je 
přibližně 21 % průměrné denní dávky podle tělesné hmotnosti matky. 
 
Při použití vedolizumabu u kojících žen je třeba vzít v úvahu přínos léčby pro matku a potenciální 
rizika pro kojence. 
 
Fertilita 
Údaje o účincích vedolizumabu na lidskou fertilitu nejsou k dispozici. Účinky na fertilitu mužů a žen 
nebyly formálně vyhodnocovány ve studiích se zvířaty  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 Vedolizumab má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje, protože u malého počtu pacientů 
byly hlášeny závratě.  
4.8 Nežádoucí účinky 
 Souhrn bezpečnostního profilu 
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou infekce dýchacích, bronchitida, chřipka a sinusitida 
U pacientů léčených vedolizumabem byly také hlášeny reakce v místě injekce související s infuzí příznaky, jako jsou dyspnoe, bronchospasmus, urtikárie, zrudnutí, vyrážka, zvýšený krevní tlak a 
zvýšení srdeční frekvence 
Seznam nežádoucích účinků v tabulce 
Následující seznam nežádoucích účinků je založen na údajích získaných z klinických studií a ze 
sledování po uvedení přípravku na trh a jsou zobrazeny podle tříd orgánových systémů. V rámci tříd 
orgánových systémů jsou nežádoucí účinky uvedeny pod nadpisy následujících kategorií frekvence 
výskytu: velmi časté vzácné nežádoucí účinky seřazeny v pořadí podle klesající závažnosti.  
Tabulka 1. Nežádoucí účinky 
Třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinekInfekce a infestace Velmi časté Nazofaryngitida 
Časté Pneumonie, 
infekce vyvolaná Clostridium difficile,bronchitida,  
gastroenteritida,  
infekce horních cest dýchacích,  
chřipka,  
sinusitida,  
faryngitida, 
herpes zoster 
Méně časté 
 
Infekce dýchacích cest, vulvovaginální kandidóza,  
perorální kandidóza 
Poruchy imunitního systémuanafylaktický šok 
Poruchy nervového systému Velmi častéČastéPoruchy okaCévní poruchy ČastéRespirační, hrudní a mediastinální 
poruchy 
Časté Orofaryngeální bolest,  
ucpaný nos, kašel 
Není známoGastrointestinální poruchy Častéanální fisura, nauzea,  
dyspepsie,  
zácpa,  
abdominální distenze,  
flatulence,  
hemoroidy, 
krvácení z rekta* 
Poruchy kůže a podkožní tkáně Častépruritus,  
ekzém, erytém,  
noční pocení,  
akné 
Méně časté 
Poruchy svalové a kosternísoustavy a pojivové tkáně 
Velmi časté Artralgie 
Časté Svalové spazmy,  
bolest zad, svalová slabost,  
únava,  
bolest v končetinách 
Celkové poruchy a reakce vaplikace 
Časté Pyrexie,reakce související s infuzí diskomfort*reakce v místě infuze infuze a podráždění v místě infuze 0 p Q  S R F L W