sp. zn. sukls 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
Ketonal forte 100 mg potahované tablety 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
Jedna potahovaná tableta obsahuje ketoprofenum 100 mg. 
Pomocné látky se známým účinkem: jedna tableta obsahuje 60 mg monohydrátu laktosy. 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.  
3. LÉKOVÁ FORMA 
Potahovaná tableta. 
Kulaté, světle modré, bikonvexní potahované tablety.  
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
4.1. Terapeutické indikace 
Ketonal je  určen  k symptomatické  léčbě zánětlivých,  degenerativních  a metabolických  revmatických 
onemocnění a ke zmírnění některých akutních i chronických bolestivých syndromů. 
Přípravek se používá v následujících indikacích: 
- revmatoidní artritida 
- séronegativní spondylartritida (ankylozující spondylitida, psoriatická a reaktivní artritida) 
- dna, pseudodna 
- artrózy 
- extraartikulární revmatismus (tendinitida, bursitida, kapsulitida ramene apod.) 
- pooperační bolesti 
- primární dysmenorrhoea 
- bolesti skeletu u nádorových metastáz 
- poúrazové bolesti. 
4.2. Dávkování a způsob podání 
Dávkování 
Dospělí a dospívající starší 15 letVýskyt nežádoucích účinků může být snížen podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu nutnou ke 
zlepšení příznaků (viz bod 4.4). 
Obvykle se podává 1 tableta přípravku Ketonal forte (100 mg) dvakrát denně, tj. ráno a večer.  
   V některých případech lze použít i následující kombinaci s čípky: jedna tableta přípravku Ketonal forte 
(100 mg) ráno a jeden Ketonal ve formě čípku (100 mg) na noc. 
Denní dávku ketoprofenu lze snížit na 100 mg dle charakteru základního onemocnění a stavu pacienta.  
Maximální denní dávka ketoprofenu je 200 mg. Před podáním této maximální denní dávky je třeba pečlivě 
zvážit přínos léčby a možná rizika, vyšší dávky než 200 mg nelze doporučit pro vysoké riziko nežádoucích 
účinků. 
Porucha funkce jater a/nebo ledvinU pacientů s poruchou funkce jater a/nebo ledvin je třeba upravit dávkování a podávat minimální účinné 
dávky ketoprofenu. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin a/nebo  jater je použití ketoprofenu 
kontraindikováno (viz bod 4.3). 
Starší  pacienti: U  starších osob  se  obecně  doporučuje  zahájit  léčbu  ketoprofenem  nižšími  dávkami 
dávkového rozmezí, aby bylo možno takové pacienty udržet na nejnižší účinné dávce. Starší osoby jsou více 
ohroženy závažnými důsledky nežádoucích účinků (viz bod 4.4). 
Pediatrická populace
Děti a dospívající do  15 let: Bezpečnost a účinnost ketoprofenu u dětí a dospívajících ve věku do 15 let 
nebyla dosud stanovena. Tento přípravek není určen pro děti a dospívající do 15 let. 
Způsob podáníTablety přípravku Ketonal forte se polykají celé, nerozkousané, zapíjejí se vodou a měly by být užívány při 
jídle nebo po jídle. 
4.3. Kontraindikace 
Ketoprofen  je  kontraindikován  u  pacientů,  kteří  mají  v anamnéze hypersenzitivní  reakce, jako   je 
bronchospasmus,  astmatický  záchvat,  rhinitida,  urtikarie  nebo  jiné  alergické  reakce  navozené  podáním 
ketoprofenu, kyseliny acetylsalicylové nebo jiných nesteroidních antirevmatik. U takových pacientů byly 
hlášeny těžké, vzácně fatální anafylaktické reakce (viz bod 4.8).  
Ketoprofen je kontraindikován u pacientů s hypersenzitivitou na kteroukoli pomocnou látku tohoto 
přípravku.  
Ketoprofen je rovněž kontraindikován ve třetím trimestru těhotenství.  
Ketoprofen je též kontraindikován v následujících případech: 
- těžké srdeční selhání 
- aktivní peptický vřed nebo anamnéza gastrointestinálního krvácení, ulcerace nebo perforace 
hemoragická diatéza 
- těžká porucha funkce ledvin 
- těžká porucha funkce jater. 
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 UpozorněníNežádoucí účinky lze minimalizovat použitím nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu potřebnou ke  
zlepšení symptomů.  
Opatrnost se doporučuje u pacientů současně užívajících léky, které mohou zvýšit riziko ulcerace nebo  
krvácení, jako jsou perorální kortikosteroidy, antikoagulancia jako je warfarin, selektivní inhibitory  
zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo protidestičkové léky, jako je kyselina acetylsalicylová 
(viz bod 4.5).   
   Je nutno se vyhnout používání ketoprofenu současně s nesteroidními antirevmatiky, včetně selektivních 
inhibitorů cyklooxygenázy 2.  
Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace: výskyt gastrointestinálního krvácení, ulcerace nebo 
perforace, které mohou být fatální, byl hlášen u všech nesteroidních antirevmatik kdykoli během léčby 
s varovnými příznaky nebo i bez nich, i bez předchozí anamnézy závažných gastrointestinálních příhod.   
Některé epidemiologické údaje naznačuji, že podávání ketoprofenu může být spojeno s vysokým rizikem 
závažné gastrointestinální toxicity, v poměru k některým jiným NSAID, zvláště ve vysokých dávkách (viz 
také bod 4.3).  
Riziko gastrointestinálního krvácení, ulcerací a perforací stoupá se zvyšující se dávkou přípravku, u 
pacientů s anamnézou peptického vředu, zejména pokud byl komplikován krvácením nebo perforací 
(viz bod 4.3) a u starších osob. Tito pacienti by měli zahajovat léčbu nejnižší možnou dávkou. 
U  těchto  pacientů  a  rovněž  u  pacientů léčených současně antiagregačními  dávkami kyseliny 
acetylsalicylové nebo jiných léčiv, která pravděpodobně zvyšují gastrointestinální riziko, je nutno zvážit 
současné podávání protektivních látek (např. misoprostol nebo inhibitory protonové pumpy) (viz níže a 
bod 4.5).   
Pacienti s gastrointestinální toxicitou v anamnéze, zejména jde-li o starší pacienty, musí hlásit veškeré  
neobvyklé abdominální symptomy (zvláště gastrointestinální krvácení), zejména v počátečních  
stádiích léčby.  
Starší pacienti: Starší pacienti mají vyšší frekvence nežádoucích reakcí na nesteroidní antirevmatika, 
zvláště gastrointestinálního krvácení a perforace, které mohou být fatální.  
Pokud  se u pacienta léčeného ketoprofenem objeví gastrointestinální krvácení nebo vředy, musí být 
léčba ukončena.  
Velmi vzácně byly v souvislosti  s užíváním nesteroidních antirevmatik hlášeny závažné kožní reakce, 
někdy fatální, včetně exfoliativní dermatitidy, Stevensova-Johnsonova syndromu a toxické epidermální 
nekrolýzy (viz bod 4.8). Zdá se, že pacienti jsou těmito účinky více ohroženi v raných fázích léčby, 
nástup reakce se ve většině případů objevuje během prvního měsíce léčby. Přípravek Ketonal je nutno 
při prvním výskytu kožní vyrážky, slizničních lézí nebo jakýchkoli jiných projevů hypersenzitivity 
vysadit.  
Klinické  studie a  epidemiologické  údaje poukazují  na  to,  že  používání  některých  nesteroidních 
antirevmatik (zejména ve vysokých dávkách a při dlouhodobé léčbě) může být spojeno s mírným 
zvýšením  rizika  arteriálních  trombotických  příhod  (například  infarktu  myokardu  nebo iktu).  Pro 
vyloučení takového rizika u ketoprofenu není k dispozici dostatek údajů.  
OpatřeníNesteroidní antirevmatika se musí pacientům s gastrointestinálním onemocněním (ulcerózní kolitida, 
Crohnova  choroba)  v anamnéze podávat opatrně, protože touto léčbou může dojít k exacerbaci jejich 
stavu.  
Na začátku léčby je nutno pečlivě sledovat renální funkce u pacientů se srdečním selháním, cirhózou a 
nefrózou, u pacientů léčených diuretiky, u pacientů s chronickou poruchou funkce ledvin, zejména 
pokud jsou starší. U těchto pacientů může podání ketoprofenu indukovat snížení průtoku krve ledvinami 
způsobené inhibicí prostaglandinů, což může vést k renální dekompenzaci.    
   U pacientů s hypertenzí a/nebo mírným až středně těžkým městnavým srdečním selháním v anamnéze je 
potřebné příslušné sledování a poučení, protože v souvislosti s léčbou nesteroidními antirevmatiky byla 
hlášena retence tekutin a otoky.   
U pacientů s abnormálními výsledky testů funkce jater nebo s onemocněním jater v anamnéze musí být 
pravidelně sledovány hladiny aminotransferáz, zejména při dlouhodobé léčbě.   
V souvislosti s podáváním ketoprofenu byly popsány vzácné případy žloutenky a hepatitidy.  
Užívání nesteroidních antirevmatik může zhoršit ženskou plodnost, a u žen usilujících o otěhotnění se 
tedy nedoporučuje. U žen s potížemi s otěhotněním nebo u žen podstupujících vyšetření plodnosti  je 
nutno zvážit vysazení ketoprofenu.  
U pacientů s astmatem spojeným s chronickou rhinitidou, chronickou sinusitidou a/nebo nosními polypy 
jsou  pravděpodobnější  alergické  reakce  po  užití  kyseliny  acetylsalicylové  a/nebo  nesteroidních 
antirevmatik než u obecné populace. Podání tohoto přípravku může indukovat astmatický záchvat nebo 
bronchospasmus, a to zejména u pacientů alergických na kyselinu acetylsalicylovou nebo nesteroidní 
antirevmatika (viz bod 4.3).  
Podobně jako u jiných nesteroidních antirevmatik smějí být pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, 
městnavým srdečním selháním, prokázanou ischemickou srdeční chorobou, periferní arteriální chorobou 
a/nebo  cerebrovaskulární  chorobou  ketoprofenem  léčeni  pouze  po  pečlivém  uvážení.  Podobného 
uvážení  je  třeba  před  zahájením  dlouhodobé  léčby  pacientů  s rizikovými  faktory  kardiovaskulární 
choroby (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření).  
Pokud se objeví poruchy vidění, jako je rozostřené vidění, léčba se musí ukončit.  
Maskování symptomů základního infekčního onemocněníKetonal forte může maskovat symptomy infekčního onemocnění, což může vést k opožděnému 
zahájení vhodné léčby a tím ke zhoršení průběhu infekce. Tato skutečnost byla pozorována 
u bakteriální komunitní pneumonie a bakteriálních komplikací varicelly. Když se Ketonal forte 
podává ke zmírnění horečky nebo bolesti související s infekčním onemocněním, doporučuje se sledovat 
průběh infekce. V prostředí mimo nemocnici se má pacient poradit s lékařem, jestliže symptomy 
onemocnění přetrvávají nebo se zhoršují.  
Přípravek není určen pro děti a dospívající do 15 let. 
Tento léčivý přípravek obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí 
galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat.  
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 Nedoporučované kombinace 
Jiná nesteroidní  antirevmatika (včetně  selektivních  inhibitorů  cyklooxygenázy  2)  a  s vysoké dávky 
salicylátů:  
Zvýšené riziko gastrointestinální ulcerace a krvácení.  
Antikoagulancia (heparin a warfarin) a inhibitory agregace destiček (tj. tiklopidin, klopidogrel):  
Zvýšené riziko krvácení (viz bod 4.4).  
Pokud se současnému podávání nelze vyhnout, musí být pacient pečlivě sledován.      
Lithium:  
Riziko zvýšení plasmatické koncentrace lithia,  v některých případech dosahující hranice toxicity z důvodu 
snížení renální exkrece lithia. Je nutno pečlivě monitorovat plasmatické koncentrace lithia a dávkování lithia 
by mělo být během léčby nesteroidními antirevmatiky a po jejím ukončení upraveno.  
Methotrexát při dávkování vyšším než 15 mg týdně: 
Zvýšené riziko hematologické toxicity methotrexátu, pravděpodobně související s nahrazením methotrexátu 
ve vazbě na proteiny a jeho sníženou renální clearance.   
Kombinace vyžadující opatrnost 
Diuretika:  
U  pacientů,  zejména  dehydratovaných,  užívajících  diuretika  existuje  vyšší riziko  renálního  selhání 
v souvislosti se snížením průtoku krve ledvinami způsobeným inhibicí prostaglandinů. Tito pacienti by měli 
být před zahájením souběžného podávání rehydratováni a při zahájení terapie by měla být monitorována 
funkce ledvin (viz bod 4.4).  
ACE inhibitory a antagonisté angiotensinu II:  
U pacientů s poruchou renální funkce (např. dehydrovaní nebo starší pacienti) může současné podávání ACE 
inhibitorů nebo antagonistů angiotensinu II a inhibitorů cyklooxygenázy způsobit další deterioraci renálních 
funkcí, včetně možnosti akutního renálního selhání.  
Methotrexát při dávkování nižším než 15 mg týdně:  
Během prvních týdnů kombinační terapie by měl být kompletní krevní obraz monitorován každý týden. 
V případě jakékoli změny renálních funkcí nebo v případě, že se jedná o staršího pacienta, by měl být 
monitoring prováděn častěji.   
Kortikosteroidy:  
Zvýšené riziko gastrointestinální ulcerace nebo krvácení (viz bod 4.4).  
Pentoxifylin:  
Zvýšené riziko krvácení. Je potřeba častější klinické sledování a monitorování doby krvácení.  
Kombinace, které je třeba vzít v úvahu 
Antihypertenziva (beta-blokátory, inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu, diuretika):  
Riziko snížení antihypertenzních účinků (inhibice vazodilatačních prostaglandinů NSAID).  
Trombolytika:  
Zvýšené riziko krvácení.  
Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI):  
Zvýšené riziko gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4).  
Probenecid:  
Současné podávání probenecidu může výrazně snížit plasmatickou clearance ketoprofenu.  
Další kombinace, které je třeba vzít v úvahu  
Cyklosporin, takrolimus:  
Zvýšené riziko nefrotoxicity, zejména u starších pacientů.      
4.6. Fertilita, těhotenství a kojení 
 TěhotenstvíInhibice syntézy prostaglandinů může mít nežádoucí vliv na těhotenství a fetální/embryonální vývoj. Data 
z epidemiologických  studií  naznačují zvýšené riziko  potratů, kardiálních  malformací a  gastroschisis po 
užívání  inhibitorů  syntézy  prostaglandinů  v počátku  těhotenství.  Absolutní  riziko  kardiovaskulárních 
malformací se zvýšilo z méně než 1 % na přibližně 1,5 %. Předpokládá se, že se riziko zvyšuje s dávkou a 
trváním terapie. U zvířat se prokázalo, že podání inhibitorů syntézy prostaglandinů vede ke zvýšení pre- a 
postimplantačních  ztrát  a  k fetální/embryonální  letalitě.  Navíc  byla  hlášena  zvýšená  incidence  různých 
malformací  včetně  kardiovaskulárních  po  podání  inhibitorů  syntézy  prostaglandinů  zvířatům  v průběhu 
organogenetické periody. Od  20.  týdne  těhotenství může  užívání ketoprofenu způsobit  oligohydramnion 
v důsledku poruchy funkce ledvin u plodu. K tomu může dojít krátce po zahájení léčby a po jejím ukončení 
tento stav obvykle odezní. Kromě toho byly po léčbě ve druhém trimestru hlášeny případy konstrikce ductus 
arteriosus,  z nichž většina  po  ukončení léčby  odezněla.  Z těchto  důvodů nemá být v průběhu prvního a 
druhého trimestru ketoprofen podán, pokud to není zcela nezbytné. Pokud je ketoprofen podáván ženám, 
které chtějí otěhotnět nebo v prvním a druhém trimestru těhotenství, musí být dávka co nejnižší a doba léčby 
co nejkratší. Při  podávání  ketoprofenu po  dobu několika  dnů od  20.  gestačního týdne  je  třeba  zvážit 
předporodní monitorování z důvodu  možného výskytu  oligohydramnia a  konstrikce  ductus  arteriosus. 
V případě nálezu  oligohydramnia  nebo  konstrikce  ductus  arteriosus  má být  podávání přípravku Ketonal 
ukončeno.  
Během třetího trimestru těhotenství mohou všechny inhibitory syntézy prostaglandinů vystavovat  
− plod: 
- kardiopulmonální toxicitě (předčasná konstrikce/uzávěr ductus arteriosus a pulmonální hypertenze) 
- renální dysfunkci   (viz výše), 
− matku a novorozence na konci těhotenství: 
- potenciálnímu prodloužení krvácení, jde o antiagregační účinek, který se může objevit i při velmi 
malých dávkách 
- inhibici děložních kontrakcí vedoucí k opoždění nebo prodloužení průběhu porodu.  
Proto je ketoprofen ve třetím trimestru těhotenství kontraindikován (viz body 4.3 a 5.3).  
KojeníO vylučování ketoprofenu do lidského mateřského mléka nejsou k dispozici žádné údaje. Ketoprofen  se 
kojícím matkám nedoporučuje.  
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
Pacienty  je  nutno upozornit, že nesteroidní antirevmatika mohou způsobit ospalost, točení hlavy a křeče; 
v takových případech nesmějí řídit a obsluhovat stroje.   
4.8. Nežádoucí účinky 
Nežádoucí  účinky  jsou  seřazeny  podle  třídy  orgánových  systémů  a  četnosti.  Pro  klasifikaci četností 
nežádoucích účinků byla použita následující konvence: 
velmi časté (≥1/10) 
časté (≥1/100 až <1/10) 
méně časté (≥1/1000 až <1/100) 
vzácné (≥1/10 000 až <1/1000) 
velmi vzácné (<1/10 000)  
není známo (z dostupných údajů nelze určit).      
Následující nežádoucí účinky byly zaznamenány u dospělých pacientů léčených ketoprofenem:  
Poruchy krve a lymfatického systému − vzácné: hemoragická anémie  
− není známo: agranulocytóza, trombocytopenie, selhání kostní dřeně.   
Poruchy imunitního systému − není známo: anafylaktické reakce (včetně šoku).   
Psychiatrické poruchy − není známo: změny nálady.   
Poruchy nervového systému − méně časté: bolesti hlavy, točení hlavy, somnolence  
− vzácné: parestézie  
− není známo: křeče, dysgeuzie.   
Poruchy oka − vzácné: rozostřené vidění (viz bod 4.4).   
Poruchy ucha a labyrintu − vzácné: tinnitus.   
Srdeční poruchy − není známo: srdeční selhání.   
Cévní poruchy − není známo: hypertenze, vazodilatace.   
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy− vzácné: astma  
− není známo: bronchospasmus (zejména u pacientů se známou přecitlivělostí na kyselinu acetylsalicylovou 
a jiná nesteroidní antirevmatika), rhinitida.   
Gastrointestinální poruchy− časté: dyspepsie, nauzea, bolesti břicha, zvracení  
− méně časté: zácpa, průjem, flatulence, gastritida  
− vzácné: stomatitida, peptický vřed  
− není známo: exacerbace kolitidy a Crohnovy choroby, gastrointestinální krvácení a perforace.   
Poruchy jater a žlučových cest − vzácné: hepatitida, zvýšení hladin aminotransferáz, zvýšení hladin sérového bilirubinu v důsledku 
hepatických poruch.   
Poruchy kůže a podkožní tkáně − méně časté: vyrážka, pruritus  
− není známo: fotosenzitivní reakce, alopecie, kopřivka, angioedém, bulózní erupce včetně Stevensova-
Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy.   
Poruchy ledvin a močových cest − není známo: akutní selhání ledvin, tubulointersticiální nefritida, nefritický syndrom, abnormální výsledky 
testů funkce ledvin.    
   Celkové poruchy a reakce v místě aplikace  
− méně časté: edém, únava.  
Vyšetření − vzácné: přírůstek na váze.   
Data z klinických studií a epidemiologické údaje naznačují, že užívání některých nesteroidních antirevmatik 
(zejména ve vysokých dávkách a při dlouhodobé léčbě) může být spojeno se zvýšeným rizikem arteriálních 
trombotických příhod (například infarktu myokardu nebo iktu, viz bod 4.4).  
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat 
ve  sledování  poměru  přínosů  a  rizik  léčivého  přípravku.  Žádáme  zdravotnické  pracovníky,  aby  hlásili 
podezření na nežádoucí účinky na adresu:  
Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: www.sukl.cz/ ahlásit-
nezadouci-ucinek.  
4.9. Předávkování 
Byly hlášeny případy předávkování dávkami až 2,5 g ketoprofenu. Ve většině případů byly pozorované 
symptomy benigní a omezené na letargii, malátnost, nauzeu, zvracení a bolesti v nadbřišku.   
Na předávkování ketoprofenem neexistují žádná specifická antidota. V případech podezření na masivní 
předávkování se doporučuje výplach žaludku, přičemž musí být nasazena symptomatická a podpůrná léčba, 
kompenzující dehydrataci, a musí se sledovat výdej moči a upravit acidóza, pokud k ní dojde. 
Pokud je přítomno selhání ledvin, může být při odstraňování cirkulujícího léčiva užitečná hemodialýza.   
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
5.1. Farmakodynamické vlastnosti 
Farmakoterapeutická  skupina: nesteroidní  protizánětlivá  a  protirevmatická  léčiva,  deriváty  kyseliny 
propionové. 
ATC kód: M01AE03.  
Ketoprofen   je nesteroidní  antiflogistikum   s analgetickými  a antipyretickými  účinky.  Antiflogistické, 
analgetické  a antipyretické  vlastnosti  ketoprofenu  byly  prokázány  standardními  animálními  studiemi 
a hodnocením in   vitro.  Protizánětlivý  účinek  ketoprofenu  je  dán  inhibičními  účinky  na  syntézu 
prostaglandinů  a leukotrienů,  a to  inhibicí  enzymů  cyklooxygenázy  a v menší  míře  lipooxygenázy. 
Ketoprofen má antibradykininovou aktivitu a stabilizuje lysozomální membrány. 
5.2. Farmakokinetické vlastnosti 
AbsorpceKetoprofen  se  rychle vstřebává z gastrointestinálního traktu. Po perorálním podání 100 mg  ketoprofenu  je 
dosaženo  vrcholových plazmatických  koncentrací  (10,4 g/ml)  za  1,22 hodiny  od  podání.  Biologická 
dostupnost ketoprofenu po p. o. podání je 90 % a stoupá lineárně s velikostí podávané dávky. Ketoprofen je 
racemická směs; farmakokinetika obou enantiomerů je podobná.  
   Distribuce 
Ketoprofen se váže z více než 90 % na plazmatické proteiny, zejména na albuminovou frakci. 
Distribuční objem je 0,1-0,2 l/kg. Ketoprofen proniká do synoviální tekutiny. 
Koncentrace v plazmě dosahuje za 3 hodiny od podání 100 mg ketoprofenu 3 g/ml a v synoviální tekutině 
1,5 g/ml.   Po   9 hodinách  jsou  plazmatické  koncentrace  ketoprofenu  přibližně  0,3 g/ml a 0,8 g/ml 
v synoviální tekutině, z čehož vyplývá, že ketoprofen proniká pomalu do synoviální tekutiny a je  z ní též 
pomalu eliminován, zatímco koncentrace v plazmě jsou již nižší. 
Podávání ketoprofenu  spolu s jídlem  celkově nevede  ke  změnám  biologické dostupnosti; rychlost  jeho 
vstřebávání je však zpomalena  a plazmatické koncentrace mírně sníženy. Při užívání 50 mg  ketoprofenu 
čtyřikrát denně spolu  s jídlem je vrcholové plazmatické koncentrace 2 g/ml dosaženo za 1,5 hodiny  od 
perorálního podání. Při stejném dávkování, avšak nalačno, je vrcholové plazmatické koncentrace 3,9 g/ml 
dosaženo po 2 hodinách od užití léčiva per os. 
Ustálených koncentrací je dosaženo během 24 hodin od začátku podávání. U starších osob se vrcholová 
koncentrace v plazmě získaná za ustálených hladin objevila po 8,7 hodinách a dosáhla hodnoty 6,3 g/ml. 
Metabolismus a eliminaceKetoprofen se metabolizuje extenzivně v játrech, primárně pomocí mikrozomálních enzymů. Váže  se  na 
kyselinu glukuronovou a v této podobě je z těla vylučován. Při perorálním podání je plazmatická clearance 
ketoprofenu  1,16 ml/min/kg. Vzhledem  k intenzivnímu  metabolismu  ketoprofenu  je  biologický  poločas 
hodiny. Močí se vylučuje přibližně 70-80 % ketoprofenu, především (více než 90 %) jako glukuronidový 
metabolit. Asi 10 % podané dávky se vyloučí stolicí. U nemocných s renální insuficiencí se eliminace látky 
z těla zpomaluje a biologický poločas se prodlužuje o 1 hodinu.  U nemocných s jaterní insuficiencí může 
dojít ke kumulaci ketoprofenu ve tkáních. 
U starších osob jsou metabolismus a eliminace ketoprofenu sníženy. Klinický význam má tato skutečnost 
pouze u osob s renální insuficiencí. 
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku 
Akutní toxicitaLD50 ketoprofenu  u myší  po  perorální  aplikaci  je  360 mg/kg  tělesné  hmotnosti,  u potkanů  160 mg/kg 
a u morčat    asi    1300 mg/kg  tělesné  hmotnosti.  LD50 ketoprofenu  je  několikanásobně  vyšší  než 
u indometacinu. 
Chronická toxicitaPotkanům byl ketoprofen podáván per os v dávce 2 mg/kg,  6 mg/kg  nebo  18 mg/kg tělesné hmotnosti po 
dobu 4 týdnů. Mezi 6. a 30. dnem uhynulo 10 % zvířat, kterým byla podávána dávka ketoprofenu 18 mg/kg 
tělesné hmotnosti; u některých zvířat se vyskytla ulcerace žaludeční sliznice. U psů byly po této dávce 
zaznamenány pouze ulcerace žaludeční sliznice a žádné zvíře neuhynulo. Při podávání indometacinu v dávce 
mg/kg tělesné hmotnosti uhynulo 50 % zvířat a při aplikaci 18 mg/kg tělesné hmotnosti uhynula všechna 
zvířata. 
V šestiměsíční studii byla podávána potkanům per os dávka ketoprofenu 3 mg/kg,  6 mg/kg  nebo  9 mg/kg 
tělesné hmotnosti. Po 8 týdnech uhynulo 53 % samců, kterým byla podávána dávka 6 mg/kg, a 67 % samců 
a 20 % samic, kterým byla podávána dávka 9 mg/kg tělesné hmotnosti. U zvířat, kterým bylo podáváno 
mg/kg, bylo zaznamenáno snížení plazmatických koncentrací proteinů a zvýšení hmotnosti sleziny a jater. 
Ve skupině zvířat, která přežila, nebyly pozorovány žádné signifikantní patologické změny. 
Karcinogenita, mutagenita, vliv na fertilituV dalších toxikologických studiích u myší nebyl po perorální aplikaci ketoprofenu (do 32 mg/kg/den) zjištěn 
karcinogenní potenciál. V Amesově testu nebyly potvrzeny mutagenní vlastnosti ketoprofenu. Podávání 
ketoprofenu  samcům  potkanů  (do  9 mg/kg/den)  nemělo  signifikantní  vliv  na  reprodukční  schopnosti  
   a fertilitu.  U samic potkanů, kterým bylo podáváno 6  nebo  9 mg/kg/den  ketoprofenu,  bylo  zaznamenáno 
snížení počtu implantací. U samců potkanů a psů byla pozorována inhibice spermatogeneze. Při podávání 
vysokých dávek psům a samcům paviánů byla snížena hmotnost testes. 
TeratogenitaV teratologických  studiích,  ve  kterých  byl  ketoprofen  aplikován  myším v dávkách  do  12 mg/kg/den 
a potkanům v dávce do 9 mg/kg/den, nebyly prokázány teratogenní nebo embryotoxické účinky. 
Dávky  ketoprofenu,  které  byly  toxické  pro  samice  králíka,  měly  embryotoxický  účinek,  ale  nebyly 
teratogenní.  
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
6.1. Seznam pomocných látek 
Jádro  tablety: magnesium-stearát, koloidní bezvodý oxid křemičitý, povidon, kukuřičný škrob, mastek, 
monohydrát laktosy. 
Potahová vrstva tablety: hypromelosa, makrogol 400, indigokarmín (E 132), oxid titaničitý (E171), mastek, 
karnaubský vosk. 
6.2. Inkompatibility 
Neuplatňuje se. 
6.3. Doba použitelnosti 
let. 
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání 
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. 
6.5. Druh obalu a obsah balení 
Vnitřní obal: lahvička z hnědého skla s PE pojistným odklápěcím uzávěrem. 
Vnější obal: krabička. 
Velikost balení: 20 potahovaných tablet  
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 
Žádné zvláštní požadavky.  
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
Lek Pharmaceuticals d.d., Ljubljana, Slovinsko.  
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 
29/930/95-C  
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
Datum první registrace: 22. 11. Datum posledního prodloužení registrace: 19. 8.      
10. DATUM REVIZE TEXTU 
16. 1
1.  1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK  
Jedna potahovaná tableta obsahuje ketoprofenum 100 mg.  
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK  
Pomocné látky se známým účinkem: monohydrát laktosy.   
4. LÉ