sp.zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 
Octenisept 1 mg/g + 20 mg/g 
Kožní roztok2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
Jeden g roztoku obsahuje: 
octenidini dihydrochloridum 1 mg 
phenoxyethanolum 20  mg 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
3. LÉKOVÁ FORMA 
Kožní roztokČirý bezbarvý roztok téměř bez zápachu, hořké chuti.  
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
4.1 Terapeutické indikace 
Pro opakované krátkodobé antiseptické ošetření sliznice a přilehlých oblastí kůže před 
diagnostickými a chirurgickými výkony v anogenitální oblasti vaginy, vulvy a glans penis 
a před  katetrizací  močového  měchýře  a  pro  opakovanou  krátkodobou  podpůrnou 
antiseptickou léčbu ran.  
4.2 Dávkování a způsob podání 
Pokud není předepsáno jinak, přípravek Octenisept je aplikován na povrch, který má být 
ošetřen pomocí tamponu namočeného do přípravku a to tak, že je zvlhčena celá plocha. Na 
obtížně  přístupná  místa  může  být Octenisept aplikován  pomocí  rozprašovače. 
Upřednostňujeme ovšem aplikaci pomocí tamponu. 
Ve všech případech musí být mezi aplikací a následujícím zákrokem dodržen časový 
interval 1 až 2 minuty.  Dostatečná účinnost je zaručena pouze po dobu 2 hodin od aplikace 
přípravku Octenisept. Tento  návod  musí  být pro  dosažení  žádoucího  účinku  pečlivě 
dodržen.  
Prozatím jsou zkušenosti pouze s používáním, které nepřesáhlo 14 dní, takže Octenisept má 
být používán pouze po omezenou dobu.  
4.3 Kontraindikace 
Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.
1. Octenisept nesmí  být  aplikován  přímo do  očí. Octenisept nesmí  být  použit k 
intraoperačnímu výplachu dutiny břišní a močového měchýře. Nelze ho aplikovat ani na 
ušní bubínek. 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití  
 Aby se zabránilo poškození tkáně, přípravek nesmí být aplikován do tkáně pod 
tlakem. Z dutin v ranách musí být zajištěna drenáž (např. vhodným flexibilním 
drénem). 
Použití vodných roztoků oktenidinu (0,1% s fenoxyethanolem či bez něj) pro antiseptické 
ošetření kůže před invazivními výkony bylo spojeno se závažnými kožními účinky u 
nedonošených novorozenců s nízkou porodní hmotností. 
Je třeba odstranit jakékoliv nasáklé materiály, roušky nebo pláště před přistoupením k 
výkonu. Nemají být používána nadměrná množství a je třeba zabránit, aby se roztok sléval v 
kožních záhybech nebo pod pacientem nebo nesmí kapat na prostěradla nebo jiný materiál v 
přímém kontaktu s pacientem. Pokud se plánuje použití okluzivních obvazů v místech, 
která byla předtím vystavena účinkům Octeniseptu, je třeba zajistit, aby před přiložením 
obvazu nebylo přítomno nadměrné množství přípravku. 
 Je nutné se vyvarovat náhodnému vniknutí Octenuseptu do oka. 
Díky čistě vodnému složení nejsou při použití přípravku Octenisept očekávány žádné další 
nežádoucí účinky, pokud  je  roztok  aplikován při okluzním ošetření rány (viz bod 5.2, 
Absorbce). 
Studie  přípravku Octenisept u  kojenců  a  dětí  do  12  let  potvrzují  dobrou  účinnost, 
snášenlivost a  bezpečnost  přípravku.  Na  základě  dostupných  údajů týkajících  se  dětí 
i dospělých může být použití přípravku doporučeno také u dospívajících.  
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
Přípravek Octenisept nepoužívejte současně s antiseptiky na bázi jodovaného povidonu na 
přilehlé oblasti kůže, protože na hranici se může objevit tmavě hnědé až fialové zabarvení.  
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
Středně velký počet údajů u těhotných žen (300-1000 těhotenství, gestační věk > 12 týdnů) 
nenaznačuje žádný malformační účinek ani fetální/neonatální toxicitu přípravku Octenisept. 
Studie na zvířatech nenaznačují reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).  
Přípravek Octenisept lze v případě nutnosti použít i během těhotenství po ukončeném 
prvním trimestru. 
S použitím přípravku Octenisept v průběhu kojení nejsou žádné zkušenosti. Z důvodu  
opatrnosti nemá být přípravek Octenisept používán v oblasti prsu v průběhu kojení.  
Adekvátní klinické údaje a údaje o experimentech na zvířatech týkající se použití během 
laktace nejsou k dispozici. Jelikož oktenidin-dihydrochlorid se vstřebává pouze v malých 
množstvích nebo vůbec, předpokládá se, že do mateřského mléka nepřechází.  
Fenoxyethanol se rychle a téměř úplně vstřebává a je téměř úplně vylučován jako produkt 
oxidace ledvinami. Akumulace v mateřském mléce je tedy nepravděpodobná.  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
Přípravek Octenisept nemá žádný  nebo  má  zanedbatelný vliv  na  schopnost  řídit  a 
obsluhovat stroje. 
4.8 Nežádoucí účinky 
Níže uvedené nežádoucí účinky jsou definovány podle konvence MedDRA databáze 
orgánových tříd a následujících frekvencí:  
velmi časté (≥ 1/10), 
časté (≥ 1/100 až < 1/10), 
méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), 
vzácné (≥ 1/10000 až < 1/1000), 
velmi vzácné (< 1/10000), 
není známo (z dostupných údajů nelze určit). 
Celkové poruchy a reakce v místě aplikaceVzácné:  pálení, zarudnutí, svědění a pocit tepla v místě aplikace a lokální reakce po podání. 
Velmi vzácné: kontaktní alergická reakce  
Hlášení nežádoucích účinkyHlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. 
Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme 
zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:  
Státní ústav pro kontrolu léčivŠrobárova 100 41 Praha  Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek   
4.9 Předávkování 
Případy  předávkování  nejsou  známy.  Při  lokálním  použití  je  předávkování  velmi 
nepravděpodobné. Při lokálním předávkování omyjte postižená místa větším množstvím 
Ringerova roztoku. 
Náhodné   požití   přípravku Octenisept není   považováno   za   nebezpečné. 
Oktenidin-dihydrochlorid  se  nevstřebává,  ale  je  vylučován  stolicí.  Při  požití  většího 
množství přípravku není vyloučeno podráždění sliznice gastrointestinálního traktu.   
Oktenidin-dihydrochlorid je toxičtější po intravenózní aplikaci než po perorálním podání 
(viz bod 
5.3, Akutní toxicita). Do krevního oběhu by se tak nemělo dostat větší množství 
přípravku,  např. omylem    aplikovanou injekcí.  Jelikož  ale Octenisept obsahuje 
oktenidin-dihydrochlorid pouze v koncentraci 0,1%, intoxikace je velmi nepravděpodobná.  
5.     FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
5.1    Farmakodynamické vlastnosti 
Farmakoterapeutická skupina: 
antiseptika a dezinficiencia  
ATC kód:  D08AJ57  
 
Mechanismus účinku
Oktenidin  dihydrochlorid patří mezi kationaktivní sloučeniny a díky tomu jeho 
dvě kationtová centra vykazují povrchově aktivní vlastnosti. Reaguje s buněčnou 
stěnou a membránovými komponentami mikrobiální buňky a vede tak k destrukci 
buněčných funkcí.  
Mechanismus  antimikrobiálního působení fenoxyethanolu je mimo jiné založen 
na zvýšené propustnosti buněčné membrány draslíkových iontů.  
Farmakodynamické vlastnosti
Antimikrobiální  účinky  zahrnují  baktericidní  a  fungicidní  působení.  Spektra 
účinnosti  fenoxyethanolu   a oktenidin-dihydrochloridu   se   v tomto   ohledu 
navzájem doplňují.  
V  kvalitativních  a  kvantitativních  studiích in   vitro bez  proteinové  zátěže 
Octenisept po 1 minutě vykazoval baktericidní a fungicidní účinnost, přičemž 
proti bakteriím a Candida albicans byly redukční faktory (RF) v rozmezí 6 - 7 lg.  
Dokonce i při zátěži 10% defibrinované ovčí krve, 10% hovězího albuminu nebo 
1% mucinu nebo směsí složené z 4,5% defibrinované ovčí krve, 4,5% hovězího 
albuminu a 1% mucinu Octenisept snižoval u bakterií tvorbu zárodků (RF 6 – 7 lg)  
a u Candida albicans (RF > 3 lg) již po 1 minutě minimální doby expozice.  
Při proteinové zátěži 0,1% albuminu a kontaktní době 1 min. vykazovaly  50% 
a 75%  roztoky  přípravku Octenisept dobrou  účinnost  proti  grampozitivním 
i gramnegativním bakteriím a proti kvasinkám a plísním.  
Při delším použití se nepředpokládá ani specifická primární rezistence ani vznik 
sekundární rezistence v důsledku nespecifického účinku přípravku.  
5.2    Farmakokinetické vlastnosti 
Absorpce
Podle  studií na  zvířecích  modelech  s  materiálem  značeným  izotopem 14C 
oktenidin-dihydrochlorid  není  absorbován  z  gastrointestinálního  traktu  ani  kůží  či 
sliznicemi.  
Perorálně podávaný radioaktivně značený oktenidin-dihydrochlorid se u myší, potkanů a 
 
psů absorboval pouze ve velmi malém množství (0 - 6%). 
U  myší  bylo  zjištěno,  že  lokálně  aplikovaný  oktenidin-dihydrochlorid  nebyl  během 
24hodinového kontaktu při okluzním ošetření rány absorbován.   
Přechod  oktenidin-dihydrochloridu přes  placentu může  být  na  základě  studií in  vitro 
vyloučen.  
U potkanů bude pravděpodobně prokázáno, že perorálně podávaný 14C-fenoxyethanol se 
téměř úplně absorbuje a je vylučován močí ve formě kyseliny fenoxyoctové. 
Z přípravku Octenisept nebyl  oktenidin-dihydrochlorid absorbován ani vaginální sliznicí 
(králík) ani ránou (člověk, potkan). 
5.3    Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku  
Akutní toxicitaVe studiích akutní toxicity přípravku Octenisept byla LD50 po perorálním podání 45 - ml/kg a po intraperitoneálním podání 10 - 12  ml/kg.  Po intraperitoneálním podání byla 
dávka 0,45 ml/kg snášena bez jakýchkoli symptomů. 
U  potkanů  byla  LD50 po  jednorázovém  perorálním  podání  oktenidin-dihydrochloridu 
800 mg/kg  živé  hmotnosti  a  po  jednorázovém  intravenózním  podání  10  mg/kg  živé 
hmotnosti.  
Fenoxyethanol vykazuje velmi nízkou akutní toxicitu po perorálním podání a kožní aplikaci. 
LD50 po perorálním podání je 1,3 – 3,4 g/kg živé hmotnosti (potkan) a po kožní aplikaci 
13 ml/kg (potkan) a 5 g/kg živé hmotnosti (králík). 
Subchronická a chronická toxicitaVe  studiích  chronické  toxicity  byla  u  myší  a  psů  pozorována  zvýšená  úmrtnost  po 
perorálním podání oktenidin-dihydrochloridu v dávkách 2 mg/kg/den a vyšších  a u potkanů 
při dávkách 8 mg/kg/den a výše. Tato úmrtnost je spojena se zánětlivým krvácivým 
poškozením plic. Příčina pneumotoxických změn je nejasná.  
Opakovaná lokální aplikace oktenidin-dihydrochloridu na perorální sliznici psů po dobu 
týdnů nevyvolala žádné toxické reakce. U potkanů a psů byla po 2 až 6 týdnech perorální 
léčby oktenidin-dihydrochloridem  v  dávce  650  mg/kg/den  pozorována břišní  distenze 
v důsledku tvorby plynů, která je pro antimikrobiální látky typická.  
Po  opakované  aplikaci  do  ran  u  lidí  i  zvířat  nebyly  zjištěny  žádné  symptomy. 
Při předepsaném použití zůstávají na ošetřeném povrchu pouze malá množství přípravku 
Octenisept.  
Reprodukční toxicitaStudie březích potkanů a králíků nepodaly žádné důkazy o teratogenním a embryotoxickém 
účinku oktenidin-dihydrochloridu ani fenoxyethanolu. 
Generační studie potkanů neprokázaly žádný negativní vliv oktenidin-dihydrochloridu 
na reprodukci malých zvířat.  
Fenoxyethanol může být v množství, ve kterém je používán, považován za neškodný. 
Studie teratogenity u králíků neprokázaly po kožní aplikaci 300 mg/kg denně po dobu dní u samice ani plodu žádné symptomy.  
Karcinogenní potenciálVe  studii  oktenidin-dihydrochloridu u potkanů trvající 2 roky byl zjištěn zvýšený počet 
tumorů buněk ostrůvků v pankreasu. Zvýšený výskyt tumorů je spojen s nespecifickými 
sekundárními   účinky,   které jsou   výsledkem antimikrobiálního působení 
oktenidin-dihydrochloridu. 
Po  kožní  aplikaci  u  myší  po  dobu  18  měsíců  nebyly  pozorovány  žádné  známky 
karcinogenního  účinku,  ať  už  lokálního  nebo  systémového.  Rovněž  nebyly 
zdokumentovány symptomy absorbční otravy.  
MutagenitaV  Amesově testu, v testu s buňkami myšího lymfomu, v testu chromozomální aberace 
a v testu s mikrojádry oktenidin-dihydrochlorid nevykazuje žádné známky mutagenních 
vlastností. 
U myší fenoxyethanol nevykazoval mutagenitu v Amesově tesu ani v testu s mikrojádry.  
Amesův  test  s  přípravkem Octenisept rovněž  neodhalil  žádný  důkaz  o  mutagenních 
vlastnostech.  
Lokální toxicitaV testu  podle  Bühlera nebyl zjištěn senzibilizační potenciál oktenidin-dihydrochloridu. 
Nebyl ani podán žádný důkaz o fototoxicitě.  
Fenoxyethanol měl u králíků mírně dráždivý účinek na kůži. 
V Magnussonově-Klingmannově testu fenoxyethanol u morčat nevyvolal senzibilizaci.  
Octenisept nevykazoval  žádné  primární  toxické  ani  senzibilizační  účinky  na  kůži. 
Po zavedení do spojivkového vaku bylo u králíků zaznamenáno mírné podráždění.  
6.     FARMACEUTIC KÉ VLASTNOSTI 6.1 Seznam pomocných látek 
Kokamidopropylbetain, natrium-glukonát, glycerol 85%, chlorid sodný, roztok hydroxidu 
sodného 100 g/l, čištěná voda. 
6.2 Inkompatibility 
Oktenidinový  kationt může  s aniontovými  surfaktanty,  např.  z  detergentů  a  čistících 
přípravků, tvořit nerozpustné komplexy. 
6.3 Doba použitelnosti 
roky 
Po prvním otevření má být roztok spotřebován do doby použitelnosti uvedené na obale.  
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
Neskladujte ani nepřevážejte při teplotách pod 0 ° C. 
Chraňte před mrazem. 
Nepoužívejte zmrzlý přípravek 
6.5 Druh obalu a obsah balení 
Octenisept je dostupný jako roztok v těchto velikostech balení: 
Balení 15 ml: průsvitná HDPE lahvička s bílým PP šroubovacím uzávěrem 
Balení 250 ml: bílá HDPE láhev s bílým PP bezpečnostním uzávěrem 
Balení 500   ml,   1000   ml: průsvitná matná  HDPE  tetragonální  láhev  s bílým  PP 
bezpečnostním uzávěrem 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku 
Žádné zvláštní požadavky. 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
Schülke & Mayr GmbHRobert-Koch-Str. 2  
22851 Norderstedt 
Německo8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO (ČÍSLA) 32/558/08-C 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE Datum první registrace: 24.09.Datum posledního prodloužení registrace: 4.6.10. DATUM REVIZE TEXTU 
2. 8.  1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK  
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK