QUESTAX - souhrn údajů a příbalový leták

/ Sp. zn. sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Questax 25 mg potahované tablety
Questax 100 mg potahované tablety
Questax 200 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Questax 25 mg potahované tablety:
Jedna potahovaná tableta obsahuje quetiapini fumaras odpovídající quetiapinum 25 mg.
Pomocná látka se známým účinkem:
Jedna tableta obsahuje 1 mg monohydrátu laktózy a 0,077 – 0,1155 mg sodíku

Questax 100 mg potahované tablety:
Jedna potahovaná tableta obsahuje quetiapini fumaras odpovídající quetiapinum 100 mg.
Pomocná látka se známým účinkem:
Jedna tableta obsahuje 4 mg monohydrátu laktózy a 0,308 – 0,462 mg sodíku.

Questax 200 mg potahované tablety:
Jedna potahovaná tableta obsahuje quetiapini fumaras odpovídající quetiapinum 200 mg.
Pomocná látka se známým účinkem:
Jedna tableta obsahuje 8 mg monohydrátu laktózy a 0,616 – 0,924 mg sodíku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety.
Questax 25 mg potahované tablety:
Broskvově zbarvené, kulaté, 5 mm, bikonvexní potahované tablety.

Questax 100 mg potahované tablety:
Žluté, kulaté, 9 mm, bikonvexní potahované tablety s půlicí rýhou na jedné straně*

Questax 200 mg potahované tablety:
Bílé, kulaté, 11 mm, bikonvexní potahované tablety.

*Tabletu lze rozdělit na dvě stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

/ Questax je indikován k léčbě schizofrenie.

Dále k léčbě středně těžkých i těžkých forem manických epizod. Neprokázalo se, že by byl Questax
účinný k prevenci recidivy manické nebo depresivní epizody (viz bod 5.1).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Pro různé indikace existují různá dávkovací schémata. Je třeba zajistit, aby pacient obdržel jasnou
informaci o správném dávkování pro své onemocnění

Dospělí:

K léčbě schizofrenie:
K léčbě schizofrenie se kvetiapin podává dvakrát denně. Celková denní dávka v prvních 4 dnech
terapie je: první den 50 mg, druhý den 100 mg, třetí den 200 mg a čtvrtý den 300 mg kvetiapinu.
Od čtvrtého dne by měla být dávka titrována postupným zvyšováním až na obvyklou účinnou denní dávku
v rozmezí 300 – 450 mg kvetiapinu. V závislosti na klinické odpovědi a individuální snášenlivosti
pacienta, může být denní dávka upravována v rozmezí 150 – 750 mg kvetiapinu.

K léčbě manických epizod spojených s bipolární poruchou:
K léčbě manických epizod bipolární poruchy se kvetiapin podává dvakrát denně. Celková denní dávka
v prvních čtyřech dnech je následující: první den 100 mg, druhý den 200 mg, třetí den 300 mg a čtvrtý den
400 mg. Další úprava dávkování se provádí postupným zvyšováním denní dávky nejvíce o 200 mg/den až
do dosažení celkové denní dávky 800 mg šestý den.
Dávka se individuálně upravuje v závislosti na klinické odpovědi a snášenlivosti jednotlivého pacienta v
rozmezí 200-800 mg kvetiapinu denně. Obvyklá účinná dávka se pohybuje v rozmezí 400-800 mg denně.

Starší pacienti:
Při podávání přípravku Questax, jakož i ostatních antipsychotik starším lidem, je třeba zvýšené opatrnosti,
zejména při úvodní titraci dávky. Je možné, že rychlost titrace dávky kvetiapinu bude muset být pomalejší
a denní terapeutická dávka nižší, než u mladších pacientů, v závislosti na klinické odpovědi a snášenlivosti
každého pacienta. Průměrná hodnota plazmatické clearance kvetiapinu je u starších pacientů o 30 až 50 %
nižší než u mladších pacientů.
Účinnost a bezpečnost nebyla hodnocena u pacientů starších 65 let s depresivní epizodou v rámci
bipolární poruchy.

Porucha funkce ledvin
Porucha funkce ledvin nevyžaduje úpravu dávkování.

Porucha funkce jater
Kvetiapin se převážně metabolizuje v játrech, a proto je třeba věnovat zvýšenou pozornost podávání
kvetiapinu pacientům s poruchou funkce jater, zejména během úvodního titrování dávky. Pacientům s
poruchou funkce jater se podává úvodní dávka 25 mg denně. Dávka se zvyšuje o 25 až 50 mg denně, až
do dosažení účinné dávky. Velikost dávky u jednotlivých pacientů závisí na jejich klinické odpovědi a
snášenlivosti.

Pediatrická populace Nedoporučuje se podávat Questax dětem a dospívajícím do 18 let, neboť chybí údaje

podporující použití přípravku u této věkové kategorie. Dostupné údaje z placebem kontrolovaných
klinických studií jsou uvedeny v bodech 4.4, 4.8, 5.1 a 5.2.
/
Způsob podání
Potahované tablety se podávají perorálně a zapíjejí se dostatečným množstvím tekutiny. Mohou být
podány bez závislosti na jídle.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Souběžně se nesmějí podávat inhibitory cytochromu P450 3A4, jako jsou inhibitory HIV-proteázy,
azolová antimykotika, erythromycin, klarithromycin a nefazodon (viz bod 4.5)

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Vzhledem k několika terapeutickým indikacím přípravku Questax, by bezpečnost podávání měla být
zvažována s ohledem na individuální diagnózu a podávanou dávku.

Pediatrická populace Nedoporučuje se podávat kvetiapin dětem a dospívajícím do 18 let, neboť chybí

údaje podporující použití u této věkové kategorie. Klinické studie prokázaly, že vedle známého
bezpečnostního profilu přípravku, identifikovaného u dospělých (viz bod 4.8), existují některé nežádoucí
účinky, které se vyskytují s vyšší frekvencí u dětí a dospívajících než u dospělých (zvýšená chuť k jídlu,
zvýšené sérové koncentrace prolaktinu, zvracení, rinitida a synkopa), nebo mohou mít různé důsledky pro
děti a dospívající (extrapyramidové příznaky a iritabilita) a jeden nežádoucí účinek nebyl dříve
identifikován u dospělých (zvýšený krevní tlak). U dětí a dospívajících byly též pozorovány změny funkce
štítné žlázy.

Nebyla studována dlouhodobá (delší než 26týdenní) bezpečnost podávání kvetiapinu s ohledem na růst a
vyzrávání. Dlouhodobý vliv na kognitivní a behaviorální vývoj není znám.

Podávání kvetiapinu dětem a dospívajícím se schizofrenií a bipolární manickou poruchou v placebem
kontrolovaných klinických studiích bylo spojeno s vyšším výskytem extrapyramidových symptomů (EPS)
ve srovnání s placebem (viz bod 4.8).

Sebevražda/sebevražedné myšlenky nebo klinické zhoršení
Deprese u bipolární poruchy je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování
a sebevraždy (příhod spojených se sebevraždou). Riziko přetrvává až do doby, dokud nedojde k
významnému ústupu nemoci. Protože se zlepšení nemusí projevit během několika prvních nebo dalších
týdnů léčby, měli by pacienti být pečlivě sledováni až do té doby, dokud k takovému zlepšení stavu
pacienta nedojde. Všeobecnou klinickou zkušeností je, že se riziko sebevraždy může v časných stádiích
uzdravování zvýšit.

Dále je třeba zvážit možné riziko sebevražedného chování po náhlém vysazení terapie kvetiapinem
vzhledem ke známým rizikovým faktorům nemoci samotné.

Zvýšené riziko sebevražedných myšlenek může být spojeno i s dalšími psychiatrickými projevy, pro který
je kvetiapin předepisován. Navíc mohou být tyto stavy komorbidní s depresivní epizodou. Z tohoto
důvodu je třeba při léčbě pacientů s jinými psychiatrickými poruchami stejné opatrnosti jako při léčbě
pacientů s těžkými depresivními epizodami.

/ Pacienti s anamnézou sebevražedného chování nebo pacienti vykazující před léčbou významný stupeň
sebevražedných představ, mají vyšší riziko sebevražedných myšlenek nebo sebevražedných pokusů a měli
by být v průběhu léčby pečlivě sledováni. Metaanalýzou placebem kontrolovaných klinických studií s
antidepresivy u dospělých pacientů s depresivní poruchou bylo zjištěno zvýšené riziko příhod
souvisejících se sebevraždou u pacientů mladších než 25 let, kterým byla podávána antidepresiva ve
srovnání s placebem.

Podávání léku by mělo být doprovázeno pečlivým sledováním pacientů, zvláště těch, kteří mají vysoké
riziko a zvláště na počátku léčby a po změně dávkování. Pacienti (a opatrovníci pacientů) by měli být
upozorněni na to, že je třeba si všímat každého klinického zhoršení, sebevražedného chování nebo
sebevražedných myšlenek a neobvyklých změn chování a vyhledat okamžitě lékaře, pokud se tyto
příznaky objeví.

V kratších placebem kontrolovaných klinických studiích u pacientů s depresivními epizodami v rámci
bipolární poruchy bylo pozorováno zvýšené riziko sebevražedných příhod u mladých dospělých pacientů
(mladších než 25 let), kterým byl podáván kvetiapin ve srovnání s těmi, kterým bylo podáváno placebo
(3,0 % vs. 0 %).

Metabolické riziko
Vzhledem k pozorovaným rizikům zhoršování metabolického profilu zahrnujícím změny v tělesné
hmotnosti, glykémii (viz hyperglykémie) a lipidech, pozorované v klinických studiích, je třeba vyšetřit
metabolické parametry na počátku léčby a změny těchto parametrů pravidelně kontrolovat v průběhu
léčby. Zhoršení těchto parametrů by mělo být adekvátně klinicky řešeno (viz též bod 4.8).

Extrapyramidové symptomy (EPS)
V placebem kontrolovaných klinických studiích u dospělých pacientů s bipolární depresí a depresivní
poruchou byla incidence EPS vyšší u pacientů léčených kvetiapinem, než u pacientů s placebem (viz body
4.8 a 5.1).

Podávání kvetiapinu je spojeno s vývojem akathisie, která je charakterizována subjektivně nepříjemným
nebo stresujícím neklidem a potřebou stále se pohybovat, často doprovázenou neschopností sedět nebo
stát v klidu. Nejčastěji se tento syndrom objevuje v několika prvních týdnech léčby. Zvyšování dávky u
pacientů s těmito příznaky může mít negativní efekt.

Tardivní dyskineze
Pokud se objeví příznaky tardivní dyskineze, je třeba zvážit snížení dávky nebo ukončení léčby
kvetiapinem. Příznaky tardivní dyskineze se mohou zhoršit nebo dokonce objevit až po přerušení léčby
(viz bod 4.8).

Ospalost a závratě
Léčba kvetiapinem byla spojena s ospalostí a podobnými příznaky, např. sedace (viz bod 4.8).
V klinickém hodnocení u pacientů s bipolární depresí a depresivní poruchou byl nástup těchto příznaků
pozorován v prvních 3 dnech léčby a byly většinou mírné až střední intenzity. Pacienti s bipolární depresí
s významnými projevy ospalosti vyžadují častější kontakt alespoň po dobu 2 týdnů od nástupu ospalosti,
nebo až do zlepšení projevů. Lze uvažovat i o ukončení léčby.

Ortostatická hypotenze
Léčba kvetiapinem je spojena s ortostatickou hypotenzí a s tím spojenými závratěmi (viz bod 4.8), které
se, podobně jako ospalost, vyskytují především při úvodní titraci dávky. Mohou zvýšit frekvenci
náhodného poranění (pádu), zvláště u starších lidí. Z tohoto důvodu se doporučuje upozornit pacienta na
tuto okolnost. Pacient by si měl dávat pozor do té doby, než je dobře obeznámen s možnými účinky léčby.
/
Kardiovaskulární onemocnění
Zvýšené opatrnosti je třeba při podávání kvetiapinu pacientům s kardiovaskulárními a
cerebrovaskulárními chorobami, nebo jinými stavy spojenými s rizikem rozvoje hypotenze. Kvetiapin
může vyvolat ortostatickou hypotenzi, zejména při úvodní titraci dávky. Pokud se hypotenze rozvine, je
třeba snížit dávku nebo dávku titrovat pomaleji. U pacientů se známým kardiovaskulárním onemocněním
je možné uvažovat o pomalejší titraci dávky.

Syndrom spánkové apnoe
U pacientů užívajících kvetiapin byl hlášen syndrom spánkové apnoe. U pacientů, kteří zároveň užívají
léky tlumící centrální nervový systém a kteří mají v anamnéze nebo trpí zvýšeným rizikem spánkové
apnoe, jako jsou obézní s nadváhou nebo muži, má být kvetiapin užíván se zvýšenou opatrností.

Křeče
V kontrolovaných klinických studiích nebyl zjištěn rozdíl v incidenci záchvatů mezi pacienty léčenými
kvetiapinem a placebem. Nejsou dostupné údaje o výskytu křečí u pacientů s anamnézou křečí. Stejně
jako u jiných antipsychotik se doporučuje věnovat zvýšenou pozornost léčbě pacientů, kteří udávají
výskyt epileptických záchvatů v anamnéze (viz bod 4.8).

Neuroleptický maligní syndrom
Neuroleptický maligní syndrom je dáván do souvislosti s antipsychotickou léčbou, včetně kvetiapinu (viz
bod 4.8). Ke klinickým příznakům patří hypertermie, alterace psychiky, svalová ztuhlost, nestabilita
autonomního nervového systému a zvýšená hodnota kreatinfosfokinázy.
V těchto případech je třeba léčbu kvetiapinem přerušit a zahájit odpovídající léčbu.

Těžká neutropenie a agranulocytóza
Těžká neutropenie (< 0,5 x 109/l) byla v průběhu klinického hodnocení hlášena méně často. Většina
případů těžké neutropenie se vyskytla v průběhu několika měsíců od zahájení léčby kvetiapinem.
Souvislost s dávkou léčiva nebyla potvrzena. V poregistračním období byly některé případy fatální.
Možnými rizikovými faktory pro vznik neutropenie jsou: již existující nízký počet bílých krvinek a léky
vyvolaná neutropenie v anamnéze. V některých případech se však objevila i u pacientů bez existujících
rizikových faktorů.
Léčbu kvetiapinem je třeba přerušit u pacientů s počtem neutrofilů 1,0 x 109/l. U těchto pacientů je třeba
sledovat příznaky infekce a pravidelně kontrolovat počet neutrofilů, dokud nepřesáhnou hodnotu 1,5 x
109/l (viz bod 5.1).

Na neutropenii je třeba myslet u pacientů, kteří mají infekci nebo horečku, zvláště při absenci jiných
predisponujících faktorů, a měla by být léčena podle klinických projevů.

Pacienti mají být poučeni, aby kdykoliv v průběhu léčby přípravkem Questax, ihned hlásili
známky/příznaky typické pro agranulocytózu nebo infekci (např. horečka, slabost, letargie nebo bolest v
krku). U těchto pacientů je třeba ihned stanovit počet bílých krvinek a určit absolutní počet neutrofilů,
zvláště pokud neexistují jiné predisponující okolnosti.

Anticholinergní (muskarinové) účinky
Norkvetiapin, aktivní metabolit kvetiapinu, má střední až silnou afinitu k několika subtypům
muskarinových receptorů. To přispívá k nežádoucím reakcím anticholinergního typu, je-li kvetiapin
užíván v doporučených dávkách, je-li užíván současně s jinými anticholinergními léky a při předávkování.
Kvetiapin má být užíván s opatrností u pacientů užívajících léky s anticholinergními (muskarinovými)
účinky. Kvetiapin má být užíván s opatrností u pacientů se současnou diagnózou nebo předchozí
anamnézou retence moči, klinicky významné hypertrofie prostaty, střevní neprůchodnosti nebo
/ podobných obtíží, zvýšeného nitroočního tlaku nebo glaukomu s úzkým úhlem. (Viz body 4.5, 4.8, 5.1 a
4.9)


Interakce
Viz též bod 4.5.

Současné užívání kvetiapinu a silných induktorů jaterních enzymů, jako je karbamazepin nebo fenytoin,
může významně snížit plazmatické koncentrace kvetiapinu a ovlivnit účinnost léčby. Pokud pacient užívá
induktory jaterních enzymů, je třeba před započetím léčby zvážit předpokládaný prospěch léčby
kvetiapinem a možná rizika vysazení léčby induktory jaterních enzymů. Jakákoliv změna léčby induktory
jaterních enzymů musí být postupná, a pokud je to potřebné, je možné ji nahradit léčivem, které není
induktorem jaterních enzymů (např. valproát sodný).

Tělesná hmotnost
U pacientů, kteří byli léčeni kvetiapinem, byl hlášen nárůst tělesné hmotnosti. Tělesnou hmotnost je třeba
sledovat a korigovat v souladu s používanými postupy klinické antipsychotické praxe (viz body 4.8 a 5.1).

Hyperglykémie
V průběhu léčby kvetiapinem byla vzácně hlášena hyperglykémie nebo exacerbace diabetes mellitus
občas spojené s ketoacidózou nebo komatem, včetně fatálních případů (viz bod 4.8).
V některých případech byl hlášen předcházející nárůst tělesné hmotnosti, což může být predisponující
faktor. Diabetické pacienty a pacienty s rizikovými faktory pro výskyt diabetes mellitus je třeba klinicky
sledovat v souladu s používanými postupy klinické antipsychotické praxe. Pacienty léčené antipsychotiky,
včetně kvetiapinu, je třeba sledovat na projevy a příznaky hyperglykémie (např. polydipsie, polyurie,
polyfagie a slabosti) a u pacientů s diabetes mellitus nebo rizikovými faktory pro diabetes mellitus je třeba
pravidelně kontrolovat hladinu glukosy v krvi. Je třeba pravidelně kontrolovat tělesnou hmotnost.

Lipidy
V klinických studiích s kvetiapinem bylo pozorováno zvýšení hladin triglyceridů, LDL a celkového
cholesterolu a snížení HDL cholesterolu (viz bod 4.8). Změny hladin lipidů je třeba léčit na základě
klinického stavu pacienta a zvážení lékaře.

Prodloužení QT intervalu
V klinickém použití a při použití v souladu s SmPC nedocházelo k trvalému prodloužení absolutní
hodnoty QT intervalu. V poregistračním období byly hlášeny případy prodloužení intervalu QT při použití
terapeutických dávek (viz bod 4.8) a při předávkování (viz bod 4.9). Podobně jako u jiných antipsychotik
je třeba opatrnosti, pokud je kvetiapin podáván pacientům s kardiovaskulárním onemocněním nebo
rodinnou anamnézou prodloužení QT intervalu. Stejnou pozornost je třeba věnovat při současném
podávání s léčivy, která prodlužují QT interval, nebo neuroleptiky, zvláště u starších pacientů, u pacientů s
vrozeným syndromem dlouhého QT intervalu, městnavým srdečním selháním, srdeční hypertrofií,
hypokalemií a hypomagnesemií (viz bod 4.5).

Kardiomyopatie a myokarditida
V klinických studiích a v průběhu poregistračního sledování byly hlášeny případy kardiomyopatie a
myokarditidy (viz bod 4.8). U pacientů s podezřením na kardiomyopatii nebo myokarditidu je třeba zvážit
vysazení kvetiapinu.

Vysazení léčby
/ Při náhlém ukončení léčby kvetiapinem byla pozorována nespavost, bolest hlavy, nauzea, průjem,
zvracení, závratě a podrážděnost. Doporučuje se postupné vysazování přípravku po dobu nejméně 1 až týdnů (viz bod 4.8).

Starší pacienti s psychózou související s demencí
Kvetiapin není schválen k léčbě psychózy související s demencí.

Výsledky randomizovaných placebem kontrolovaných klinických studií u populace s demencí, kterým
byla podávána některá atypická antipsychotika, prokázaly přibližně trojnásobné zvýšení rizika
cerebrovaskulárních nežádoucích účinků. Mechanismus vzniku zvýšeného rizika není znám. Zvýšení
rizika nemůže být vyloučeno u jiných antipsychotik a populací pacientů. Opatrnosti je třeba při použití
kvetiapinu u pacientů s rizikem cévní mozkové příhody.

Metaanalýzou u atypických antipsychotik bylo zjištěno, že starší pacienti s psychózou související s
demencí mají zvýšené riziko úmrtí ve srovnání pacienty, kterým bylo podáváno placebo. Ve dvou
desetitýdenních placebem kontrolovaných klinických studiích s kvetiapinem a se stejnou populací
subjektů hodnocení (n = 710, průměrný věk: 83 let, interval: 56-99 let) byla incidence mortality ve
skupině léčené kvetiapinem 5,5 % vs 3,2 % ve skupině s placebem. Pacienti v těchto studiích umírali z
různých důvodů, jež byly v souladu s očekáváním u této populace. Tato data nezakládají příčinný vztah
mezi léčbou kvetiapinem a úmrtími starších pacientů s demencí.

Starší pacienti s Parkinsonovou chorobou (PD)/Parkinsonismem
V populační retrospektivní studii s kvetipinem při léčbě pacientů s depresivní poruchou (MDD) se
vyskytlo zvýšené riziko úmrtí během používání kvetiapinu u pacientů starších 65 let věku. Tato souvislost
se neprokázala, když byli pacienti s Parkinsonovou chorobou vyloučeni z analýzy. Starším pacientům
s Parkinsonovou chorobou je třeba kvetipin předepisovat s opatrností.
Dysfagie
Dysfagie (viz též bod 4.8) a aspirace byly hlášeny v souvislosti s kvetiapinem. U pacientů s rizikem
aspirační pneumonie je třeba kvetiapin podávat opatrně.

Zácpa a intestinální obstrukce
Zácpa je rizikovým faktorem pro intestinální obstrukci. U kvetiapinu byla hlášena zácpa a intestinální
obstrukce (viz bod

4.8 Nežádoucí účinky). Hlášení zahrnují i fatální případy u pacientů, kteří mají vyšší

riziko intestinální obstrukce, včetně pacientů, kteří užívají více léčivých přípravků, které snižují motilitu
střeva a/nebo nehlásili příznaky zácpy. Pacienti s intestinální obstrukcí/ileem musí být pečlivě sledováni a
urgentně léčeni.

Žilní tromboembolismus (VTE)
V souvislosti s užíváním antipsychotik se vyskytly případy žilního tromboembolismu (VTE). Vzhledem k
tomu, že u pacientů léčených antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové faktory pro VTE, měly
by být před i během léčby kvetiapinem tyto rizikové faktory rozpoznány a následně by měla být uplatněna
preventivní opatření.

Pankreatitida
V klinických studiích a v poregistračním období byly hlášeny případy pankreatitidy. V případě
poregistračních hlášení, ačkoli ne všechny případy byly komplikovány rizikovými faktory, bylo mnoho
pacientů, kteří měli rizikové faktory, které jsou spojovány s pankreatitidou, např. zvýšené triglyceridy (viz
bod 4.4 Lipidy), žlučníkové kameny nebo konzumovali alkohol.

Další informace
/ Jsou k dispozici pouze omezené informace o užívání kvetiapinu v kombinaci s divalproexem či lithiem při
léčení středně těžkých a těžkých manických epizod, kombinační terapie však byla dobře snášena (viz body
4.8 a 5.1). Údaje svědčí o aditivním efektu v 3. týdnu léčby.

Nesprávné použití a zneužití
Byly hlášeny případy nesprávného použití nebo zneužití. Je třeba opatrnosti při předepisování kvetiapinu
pacientům, kteří měli v minulosti potíže se závislostí na alkohol nebo s užíváním drog.

Laktóza
Questax obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným
nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat..

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Vzhledem k primárnímu efektu kvetiapinu na centrální nervový systém je třeba věnovat zvýšenou
opatrnost podávání kvetiapinu v kombinaci s jinými centrálně působícími léky nebo alkoholem.

Opatrnosti je třeba při léčbě pacientů, kteří užívají jiné léky, které mají anticholinergní (muskarinové)
účinky (viz bod 4.4).

Kvetiapin je metabolizován převážně cytochromem P450 3A4 (CYP3A4). V interakční studii se zdravými
dobrovolníky vedlo současné podávání kvetiapinu (dávka 25 mg) a ketokonazolu (inhibitor CYP 3A4) k až 8násobnému zvýšení AUC pro kvetiapin. Z tohoto důvodu je souběžné podávání kvetiapinu a
inhibitorů CYP3A4 kontraindikovano. Rovněž se nedoporučuje užívat kvetiapin spolu s grapefruitovou
šťávou.

Ve studiích s více dávkami kvetiapinu pro stanovení jeho farmakokinetiky, byl kvetiapin podáván před a v
průběhu léčby karbamazepinem (známý induktor jaterních enzymů). Současné podávání karbamazepinu
signifikantně zvýšilo clearance kvetiapinu. Toto zvýšení clearance snižuje systémovou dostupnost
kvetiapinu (měřenou jako plocha pod křivkou - AUC) průměrně až na 13% systémové dostupnosti
kvetiapinu, podávaného samostatně, u některých pacientů bylo dokonce pozorováno větší snížení. V
důsledku této interakce mohou být plazmatické koncentrace kvetiapinu nízké a účinnost léčby může být
ovlivněna.
Současné podávání kvetiapinu a fenytoinu (další induktor mikrosomálních enzymů), významně zvyšuje
clearance kvetiapinu přibližně o 450%. Pacienti užívající induktory jaterních enzymů mohou být léčeni
quetiapinem pouze v případech, kdy je lékařem rozhodnuto, že předpokládaný prospěch léčby
kvetiapinem převažuje možná rizika vysazení léčby induktory jaterních enzymů. Je důležité, aby jakákoliv
změna v léčbě induktory jaterních enzymů byla postupná. Pokud je to nezbytné, je možné nahradit tato
léčiva za léčiva neindukující jaterní enzymy (např. valproát sodný) (viz bod 4.4).

Farmakokinetika kvetiapinu se signifikantně nezměnila při současném podávání antidepresiv imipraminu
(známý CYP 2D6 inhibitor) nebo fluoxetinu (známý inhibitor CYP 3A4 a CYP 2D6).

Farmakokinetika kvetiapinu se významně nezměnila při současném podávání s antipsychotiky
risperidonem a haloperidolem. Avšak současné užívání kvetiapinu a thioridazinu může zvýšit clearance
kvetiapinu přibližně o 70%.

Farmakokinetika kvetiapinu se nezměnila při současném podávání s cimetidinem.

Při současném podávání kvetiapinu a lithia nedochází ke změnám ve farmakokinetice lithia.
/
V 6týdenní randomizované studii s lithiem a kvetiapinem proti placebu a kvetiapinu u dospělých pacientů
s akutní mánií byl pozorován vyšší výskyt extrapyramidových příhod (zvláště třes), somnolence a zvýšení
tělesné hmotnosti ve skupině s lithiem ve srovnání s placebovou skupinou (viz bod 5.1).

Při současném podávání valproátu sodného a kvetiapinu nedochází ke klinicky významné změně
farmakokinetiky obou léčiv. Retrospektivní studie u dětí a dospívajících, kterým byl podáván valproát,
kvetiapin nebo obě léčiva, odhalila, že se zvýšil výskyt leukopenie a neutropenie ve skupině s kombinační
léčbou ve srovnání s léčbou v monoterapii.

Interakční studie s běžně používanými kardiovaskulárními léčivy nebyly provedeny.

Je třeba opatrnost při současném podávání kvetiapinu a léčiv, která způsobují elektrolytovou nerovnováhu
nebo prodlužují QT interval.

U pacientů užívajích kvetiapin byly hlášeny falešně pozitivní výsledky vyšetření enzymovou imunoesejí
pro metadon a tricyklická antidepresiva. Doporučuje se potvrdit nejisté výsledky imunoeseje vhodnou
chromatografickou metodou.

4.6. Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
První trimestr
Středně velké množství publikovaných údajů o použití v průběhu těhotenství (tj. 300-1 000 výsledků
těhotenství), zahrnující jednotlivá hlášení a některé observační studie neprokázalo zvýšené riziko
malformací v důsledku léčby. Ovšem na podkladě všech dostupných údajů nelze učinit konečné závěry.
Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Z tohoto důvodu lze kvetiapin použít v
průběhu těhotenství pouze pokud prospěch převažuje nad potenciálními riziky.

Třetí trimestr
U novorozenců, kteří byli během třetího trimestru těhotenství vystaveni vlivu antipsychotik (včetně
kvetiapinu), existuje riziko nežádoucích účinků včetně extrapyramidových příznaků a/nebo příznaků z
vysazení. Tyto příznaky se mohou lišit v délce trvání i v závažnosti. Byly hlášeny případy agitovanosti,
hypertonie, hypotonie, tremoru, somnolence, respirační tísně nebo poruch příjmu potravy. Proto by
novorozenci měli být pečlivě monitorováni..

Kojení
Existují velmi omezené publikované zprávy o vylučování kvetiapinu do mateřského mléka u člověka,
ovšem stupeň exkrece kvetiapinu v terapeutických dávkách nebyl konzistentní. Vzhledem k nedostatku
robustních údajů musí být vždy učiněno rozhodnutí o přerušení kojení nebo přerušení léčby kvetiapinem s
ohledem na prospěch kojení pro dítě a prospěch z léčby pro ženu.

Fertilita
Vliv kvetiapinu na plodnost u člověka nebyl hodnocen. U laboratorních potkanů byly zaznamenány vyšší
hladiny prolaktinu, ačkoliv tato pozorování nejsou přímo převoditelná na situaci u lidí (viz bod 5.3).

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Vzhledem ke svému primárnímu účinku na centrální nervový systém může kvetiapin ovlivňovat činnosti
10 / vyžadující zvýšenou pozornost. Pacientům je třeba proto doporučit, aby neřídili motorová vozidla nebo
neobsluhovali stroje, dokud není známa jejich individuální vnímavost na léčbu kvetiapinem.

4.8. Nežádoucí účinky

Nejčastějšími nežádoucími účinky při léčbě kvetiapinem (≥10%) jsou: somnolence, závrať, bolest hlavy,
sucho v ústech, příznaky z vysazení (přerušení), zvýšení hladin sérových triglyceridů, zvýšení celkového
cholesterolu (především LDL cholesterolu), snížení HDL cholesterolu, zvýšení tělesné hmotnosti, snížení
hladiny hemoglobinu a extrapyramidové symptomy.

Nežádoucí účinky spojené s léčbou kvetiapinem jsou uvedeny v následujícím přehledu (Tabulka 1) ve
formátu, který doporučil “Council for International Organisations of Medical Sciences (CIOMS III
Working Group, 1995)”.

Tabulka 1 Nežádoucí účinky spojené s léčbou kvetiapinem
Frekvence výskytu nežádoucích účinků je vyjádřena následovně: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až <
1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10 000), není
známo (z dostupných údajů nelze určit).

Třída
orgánových
systémů
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné Není známo
Poruchy krve a
lymfatického
systému

Snížený
hemoglobin
Leukopenie 1,2 8, snížený
počet neutrofilů, zvýšení
eozinofilů
Neutropenie1,
trombocytope
nie, anémie,
snížení počtu
krevních
destičekAgranulocytóza

Poruchy
imunitního
systému

Hypersenzitivi
ta (včetně
alergických
kožních
reakcí)
Anafylaktická
reakce
Endokrinní
poruchy

Hyperprolakti némie15,
snížení celkového T424,
snížený volný T424,
snížení celkového T324,
zvýšení TSHSnížení
volného T324,
hypothyreoidi
smus
Nepřiměřená
sekrece
antidiuretické
ho hormonu

Poruchy
metabolismu a
výživy

Vzestup
sérových
triglyceridů
10,30, vzestup
celkového
cholesterolu
(zvláště LDL
cholesterolu)
11,30, snížení
HDL
cholesterolu
17,30, zvýšení
tělesné
hmotnosti 8,
Zvýšená chuť k jídlu,
zvýšení hladiny glukózy
v krvi na úroveň
hyperglykemi ckých
hladin 6,
Hyponatremie
19, diabetes
mellitus 1, 5,
exacerbace již
existujícího
diabetu

Metabolický
syndrom
11 / Psychiatrické
poruchy

Abnormální sny a noční
můry, sebevražedné
idealizace a sebevražedné
chování Somnambulism
us a podobné
reakce jako je
mluvení ze
spaní a poruchy
příjmu potravy
související se
spánkem

Poruchy
nervového
systému

Závratě 4, 16,
somnolence 2,
16, bolest hlavy,
extrapyramidov
é příznaky 1,
Dysartrie Záchvaty
křečí1,
syndrom
neklidných
nohou,
tardivní
dyskineze 1, 5,
synkopa 4,
Srdeční poruchy

Tachykardie4, palpitace,
Prodloužení
intervalu QT
1,12,18,
bradykardie Kardiomyopatie,
myokarditida
Poruchy oka Rozmazané vidění
Cévní poruchy

Ortostatická hypotenze 4,
Žilní
tromboembolis
mus Mozková
příhoda
Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy:
Dušnost23 Rinitida
Gastrointestinální
poruchy

Sucho v ústech Zácpa, dyspepsie,
zvraceníDysfagie7 Pankreatitida1,
intestinální
obstrukce/ileus

Poruchy jater a
žlučových cest

Zvýšení sérové
alaninaminotr ansferázy
(ALT)3, zvýšení
gamaglutamyltransferázyZvýšení
sérové
aspartátaminot
ransferázy
(AST)
Žloutenka5,
hepatitida

Poruchy kůže a
podkožní tkáně

Angioedém5,
Stevens-
Johnsonův
syndrom
Toxická
epidermální
nekrolýza,
erythrema
multiforme,
poléková
vyrážka s
eosinofilií a
systémovými
příznaky
(DRESS)34,
kožní
vaskulitida
Poruchy svalové
a kosterní
soustavy a
pojivové tkáně
Rabdomyolýza
Poruchy ledvin a
močových cest
Retence moči
12 / Stavy spojené s
těhotenstvím,
šestinedělím a
perinatálním
obdobím
Syndrom z
vysazení léku u
novorzencůPoruchy
reprodukčního
systému a prsu

Sexuální
dysfunkce

Priapismus,
galaktorea,
zvětšení prsou,
porucha
menstruace

Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace

Příznaky
z vysazení
(přerušení)
léčby 1,
Mírná astenie, periferní
otok, podrážděnost,
pyrexie
Neuroleptický
maligní
syndrom1,
hypotermie

Vyšetření Zvýšení hladiny
kreatinfosfokiná
zy v krvi

Viz bod 4.4.
Může se objevit somnolence, zejména během prvních dvou týdnů léčby, která obvykle vymizí při dalším
užívání přípravku.
U některých pacientů léčených kvetiapinem docházelo k asymptomatickému zvýšení (změna z
normálních hodnot na hodnoty > 3násobek horní hranice normy naměřené kdykoliv) sérových
transamináz (ALT, AST) nebo GGT. Zvýšené hodnoty se obvykle navrací k normě při pokračování v
léčbě.
Kvetiapin může, stejně jako další antipsychotika vyvolávající blokádu alfa-1 adrenergních receptorů,
vyvolat ortostatickou hypotenzi se závratěmi a tachykardií, a u některých pacientů se synkopou. Uvedené
nežádoucí účinky se objevují zejména při úvodní titraci dávky (viz bod 4.4).
Výpočet frekvence uvedených nežádoucích účinků pro kvetiapin s okamžitým uvolňováním byl
prováděn pouze z poregistračního sledování.
Hladina glukosy v krvi nalačno ≥ 126 mg/100 ml ( ≥ 7,0 mmol/l) nebo ≥ 200 mg/100 ml ( ≥ 11,mmol/l) po jídle naměřená alespoň jednou.
Zvýšený výskyt dysfagie při podávání kvetiapinu ve srovnání s placebem byl pozorován pouze v
klinických studiích u bipolární deprese
Zvýšení tělesné hmotnosti o > 7 % ve srovnání s výchozí tělesnou hmotností. Vyskytuje se zejména v
prvních týdnech léčby u dospělých.
Následující příznaky z vysazení léku byly nejčastěji pozorovány v krátkodobých, placebem
kontrolovaných studiích, v monoterapii: nespavost, nausea, bolest hlavy, průjem, zvracení, závratě a
podrážděnost. Incidence těchto nežádoucích účinků významně poklesla do 1 týdne po vysazení léku.
10 Triglyceridy ≥ 200 mg/100 ml ( ≥ 2,258 mmol/l) u pacientů ≥ 18 let nebo ≥ 150 mg/100 ml ( ≥ 1,mmol/l) u pacientů < 18 let, naměřené alespoň jednou.
11 Cholesterol ≥ 240 mg/100 ml ( ≥ 6,2064 mmol/l) u pacientů < 18 let nebo ≥ 200 mg/100 ml ( ≥ 5,mmol/l) u pacientů < 18 let, naměřené alespoň jednou. Velmi často bylo pozorováno zvýšení LDL
cholesterolu na ≥ 30 mg/100 ml (≥ 0,769 mmol/l). Průměrná změna u pacientů, u kterých nastalo toto
zvýšení, byla 41,7 mg/100 ml (≥ 1,07 mmol/l).
12 Viz text níže.
13 Trombocyty ≤ 100x109/l naměřené alespoň jednou.
14 Na základě hlášení nežádoucích příhody zvýšená hladina sérové kreatinkinázy bez souvislosti s
neuroleptickým maligním syndromem
15 Hladiny prolaktinu (pacienti > 18 let): > 20 μg/l (> 869,56 pmol/l) u mužů; > 30 μg/l (> 1304,pmol/l) u žen, naměřené kdykoliv
13 / 16 Může vest k pádům.
17 HDL cholesterol: < 40 mg/100 ml (1,025 mmol/l) u mužů; < 50 mg/100 ml (1,282 mmol/l) u žen
naměřené kdykoliv.
18 Výskyt pacientů, u kterých nastal posun intervalu QTc z < 450 ms na ≥ 450 ms s prodloužením ≥ ms. V placebem kontrolovaných klinických studiích s kvetiapinem je průměrná změna a výskyt pacientů s
posunem na klinicky významnou úroveň podobná u kvetiapinu a placeba.
19 Posun z > 132 mmol/l na ≤ 132 mmol/l naměřený alespoň jednou.
20 Případy sebevražedných představ a sebevražedného chování byly hlášeny v průběhu léčby kvetiapinem
nebo krátce po přerušení léčby (viz body 4.4 a 5.1).
21 Viz bod 5.1.
22 Snížená hladina hemoglobinu ≤ 13 g/100 ml (8,07 mmol/l) u mužů, ≤ 12 g/100 ml (7,45 mmol/l) u žen
alespoň při jednom vyšetření bylo nalezeno u 11 % pacientů užívajích kvetiapin v klinických studiích
včetně otevřené fáze. U těchto pacientů byla průměrná maximální hodnota snížení hemoglobinu naměřená
kdykoliv -1,50 g/100 ml.
23 Tato hlášení se často vyskytovala v souvislosti s hlášením tachykardie, závratě, ortostatické hypotenze
a/nebo probíhajícího srdečního/respiračního onemocnění.
24 Na podkladě posunu od normálních hodnot na počátku studie až k potenciálně klinicky závažným
hodnotám kdykoliv ve všech studiích. Posun u celkového T4, volného T4, celkového T3 a volného T3 je
definován jako < 0,8 krát dolní mez normálních hodnot (pmol/l) a posun u TSH > 5 mIU/l naměřené
kdykoliv.
25 Na podkladě zvýšené frekvence zvracení u starších pacientů (≥ 65 let)
26 Na podkladě posunu neutrofilů z počáteční hodnoty ≥ 1,5x109/l na < 0,5x109/L naměřené kdykolivv
průběhu léčby u pacientů s těžkou neutropenií (< 0,5 x 109/l ) a infekcí v průběhu všech klinických studií s
kvetiapinem (viz bod 4.4)
27 Na základě posunu z normálních hodnot na hodnoty potenciálně klinicky závažné naměřené kdykoliv
po období stabilizace ve všech klinických studiích. Posun u eosinifilů je definován jako > 1x109 buněk/l
naměřené kdykoliv.
28 Na základě posunu z normálních hodnot na potenciálně klinicky závažné hodnoty naměřené kdykoliv v
období po stabilizaci v průběhu všech klinických studií. Posun hodnot leukocytů je definován jako ≤
3x109 buněk/l naměřený kdykoliv.
29 Na základě hlášení nežádoucí příhody metabolický syndrom ze všech klinických hodnocení s
kvetiapinem.
30 V klinických studiích bylo u některých pacientů pozorováno zhoršení více než jednoho metabolického
parametru tělesná hmotnost, glukosa v krvi a lipidy (viz bod 4.4).
31 Viz bod 4.6.
32 Může se objevit na počátku léčby a může být doprovázena hypotenzí a/nebo synkopou. Frekvence je
odvozeno od hlášení bradykardie a příbuzných příhod ve všech klinických studiích s kvetiapinem.
33. Na podkladě jedné retrospektivní nerandomizované epidemiologické studie.
34. V souvislosti s léčbou kvetiapinem byly hlášeny těžké kožní nežádoucí účinky (SCAR) zahrnující
Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS), toxickou epidermální nekrolýzu (TEN), polékovou vyrážku s
eosinofilií a systémovými příznaky (DRESS).
Při podávání neuroleptik byly hlášeny případy prolongace intervalu QT, komorových arytmií, náhlého
nevysvětlitelného úmrtí, srdeční zástavy a torsades de pointes a jsou považovány za skupinový efekt.

Pediatrická populace

U dětí a dospívajících je třeba předpokládat stejné nežádoucí účinky jako u dospělých. Následující tabulka
shrnuje nežádoucí účinky, které se vyskytují s vyšší frekvencí u dětí a dospívajících (10 až 17 let) než u
dospělých nebo nežádoucí účinky, které nebyly identifikovány u dospělých.

Tabulka 2 Nežádoucí účinky u dětí a dospívajících spojené s léčbou kvetiapinem, které se vyskytují
ve vyšší frekvenci než u dospělých, či nebyly pozorovány u dospělých
14 /
Frekvence nežádoucích účinků jsou definovány následovně.: velmi časté (>1/10), časté (> 1/100 až <
1/10), méně časté (> 1/1000 až < 1/100), vzácné (> 1/10 000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10 000) a
není známo (z dostupných údajů nelze učit).

Třídy orgánových systémů Velmi časté Časté
Endokrinní poruchy Zvýšení hladin prolaktinu1
Poruchy metabolismu a výživy Zvýšená chuť k jídlu
Poruchy nervového systému Extrapyramidové symptomy 3,4 Synkopa
Cévní poruchy Zvýšený krevní tlak2
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Rinitida
Gastrointestinální poruchy Zvracení
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace
Podrážděnost1. Hladiny prolaktinu (pacienti < 18 let): > 20 μg/l (> 869,56 pmol/l) u chlapců; > 26 μg/l (> 1130,pmol/l) u dívek naměřené kdykoliv. Méně než 1 % pacientů mělo vzestup hladin prolaktinu > 100 μg/l.
2. Na základě posunů nad klinicky významné koncentrace (převzato podle kritérií “National Institutes of
Health”) nebo zvýšení > 20 mmHg pro systolický tlak nebo > 10 mmHg pro diastolický tlak kdykoliv v
průběhu dvou krátkodobých (3-6 týdnů) placebem kontrolovaných klinických studií u dětí a dospívajících.
3. Poznámka: Frekvence je konzistentní s frekvencí pozorovanou u dospělých, ale podrážděnost může být
u dětí a dospívajících spojena s jinými klinickými důsledky ve srovnání s dospělými.
4. Viz bod 5.1.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9. Předávkování

Příznaky
Obecně pozorované příznaky odpovídají vystupňovanému známému farmakologickému účinku léčivé
látky, k němuž patří ospalost a útlum, tachykardie, hypotenze a anticholinergické účinky.

Předávkování může vyvolat prodloužení intervalu QT, křeče, status epilepticus, rhabdomyolýzu,
respirační depresi, retenci moči, zmatenost, delirium a/nebo agitovanost, koma a úmrtí. Riziko účinků
předávkování může být vyšší u pacientů se závažným kardiovaskulárním onemocněním v anamnéze (viz
bod 4.4 Ortostatická hypotenze).

V případě předávkování kvetiapinem v lékové formě s prodlouženým uvolňováním dochází ke zpoždění
maxima sedace, maxima tachykardie a k prodloužení zotavovací fáze ve srovnání s lékovou formou s
okamžitým uvolňováním kvetiapinu.
V případě předávkování kvetiapinem v lékové formě s prodlouženým uvolňováním byla hlášena tvorba
bezoárů v žaludku a doporučuje se provést vhodné diagnostické zobrazení za účelem správné péče o
pacienta.
15 / V některých případech bylo úspěšně provedeno endoskopické odstranění farmakobezoáru.

Léčba předávkování
Kvetiapin nemá specifické antidotum. V případě příznaků těžké intoxikace je třeba zvážit možnost
současné intoxikace několika látkami a doporučuje se léčba na jednotce intenzivní péče, včetně zajištění
průchodnosti dýchacích cest, zabezpečení dostatečné ventilace a přísunu kyslíku, a dále pravidelné
sledování a podpora kardiovaskulárního systému..

Podle literárních zdrojů mohou být agitovaní pacienti v deliriu a s jasným cholinergním syndromem léčeni
fyzostigminem, 1-2 mg (za kontinuálního monitorování EKG). Nejde o standardně doporučovanou léčbu
vzhledem k potenciálně negativnímu vlivu fyzostigminu na vedení převodního systému srdce.
Fyzostigmin lze použít, pokud nejsou přítomny odchylky EKG. Fyzostigmin nelze použít v případě
arytmie, jakékoli srdeční blokády nebo rozšíření komplexu QRS.

Ačkoli prevence absorpce při předávkování nebyla zkoumána, lze při značném předávkování indikovat
výplach žaludku, pokud možno do jedné hodiny po předávkování a zvážit podání aktivního uhlí.

Refrakterní hypotenzi v případech předávkování kvetiapinem je třeba léčit vhodným způsobem, např.
intravenózním podáním tekutin či sympatomimetik (nejsou vhodné adrenalin a dopamin, neboť stimulace
beta receptorů může zhoršovat hypotenzi při současné blokádě alfa receptorů kvetiapinem).

Lékařský dohled a sledování životních funkcí musí pokračovat až do úplného vyléčení pacienta.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antipsychotika, diazepiny, oxazepiny a thiazepiny.
ATC kód: N05A H04.

Mechanismus účinku:
Kvetiapin je atypické antipsychotikum. Kvetiapin a norkvetiapin, jeho aktivní metabolit v lidské plazmě,
intereagují s celou řadou receptorů pro neurotransmitery. Kvetiapin a norkvetiapin mají afinitu k
serotoninovým (5HT2) a dopaminovým D1 a D2 receptorům v mozku. Na podkladě této kombinace
receptorového antagonismu s vyšší selektivitou pro 5HT2 oproti D2 jsou vysvětlovány klinické
antipsychotické vlastnosti kvetiapinu a slabé extrapyramidové nežádoucí účinky (EPS) ve srovnání s
typickými antipsychotiky. Kvetiapin a norkvetiapin nemají významnou afinitu k benzodiazepinovým
receptorům, ale mají vysokou afinitu k histaminovým a adrenergním alfa-1 receptorům a střední afinitu k
adrenergním alfa-2 receptorům. Kvetiapin má také nízkou nebo žádnou afinitu k muskarinovým
receptorům, zatímco norkvetiapinu má střední až vysokou afinitu k několika muskarinovým receptorům,
což může vysvětlovat anticholinergické (muskarinové) účinky. Inbibice NET (norepinephrine transporter -
NET) norkvetiapinem a jeho částečný agonismus na 5HT1A receptoru může přispívat k terapeutické
účinnosti kvetiapinu jako antidepresiva. .

Farmakodynamické účinky:
Kvetiapin prokázal účinek ve zkouškách, které se používají k testování antipsychotického účinku, jako
jsou např. podmíněné obranné reflexy. Kvetiapin potlačuje též účinky dopaminových agonistů, což bylo
prokázáno na základě behaviorálních hodnocení a elektrofyziologických měření a zvyšuje koncentraci
metabolitů dopaminu, což je neurochemický ukazatel blokády D2 receptorů.

16 / V předklinických testech určených k predikci EPS měl kvetiapin profil atypického antipsychotika, který se
liší od profilu typických antipsychotik. Po dlouhodobém podávání kvetiapinu nevzniká supersenzitivita
dopaminových D2 receptorů. Při užití dávek dostatečně blokujících D2 receptory dochází jen k málo
vyjádřené katalepsii. Kvetiapin má při dlouhodobém podávání selektivní účinek na limbický systém tím,
že vyvolává depolarizační blokádu mesolimbických, ale nikoliv nigrostriatálních dopaminových neuronů.
Při akutním a chronickém podávání opicím rodu Cebus po předchozí senzibilizaci haloperidolem nebo bez
senzibilizace vykazuje kvetiapin minimální pohotovost k dystonickým reakcím (viz bod 4.8).

Klinická účinnost:

Schizofrenie
Ve třech klinických, placebem kontrolovaných studiích, s různými dávkami kvetiapinu, u pacientů se
schizofrenií nebyl zjištěn rozdíl v incidenci EPS nebo současného užívání anticholinergik ve skupině
léčené kvetiapinem a ve skupině na placebu. Placebem kontrolovaná studie hodnotící léčbu kvetiapinem v
dávkách 75 až 750 mg/den neprokázala nárůst EPS nebo potřebu současného užívání anticholinergik.
Dlouhodobá účinnost kvetiapinu s okamžitým uvolňováním v prevenci relapsu schizofrenie nebyla
prokázána v zaslepené klinické studii. V otevřené klinické studii u pacientů se schizofrenií byl kvetiapin
účinný při prokázání klinického zlepšení během pokračující léčby u pacientů, kteří prokázali počáteční
odpověď na léčbu, což naznačuje jistou dlouhodobou účinnost.

Bipolární porucha
Ve čtyřech placebem kontrolovaných klinických studiích byl kvetiapin podáván k léčbě akutní středně
těžké až těžké bipolární manie v dávkách až 800 mg/den. Ve dvou z těchto studií byl kvetiapin podáván v
monoterapii a ve dvou v kombinaci s lithiem nebo divalproexem. Nebyly zjištěny rozdíly v incidenci EPS
či nutnosti současně podávat anticholinergika ve skupině na kvetiapinu a ve skupině na placebu.

Ve dvou klinických studiích bylo prokázáno, že kvetiapin podávaný v monoterapii je účinnější než
placebo při potlačování příznaků mánie u středně těžkých až závažných forem manických epizod po 3 a
12 týdnech léčby. Údaje o kvetiapinu v kombinaci s divalproexem nebo s lithiem po 3 a 6 týdnech léčby
při akutních středně těžkých až těžkých manických epizodách jsou omezené, nicméně kombinovaná léčba
byla dobře snášena. Výsledky ukázaly aditivní účinek v 3. týdnu. Druhá klinická studie neprokázala
aditivní účinek v 6. týdnu léčby.

Průměrná střední dávka kvetiapinu poslední týden léčby byla přibližně 600 mg/den a u asi 85 %
reagujících pacientů byla dávka v rozmezí 400-800 mg/den.

Ve 4 dalších klinických studiích o délce 8 týdnů, které zahrnovaly pacienty se středně těžkou až těžkou
depresivní epizodou (bipolární porucha I a II) byl kvetiapin s okamžitým uvolňováním v dávkách 300 a
600 mg/den významně účinnější než placebo v parametrech: průměrné zlepšení skóre MADRS a v
odpovědi definované jako alespoň 50% zlepšení celkového skóre MADRS oproti výchozí hodnotě. V
průběhu krátkodobého hodnocení nebyl pozorován dodatečný efekt dávky 600 mg/den oproti dávce mg/den.

V dlouhodobých klinických studiích, které byly pokračováním dvou předešlých studií u pacientů s
depresivní epizodou, kteří reagovali na podávání kvetiapinu s okamžitým uvolňováním v dávce 300 mg
nebo 600 mg, byla prokázána dlouhodobá účinnost kvetiapinu s okamžitým uvolňováním na depresivní
symptomy, nikoliv však na manické symptomy.

Ve dvou klinických studiích zaměřených na prevenci rekurence byl hodnocen kvetiapin v kombinaci se
stabilizátory nálady u pacientů s manickou, depresivní nebo smíšenou epizodou. Kombinace s
kvetiapinem byla superiorní k monoterapii stabilizátory nálady v prodloužení času do rekurence jakékoliv
17 / příhody nálady (manické, smíšené nebo depresivní). Kvetiapin byl podáván dvakrát denně v dávkách mg až 800 mg za den v kombinaci s lithiem nebo valproátem.

V 6týdenní randomizované studii lithia a kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním v porovnání s
placebem a kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním u dospělých pacientů s akutní mánií byl rozdíl
střední hodnoty zlepšení YMRS mezi skupinou s přidaným lithiem a skupinou s přidaným placebem 2,bodů a rozdíl v % respondérů (odpověď definována jako 50% zlepšení v porovnání s výchozími
hodnotami YMRS) činil 11% (79 % ve skupině s přidaným lithiem oproti 68 % ve skupině s přidaným
placebem).

V jedné dlouhodobé studii (až 2 roky léčby) hodnotící prevenci rekurence u pacientů s manickou,
depresivní nebo smíšenou epizodou byl kvetiapin superiorní k placebu v prodloužení doby do objevení se
jakékoliv epizody (manické, smíšené nebo depresivní) u pacientů s bipolární poruchou typu I. Počet
pacientů s výskytem epizody byl ve skupině s kvetiapinem 91 (22,5 %), ve skupině s placebem 208 (51,%) a ve skupině s lithiem 95 (26,1 %). Nezdá se, že by převod na lithium ve srovnání s pokračující léčbou
kvetiapinem u pacientů, kteří reagovali na kvetiapin, byl spojen s delší dobou do rekurence příhod nálady.

Klinické hodnocení prokázalo, že kvetiapin je účinný při léčbě schizofrenie a bipolární manie v dávkování
dvakrát denně, přestože kvetiapin má eliminační poločas asi 7 hodin. Tento fakt podpořily i výsledky
studie využívající pozitronovou emisní tomografii (PET), která prokázala, že kvetiapin inhibuje receptory
5HT2 a D2 až 12 hodin. Bezpečnost a účinnost dávek vyšších než 800 mg/den nebyla hodnocena.

Klinická bezpečnost:
V krátkodobých placebem kontrolovaných klinických studiích u schizofrenie a bipolární manie byl
celkový výskyt extrapyramidových symptomů podobný jako u placeba (schizofrenie: 7,8 % pro kvetiapin
a 8,0 % pro placebo; bipolární manie: 11,2 % pro kvetiapin a 11,4 % pro placebo). Vyšší frekvence
extrapyramidových symptomů byla pozorována u pacientů, kterým byl podáván kvetiapin ve srovnání s
placebem, v krátkodobých placebem kontrolovaných klinických studiích u depresivní poruchy (MDD) a
bipolární deprese. V krátkodobých placebem kontrolovaných klinických studiích u bipolární deprese byl
celkový výskyt extrapyramidových symptomů 8,9 % pro kvetiapin a 3,8 % pro placebo. V krátkodobých
placebem kontrolovaných klinických studiích v monoterapii u depresivní poruchy byl celkový výskyt
extrapyramidových symptomů 5,4 % pro kvatiapin s prodlouženým uvolňováním a 3,2 % pro placebo. V
krátkodobých placebem kontrolovaných klinických studiích v monoterapii u starších pacientů s depresivní
poruchou byl celkový výskyt extrapyramidových symptomů 9,0 % pro kvetiapin s prodlouženým
uvolňováním a 2,3 % pro placebo. Výskyt jednotlivých nežádoucích příhod (tj. akathisie, extrapyramidové
poruchy, třes, dyskineze, dystonie, neklid, samovolné svalové kontrakce, psychomotorická hyperaktivita a
svalová ztuhlost) nepřekročil 4 % v žádné léčebné skupině.

V krátkodobých (rozmezí od 3 do 8 týdnů) placebem kontrolovaných klinických studiích s fixními
dávkami (50 mg/den až 800 mg/den) byl průměrný nárůst tělesné hmotnosti u pacientů léčených
kvetiapinem 0,8 kg u denní dávky 50 mg až 1,4 kg u denní dávky 600 mg (s nižším přírůstkem u denní
dávky 800 mg) ve srovnání s 0,2 kg u pacientů, kterým bylo podáváno placebo. Podíl pacientů ve skupině
léčené kvetiapinem s přírůstkem ≥ 7 % tělesné hmotnosti kolísal od 5,3 % u denní dávky 50 mg do 15,5 %
u denní dávky 400 mg (s nižším přírůstkem u denních dávek 600 mg a 800 mg) ve srovnání s 3,7 %
pacientů, kterým bylo podáváno placebo.

V 6týdenní randomizované studii s lithiem v kombinaci s kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním vs
placebo v kombinaci s kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním u dospělých pacientů s akutní mánií se
prokázalo, že kombinace kvetiapin s prodlouženým uvolňováním a lithium vede k častějším nežádoucím
účinkům (63 % vs 48 % u kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním v kombinaci s placebem). Výsledky
hodnocení bezpečnosti ukazují na vyšší výskyt extrapyramidových symptomů hlášených u 16,8 %
18 / pacientů ve skupině s přidaným lithiem a u 6,6 % pacientů ve skupině s přidaným placebem. Většinou šlo
o třes, hlášený u 15,6 % pacientů ve skupině s přidaným lithiem a u 4,9 % pacientů ve skupině s přidaným
placebem. Výskyt somnolence byl vyšší ve skupině s kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním v
kombinaci s lithiem (12,7 %) v porovnání s kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním v kombinaci s
placebem (5,5 %). Větší podíl pacientů (8,0 %) léčených ve skupině s přidaným lithiem dále zaznamenal
nárůst tělesné hmotnosti (≥ 7 %) na konci léčby ve srovnání se skupinou s přidaným placebem (4,7 %).

Dlouhodobější klinické studie k prevenci relapsu (v rozmezí od 4 do 36 týdnů) zahrnovaly otevřenou fázi
studie, v průběhu které byl pacientům podáván kvetiapin, následovanou randomizovanou fází v průběhu,
které byli pacienti randomizováni do větve s kvetiapinem nebo placebem. U pacientů, kteří byli
randomizováni do větve s kvetiapinem, byl průměrný nárůst tělesné hmotnosti v průběhu otevřené fáze
2,56 kg, resp. 3,22 kg 48. týden randomizované fáze ve srovnání s tělesnou hmotností v otevřené fázi. U
pacientů, kteří byli randomizováni do větve s placebem, byl průměrný nárůst tělesné hmotnosti v průběhu
otevřené fáze 2,39 kg, resp. 0,89 kg 48. týden randomizované fáze ve srovnání s tělesnou hmotností v
otevřené fázi.

V placebem kontrolovaných klinických studiích u starších pacientů s psychózou související s demencí
nebyl výskyt cerebrovaskulárních nežádoucích příhod na 100 paciento-roků vyšší u pacientů léčených
kvetiapinem ve srovnání s pacienty, kterým bylo podáváno placebo.

Ve všech krátkodobých placebem kontrolovaných klinických studiích v monoterapii u pacientů s výchozí
hodnotou počtu neutrofilů ≥ 1,5 x 109/l byl výskyt alespoň jednoho měření < 1,5 x 109/l 1,9 % u pacientů
léčených kvetiapinem a 1,3 % u pacientů na placebu. Výskyt posunu na > 0,5 - <1,0 x 109/L byl stejný
(0,2%) u pacientů léčených kvetiapinem i u pacientů na placebu. Ve všech klinických studiích (placebem
kontrolovaných, otevřených, s aktivním komparátorem) u pacientů s výchozí hodnotou počtu neutrofilů ≥
1,5 x 109/l byl výskyt alespoň jednoho posunu na hodnotu < 1,5 x 109/l 2,9 % a na < 0,5 x 109/l 0,21 % u
pacientů na kvetiapinu.

Léčba kvetiapinem je spojována s na dávce závislým snížením hladiny hormonů štítné žlázy. Výskyt
odchylky v THS byl 3.2 % u kvetiapinu versus 2.7 % u placeba. Výskyt vzájemné potenciálně klinicky
významné odchylky pro T3 nebo T4 a TSH v těchto klinických studiích byl vzácný a pozorované změny
v hladinách hormonů štítné žlázy nebyly spojovány s klinicky významnými projevy hypotyreózy.
Úbytek celkového a volného T4 byl maximální v průběhu prvních 6 týdnů léčby kvetiapinem. K dalšímu
úbytku v průběhu dlouhodobé léčby nedocházelo. V asi 2/3 všech případů bylo ukončení léčby
kvetiapinem spojeno s vymizením účinků na celkový a volný T4, bez ohledu na délku léčby.

Katarakta/zákal oční čočky
V klinických studiích hodnotících kataraktogenní potenciál kvetiapinu (200-800 mg/den) ve srovnání s
risperidonem (2 až 8 mg/den) při léčbě pacientů se schizofrenií nebo schizoafektivní poruchou nebyl
v procentu pacientů se zvýšenou pacitou čočky kvetiapin (4%) horší než risperidon (10%) v dávkách u
pacientů exponovaných léčbě nejméně 21 měsíců.

Pediatrická populace

Klinická účinnost Účinnost a bezpečnost kvetiapinu byla studována ve 3týdenní placebem kontrolované
studii při léčbě mánie (n = 284 pacientů z USA ve věku 10 až 17 let). Asi 45 % populace pacientů mělo
další diagnózu ADHD. Dále byla provedena 6týdenní placebem kontrolovaná studie u pacientů se
schizofrenií (n = 222, věk 13 až 17 let). Z obou studií byli vyřazeni pacienti, kteří neodpovídali na
kvetiapin. Léčba kvetiapinem byla zahájena dávkou 50 mg/den, druhý den zvýšena na 100 mg/den a dále
byla dávka titrována na cílovou dávku (manie 400-600 mg/den; schizofrenie 400-800 mg/den) vzestupně
po 100 mg/den a podávána ve dvou nebo třech rozdělených denních dávkách.
19 /
Ve studii s mánií byl rozdíl průměrné změny LS od výchozí hodnoty v celkovém skóre YMRS (aktivní
léčba minus placebo) -5,21 pro kvetiapin 400 mg/den a -6,56 pro kvetiapin 600 mg/den. Podíl pacientů
odpovídajích na léčbu (zlepšení YMRS ≥ 50 %) byl 64 % pro kvetiapin 400 mg/den, 58 % pro kvetiapin
600 mg/den a 37 % pro placebo.

Ve studii se schizofrenií byl rozdíl průměrné změny LS od výchozí hodnoty v celkovém skóre PANSS
(aktivní léčba minus placebo) – 8,16 pro kvetiapin 400 mg/den a -9,29 pro kvetiapin 800 mg/den. Ani
režim s nízkou dávkou (400 mg/den), ani vysokou (800 mg/den) dávkou kvetiapinu nebyl lepší než
placebo s ohledem na podíl pacientů, kteří dosáhli odpovědi definované jako pokles o ≥ 30 % oproti
výchozí hodnotě v celkovém skóre PANSS. Vyšší dávky měly za následek číselně nižší podíl
odpovídajících na léčbu jak u mánie, tak u schizofrenie.

Ve třetí krátkodobé placebem kontrolované klinické studii nebyl u dětí a dospívajících pacientů (10-17 let)
s bipolární depresí prokázán účinek kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním v monoterapii.

Nejsou k dispozici údaje o udržovací léčbě či o prevenci rekurence v této věkové kategorii.

Klinická bezpečnost
V krátkodobých pediatrických studiích s kvetiapinem popsaných výše byla frekvence EPS 12,9 % pro
kvetiapin a 5,3 % pro placebo ve studii u schizofrenie, 3,6 % pro kvetiapin a 1,1 % pro placebo ve studii u
bipolární mánie a 1,1 % kvetapin a 0 % pro placebo ve studii s bipolární depresí. Frekvence zvýšení
tělesné hmotnosti o ≥ 7 % ve srovnání s výchozí tělesnou hmotností byla 17 % u aktivní léčby vs. 2,5 %
ve skupině s placebem ve studiích se schizofrenií a bipolární mánií a 13,7 % u aktivní léčby vs. 6,8 % u
placeba ve studii s bipolární depresí. Výskyt sebevražedných příhod pro aktivní vs. placebovou větev byl
1,4 % vs. 1,3 % ve studii se schizofrenií, 1,0 % vs. 0 % ve studii s bipolární mánií a 1,1 % oproti 0 % ve
studii s bipolární depresí. Během následné prodloužené sledovací fáze studie s bipolární depresí se
vyskytly dva případy sebevražedných příhod u dvou pacientů, z toho jeden v té době užíval kvetiapin.

Dlouhodobá bezpečnost
26týdenní otevřené fáze akutních studií (n=380 pacientů) s kvetiapinem dávkovaným flexibilně v rozmezí
400-800 mg/den poskytly další bezpečnostní informace. U dětí a dospívajících byl hlášen vzestup
krevního tlaku; zvýšená chuť k jídlu, extrapyramidové symptomy a zvýšení sérových hladin prolaktinu
byly hlášeny s vyšší frekvencí u dětí a dospívajících než u dospělých (viz body 4.4 a 4.8). Po korekci na
normální růst v průběhu delší doby, byl vzestup alespoň o 0,5 standardní odchylky od bazální hodnoty
"Body Mass Indexu" (BMI) pokládán za klinicky významnou změnu; 18,3 % pacientů léčených
kvetiapinem po dobu alespoň 26 týdnů splnilo toto kritérium.

5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Kvetiapin se po perorálním podání dobře vstřebává a intenzivně se metabolizuje. Biologická dostupnost
kvetiapinu není významně ovlivněna podáním spolu s jídlem. Maximální molární koncentrace aktivního
metabolitu norkvetiapinu v ustáleném stavu dosahují 35 % koncentrací kvetiapinu.

Kvetiapin a norkvetiapin mají ve schváleném dávkovacím rozmezí lineární farmakokinetiku.

Distribuce v organismu
Kvetiapin se přibližně z 83 % váže na plazmatické bílkoviny.

20 / Biotransformace
Kvetiapin je metabolizován převážně v játrech, po podání radioaktivně značeného kvetiapinu bylo v moči
nebo stolici nalezeno méně než 5 % látky v nezměněné formě. Výzkumy prováděné in vitro ukázaly, že
hlavním enzymem, který se podílí na metabolismu kvetiapinu zprostředkovaném cytochromem P450, je
CYP3A4. Norkvetiapin je primárně tvořen a eliminován cestou CYP3A4.

Asi 73 % radioaktivity se vyloučí močí a 21 % stolicí.

Kvetiapin a několik jeho metabolitů (včetně norkvetiapinu) jsou slabými inhibitory lidského cytochromu
P450 1A2, 2C9, 2C19, 2D6 a 3A4 in vitro, ale pouze v koncentracích 5-50krát vyšších než jsou
koncentrace dosahované u člověka při dávkování 300 až 800 mg/den. Na základě těchto výsledků in vitro
se zdá nepravděpodobné, že by současné podávání kvetiapinu a jiných léčiv vedlo ke klinicky významné
lékové inhibici metabolismu druhého léku zprostředkovaného cytochromem P450. Z výsledků studií na
zvířatech vyplývá, že kvetiapin může indukovat enzymy cytochromu P450, avšak ve specifické interakční
studii u psychotických pacientů nebylo po podání kvetiapinu zjištěno zvýšení aktivity cytochromu P450.

Eliminace z organismu
Poločas eliminace kvetiapinu a norkvetiapinu je asi 7 hodin a asi 12 hodin. Průměrná molární frakce
dávky volného kvetiapinu a aktivního metabolitu norkvetiapinu vyloučeného do moči je méně než 5 %.

Zvláštní populace

Pohlaví
Farmakokinetika kvetiapinu je stejná u mužů i u žen.

Starší pacienti
Průměrná clearance kvetiapinu u starších pacientů je asi o 30-50 % nižší než u pacientů ve věku 18-65 let.

Pacienti s poruchou funkce ledvin
U osob s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min/1,73 m2) je průměrná
clearance kvetiapinu asi o 25 % nižší, ale individuální hodnoty clearance mohou být v rozmezí hodnot
zdravých jedinců.

Pacienti s poruchou funkce jater
Průměrná plazmatická clearance kvetiapinu se snižuje o přibližně 25 % u pacientů se známou poruchou
funkce jater (stabilizovaná alkoholická jaterní cirhóza). Vzhledem k tomu, že kvetiapin je metabolizován
převážně v játrech, lze očekávat zvýšení plazmatických hladin léčiva u pacientů s poškozením jaterních
funkcí. U těchto pacientů je nutné snížit dávku (viz bod 4.2).

Pediatrická populace

Farmakokinetická data byla získána u 9 dětí ve věku 10-12 let a 12 dospívajích, kteří byli na udržovací
léčbě 400 mg kvetiapinu dvakrát denně. V rovnovážném stavu byly dávkově normalizované plazmatické
koncentrace mateřské látky kvetiapinu u dětí a dospívajících (10-17 let) všeobecně podobné jako u
dospělých, ačkoliv Cmax byla u dětí při horní hranici rozmezí pozorovaného u dospělých.
AUC a Cmax aktivního metabolitu, norkvetiapinu, byly vyšší, asi o 62 %, resp. 49 % u dětí (10-12 let) a o
28 %, resp. 14 % u dospívajících (13-17 let) ve srovnání s dospělými.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

V sérii studií na genotoxicitu v podmínkách in vitro a in vivo nebyly zjištěny genotoxické vlastnosti.
21 / U laboratorních zvířat byly zjištěny následující odchylky v dávkách, které jsou klinicky relevantní. Tyto
odchylky nebyly dosud potvrzeny v dlouhodobých klinických studiích.

U laboratorních potkanů byla zjištěna pigmentová depozita ve štítné žláze, u opic rodu Cynomolgus byla
pozorována hypertrofie folikulárních buněk štítné žlázy, snížení koncentrace T3 v plazmě, snížení
koncentrace hemoglobinu a snížení počtu bílých a červených krvinek. U psů byla pozorována změna
opacity oční čočky a katarakta (katarakta/opacita oční čočky viz bod 5.1).

Ve studii na embryofetální toxicitu u králíků byl zvýšen výskyt karpální/tarzální flexury u plodů. Tento
účinek se objevil v přítomnosti zjevných účinků na samici, jako je snížený přírůstek tělesné hmotnosti.
Tyto účinky byly pozorovatelné při hodnotách expozice samice podobné nebo mírně vyšší, než je
expozice dosahovaná u lidí při maximální terapeutické dávce. Relevance těchto nálezů pro člověka není
známa.

Ve studii fertility u laboratorních potkanů, byla pozorována hraničně snížená samčí fertilita a falešná
březost, prodloužené období diestru, prodloužený nekoitální interval a snížená frekvence březosti. Tyto
účinky jsou dávány do souvislosti se zvýšenými hladinami prolaktinu a nejsou přímo relevantní situaci u
lidí, neboť existují mezidruhové rozdíly v hormonální kontrole reprodukce.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

Jádro:
Hydrogenfosforečnan vápenatý
Monohydrát laktózy
Mikrokrystalická celulóza
Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)
Povidon
Magnesium-stearát

Potahová vrstva:
Hypromelóza
Oxid titaničitý (E171)
Makrogol Žlutý oxid železitý (E172) (Questax 25 mg, 100 mg potahované tablety)
Červený oxid železitý (E172) (Questax 25 mg potahované tablety)



6.2. Inkompatibility

Neuplatňuje se.


6.3. Doba použitelnosti

roky.


6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání
22 /
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.


6.5. Druh obalu a obsah balení

PVC/PE/PVDC/Al blistr

Balení:
Questax 25 mg potahované tablety:
30, 60 nebo 90 tablet v balení
Questax 100 mg potahované tablety:
30, 60 nebo 90 tablet v balení
Questax 200 mg potahované tablety:
30, 60 nebo 90 tablet v balení

Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.


6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Neuraxpharm Bohemia s.r.o., náměstí Republiky 1078/1, 110 00 Praha 1 - Nové Město, Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Questax 25 mg potahované tablety : 68/652/07-C
Questax 100 mg potahované tablety: 68/653/07-C
Questax 200 mg potahované tablety: 68/654/07-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 24. 10. Datum posledního prodloužení registrace: 21. 12.

10. DATUM REVIZE TEXTU

15. 6.