PŘÍLOHA I 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o 
bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky. 
Podrobnosti o hlášení nežádoucích účinků viz bod 4.8. 
 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Alymsys 25 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok. 
 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Jeden ml koncentrátu obsahuje 25 mg bevacizumabu*. 
Jedna injekční lahvička se 4 ml obsahuje 100 mg bevacizumabu. 
Jedna injekční lahvička se 16 ml obsahuje 400 mg bevacizumabu. 
Doporučení pro naředění a další zacházení s léčivým přípravkem je uvedeno v bodě 6.6. 
 
*Bevacizumab je rekombinantní humanizovaná monoklonální protilátka připravená technologií DNA 
v ovariálních buňkách čínských křečíků. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Koncentrát pro infuzní roztok 
Bezbarvá až žlutavá nebo světle hnědá opalizující tekutina. 
 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Přípravek Alymsys je indikován k léčbě dospělých pacientů s metastazujícím karcinomem tlustého 
střeva nebo rekta v kombinaci s chemoterapeutickým režimem obsahujícím fluorpyrimidin. 
 
Přípravek Alymsys v kombinaci s paklitaxelem je indikován k první linii léčby dospělých pacientů s 
metastazujícím karcinomem prsu. Další informace týkající se receptoru 2 pro lidský epidermální 
růstový faktor  
Přípravek Alymsys v kombinaci s kapecitabinem je indikován k první linii léčby dospělých pacientů s 
metastazujícím karcinomem prsu, u kterých se léčba jinou možnou chemoterapií, včetně antracyklinů 
a taxanů, nepovažuje za vhodnou. Pacienti, kteří byli v posledních 12 měsících léčeni režimem 
obsahujícím taxan a antracyklin v adjuvantním podání, nemají být léčeni kombinací přípravku 
Alymsys s kapecitabinem. Další informace týkající se receptoru 2 pro lidský epidermální růstový 
faktor  
Přípravek Alymsys přidaný k chemoterapeutickému režimu s platinou je indikován k první linii léčby 
dospělých pacientů s neresekabilním pokročilým, metastazujícím nebo rekurentním nemalobuněčným 
plicním karcinomem jiného histologického typu, než predominantně z dlaždicových buněk. 
 
Přípravek Alymsys v kombinaci s erlotinibem je indikován k první linii léčby dospělých pacientů s 
neresekovatelným pokročilým, metastazujícím nebo rekurentním nedlaždicovým nemalobuněčným 
plicním karcinomem s aktivující mutací receptoru epidermálního růstového faktoru bod 5.1 
Přípravek Alymsys v kombinaci s interferonem alfa-2a je indikován k první linii léčby dospělých 
pacientů s pokročilým a/nebo metastazujícím karcinomem ledviny. 
 
Přípravek Alymsys v kombinaci s karboplatinou a paklitaxelem je indikován k úvodní léčbě dospělých 
pacientek s pokročilým porodnictví [International Federation of Gynecology and Obstetrics – FIGO]vaječníků, vejcovodů nebo primárním nádorem pobřišnice  
Přípravek Alymsys v kombinaci s karboplatinou a gemcitabinem nebo v kombinaci s karboplatinou a 
paklitaxelem je indikován k léčbě dospělých pacientek s první rekurencí epitelového nádoru 
vaječníků, vejcovodů nebo primárního nádoru pobřišnice citlivého na platinu, které nebyly dosud 
léčeny bevacizumabem nebo jiným inhibitorem růstového faktoru cévního endotelu receptoru VEGF. 
 
Přípravek Alymsys v kombinaci s paklitaxelem, topotekanem nebo pegylovaným liposomálním 
doxorubicinem je indikován k léčbě dospělých pacientek s rekurencí epitelového nádoru vaječníků, 
vejcovodů nebo primárního nádoru pobřišnice rezistentního k platině, které nebyly léčeny více než 
dvěma předchozími režimy chemoterapie a které nebyly dosud léčeny bevacizumabem nebo jiným 
inhibitorem růstového faktoru cévního endotelu  
Přípravek Alymsys v kombinaci s paklitaxelem a cisplatinou nebo alternativně u pacientek, kterým 
nemůže být podaná léčba platinou, s paklitaxelem a topotekanem, je indikován k léčbě dospělých 
pacientek s přetrvávajícím, rekurentním nebo metastazujícím karcinomem děložního čípku bod 5.1 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Injekční lahvičku neprotřepávejte. 
 
Přípravek Alymsys musí být podáván pod dohledem lékaře, který má zkušenosti s podáváním 
antineoplastických léčiv. 
 
Dávkování 
Metastazující karcinom tlustého střeva nebo konečníku 
Doporučená dávka přípravku Alymsys podávaného ve formě intravenózní infuze je buď 5 mg/kg nebo 
10 mg/kg tělesné hmotnosti podávaná jedenkrát za 2 týdny nebo 7,5 mg/kg nebo 15 mg/kg tělesné 
hmotnosti podávaná jedenkrát za 3 týdny. 
 
Doporučuje se, aby léčba pokračovala až do progrese základního onemocnění nebo do nepřijatelné 
toxicity. 
 
Metastazující karcinom prsu 
Doporučená dávka přípravku Alymsys je 10 mg/kg tělesné hmotnosti jednou za 2 týdny nebo 
15 mg/kg tělesné hmotnosti jednou za 3 týdny podávaná ve formě intravenózní infuze. 
 
Doporučuje se, aby léčba pokračovala až do progrese základního onemocnění nebo do nepřijatelné 
toxicity. 
 
Nemalobuněčný plicní karcinom 
První linie léčby nedlaždicového nemalobuněčného plicního karcinomu v kombinaci s 
chemoterapeutickým režimem s platinou 
 
Přípravek Alymsys se podává spolu s chemoterapeutickým režimem s platinou, a to až po 6 léčebných 
cyklů, po nichž se podává přípravek Alymsys samotný až do progrese onemocnění. 
 
Doporučená dávka přípravku Alymsys je 7,5 mg/kg nebo 15 mg/kg tělesné hmotnosti jednou za týdny podávaná ve formě intravenózní infuze. 
 
Klinický přínos u pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem byl prokázán jak pro dávku 
7,5 mg/kg, tak pro dávku 15 mg/kg  
Doporučuje se, aby léčba pokračovala až do progrese základního onemocnění nebo do nepřijatelné 
toxicity. 
 
První linie léčby nedlaždicového nemalobuněčného plicního karcinomu s aktivující mutací EGFR v 
kombinaci s erlotinibem 
 
Před zahájením léčby v kombinaci přípravku Alymsys s erlotinibem má být proveden test mutace 
EGFR. Je důležité, aby byla vybrána správně validovaná a robustní metoda a tím se zabránilo falešně 
negativnímu nebo falešně pozitivnímu vyhodnocení. 
 
Doporučená dávka přípravku Alymsys při kombinaci s erlotinibem je 15 mg/kg tělesné hmotnosti, 
podávaná jednou za 3 týdny ve formě intravenózní infuze. 
 
Doporučuje se, aby léčba přípravkem Alymsys při kombinaci s erlotinibem pokračovala až do 
progrese onemocnění. 
 
Úplné informace o dávkování a způsobu podání erlotinibu viz SPC erlotinibu. 
 
Pokročilý a/nebo metastazující karcinom ledviny 
Doporučená dávka přípravku Alymsys je 10 mg na kilogram tělesné hmotnosti podávaná jednou za týdny ve formě intravenózní infuze. 
 
Doporučuje se, aby léčba pokračovala až do progrese základního onemocnění nebo do nepřijatelné 
toxicity. 
 
Epitelový nádor vaječníků, vejcovodů a primární nádor pobřišnice 
 
Primární léčba 
Přípravek Alymsys se podává spolu s karboplatinou a paklitaxelem, a to až po 6 léčebných cyklů, a 
následně se pokračuje v samostatné léčbě přípravkem Alymsys do progrese onemocnění nebo 
maximálně po dobu 15 měsíců nebo do nepřijatelné toxicity, dle toho, co nastane nejdříve. 
 
Doporučená dávka přípravku Alymsys je 15 mg na kilogram tělesné hmotnosti podávaná jedenkrát za 
týdny ve formě intravenózní infuze. 
 
Léčba rekurentního onemocnění citlivého na platinu: 
 
Přípravek Alymsys se podává buď v kombinaci s karboplatinou a gemcitabinem v 6 až 10 cyklech, 
nebo v kombinaci s karboplatinou a paklitaxelem v 6 až 8 cyklech, a následně se pokračuje v podávání 
přípravku Alymsys samotného až do progrese nemoci. Doporučená dávka přípravku Alymsys je 
15 mg na kilogram tělesné hmotnosti podaná jedenkrát za 3 týdny ve formě intravenózní infuze. 
 
Léčba rekurentního onemocnění rezistentního k platině: 
 
Přípravek Alymsys se podává v kombinaci s jednou z následujících látek – paklitaxel, topotekan 
10 mg na kilogram tělesné hmotnosti podávaná jedenkrát za 2 týdny ve formě intravenózní infuze. Při 
podání přípravku Alymsys v kombinaci s topotekanem doporučená dávka přípravku Alymsys 15 mg na kilogram tělesné hmotnosti podávaná jedenkrát za týdny ve formě intravenózní infuze. Doporučuje se, aby léčba trvala do progrese onemocnění nebo 
nepřijatelné toxicity  
Karcinom děložního čípku 
Přípravek Alymsys se podává v kombinaci s jedním z následujících režimů chemoterapie: paklitaxel a 
cisplatina nebo paklitaxel a topotekan. 
 
Doporučená dávka přípravku Alymsys je 15 mg na kilogram tělesné hmotnosti podávaná jedenkrát za 
týdny ve formě intravenózní infuze. 
 
Doporučuje se, aby léčba trvala do progrese onemocnění nebo nepřijatelné toxicity  
Zvláštní skupiny pacientů 
 
Starší pacienti  
U pacientů ve věku ≥ 65 let není potřeba upravovat dávkování. 
 
Porucha funkce ledvin 
Bezpečnost a účinnost přípravku Alymsys nebyly u pacientů s poruchou ledvin zkoumány bod 5.2 
Porucha funkce jater 
Bezpečnost a účinnost přípravku Alymsys nebyly u pacientů s poruchou jater zkoumány  
Pediatrická populace 
Bezpečnost a účinnost bevacizumabu u dětí mladších 18 let nebyly stanoveny. V současnosti dostupné 
údaje jsou uvedeny v bodech 4.8, 5.1 a 5.2, ale na jejich základě nelze učinit žádná doporučení 
ohledně dávkování. 
 
Neexistuje žádné relevantní použití bevacizumabu u pediatrické populace v indikacích k léčbě 
rakoviny tlustého střeva, konečníku, prsu, plic, vaječníků, vejcovodů, pobřišnice, děložního čípku a 
ledvin. 
 
Způsob podání 
Přípravek Alymsys je určen k intravenóznímu podání. První dávka přípravku má být podána během 
90 minut ve formě intravenózní infuze. Jestliže je první infuze dobře snášena, druhá infuze může být 
podána během 60 minut. Jestliže je dobře snášena infuze podaná během 60 minut, všechny následující 
infuze mohou být podány během 30 minut. 
 
Nemá se podávat jako bolus v intravenózní injekci nebo bolusovou injekcí. 
 
Snížení dávky z důvodu nežádoucích účinků se nedoporučuje. Léčba má být buď trvale ukončena, 
nebo dočasně pozastavena, jak je popsáno v bodě 4.4, pokud je tak indikováno. 
 
Opatření, která je nutno učinit před zacházením s léčivým přípravkem nebo před jeho podáním 
 
Návod k naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6. Infuze přípravku 
Alymsys nesmí být podávány nebo míchány s roztoky glukózy. Tento léčivý přípravek nesmí být 
mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6. 
 
4.3 Kontraindikace 
 
• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
• Hypersenzitivita na látky produkované ovariálními buňkami čínských křečíků nebo na jiné 
rekombinantní lidské nebo humanizované protilátky. 
• Těhotenství  
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Sledovatelnost 
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název 
podaného přípravku a číslo šarže. 
 
Gastrointestinální 
U pacientů může být během léčby bevacizumabem zvýšeno riziko vzniku gastrointestinální perforace 
a perforace žlučníku. Intraabdominální zánětlivé procesy mohou být u pacientů s metastazujícím 
karcinomem tlustého střeva nebo rekta rizikovým faktorem gastrointestinální perforace, a proto musí 
být těmto pacientům během léčby věnována zvýšená pozornost. Dříve provedená radiace je rizikovým 
faktorem gastrointestinální perforace při léčbě pacientek s přetrvávajícím, rekurentním nebo 
metastazujícím karcinomem děložního čípku bevacizumabem. Všechny pacientky s GI perforací měly 
předchozí radiaci. U pacientů, u kterých se vyskytne gastrointestinální perforace, je nutné léčbu 
přípravkem Alymsys ukončit. 
 
GI-vaginální píštěle ve studii GOG-
Při léčbě bevacizumabem mají pacientky, které jsou léčeny z důvodu přetrvávajícího, rekurentního 
nebo metastazujícího karcinomu děložního čípku, zvýšené riziko vzniku píštělí mezi vagínou a 
jakoukoli části GI traktu rizikovým faktorem vzniku GI-vaginální píštěle a všechny pacientky s GI-vaginální píštělí prodělaly 
předchozí radiaci. Rekurence nádoru v oblasti předchozí radiace je dalším významným rizikovým 
faktorem pro vznik GI-vaginální píštěle. 
 
Non-GI píštěle 
Při léčbě bevacizumabem mohou mít pacienti zvýšené riziko vzniku píštěle. U pacientů s 
tracheoesofageální píštělí nebo jakoukoli píštělí stupně 4 [dle Obecných terminologických kritérií 
nežádoucích účinků amerického Národního ústavu pro zhoubné nádory - „US National Cancer 
Institute-Common Terminology Criteria for Adverse Events“ léčbu přípravkem Alymsys. O pokračujícím použití bevacizumabu u pacientů s jinými píštělemi jsou k 
dispozici jen omezené informace. 
 
V případě vnitřní píštěle nepocházející z gastrointestinálního traktu je nutno zvážit ukončení léčby 
přípravkem Alymsys. 
 
Komplikace při hojení ran 
Bevacizumab může nepříznivě ovlivnit proces hojení ran. Byly hlášeny případy závažných komplikací 
při hojení ran, včetně anastomotických komplikací, končící úmrtím. S léčbou se nemá začít dříve než 
po uplynutí 28 dnů po velkém chirurgickém výkonu, nebo do té doby, než se rána po chirurgickém 
výkonu zcela zahojí. U pacientů, u kterých se vyskytne během léčby komplikace při hojení ran, musí 
být léčba přerušena, dokud se rána zcela nezahojí. Léčba má být přerušena v případě podstoupení 
elektivní operace. 
 
U pacientů léčených bevacizumabem byly vzácně hlášeny případy nekrotizující fasciitidy, včetně 
případů končících úmrtím. Tyto příhody byly obvykle pozorovány po předchozích komplikacích při 
hojení rány, gastrointestinální perforaci nebo vzniku píštěle. Pokud u pacienta vznikne nekrotizující 
fasciitida, musí být ukončena léčba přípravkem Alymsys a zahájena vhodná terapie. 
 
Hypertenze 
U pacientů léčených bevacizumabem byla zaznamenaná zvýšená incidence hypertenze. Údaje z 
klinických studií naznačují, že pravděpodobnost výskytu hypertenze závisí na výši dávky. 
Preexistující hypertenze má být před zahájením léčby přípravkem Alymsys adekvátně korigována. 
Nejsou k dispozici žádné informace týkající se účinku bevacizumabu u pacientů s neléčenou 
hypertenzí na začátku léčby. 
 
Během léčby se všeobecně doporučuje sledovat krevní tlak. 
 
Ve většině případů byla hypertenze upravena za použití standardní antihypertenzní léčby s ohledem na 
individuální stav postiženého pacienta. Použití diuretik k léčbě hypertenze se nedoporučuje u pacientů 
léčených chemoterapeutickým režimem s cisplatinou. Podávání přípravku Alymsys má být trvale 
ukončeno v případě, že klinicky významnou hypertenzi nelze dostatečně zvládnout antihypertenzní 
léčbou nebo jestliže se u pacienta objeví hypertenzní krize nebo hypertenzní encefalopatie. 
 
Syndrom zadní reverzibilní encefalopatie 
U pacientů léčených bevacizumabem byly vzácně hlášeny známky a příznaky odpovídající syndromu 
zadní reverzibilní encefalopatie, zřídka se vyskytující neurologické poruchy, která se mimo jiné může 
projevovat těmito známkami a příznaky: křeče, bolest hlavy, změny mentálního stavu, poruchy vidění 
nebo kortikální slepota, společně s hypertenzí nebo bez hypertenze. K potvrzení diagnózy syndromu 
zadní reverzibilní encefalopatie je nutné provedení zobrazovacího vyšetření mozku, přednostně 
pomocí magnetické rezonance. U pacientů se syndromem zadní reverzibilní encefalopatie se 
doporučuje ukončení terapie přípravkem Alymsys a léčba specifických příznaků včetně kontroly 
hypertenze. Bezpečnost opětovného zahájení terapie bevacizumabem u pacientů s předchozím 
výskytem syndromu zadní reverzibilní encefalopatie není známa. 
 
Proteinurie 
Pacienti s hypertenzí v anamnéze mají během léčby bevacizumabem zvýšené riziko vzniku 
proteinurie. Existují důkazy naznačující, že proteinurie všech stupňů s dávkou. Před zahájením a během léčby přípravkem Alymsys se u pacientů trpících proteinurií se 
doporučuje provedení rozboru moči testovacím proužkem. Proteinurie stupně 4 byla pozorována až u 1,4 % pacientů léčených bevacizumabem. U pacientů, u kterých se vyskytne 
nefrotický syndrom  
Arteriální tromboembolie 
V klinických studiích byla zjištěna zvýšená incidence arteriální tromboembolie, včetně 
cerebrovaskulárních příhod, přechodných ischemických záchvatů a infarktů myokardu u pacientů, 
kterým byl podáván bevacizumab v kombinaci s chemoterapií, v porovnání s pacienty, kteří byli léčeni 
pouze chemoterapií. 
 
Pacienti léčení bevacizumabem plus chemoterapií, kteří mají v anamnéze arteriální tromboembolie, 
diabetes nebo jsou starší než 65 let, mají v průběhu léčby vyšší riziko vzniku arteriálních 
tromboembolických nežádoucích účinků. Proto je nutné věnovat těmto pacientům během léčby 
přípravkem Alymsys zvýšenou pozornost. 
 
U pacientů, u kterých se vyskytnou arteriální tromboembolické nežádoucí účinky, je nutné léčbu 
přípravkem Alymsys ukončit. 
 
Žilní tromboembolie 
Při léčbě bevacizumabem může být u pacientů zvýšené riziko vzniku žilních tromboembolických 
nežádoucích účinků včetně plicní embolizace. 
 
Při léčbě bevacizumabem mohou mít pacientky, které jsou léčeny kombinací paklitaxel a cisplatina z 
důvodu přetrvávajícího, rekurentního nebo metastazujícího karcinomu děložního čípku, zvýšené riziko 
vzniku žilních tromboembolických příhod. 
 
U pacientů s život ohrožujícím embolizace tromboembolickým nežádoucím účinkem stupně ≤ 3  
Krvácení 
U pacientů léčených bevacizumabem je zvýšené riziko vzniku krvácení, zejména krvácení 
souvisejícího s nádorem. U pacientů, u kterých se během léčby bevacizumabem vyskytne krvácení 3. 
nebo 4. stupně  
Pacienti s neléčenými metastázami v CNS byli rutinně vyloučeni z klinických studií s bevacizumabem 
na základě zobrazovacích vyšetření nebo klinických známek a příznaků. Riziko krvácení do CNS u 
takových pacientů proto nebylo prospektivně hodnoceno v randomizovaných klinických hodnoceních 
přípravkem Alymsys má být v případech nitrolebního krvácení přerušena. 
 
Nejsou k dispozici informace týkající se bezpečnosti bevacizumabu u pacientů, u kterých byla 
diagnostikována kongenitální hemoragická diatéza, získaná koagulopatie nebo u pacientů, kterým se 
podává plná dávka antikoagulancií k léčbě tromboembolie před zahájením léčby bevacizumabem, 
neboť tito pacienti byli vyloučeni z klinických studií. Proto je u těchto pacientů nutné zvážit možná 
rizika před zahájením léčby. Avšak u pacientů, u kterých se během léčby přípravkem Alymsys 
objevila venózní trombóza, nebylo zaznamenáno zvýšené riziko krvácení stupně 3 nebo vyššího CTCAE v.3 
Plicní krvácení/hemoptýza 
Pacienti s nemalobuněčným plicním karcinomem léčení bevacizumabem mohou být v riziku 
závažného a v některých případech fatálního plicního krvácení/hemoptýzy. Pacienti s přítomným 
plicním krvácením/hemoptýzou  
Aneurysmata a arteriální disekce 
Používání inhibitorů dráhy VEGF u pacientů s hypertenzí nebo bez hypertenze může přispět k tvorbě 
aneurysmat a/nebo arteriálních disekcí. U pacientů s rizikovými faktory, jako jsou hypertenze nebo 
aneurysma v anamnéze, se má před zahájením podávání přípravku Alymsys toto riziko pečlivě zvážit. 
 
Městnavé srdeční selhání 
V klinických studiích byly zaznamenány případy odpovídající městnavému srdečnímu selhání. Nálezy 
se pohybovaly od asymptomatického poklesu ejekční frakce levé komory po symptomatické městnavé 
srdeční selhání vyžadující léčbu nebo hospitalizaci. Opatrnost je nutná při léčbě pacientů s klinicky 
významným kardiovaskulárním onemocněním, jako jsou preexistující onemocnění věnčitých tepen 
nebo městnavé srdeční selhání, přípravkem Alymsys. 
 
Většina pacientů, u kterých se městnavé srdeční selhání vyskytlo, měla metastazující karcinom prsu a 
byla dříve léčena antracykliny či radioterapií na levou polovinu hrudníku, nebo měla další rizikové 
faktory vzniku městnavého srdečního selhání. 
 
U pacientů ve studii AVF3694g, kteří dostali léčbu s antracykliny a kteří nebyli léčení antracykliny 
dříve, nebylo ve skupině léčené antracyklinem + bevacizumabem pozorováno zvýšení incidence 
městnavého srdečního selhání jakéhokoli stupně ve srovnání s léčbou samotnými antracykliny. 
Městnavé srdeční selhání stupně 3 a vyššího bylo o něco častější u pacientů léčených bevacizumabem 
v kombinaci s chemoterapií než u pacientů, kteří dostali samotnou chemoterapii. To je konsistentní s 
výsledky u pacientů v jiných studiích s metastazujícím karcinomem prsu, kteří nedostali současně 
léčbu antracykliny  
Neutropenie a infekce 
U pacientů léčených některými myelotoxickými režimy a bevacizumabem byla ve srovnání s léčbou 
samotnou chemoterapií pozorována zvýšená četnost závažné neutropenie, febrilní neutropenie nebo 
infekcí se závažnou neutropenií nebo bez závažné neutropenie pozorováno zejména při léčbě nemalobuněčného plicního karcinomu nebo metastazujícího karcinomu 
prsu kombinovanými režimy s platinou nebo taxany a při léčbě v kombinaci s paklitaxelem a 
topotekanem u přetrvávajícího, rekurentního nebo metastazujícího karcinomu děložního čípku. 
 
Hypersenzitivní reakce 
U pacientů může být riziko vzniku reakcí na infuzi/hypersenzitivních reakcí šokuje běžné při jakékoli infuzi léčebné humanizované monoklonální protilátky. V případě reakce musí být 
infuze přerušena a zahájena přiměřená léčba. Systémová premedikace není vyžadována. 
 
Osteonekróza čelisti 
U onkologických pacientů léčených bevacizumabem byly hlášeny případy osteonekrózy čelisti. 
Většina těchto pacientů byla dříve nebo současně léčena intravenózními bisfosfonáty, u kterých je 
osteonekróza čelisti známým rizikem. Při současném nebo následném podávání přípravku Alymsys a 
intravenózních bisfosfonátů je nutná zvýšená opatrnost. 
 
Známým rizikem jsou také invazivní stomatologické výkony. Před zahájením léčby přípravkem 
Alymsys má být zváženo stomatologické vyšetření a přiměřené preventivní ošetření. U pacientů, kteří 
dříve byli nebo jsou léčeni intravenózními bisfosfonáty,  pokud možno nemají být prováděny 
invazivní stomatologické výkony. 
 
Podání do sklivce 
Léková forma přípravku Alymsys není určena k podání do sklivce. 
 
Poruchy oka 
Po použití bevacizumabu připraveného z lahviček schválených k intravenóznímu podání pacientům se 
zhoubnými nádory byly po neschváleném podání do sklivce hlášeny jednotlivé i vícečetné případy 
závažných očních nežádoucích účinků. Tyto nežádoucí účinky zahrnovaly infekční endoftalmitidu, 
nitrooční záněty, jako jsou sterilní endoftalmitida, uveitida a vitritida, odchlípení sítnice, trhliny v 
pigmentovém epitelu sítnice, zvýšený nitrooční tlak, nitrooční krvácení jako krvácení do sklivce nebo 
do sítnice a krvácení do spojivky. Některé z těchto nežádoucích účinků vyústily ve ztrátu zraku 
různého stupně včetně trvalé slepoty. 
 
Systémové účinky po podání do sklivce  
Po anti-VEGF léčbě podané do sklivce bylo pozorováno snížení koncentrace cirkulujícího VEGF. Po 
injekci inhibitorů VEGF do sklivce byly hlášeny systémové nežádoucí účinky zahrnující krvácení 
mimo oko a arteriální tromboembolické nežádoucí účinky. 
 
Selhání vaječníků/fertility  
Bevacizumab může narušit ženskou fertilitu být před zahájením léčby bevacizumabem prodiskutovány strategie k zachování fertility. 
 
Pomocné látky 
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku znamená, že je v podstatě „bez sodíku“. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Vliv protinádorových léků na farmakokinetiku bevacizumabu 
Výsledky populační farmakokinetické analýzy neukázaly žádné klinicky významné interakce současně 
podávané chemoterapie na farmakokinetiku bevacizumabu. Nebyly ani statisticky významné, ani 
klinicky relevantní rozdíly v clearance bevacizumabu u pacientů léčených bevacizumabem v 
monoterapii při srovnání s pacienty, kteří dostali bevacizumab v kombinaci s interferonem alfa-2a, 
erlotinibem nebo chemoterapií cisplatina/gemcitabin 
Vliv bevacizumabu na farmakokinetiku dalších protinádorových léků 
 
Nebyly pozorovány žádné klinicky významné interakce bevacizumabu na farmakokinetiku současně 
podávaného interferonu alfa-2a, erlotinibu irinotekanu měřením volné a celkové platinyfarmakokinetiku gemcitabinu. 
 
Kombinace bevacizumabu a sunitinib-malátu 
Ve dvou klinických hodnoceních u metastatického karcinomu ledviny byla u 7 z 19 pacientů léčených 
kombinací bevacizumabu mikroangiopatická hemolytická anemie  
MAHA je hemolytická porucha, která se může projevit fragmentací červených krvinek, anemií a 
trombocytopenií. U některých pacientů byly kromě toho pozorovány hypertenze krizeléčby bevacizumabem a sunitinib-malátem reversibilní reverzibilní encefalopatie v bodě 4.4 
Kombinace s režimy s platinou nebo taxany 
Zvýšený výskyt závažné neutropenie, febrilní neutropenie nebo infekce s těžkou neutropenií nebo bez 
ní nemalobuněčný plicní karcinom nebo metastazující karcinom prsu režimem s platinou nebo taxanem. 
 
Radioterapie 
Bezpečnost a účinnost radioterapie při současném podávání bevacizumabu nebyly stanoveny. 
 
Monoklonální protilátky proti EGFR v kombinaci s chemoterapeutickým režimem s bevacizumabem 
 
Nebyly provedeny žádné studie interakcí. Monoklonální protilátky proti EGFR nemají být podávány k 
léčbě metastazujícího kolorektálního karcinomu v kombinaci s režimem chemoterapie zahrnujícím 
bevacizumab. Výsledky randomizovaných studií fáze III PACCE a CAIRO-2 u pacientů s 
metastazujícím kolorektálním karcinomem naznačují, že užití anti-EGFR monoklonálních protilátek 
panitumumabu a cetuximabu v kombinaci s bevacizumabem a chemoterapií je ve srovnání se 
samotným bevacizumabem plus chemoterapií spojeno s poklesem přežití bez progrese a/nebo 
celkového přežití a se zvýšenou toxicitou. 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Ženy ve fertilním věku/antikoncepce 
Ženy ve fertilním věku musí během léčby antikoncepci. 
 
Těhotenství 
Nejsou k dispozici údaje z klinické studie týkající se podávání bevacizumabu těhotným ženám. Studie 
reprodukční toxicity včetně malformací na zvířatech jsou nedostatečné imunoglobuliny G prostupují placentou. Předpokládá se, že bevacizumab inhibuje angiogenezi u 
plodu, a proto existuje podezření, že při podávání v průběhu těhotenství by mohl způsobit závažné 
vrozené vady. Po uvedení přípravku na trh byly u žen léčených bevacizumabem samotným nebo v 
kombinaci se známými embryotoxickými chemoterapeutiky pozorovány případy fetálních abnormalit 
 
Kojení 
Není známo, zda je bevacizumab vylučován do lidského mateřského mléka. Jelikož se mateřské 
imunoglobuliny G vylučují do mléka a bevacizumab by mohl poškodit růst a vývoj kojence bod 5.3po podání poslední dávky bevacizumabu. 
 
Fertilita 
Studie toxicity po opakovaném podávání u zvířat ukázaly, že bevacizumab by mohl mít negativní vliv 
na fertilitu žen prokázala substudie u premenopauzálních žen vyšší incidenci nových případů selhání vaječníků ve 
skupině s bevacizumabem v porovnání s kontrolní skupinou. Po ukončení léčby bevacizumabem se 
funkce vaječníků u většiny pacientek upravila. Dlouhodobý vliv léčby bevacizumabem na fertilitu 
není znám. 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Bevacizumab nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Byly 
však hlášeny stavy somnolence a synkopy při použití bevacizumabu se u pacientů objeví příznaky, které ovlivňují jejich zrak nebo koncentraci, nebo jejich schopnost 
reagovat, je třeba jim doporučit, aby neřídili nebo neobsluhovali stroje, dokud příznaky neodezní. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Souhrn bezpečnostního profilu 
Celkový profil bezpečnosti bevacizumabu je stanoven na základě dat získaných u více než 5 pacientů s různými zhoubnými nádory, kterým byl podán v klinických studiích bevacizumab 
především v kombinaci s chemoterapií. 
 
Nejzávažnějšími nežádoucími účinky byly: 
 
• Gastrointestinální perforace • Krvácení, včetně plicního krvácení/hemoptýzy, které je častější u pacientů s nemalobuněčným 
plicním karcinomem. • Arteriální tromboembolie  
Nejčastěji pozorovanými nežádoucími účinky v různých klinických studiích u pacientů léčených 
bevacizumabem byly hypertenze, únava nebo astenie, průjem a bolest břicha. 
 
Analýzy údajů klinické bezpečnosti naznačují, že výskyt hypertenze a proteinurie při léčbě 
bevacizumabem je pravděpodobně závislý na dávce. 
 
Seznam nežádoucích účinků v tabulce 
Nežádoucí účinky uvedené v tomto bodě spadají do následujících kategorií z hlediska frekvence jejich 
výskytu: velmi časté 1/10 000 až < 1/1 000 
Tabulky 1 a 2 uvádějí nežádoucí účinky související s podáním bevacizumabu v kombinaci s různými 
režimy chemoterapie v různých indikacích podle tříd orgánových systémů databáze MedDRA. 
 
Dle frekvence výskytu jsou v tabulce 1 uvedeny všechny nežádoucí účinky, u kterých bylo stanoveno, 
že mají příčinnou souvislost s bevacizumabem: 
• porovnáním četností výskytu případů zaznamenaných mezi léčebnými rameny klinických studií 
četností alespoň o 2 % vyšší než v kontrolním rameni, stupeň 3–5 dle NCI-CTCAE• v poregistračních studiích bezpečnosti, 
• ve spontánních hlášeních, 
• v epidemiologických studiích/neintervenčních nebo observačních studiích, 
• nebo hodnocením zpráv o jednotlivých případech. 
 
V tabulce 2 jsou dle frekvence výskytu uvedeny závažné nežádoucí účinky. Závažné účinky jsou 
definovány jako nežádoucí příhody stupně 3–5 dle NCI-CTCAE s četností alespoň o 2 % vyšší než v 
kontrolním rameni klinických studií. V tabulce 2 jsou také uvedeny nežádoucí účinky, které byly 
vyhodnoceny držitelem rozhodnutí o registraci jako klinicky významné až závažné. 
 
Do obou tabulek 1 a 2, kde to bylo možné, byly zahrnuty postmarketingové nežádoucí účinky. Bližší 
informace o nežádoucích účincích při postmarketingovém použití jsou uvedeny v tabulce 3. 
 
Nežádoucí účinky jsou v tabulkách uvedeny v příslušné kategorii frekvence dle nejvyššího výskytu v 
kterékoli indikaci. 
 
V každé kategorii frekvence jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. 
 
Některé z uvedených nežádoucích účinků lze běžně pozorovat při chemoterapii; avšak bevacizumab v 
kombinaci s chemoterapeutickými látkami může zvýšit riziko vzniku těchto reakcí. To například 
zahrnuje syndrom palmoplantární erytrodysestezie s pegylovaným liposomálním doxorubicinem nebo 
kapecitabinem, periferní senzorickou neuropatii při léčbě s paklitaxelem nebo oxaliplatinou, poruchy 
nehtů nebo alopecii při léčbě s paklitaxelem, a paronychium při léčbě s erlotinibem. 
 
Tabulka 1: Nežádoucí účinky rozdělené dle frekvence výskytu 
 
Třídy 
orgánových 
systémů 
Velmi častéčasté
Vzácné Velmi 
vzácné 
Frekvence není 
známo 
Infekce a
infestace 
 Sepse, Abscesb,d, 
Celulitida, Infekce, 
Infekce močových 
cest
 Nekrotizující 
fasciitidaa 
  
Poruchy krve a 
lymfatického 
systému 
Febrilní
neutropenie, 
Leukopenie, 
Neutropenieb, 
Trombocytopenie
Anemie, Lymfopenie     
Poruchy 
imunitního 
systému
 Hypersenzitivita, 
Reakce na infuzia,b,d 
 Anafylaktick
ý šok 
  
Poruchy
metabolismu a 
výživy 
Anorexie, 
Hypomagnesemie
,Hyponatremie 
Dehydratace    
Poruchy 
nervového 
systému 
Periferní 
senzorická
neuropatieb, 
Dysartrie, Bolest 
hlavy, Dysgeuzie 
Cévní mozková
příhoda, Synkopa, 
Somnolence 
 Syndrom 
zadní 
reverzibilní
encefalopatie
a,b,d 
Hypertenzní 
encefalopatie
a 
 
Poruchy oka Poruchy oka
Zvýšené slzení 
     
Srdeční poruchy  Městnavé srdeční
Cévní poruchy Hypertenzeb,d, 
Tromboembolie 
Tromboembolie
Krváceníb,d, Hluboká 
žilní trombóza 
   Renální
trombotická 
mikroangiopatiea,b
, Aneurysmata a 
arteriální disekce 
Respirační, 
hrudní a 
mediastinální 
poruchy 
Dyspnoe,
Rinitida, 
Epistaxe, Kašel 
Plicní
krvácení/hemoptýzab,d
, Plicní embolie, 
Hypoxie, Dysfoniea 
   Plicní hypertenzea, 
Perforace nosní
přepážkya 
Gastrointestináln
í poruchy 
Rektální krvácení,
Stomatitida, 
Zácpa, Průjem, 
Nauzea, Zvracení,
Bolest břicha 
Gastrointestinální 
perforaceb,d,
Intestinální perforace, 
Ileus, Obstrukce
střev, Rekto-vaginální 
píštěld,e, 
Gastrointestinální 
porucha, Proktalgie
   Gastrointestinální 
vředa 
Poruchy jater a 
žlučových cest 
     Perforace
žlučníku愬Poruchy kůže a 
podkožní tkáně 
Komplikace s 
hojením ranb,d, 
Exfoliativní 
dermatitida,
Suchost kůže, 
Změny barvy 
kůže 
Syndrom 
palmoplantární
erytrodysestezie 
    
Poruchy svalové 
a kosterní 
soustavy a
pojivové tkáně 
Bolest kloubů, 
Bolest svalů
Píštěle戬搀čelistia,b Non-
mandibulární 
osteonekrózaa,f
Poruchy ledvin a 
močových cest 
Proteinurieb,d     
Poruchy 
reprodukčního 
systému a prsu 
Ovariální
selháníb,c,d 
Pánevní bolest     
Vrozené, 
familiární a 
genetické vady
     Fetální 
abnormalitya,b 
Třídy 
orgánových 
systémů 
Velmi častéčasté
Vzácné Velmi 
vzácné 
Frekvence není 
známo
Celkové poruchy 
a reakce v místě 
aplikace
Astenie, Únava, 
Pyrexie, Bolest,
Zánět sliznic 
䰀Vyšetření Pokles tělesné
桭潴 
Pokud byly příhody zaznamenány v klinických studiích ve všech stupních i stupních 3–5 nežádoucích účinků, 
byla hlášena nejvyšší frekvence výskytu pozorovaná u pacientů. Údaje nejsou upravené s ohledem na různé 
trvání léčby. 
 
aBližší informace naleznete v tabulce 3 „Nežádoucí účinky při postmarketingovém použití“. 
bPojmy zastupují skupinu příhod, které spíše popisují zdravotní koncepci než jednotlivý stav nebo preferovaný 
pojem MedDRA stejnou základní patofyziologii příhody, infarkt myokardu, přechodný ischemický záchvat a další arteriální tromboembolické nežádoucí účinkycDle substudie ve studii NSABP C-08 s 295 pacienty. 
dBližší informace naleznete níže v bodě „Další informace o vybraných závažných nežádoucích účincích“. 
eRekto-vaginální píštěle jsou nejčastěji se vyskytující píštěle v kategorii GI-vaginálních píštělí. 
fPozorováno pouze u pediatrické populace. 
 
Tabulka 2: Závažné nežádoucí účinky rozdělené dle frekvence výskytu 
 
Třídy orgánových 
systémů 
Velmi časté Časté Méně 
časté
Vzácné Velmi 
vzácné 
Frekvence není 
známo 
Infekce a
infestace 
 Sepse, Celulitida, 
Abscesa,b, Infekce, 
Infekční onemocnění 
močových cest
   Nekrotizující 
fasciitidac 
Poruchy krve a 
lymfatického 
systému 
Febrilní
neutropenie, 
Leukopenie, 
Neutropeniea, 
Trombocytopenie
Anemie, Lymfopenie     
Poruchy 
imunitního 
systému
 Hypersenzitivita, 
Reakce na infuzia,b,c 
 Anafylaktický 
šok 
  
Poruchy
metabolismu a 
výživy 
 Dehydratace, 
Hyponatremie 
    
Poruchy 
nervového 
systému
Periferní 
senzorická 
neuropatiea 
Cévní mozková
příhoda, Synkopa, 
Somnolence, Bolest 
hlavy 
   Syndrom zadní 
reverzibilní
encefalopatiea,b,c, 
Hypertensní 
encefalopatiec
Srdeční poruchy  Městnavé srdeční
Cévní poruchy Hypertenzea,b Arteriální 
tromboemboliea,b,
Krvácenía,b, 
Tromboembolie 
žilní trombóza
   Renální trombotická 
mikroangiopatieb,c, 
Aneurysmata a 
arteriální disekce 
Respirační, 
hrudní a
mediastinální 
poruchy 
 Plicní 
krvácení/hemoptýzaa,b, 
Plicní embolie, 
Epistaxe, Dyspnoe, 
Hypoxie
   Plicní hypertenzec, 
Perforace nosní 
přepážkyc 
Gastrointestinální 
poruchy
Průjem, Nauzea, 
Zvracení, Bolest 
břicha
Intestinální perforace, 
Ileus, Obstrukce střev,
Rekto-vaginální 
píštělc,d, 
Gastrointestinální
porucha, Stomatitida, 
Proktalgie 
   Gastrointestinální 
perforacea,b,
Gastrointestinální 
vředc, Rektální 
krvácení
Poruchy jater a 
žlučových cest
     Perforace žlučníku戬Poruchy kůže a 
podkožní tkáně 
 Komplikace s hojením 
rana,b, Syndrom 
palmoplantární 
erytrodysestezie 
    
Poruchy svalové a 
kosterní soustavy
a pojivové tkáně 
 Píštěla,b, Myalgie, 
Artralgie, Svalová 
slabost, Bolest zad 
   Osteonekróza
čelistia,c 
Poruchy ledvin a 
močových cest 
 Proteinuriea,b    
Poruchy 
reprodukčního 
systému a prsu
 Pánevní bolest    Ovariální selhánía,b 
Vrozené, 
familiární a 
genetické vady
     Fetální abnormalitya,c 
Celkové poruchy 
a reakce v místě 
aplikace
Astenie, Únava Bolest, Letargie, Zánět 
sliznic 
    
V tabulce 2 jsou dle frekvence výskytu uvedeny závažné nežádoucí účinky. Závažné účinky jsou definovány 
jako nežádoucí příhody stupně 3–5 dle NCI-CTCAE s frekvencí alespoň o 2 % vyšší než v kontrolním rameni 
klinických studií. 
V tabulce 2 jsou také uvedeny nežádoucí účinky, které byly vyhodnoceny držitelem rozhodnutí o registraci jako 
klinicky významné až závažné. Tyto klinicky významné nežádoucí účinky byly hlášeny v klinických studiích, 
ale účinky stupně 3–5 nesplnily hranici četnosti alespoň o 2 % vyšší než v kontrolním rameni. Do tabulky 2 jsou 
také zahrnuty klinicky významné nežádoucí účinky, které byly pozorovány pouze při postmarketingovém 
použití, a proto frekvence ani stupeň NCI-CTCAE nejsou známy. Tyto klinicky významné nežádoucí účinky 
jsou proto uvedeny v tabulce 2 ve sloupci označeném „Frekvence není známo“. 
bPojmy zastupují skupinu příhod, které spíše popisují zdravotní koncepci než jednotlivý stav nebo preferovaný 
pojem MedDRA stejnou základní patofyziologii příhody, infarkt myokardu, přechodný ischemický záchvat a další arteriální tromboembolické nežádoucí účinkybBližší informace naleznete níže v části „Další informace o vybraných závažných nežádoucích účincích“. 
cDalší bližší informace naleznete v tabulce 3 „Nežádoucí účinky při postmarketingovém použití“. 
dRekto-vaginální píštěle jsou nejčastěji se vyskytující píštěle v kategorii GI-vaginálních píštělí. 
 
Popis vybraných závažných nežádoucích účinků 
Perforace gastrointestinálního 
Bevacizumab je spojován se závažnými případy gastrointestinální perforace. 
 
Perforace gastrointestinálního traktu byly v klinických studiích uváděny s incidencí méně než 1 % u 
pacientů s nedlaždicovým nemalobuněčným plicním karcinomem, až u 1,3 % pacientů s 
metastazujícím karcinomem prsu, až u 2,0 % pacientů s metastazujícím karcinomem ledviny nebo 
pacientek s karcinomem vaječníků a až u 2,7 % s metastazujícím kolorektálním karcinomem. V klinické studii u pacientek s přetrvávajícím, 
rekurentním nebo metastazujícím karcinomem děložního čípku  
Výskyt těchto příhod se lišil typem a závažností, od volného vzduchu viditelného na nativním 
rentgenovém snímku břišní dutiny, který odezněl bez léčby, k perforaci střeva s abdominálním 
abscesem a fatálním koncem. V některých případech byl dříve přítomen břišní zánět, způsobený buď 
žaludečními vředy, nekrózou nádoru, divertikulitidou nebo kolitidou vyvolanou chemoterapií. 
 
Úmrtí bylo hlášeno asi ve třetině závažných případů gastrointestinálních perforací, což představuje 
 0,2 % - 1 % všech pacientů léčených bevacizumabem. 
 
V klinických studiích bevacizumabu byly hlášeny gastrointestinální píštěle až 2 % u pacientů s metastazujícím kolorektálním karcinomem a karcinomem vaječníků, u pacientů s 
jinými typy nádorů však byly hlášeny méně často. 
 
GI-vaginální píštěle ve studii GOG-
Ve studii u pacientek s přetrvávajícím, rekurentním nebo metastazujícím karcinomem děložního čípku 
byl výskyt GI-vaginální píštěle u 8,3 % pacientek léčených bevacizumabem a 0,9 % u kontrolní 
skupiny pacientek, u všech těchto pacientek byla dříve provedena radiace pánve. Frekvence GI-
vaginální píštěle ve skupině léčené bevacizumabem + chemoterapií byla vyšší u pacientek s rekurencí 
v oblasti dříve provedené radiace rekurence v oblasti předchozí radiace samotnou chemoterapií byly 1,1 % versus 0,8 %. Pacientky, u kterých dojde k rozvoji GI-vaginální 
píštěle, mohou také mít i střevní obstrukce a potřebovat chirurgický zákrok včetně stomie. 
 
Non-GI píštěle 
Užití bevacizumabu bylo spojeno se závažnými případy píštělí, včetně nežádoucích účinků vedoucích 
k úmrtí. 
 
V klinické studii u pacientek s přetrvávajícím, rekurentním nebo metastazujícím karcinomem 
děložního čípku měchýře nebo ženského pohlavního ústrojí u 1,8 % pacientek léčených bevacizumabem a 1,4 % 
pacientek v kontrolní skupině. 
 
Méně časté trakt Píštěle byly hlášeny rovněž z postmarketingových zkušeností. 
 
Nežádoucí účinky byly hlášeny v různých časových obdobích během léčby v rozmezí od jednoho 
týdne až po více než jeden rok od zahájení léčby bevacizumabem, většina nežádoucích účinků se 
projevuje v prvých 6 měsících léčby. 
 
Hojení ran 
Vzhledem k tomu, že bevacizumab může nežádoucím způsobem ovlivnit hojení ran, byli pacienti, 
kteří prodělali velký chirurgický výkon v průběhu posledních 28 dnů, vyloučeni z účasti ve studiích 
fáze III. 
 
U pacientů s metastazujícím karcinomem tlustého střeva nebo konečníku nebylo v klinických studiích 
pozorováno zvýšené riziko pooperačního krvácení nebo komplikací hojení ran u pacientů, kteří 
podstoupili větší chirurgický výkon v intervalu 28 – 60 dní před zahájením léčby bevacizumabem. 
Pokud byl pacient léčen bevacizumabem v době operace, byla pozorována vyšší incidence 
pooperačního krvácení nebo komplikací hojení ran v průběhu 60 dnů od operace. Incidence se 
pohybovala od 10 %  
Byly hlášeny závažné komplikace s hojením ran, včetně komplikací v anastomóze, některé z nich 
končily úmrtím. 
 
U pacientů ve studiích s lokálně rekurentním a metastazujícím karcinomem prsu byly komplikace s 
hojením ran stupně 3–5 bevacizumabem ve srovnání s až 0,9 % pacientek v kontrolních ramenech. 
 
V klinických studiích s karcinomem vaječníků byly komplikace hojení ran stupně 3–5 v.3 
Hypertenze 
V klinických studiích, s výjimkou studie JO25567, byl celkový výskyt hypertenze 42,1 % v ramenech s bevacizumabem ve srovnání s až 14 % v kontrolních ramenech. Celkový výskyt 
hypertenze stupně 3 a 4 dle NCI-CTC se u pacientů léčených bevacizumabem pohyboval mezi 0,4 % 
až 17,9 %. Hypertenze stupně 4 bevacizumabem a chemoterapií ve srovnání s až 0,2 % pacientů léčených jen samotnou stejnou 
chemoterapií. 
 
Ve studii JO25567 byl pozorován výskyt hypertenze všech stupňů u 77,3 % pacientů, kterým byl 
podáván bevacizumab v kombinaci s erlotinibem v první linii léčby nedlaždicového nemalobuněčného 
plicního karcinomu s aktivující mutací EGFR v porovnání s 14,3 % pacientů léčených samotným 
erlotinibem. Hypertenze stupně 3 se vyskytla u 60,0 % pacientů léčených bevacizumabem v 
kombinaci s erlotinibem v porovnání s 11,7 % pacientů léčených samotným erlotinibem. Hypertenze 
stupně 4 nebo 5 nebyla hlášena. 
 
Ve většině případů byla hypertenze dostatečně upravena perorálními antihypertenzivy, jako jsou ACE 
inhibitory, diuretika a blokátory kalciových kanálů. Hypertenze měla vzácně za následek přerušení 
léčby bevacizumabem nebo hospitalizaci. 
 
Velmi vzácně se vyskytly případy hypertenzní encefalopatie, z nichž některé měly fatální průběh. 
 
Riziko hypertenze spojené s léčbou bevacizumabem nebylo závislé na stavu pacientů v okamžiku 
zahájení léčby, doprovodném onemocnění nebo doprovodné léčbě. 
 
Syndrom zadní reverzibilní encefalopatie 
U pacientů léčených bevacizumabem byly vzácně hlášeny známky a příznaky odpovídající syndromu 
zadní reverzibilní encefalopatie, zřídka se vyskytující neurologické poruchy. Příznaky mohou 
zahrnovat křeče, bolest hlavy, změny mentálního stavu, poruchy vidění nebo kortikální slepotu, 
společně s hypertenzí nebo bez hypertenze. Klinické projevy syndromu zadní reverzibilní 
encefalopatie jsou často nespecifické, a proto k potvrzení diagnózy syndromu zadní reverzibilní 
encefalopatie je nutné provedení zobrazovacího vyšetření mozku, přednostně pomocí magnetické 
rezonance. 
 
U pacientů se syndromem zadní reverzibilní encefalopatie se doporučuje včasné rozpoznání příznaků a 
vedle ukončení léčby bevacizumabem též okamžitá léčba specifických příznaků včetně úpravy 
hypertenze zpravidla zmírní nebo vymizí během několika dní po ukončení léčby, i když někteří pacienti měli 
určité neurologické následky. Bezpečnost opětovného zahájení terapie bevacizumabem u pacientů s 
předchozím výskytem syndromu zadní reverzibilní encefalopatie není známa. 
 
V klinických studiích bylo hlášeno 8 případů syndromu zadní reverzibilní encefalopatie. Dva z osmi 
případů nebyly radiologicky potvrzeny magnetickou rezonancí. 
 
Proteinurie 
V klinických studiích byla proteinurie hlášena u 0,7 % až 54,7 % pacientů léčených bevacizumabem. 
 
Její závažnost byla v rozmezí od klinicky asymptomatické, přechodné a stopové proteinurie k 
nefrotickému syndromu, s velkou většinou případů klasifikovaných jako proteinurie stupně 1 CTCAE v.3přípravkem Alymsys se doporučuje vyšetřit moč na proteinurii. Ve většině klinických hodnocení vedla 
proteinurie ≥ 2 g/24 hodin k pozastavení podávání bevacizumabu až do úpravy na < 2 g/24 hodin. 
 
Krvácení 
Celková incidence krvácivých nežádoucích účinků stupně 3–5 dle NCI-CTCAE v.3 v klinických 
studiích napříč všemi indikacemi se u pacientů léčených bevacizumabem pohybovala mezi 0,4 % až 
6,9 % ve srovnání s až 4,5 % u pacientů v kontrolní chemoterapeutické skupině. 
 
V klinické studii u pacientek s přetrvávajícím, rekurentním nebo metastazujícím karcinomem 
děložního čípku pacientek léčených bevacizumabem v kombinaci s paklitaxelem a topotekanem ve srovnání s až 4,6 % 
pacientek léčených paklitaxelem a topotekanem. 
 
Krvácení, které bylo pozorováno v klinických hodnoceních, bylo většinou krvácením v důsledku 
onkologického onemocnění epistaxe 
Krvácení související s nádorovým onemocněním 
Velké nebo masivní plicní krvácení/hemoptýza bylo v klinických hodnoceních pozorováno především 
u pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem. Mezi možné rizikové faktory patří histologický 
nález dlaždicových buněk, léčba antirevmatiky/antiflogistiky, léčba antikoagulancii, předchozí 
radioterapie, léčba bevacizumabem, anamnéza aterosklerózy, centrální uložení nádoru a kavitace v 
nádoru před léčbou nebo v jejím průběhu. Jedinými proměnnými, u kterých byla prokázána statisticky 
významná korelace s krvácením, byly léčba bevacizumabem a histologický nález dlaždicových buněk. 
Pacienti s nemalobuněčným plicním karcinomem s histologickým nálezem dlaždicových buněk nebo 
se smíšeným typem s převahou dlaždicobuněčné složky byli z následujících klinických hodnocení fáze 
III vyloučeni, pacienti s neznámou histologií nádoru byli zařazeni. 
 
U pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem s vyloučením predominantní dlaždicové 
histologie byla frekvence nežádoucích účinků všech stupňů až 9,3 % při léčbě bevacizumabem plus 
chemoterapií ve srovnání s až 5 % u pacientů léčených samotnou chemoterapií. Nežádoucí účinky 
stupně 3–5 byly pozorovány až u 2,3 % pacientů léčených bevacizumabem plus chemoterapií ve 
srovnání s < 1 % při samotné chemoterapii krvácení/hemoptýza se může objevit náhle a až dvě třetiny případů závažného plicního krvácení 
končily fatálně. 
 
U pacientů s nádory tlustého střeva a konečníku bylo hlášeno gastrointestinální krvácení včetně 
krvácení z konečníku a melény. Tyto případy krvácení byly hodnoceny jako krvácení související s 
nádorem. 
 
Krvácení spojené s onkologickým onemocněním bylo vzácně pozorováno i u jiných typů nádorů a v 
jiných lokalizacích nádorů, včetně případů krvácení v centrálním nervovém systému s metastázami v CNS  
Incidence krvácení do CNS u pacientů s neléčenými metastázami v CNS, kteří dostávají bevacizumab, 
nebyla prospektivně hodnocena v randomizovaném klinickém hodnocení. V explorativní 
retrospektivní analýze dat ze 13 dokončených randomizovaných studií u pacientů s různými typy 
nádorů bylo krvácení do CNS celkového počtu 96 pacientů studiích u pacientů s léčenými mozkovými metastázami léčených bevacizumabem  
Ve všech klinických studiích bylo krvácení ze sliznic pozorováno až u 50 % pacientů léčených 
bevacizumabem. Nejčastěji se jednalo o epistaxi 1. stupně dle NCI-CTCAE v.3, která trvala méně než 
minut, odezněla bez léčebného zákroku a nevyžadovala jakékoli změny léčby bevacizumabem. Dle 
klinických dat o bezpečnosti se zdá, že incidence menšího krvácení ze sliznic a kůže může být závislá na dávce. 
 
Bylo rovněž zaznamenáno méně časté lehké krvácení ze sliznic v jiných lokalitách, jako krvácení v 
ústní dutině nebo vaginální krvácení. 
 
Tromboembolie 
Arteriální tromboembolie: 
 
U pacientů léčených bevacizumabem byla napříč klinickými studiemi pozorována zvýšená incidence 
arteriálních tromboembolických nežádoucích účinků, včetně cerebrovaskulárních příhod, infarktů 
myokardu, přechodných ischemických záchvatů a dalších arteriálních tromboembolických 
nežádoucích účinků. 
 
V klinických studiích celková incidence arteriálních tromboembolických nežádoucích účinků v 
ramenech s bevacizumabem dosahovala až 3,8 % ve srovnání s až 2,1 % v kontrolních ramenech s 
chemoterapií. Fatální vyústění bylo hlášeno u 0,8 % pacientů léčených bevacizumabem ve srovnání s 
0,5 % pacientů léčených samotnou chemoterapií. Cerebrovaskulární příhody ischemických záchvatůchemoterapií ve srovnání s až 0,5 % pacientů léčených chemoterapií samotnou. Infarkt myokardu byl 
hlášen u až 1,4 % pacientů léčených bevacizumabem v kombinaci s chemoterapií ve srovnání s až 0,% pacientů léčených chemoterapií samotnou. 
 
Do klinické studie AVF2192g, která hodnotila bevacizumab v kombinaci s fluoruracilem/kyselinou 
folinovou, byli zařazováni pacienti s metastazujícím karcinomem tlustého střeva a konečníku, kteří 
nebyli kandidáty léčby irinotekanem. V této studii byly tromboembolické nežádoucí účinky 
pozorovány u 11 %  
Žilní tromboembolie: 
 
Incidence žilních tromboembolických nežádoucích účinků v klinických studiích byla podobná u 
pacientů léčených bevacizumabem v kombinaci s chemoterapií ve srovnání s pacienty léčenými v 
kontrolních ramenech samotnou chemoterapií. Žilní tromboembolické nežádoucí účinky zahrnují 
hlubokou žilní trombózu, plicní embolii a tromboflebitidu. 
 
V klinických studiích napříč indikacemi se celková incidence žilních tromboembolických nežádoucích 
účinků pohybovala mezi 2,8 % až 17,3 % u pacientů léčených bevacizumabem ve srovnání s 3,2 až 
15,6 % v kontrolních ramenech. 
 
Žilní tromboembolické nežádoucí účinky stupně 3–5 pacientů léčených chemoterapií a bevacizumabem ve srovnání s až 4,9 % pacientů léčených samotnou 
chemoterapií děložního čípku 
V klinické studii u pacientek s přetrvávajícím, rekurentním nebo metastazujícím karcinomem 
děložního čípku pacientek léčených bevacizumabem v kombinaci s paklitaxelem a cisplatinou ve srovnání s až 7,0 % 
pacientek léčených paklitaxelem a cisplatinou. 
 
Pacienti, kteří prodělali žilní tromboembolický nežádoucí účinek, mohou být ve větším riziku 
recidivy, pokud jsou léčeni bevacizumabem v kombinaci s chemoterapií než při léčbě samotnou 
chemoterapií. 
 
Městnavé srdeční selhání 
V klinických studiích s bevacizumabem bylo městnavé srdeční selhání pozorováno u všech dosud 
hodnocených indikací, ale vyskytovalo se především u pacientů s metastazujícím karcinomem prsu. 
Ve čtyřech klinických hodnoceních fáze III metastazujícím karcinomem prsu bylo městnavé srdeční selhání stupně 3 a vyššího hlášeno až u 3,5 % pacientů léčených bevacizumabem v kombinaci s chemoterapií ve srovnání s až 
 0,9 % v kontrolních ramenech. U pacientů ve studii AVF3694g, kteří dostali antracykliny souběžně s 
bevacizumabem, byla incidence městnavého srdečního selhání stupně 3 nebo vyššího v příslušném 
rameni s bevacizumabem nebo v kontrolním rameni podobná jako v jiných studiích u metastazujícího 
karcinomu prsu: 2,9 % v rameni s antracyklinem + bevacizumabem a 0 % v rameni s antracyklinem + 
placebem. Kromě toho byla ve studii AVF3694g incidence městnavého srdečního selhání všech 
stupňů podobná v rameni s antracyklinem + bevacizumabem placebem  
U většiny pacientů, u kterých se ve studiích s metastazujícím karcinomem prsu projevilo městnavé 
srdeční selhání, došlo po odpovídající léčbě k úpravě příznaků a/nebo funkce levé srdeční komory. 
 
Ve většině klinických hodnocení bevacizumabu byli pacienti s preexistujícím městnavým srdečním 
selháním NYHA riziku městnavého srdečního selhání u této populace. 
 
Předchozí expozice antracyklinům a/nebo ozáření hrudní stěny mohou být možnými rizikovými 
faktory vzniku městnavého srdečního selhání. 
 
Vyšší incidence městnavého srdečního selhání byla pozorována v klinické studii u pacientů s difuzním 
velkobuněčným B-lymfomem, pokud dostali bevacizumab a doxorubicin v kumulativní dávce vyšší 
než 300 mg/m2. Tato klinická studie fáze III porovnávala 
rituximab/cyklofosfamid/doxorubicin/vinkristin/prednison bez bevacizumabu. I když incidence městnavého srdečního selhání byla v obou ramenech vyšší, než 
bylo dosud pozorováno při léčbě doxorubicinem, četnost byla vyšší v rameni R-CHOP plus 
bevacizumab. Tyto výsledky naznačují, že je třeba u pacientů, kteří jsou vystaveni kumulativním 
dávkám doxorubicinu vyšším než 300 mg/m2 v kombinaci s bevacizumabem, zvážit pečlivé klinické 
pozorování s příslušným vyhodnocením kardiálních funkcí. 
 
Hypersenzitivní reakce Postmarketingové zkušenosti
V některých klinických hodnoceních byly u pacientů léčených bevacizumabem v kombinaci s 
chemoterapií ve srovnání se samotnou chemoterapií častěji hlášeny anafylaktické a anafylaktoidní 
reakce. Incidence těchto reakcí byla v některých klinických hodnoceních s bevacizumabem častá  5 % pacientů léčených bevacizumabem 
Infekce 
V klinické studii u pacientek s přetrvávajícím, rekurentním nebo metastazujícím karcinomem 
děložního čípku bevacizumabem v kombinaci s paklitaxelem a topotekanem ve srovnání s až 13 % pacientek léčených 
paklitaxelem a topotekanem. 
 
Selhání vaječníků/fertility 
Ve studii fáze III NSABP C-08 s bevacizumabem v adjuvantní léčbě pacientů s karcinomem tračníku 
byla incidence nových případů selhání vaječníků, které bylo definováno jako amenorea trvající měsíce nebo déle, hladina FSH ≥ 30 mIU/ml a negativní těhotenský test na β-HCG v séru, 
vyhodnocena u 295 premenopauzálních žen. Nové případy selhání vaječníků byly hlášeny u 2,6 % 
pacientek v rameni s režimem mFOLFOX-6 ve srovnání s 39 % v rameni s režimem mFOLFOX-6 + 
bevacizumab. Po ukončení léčby bevacizumabem se funkce vaječníků upravila u 86,2 % těchto 
hodnotitelných žen. Dlouhodobý vliv léčby bevacizumabem na fertilitu není znám. 
 
Laboratorní odchylky 
S léčbou bevacizumabem může souviset pokles počtu neutrofilů, pokles počtu leukocytů a přítomnost 
bílkoviny v moči. 
 
Napříč klinickými studiemi byly zaznamenány následující laboratorní odchylky stupně 3 a 4CTCAE v.3srovnání s odpovídajícími kontrolními skupinami: hyperglykémie, pokles hladiny hemoglobinu, 
hypokalemie, hyponatremie, pokles počtu bílých krvinek, zvýšení mezinárodního normalizovaného 
poměru  
Klinické studie prokázaly, že přechodná zvýšení kreatininu v séru výchozí hladinykreatininu v séru nesouviselo s vyšším výskytem klinických projevů poruchy funkce ledvin u pacientů 
léčených bevacizumabem. 
 
Další zvláštní populace 
 
Starší pacienti 
V randomizovaných klinických studiích byl při léčbě přípravkem Alymsys věk pacienta > 65 let 
spojen se zvýšeným rizikem rozvoje arteriální tromboembolie včetně cerebrovaskulárních příhod, 
přechodných ischemických záchvatů a infarktů myokardu. Dalšími účinky pozorovanými s vyšší 
frekvencí při léčbě bevacizumabem u pacientů nad 65 let než u pacientů ve věku ≤ 65 let byly: 
leukopenie a trombocytopenie stupně 3–4 nauzea, bolest hlavy a únava byla incidence hypertenze stupně ≥ 3 dvojnásobně vyšší u pacientů ve věku > 65 let než u mladší 
věkové skupiny platině byly také hlášeny alopecie, zánět sliznice, periferní senzorická neuropatie, proteinurie a 
hypertenze a jejich výskyt byl minimálně o 5 % vyšší v rameni CHT+BV u pacientů ve věku 65 let 
léčených bevacizumabem, ve srovnání s pacienty ve věku < 65 let léčených bevacizumabem. 
 
Při léčbě bevacizumabem nebyla u starších pacientů příhod včetně gastrointestinální perforace, komplikací při hojení ran, městnavého srdečního selhání a 
krvácení ve srovnání s pacienty ve věku ≤ 65 let. 
 
Pediatrická populace 
Bezpečnost a účinnost bevacizumabu u dětí mladších 18 let nebyly stanoveny. 
 
Ve studii BO25041 s bevacizumabem přidaným k postoperační radioterapii se současně podávaným 
temozolomidem adjuvantně u pediatrické populace s nově diagnostikovaným supratentoriálním, 
infratentoriálním, cerebelárním nebo pedunkulárním gliomem vysokého stupně malignity byl 
bezpečnostní profil srovnatelný s bezpečnostním profilem dospělých léčených bevacizumabem. 
 
Ve studii BO20924 s bevacizumabem přidaným ke standardní léčbě metastazujícího sarkomu 
měkkých tkání typu rhabdomyosarkomu a non-rhabdomyosarkomu byl bezpečnostní profil dětí 
léčených bevacizumabem srovnatelný s bezpečnostním profilem dospělých léčených bevacizumabem. 
 
Přípravek Alymsys není schválen k použití u pacientů mladších 18 let. V publikované literatuře se 
uvádí, že u pacientů mladších 18 let léčených bevacizumabem byly pozorovány případy non-
mandibulární osteonekrózy. 
 
Postmarketingové zkušenosti: 
 
Tabulka 3: Nežádoucí účinky v postmarketingovém použití. 
 
Třídy orgánových 
systémů
Nežádoucí účinek Infekce a infestace Nekrotizující fasciitida, obvykle po předchozích komplikacích při hojení 
rány, gastrointestinální perforaci nebo vzniku píštěle 扯搀Poruchy imunitního 
systému 
Hypersenzitivní reakce a reakce na infuzi společnými příznaky: dušnost/dýchací obtíže, návaly horka/zrudnutí/vyrážka, 
hypotenze nebo hypertenze, nízká saturace kyslíkem, bolest na hrudi, ztuhlost 
a nauzea/zvracení infuziAnafylaktický šok Poruchy nervového 
systému 
Hypertenzní encefalopatie bodě 4.8Syndrom zadní reverzibilní encefalopatie Cévní poruchy Ledvinná trombotická mikroangiopatie, která může být klinicky 
manifestovaná proteinurií Respirační, hrudní a 
mediastinální 
poruchy 
Perforace nosní přepážky Plicní hypertenze Dysfonie Gastrointestinální 
poruchy 
Gastrointestinální vřed Poruchy jater a 
žlučových cest
Perforace žlučníku Poruchy svalové a 
kosterní soustavy a
pojivové tkáně 
U pacientů léčených bevacizumabem byly hlášeny případy osteonekrózy 
čelisti, ve většině případů u pacientů se známými riziky osteonekrózy čelisti, 
zejména expozicí nitrožilními bisfosfonáty a/nebo anamnézou 
stomatologického onemocnění, které vyžadovalo invazivní stomatologické 
výkony  8 non-mandibulární osteonekrózy Vrozené, dědičné a 
genetické vady 
U žen léčených bevacizumabem samotným nebo v kombinaci se známými 
embryotoxickými chemoterapeutiky byly pozorovány případy fetálních 
abnormalit * Pokud je frekvence uvedena, byla odvozena z dat z klinických studií. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v Dodatku V. 
 
4.9 Předávkování 
 
Po podání nejvyšší testované dávky  
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: cytostatika a imunomodulační léčiva, cytostatika, monoklonální 
protilátky a konjugáty léčiv s protilátkami ATC kód: L01FG 
Přípravek Alymsys je tzv. podobným biologickým léčivým přípravkem informace jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky: 
http://www.ema.europa.eu. 
 
Mechanismus účinku 
Bevacizumab se váže na protein nazývaný vaskulární endoteliální růstový faktor mediátor vaskulogeneze a angiogeneze, a tím inhibuje vazbu VEGF na jeho receptory, receptor Flt-vede k regresi nádorové cévní sítě, normalizuje přetrvávající cévní síť a brání vzniku nových 
nádorových cév, a tím inhibuje růst nádoru. 
 
Farmakodynamické účinky 
Podávání bevacizumabu nebo jeho původní myší protilátky v modelech s xenotransplantáty nádorů u 
nahých myší mělo za následek extenzivní protinádorovou aktivitu proti lidským malignitám, včetně 
rakoviny tlustého střeva, prsu, slinivky břišní a prostaty. Byla inhibována progrese metastazujícího 
onemocnění a snížena mikrovaskulární permeabilita. 
 
Klinická účinnost 
Metastazující karcinom tlustého střeva nebo konečníku 
Bezpečnost a účinnost doporučené dávky při léčbě metastazujícího karcinomu tlustého střeva nebo konečníku se zkoumaly ve třech 
randomizovaných aktivně kontrolovaných klinických studiích v kombinaci s chemoterapií první linie 
založené na podávání fluorpyrimidinu. Bevacizumab byl kombinován se dvěma chemoterapeutickými 
režimy: 
 
• AVF2107g: Týdenní režim dávkování irinotekan/bolus fluoruracil/kyselina folinová dobu 4 týdnů během každého 6týdenního cyklu • AVF0780g: V kombinaci s fluoruracilem/kyselinou folinovou ve formě bolusu dobu 6 týdnů během každého 8týdenního cyklu • AVF2192g: V kombinaci s 5-FU/FA ve formě bolusu po dobu 6 týdnů během každého 
8týdenního cyklu první linie irinotekanem. 
 
Byly provedeny další tři studie s bevacizumabem u pacientů s kolorektálním karcinomem: v první linii 
onemocnění v první linii při předchozí léčbě bevacizumabem bevacizumab podáván v níže uvedených dávkách v kombinaci s režimy FOLFOX-fluorpyrimidin/oxaliplatina: 
 
• NO16966: Bevacizumab 7,5 mg/kg tělesné hmotnosti podávaný jednou za 3 týdny v kombinaci 
s perorálním kapecitabinem a intravenózní oxaliplatinou tělesné hmotnosti podávaný každé 2 týdny v kombinaci s leukovorinem plus fluoruracilem 
podaným jako bolus a následnou infuzí fluoruracilu, a s intravenózní oxaliplatinou 4• E3200: Bevacizumab 10 mg/kg tělesné hmotnosti podávaný každé 2 týdny v kombinaci s 
leukovorinem plus fluoruracilem podaným jako bolus a následnou infuzí fluoruracilu, a s 
intravenózní oxaliplatinou • ML18147: Bevacizumab 5,0 mg/kg tělesné hmotnosti podávaný každé 2 týdny nebo 
bevacizumab 7,5 mg/kg tělesné hmotnosti každé 3 týdny v kombinaci 
sfluorpyrimidinem/irinotekanem nebo fluorpyrimidinem/oxaliplatinou u pacientů s progresí 
nemoci po léčbě bevacizumabem v první linii. Použití režimu s irinotekanem nebo oxaliplatinou 
bylo zvoleno v závislosti na použití oxaliplatiny nebo irinotekanu v první linii. 
 
AVF2107g 
Jednalo se o randomizovanou, dvojitě zaslepenou klinickou studii fáze III s účinnou léčbou jako 
kontrolou hodnotící působení bevacizumabu v kombinaci s IFL jako léčby první linie metastazujícího 
karcinomu tlustého střeva nebo konečníku. Osm set třináct pacientů bylo randomizováno do tří skupin: 
kombinace IFL + placebo byla stanovena bezpečnost léčby bevacizumabem s režimem IFL a následně uznána za přijatelnou. 
Léčba pokračovala až do progrese onemocnění. Celkový průměrný věk zúčastněných pacientů byl 
59,4 let; celkový stav pacienta hodnocený podle škály ECOG byl u 56,6 % pacientů 0, u 43 % hodnota 
a u 0,4 % hodnota 2. 15,5 % pacientů podstoupilo předchozí radioterapii a 28,4 % předchozí 
chemoterapii. 
 
Primární proměnnou účinnosti ve studii bylo celkové přežití. Přidání bevacizumabu k IFL způsobilo 
statisticky významné prodloužení celkové doby přežití, doby přežití bez progrese a celkové četnosti 
odpovědí specifikovaných podskupin pacientů, včetně těch rozdělených podle věku, pohlaví, stupně ovlivnění 
běžných denních aktivit závažností onemocnění, místa výskytu primárního nádoru, počtu zasažených 
orgánů a délky trvání metastazujícího onemocnění. 
 
Výsledky týkající se účinnosti bevacizumabu v kombinaci s chemoterapií IFL jsou uvedeny v tabulce 
4. 
 
Tabulka 4: Výsledky týkající se účinnosti zjištěné v rámci klinického hodnocení AVF2107g 
 
 AVF2107g 
Rameno 1 IFL + placebo Rameno 2 IFL + bevacizumaba
Počet pacientůCelkové přežití 
Medián ᄂⰲPoměr rizik⠀瀠㴀‰Ⰰ〰〰㐀Doba přežití bez progrese 
Medián Poměr rizik⠀瀠Celková četnost odpovědí 
Četnost  
U 110 pacientů, kteří byli randomizováni do ramene 3 ukončením tohoto ramene střední doba celkového přežití 18,3 měsíce a střední doba bez progrese 
onemocnění 8,8 měsíců. 
 
AVF2192g 
Jednalo se o randomizovanou, dvojitě zaslepenou, s účinnou léčbou jako kontrolou, klinickou studii 
fáze II hodnotící účinnost a bezpečnost bevacizumabu v kombinaci s 5-FU/FA jako léčby první linie 
metastazujícího karcinomu tlustého střeva a konečníku u pacientů, kteří nebyli vhodnými kandidáty k 
léčbě první linie irinotekanem. Sto pět pacientů bylo náhodně rozděleno do ramene užívající 
kombinaci 5-FU/FA + placebo a 104 pacientů v druhém rameni užívali kombinaci 5-FU/FA + 
bevacizumab mg/kg bevacizumabu jednou za dva týdny k 5-FU/FA mělo za následek vyšší četnost objektivních 
odpovědí na léčbu, významně delší období přežití bez progrese onemocnění a trend k prodloužení 
doby přežití v porovnání se samotnou chemoterapií 5-FU/FA. 
 
AVF0780g 
Jednalo se o randomizovanou otevřenou klinickou studii fáze II, s účinnou léčbou jako kontrolou, 
zkoumající působení bevacizumabu v kombinaci s 5-FU/LV jako léčbu první linie metastazujícího 
karcinomu tlustého střeva nebo konečníku. Průměrný věk pacientů byl 64 let, 19 % pacientů 
podstoupilo předchozí chemoterapii a 14 % předchozí radioterapii. Sedmdesát jedna pacientů bylo 
randomizováno do skupin užívajících buď 5-FU/FA ve formě bolusu nebo 5-FU/FA + bevacizumab 
bevacizumab Primárními cílovými parametry studie byly četnost objektivních odpovědí na léčbu a doba přežití bez 
progrese onemocnění. Přidání 5 mg/kg bevacizumabu jednou za dva týdny k 5-FU/FA mělo za 
následek vyšší četnost objektivních odpovědí na léčbu, delší dobu přežití bez progrese onemocnění a 
trend k prodloužení období přežití v porovnání se samotnou chemoterapií 5-FU/FA Tyto výsledky týkající se účinnosti odpovídají výsledkům získaným z klinického hodnocení 
AVF2107g. 
 
Výsledky týkající se účinnosti zjištěné v rámci klinických hodnocení AVF0780g a AVF2192g 
zkoumající působení bevacizumabu v kombinaci s chemoterapií 5-FU/FA jsou shrnuty v tabulce 5. 
 
Tabulka 5: Výsledky týkající se účinnosti zjištěné v rámci klinických hodnocení AVF0780g a 
AVF2192g 
 
 AVF0780g AVF2192g 
 FU/FA 
5-FU/FA
+ bevacizumaba 
5-FU/FA 
+ bevacizumabb 
5-FU/FA 
+ placebo 
5-FU/FA 
+ bevacizumab 
Počet pacientů 36 35 33 105 Celkové přežití 
Medián interval
spolehlivosti 
   10,16,13,63–19,Poměr rizikDoba přežití bez progrese 
Medián Poměr rizikCelková četnost odpovědí 
Četnost ⠀瀀㜬 阀
㌳ⰵ 
Trvání odpovědí na léčbu 
Medián 㔬㔀阀乒NR = nebylo dosaženo 
NO
Jednalo se o dvojitě zaslepené bevacizumab v dávce 7,5 mg/kg v kombinaci s perorálním kapecitabinem a intravenózní oxaliplatinou 
plus fluoruracilem podaným jako bolus a následnou infuzí fluoruracilu a s intravenózní oxaliplatinou 
nezaslepenou část se dvěma rameny léčebných skupin níž byli pacienti randomizováni do čtyř léčebných skupin XELOX + bevacizumab, FOLFOX-4 + bevacizumabdvojitě zaslepená. 
 
V části II klinického hodnocení bylo do každého ze 4 ramen randomizováno kolem 350 pacientů. 
 
Tabulka 6: Léčebné režimy v klinickém hodnocení NO16966 střeva a konečníku 
 Léčba Úvodní dávka Režim 
FOLFOX-nebo 
FOLFOX-+ 
bevacizumab
Oxaliplatina 85 mg/m2 i.v. 2 hod. Oxaliplatina den Leukovorin 200 mg/m2 i.v. 2 hod. Leukovorin den 1 a 5-fluorouracil 400 mg/m2 i.v. bonus, 
600 mg/m2 i.v. 22 hod. 
fluoruracil i.v. bolus/infuze, obojí den 
a Placebo nebo 
bevacizumab 
mg/kg i.v. 30-90 min Den 1, před FOLFOX塅䰀佘 
塅䰀佘 
伀砀dvakrát denně 
Kapecitabin perorálně dvakrát denně
po dobu dvou týdnů týden bez léčbyPlacebo nebo 
bevacizumab 
7,5 mg/kg i.v. 30–90 min  ' H Q 5-  
Primárním parametrem hodnocení účinnosti byla doba bez progrese onemocnění. Toto klinické 
hodnocení mělo dva primární cíle: prokázat, že režim XELOX nemá nižší účinnost než FOLFOX-4, a 
prokázat, že bevacizumab v kombinaci s chemoterapií FOLFOX-4 nebo XELOX je účinnější než 
chemoterapie samotná. Oba tyto primární cíle byly splněny: 
 
• Byla prokázána non-inferiorita ramen s režimem XELOX ve srovnání s rameny s režimem 
FOLFOX-4 při celkovém porovnání doby přežití bez progrese a doby celkového přežití u 
hodnotitelné populace, která dokončila studii podle protokolu. 
 
• Superiorita ramen obsahujících bevacizumab ve srovnání se samotnou chemoterapií byla 
prokázána při zhodnocení doby přežití bez progrese všech registrovaných pacientů  
Sekundární analýzy doby přežití bez progrese založené na hodnocení odpovědi „na léčbě“ potvrdily 
významně vyšší klinický prospěch pro pacienty léčené bevacizumabem 7 
Tabulka 7: Klíčové výsledky pro průkaz superiority NO16966 
Cílový parametr XELOX + placebo 
FOLFOX-4 nebo XELOX
+ bevacizumab 
hodnota 
p 
Primární cílový parametr 
Střední doba přežití bez
progrese** 
8,0 9,4 0,Poměr rizik interval spolehlivosti0,83 Sekundární cílové parametry 
Střední doba přežití bez
progrese 㜬Poměr rizik 〬㘳Celková četnost odpovědí 
⠀lékaři㐹ⰲ..Střední doba celkového 
přežití* 
Poměr rizik 〬㠹
〬㜶阀ㄬ〳Analýza celkového přežití dle klinických dat ke dni 31. ledna 2007. 
**Primární analýza dle klinických dat ke dni 31. ledna 2006. 
ave vztahu ke kontrolnímu rameni. 
 
V podskupině léčené režimem FOLFOX činila střední doba přežití bez progrese 8,6 měsíce při 
podávání placeba a 9,4 měsíce u pacientů léčených bevacizumabem, poměr rizik = 0,89, 97,5% 
interval spolehlivosti [0,73; 1,08], p = 0,1871, odpovídající hodnoty v podskupině léčené režimem 
XELOX byly 7,4 versus 9,3 měsíce, poměr rizik 0,77, 97,5% interval spolehlivosti [0,63; 0,94], p = 
0,0026. 
 
Střední doba přežití činila 20,3 měsíce při podávání placeba a 21,2 měsíce u pacientů léčených 
bevacizumabem v podskupině s režimem FOLFOX, poměr rizik 0,94, 97,5% interval spolehlivosti 
[0,75; 1,16], p = 0,4937, odpovídající hodnoty v podskupině s režimem XELOX jsou 19,2 versus 21,měsíce, poměr rizik 0,84, 97,5% interval spolehlivosti [0,68; 1,04], p = 0,0698. 
 
ECOG E
Toto otevřené klinické hodnocení fáze III s aktivním kontrolním ramenem hodnotilo bevacizumab 
10 mg/kg v kombinaci s leukovorinem plus fluoruracilem podaným jako bolus a následnou infuzí 
fluoruracilu a s intravenózní oxaliplatinou léčených pacientů s chemoterapií byla použita kombinace FOLFOX-4 ve stejných dávkách a režimu, jak je uvedeno v 
tabulce 6 pro klinické hodnocení NO16966. 
 
Primárním cílovým parametrem účinnosti v této studii byla celková doba přežití definovaná jako doba 
od randomizace do úmrtí z jakýchkoli příčin. Bylo randomizováno 829 pacientů FOLFOX-4 vedlo ke statisticky významnému prodloužení doby přežití. Bylo pozorováno rovněž 
statisticky významné prodloužení doby přežití bez progrese a zvýšení četnosti objektivních odpovědí 
 
Tabulka 8: Výsledky účinnosti v klinickém hodnocení E 
 EFOLFOX-4 FOLFOX-4 + bevacizumaba 
Počet pacientůCelkové přežití 
䵥搀Poměr rizik⠀瀠㴀‰Ⰰ〰ᄁDoba přežití bez progrese 
Medián Poměr rizik⠀瀠Četnost objektivních odpovědí 
Četnost 
Nebyl nalezen významný rozdíl doby celkového přežití u pacientů léčených bevacizumabem v 
monoterapii ve srovnání s pacienty léčenými režimem FOLFOX-4. Doba přežití bez progrese a četnost 
objektivních odpovědí byly v rameni s bevacizumabem v monoterapii horší při porovnání s ramenem 
FOLFOX-4. 
 
ML
Toto randomizované, kontrolované otevřené klinické hodnocení fáze III hodnotilo bevacizumab 
5,0 mg/kg každé 2 týdny nebo 7,5 mg/kg každé 3 týdny v kombinaci s režimem chemoterapie 
s fluorpyrimidinem ve srovnání se samotným režimem chemoterapie s fluorpyrimidinem u pacientů s 
metastazujícím kolorektálním karcinomem, u kterých došlo k progresi při první linii léčby režimem 
obsahujícím bevacizumab. 
 
Pacienti s histologicky potvrzeným metastazujícím kolorektálním karcinomem a s progresí nemoci 
byli randomizováni v poměru 1:1 do 3 měsíců od ukončení léčby bevacizumabem v první linii k léčbě 
chemoterapií s fluorpyrimidinem/oxaliplatinou nebo fluorpyrimidinem/irinotekanem chemoterapie zvolen v závislosti na chemoterapii v první liniibevacizumabu. Léčba byla podávána do progrese nemoci nebo nepřijatelné toxicity. Primárním 
cílovým parametrem bylo celkové přežití, které bylo definováno jako doba od randomizace do úmrtí z 
jakýchkoli příčin. 
 
Bylo randomizováno celkem 820 pacientů. Přidání bevacizumabu k režimu chemoterapie 
s fluorpyrimidinem vedlo ke statisticky významnému prodloužení přežití pacientů s metastazujícím 
kolorektálním karcinomem, u kterých došlo k progresi při první linii léčby režimem obsahujícím 
bevacizumab  
Tabulka 9: Výsledky účinnosti v klinickém hodnocení ML18147  
 ML Režim chemoterapie s 
fluorpyrimidinem/ 
irinotekanem nebo 
fluorpyrimidinem/oxaliplatinou 
Režim chemoterapie s 
fluorpyrimidinem/ 
irinotekanem nebo
fluorpyrimidinem/oxaliplatinou 
+ bevacizumaba 
Počet pacientů 410 Celkové přežití  
Medián interval
spolehlivosti0,81 Doba přežití bez 
灲潧 
Medián Poměr rizik 〬㘸
〬㔹阀〬㜸⠀瀠Četnost objektivních
odpovědí  
㐰㘀Četnost 
䈀祬漠odpovědí byla v obou léčebných ramenech nízká a rozdíl nebyl statisticky významný. 
 
Ve studii E3200 byl u pacientů bevacizumabem dosud neléčených použit bevacizumab v dávce 
odpovídající ekvivalentu 5 mg/kg/týden, zatímco ve studii ML18147 u pacientů bevacizumabem již 
dříve léčených byl použit bevacizumab v dávce odpovídající ekvivalentu 2,5 mg/kg/týden. Možnost 
vzájemného srovnání údajů o účinnosti a bezpečnosti mezi studiemi je omezena rozdíly studií, 
zejména rozdílnými populacemi pacientů, předchozí expozicí bevacizumabu a režimy chemoterapie. 
Obojí dávkování bevacizumabu odpovídající ekvivalentu 5 mg/kg/týden a 2,5 mg/kg/týden vedlo ke 
statisticky významnému přínosu v celkovém přežití 0,81 ve studii ML18147 
Metastazující karcinom prsu 
Byly provedeny dvě velké studie fáze III, ve kterých byla hodnocena účinnost bevacizumabu v 
kombinaci se dvěma individuálními chemoterapeutiky měřená dobou přežití bez progrese, což byl 
primární cílový parametr účinnosti těchto studií. V obou studiích bylo pozorováno klinicky a 
statisticky významné zlepšení přežití bez progrese. 
 
Níže jsou shrnuty výsledky přežití bez progrese pro individuální chemoterapeutika zahrnutá v 
indikaci: 
 
• Studie E2100  Prodloužení střední doby přežití bez progrese o 5,6 měsíce, poměr rizik 0,421 0,0001, 95% interval spolehlivosti 0,343; 0,516• Studie AVF3694g  Prodloužení střední doby přežití bez progrese o 2,9 měsíce, poměr rizik 0,69 95% interval spolehlivosti 0,56; 0,84 
Další podrobnosti o jednotlivých studiích a jejich výsledcích jsou uvedeny níže. 
 
ECOG E
Otevřené randomizované multicentrické klinické hodnocení E2100 s aktivně léčenou kontrolní 
skupinou mělo za cíl vyhodnotit léčbu bevacizumabem v kombinaci s paklitaxelem u pacientek s 
lokálně rekurentním nebo metastazujícím karcinomem prsu, které dosud nebyly léčeny chemoterapií 
pro lokálně rekurentní nebo metastazující onemocnění. Pacientky byly randomizovány do skupiny 
léčené pouze paklitaxelem po sobě s přestávkou 4. týdenbyla povolena. Adjuvantní léčba taxany byla přípustná, pouze pokud byla dokončena alespoň měsíců před vstupem pacientky do klinického hodnocení. Z celkového počtu 722 pacientek, které se 
účastnily klinického hodnocení a které již prodělaly předchozí léčbu trastuzumabem nebo u nichž 
nebyla léčba trastuzumabem vhodná, měla většina pacientek menšího počtu pacientek nebyla pozitivita HER-2 známa pacientek absolvovalo mimo to také adjuvantní chemoterapii, včetně 19 % pacientek již dříve 
léčených taxany a 49 % pacientek s předchozí léčbou antracykliny. Pacientky s metastázami do 
centrálního nervového systému včetně pacientek s již léčenými lézemi mozku nebo pacientky po 
resekci těchto lézí byly ze studie vyloučeny. 
 
V klinickém hodnocení E2100 byly pacientky léčeny až do progrese onemocnění. Pokud bylo nutné 
přerušit chemoterapii předčasně, léčba samotným bevacizumabem pokračovala až do progrese 
onemocnění. Charakteristiky pacientek byly obdobné v obou léčebných skupinách. Primárním 
cílovým parametrem tohoto klinického hodnocení byla doba přežití bez známek progrese definovaná na základě vyhodnocení progrese onemocnění zkoušejícími lékaři. Kromě toho bylo 
provedeno rovněž nezávislé zhodnocení cílového parametru. Výsledky klinického hodnocení jsou 
uvedeny v tabulce 10. 
 
Tabulka 10: Výsledky účinnosti zjištěné v klinickém hodnocení E2100: 
 
Doba přežití bez progrese 
⠀Střední doba přežití bez
progrese 㔬Poměr rizik 楮瑥〬㐲 
⠀〬㌴〬㐸⠀〬Četnost odpovědí ⠀─odpovědí 
⨀ 
Celkové přežití 
⠀Střední doba celkového přežití
Poměr rizik 〬㠶⠀〬㜲 
Klinický přínos léčby bevacizumabem vyjádřený pomocí PFS byl pozorován ve všech předem 
specifikovaných testovaných podskupinách metastazujících ložisek, adjuvantní chemoterapie v předchozí době a stanovení receptorů pro estrogen 
 
AVF3694g 
Studie AVF3694g byla multicentrická, randomizovaná, placebem kontrolovaná studie fáze III, jejímž 
cílem bylo zhodnocení účinnosti a bezpečnosti bevacizumabu v kombinaci s chemoterapií ve srovnání 
s chemoterapií plus placebem v první linii léčby pacientů s HER2-negativním metastazujícím nebo 
lokálně rekurentním karcinomem prsu. 
 
Chemoterapie byla zvolena řešitelem před randomizací v poměru 2:1 k léčbě chemoterapie plus 
bevacizumab nebo chemoterapie plus placebo. Možnosti chemoterapie zahrnovaly kapecitabin, taxan 
epirubicin/cyklofosfamid, fluoruracil/doxorubicin/cyklofosfamid, 
fluoruracil/epirubicin/cyklofosfamidpodávány v dávce 15 mg/kg každé 3 týdny. 
 
Tato studie sestávala ze zaslepené léčebné fáze, volitelné nezaslepené fáze po progresi a fáze 
sledování přežití. V zaslepené léčebné fázi pacienti dostali chemoterapii a léčivý přípravek 
úmrtí. Po zdokumentované progresi onemocnění mohli být pacienti, kteří vstoupili do volitelné 
nezaslepené fáze studie, léčeni nezaslepeným bevacizumabem společně se širokým spektrem léčby 
druhé linie. 
 
Statistické analýzy byly provedeny nezávisle pro: 1bevacizumabem nebo placebem; 2antracyklinem v kombinaci s bevacizumabem nebo placebem. Primárním cílovým parametrem 
účinnosti této studie bylo stanovení doby přežití bez progrese dle hodnocení zkoušejícími lékaři. Navíc 
byl primární cílový parametr hodnocen rovněž nezávislou komisí  
Výsledky z konečné, protokolem definované analýzy této studie pro dobu přežití bez progrese a 
četnosti odpovědí pro kohortu studie AVF3694g s kapecitabinem, které měly nezávislou statistickou 
sílu, jsou uvedeny v tabulce 11. Jsou předloženy i výsledky z exploratorní analýzy celkového přežití, 
které zahrnují dalších 7 měsíců kontrolního sledování studie dostalo bevacizumab 62,1 % pacientů v rameni kapecitabin + placebo a 49,9 % pacientů v 
rameni kapecitabin + bevacizumab. 
 
Tabulka 11: Data o účinnosti ve studii AVF3694g: – Kapecitabina a bevacizumab/Placebo + bevacizumab/Pl 
Doba přežití bez progreselékaři 
一敺⬀䭡瀀⬀⠀Střední doba přežití bez progrese 
㔬Poměr rizik proti rameni s placebem 
⠀〬㘹
〬㔶㬀‰ⰸ㐩Četnost odpovědí ⠀% pacientek s objektivní odpovědíCelkové přežitíPoměr rizik 〬㠸
〬㘹㬀bStratifikovaná analýza zahrnovala všechny progrese a úmrtí s výjimkou pacientů, u kterých byla protokolem 
nespecifikovaná léčba zahájena před prokázáním progrese; data těchto pacientů byla cenzurována k datu 
posledního zhodnocení nádoru před zahájením protokolem nespecifikované léčby. 
 
Byla provedena nestratifikovaná analýza doby přežití bez progrese cenzurována pro protokolem nespecifikovanou léčbu před progresí nemoci. Výsledky těchto analýz 
byly velmi podobné primárním výsledkům doby přežití bez progrese. 
 
Nemalobuněčný plicní karcinom 
První linie léčby nedlaždicového nemalobuněčného plicního karcinomu v kombinaci s 
chemoterapeutickým režimem s platinou. 
 
Bezpečnost a účinnost bevacizumabu podávaného spolu s chemoterapeutickým režimem s platinou v 
první linii léčby pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem jiného typu než z dlaždicových 
buněk, byly sledovány v klinických hodnoceních E4599 a BO17704. V klinickém hodnocení E4599, 
kdy byl podáván bevacizumab v dávce 15 mg/kg každé 3 týdny bylo prokázáno delší celkové přežití. 
Klinické hodnocení BO17704 prokázalo, že jak dávka 7,5 mg/kg podávaná každé tři týdny, tak dávka 
15 mg/kg podávaná každé tři týdny, prodlužují dobu přežití bez progrese a zvyšují četnost odpovědí.  
 
E 
E4599 byla otevřená, randomizovaná, aktivně kontrolovaná, multicentrická studie hodnotící 
bevacizumab v první linii léčby pacientů s lokálně pokročilým výpotkemhistologického typu než s převahou dlaždicových buněk. 
 
Pacienti byli randomizováni k léčbě chemoterapeutickým režimem s platinou karboplatina AUC = 6, oba léky v i.v. infuzi maximálně 6 cyklů nebo PC v kombinaci s bevacizumabem v dávce 15 mg/kg v i.v. infuzi podané 
vždy 1. den každého třítýdenního cyklu. Po dokončení šesti cyklů chemoterapie karboplatina + 
paklitaxel nebo v případě předčasného ukončení chemoterapie pokračovali pacienti v rameni 
bevacizumab plus karboplatina + paklitaxel v léčbě bevacizumabem v monoterapii podávaným každé 
týdny až do progrese. Do těchto dvou ramen bylo randomizováno 878 pacientů.  
 
V průběhu klinického hodnocení 32,2 % medikací dostalo 7–12 dávek bevacizumabu a 21,1 % bevacizumab. 
 
Primárním cílovým parametrem studie bylo stanovení doby přežití. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 
12. 
 
Tabulka 12: Výsledky účinnosti v klinickém hodnocení E 
 Rameno Karboplatina/Paklitaxel 
Rameno Karboplatina/Paklitaxel + bevacizumab
15 mg/kg každé 3 týdny 
Počet pacientů 444 Celkové přežití
Medián 95% interval spolehlivosti Doba přežití bez progrese
Medián 95% interval spolehlivosti Celková četnost odpovědí
Četnost 
V explorativní analýze byl vliv bevacizumabu na délku celkového přežití méně vyjádřen ve skupině 
pacientů, kteří neměli adenokarcinom. 
 
BO
BO17704 je randomizované, dvojitě zaslepené klinické hodnocení fáze III s bevacizumabem přidaným 
k cisplatině a gemcitabinu ve srovnání s placebem, cisplatinou a gemcitabinem u pacientů s lokálně 
pokročilým perikardiálním výpotkemjiného typu než s převahou dlaždicových buněk, kteří dosud nebyli léčeni chemoterapií. Primárním 
cílovým parametrem bylo stanovení doby přežití bez progrese, sekundární cílový parametr klinického 
hodnocení zahrnoval délku celkového přežití. 
 
Pacienti byli randomizováni k léčbě chemoterapeutickým režimem s platinou, cisplatina 80 mg/m2 v 
intravenózní infuzi 1. den a gemcitabin 1250 mg/m2 v intravenózní infuzi 1. a 8. den každého 
třítýdenního cyklu po dobu maximálně 6 cyklů bevacizumabem v dávce 7,5 nebo 15 mg/kg v i.v. infuzi vždy 1. den každého třítýdenního cyklu. Po 
dokončení chemoterapie mohli pacienti dostávat dále bevacizumab v monoterapii jednou za 3 týdny až 
do progrese nebo nepřijatelné toxicity. Výsledky klinického hodnocení ukazují, že 94 % kvalifikujících se pacientů pokračovalo v cyklu 7, ve kterém jim byl podáván samotný bevacizumab. 
Vysoký podíl pacientů protinádorovou léčbu, což mohlo ovlivnit analýzu celkového přežití. 
 
Výsledky účinnosti jsou shrnuty v tabulce 13. 
 
Tabulka 13: Výsledky účinnosti v klinickém hodnocení BO 
 Cisplatina/Gemcitabin 
+ placebo 
Cisplatina/Gemcitabin 
+ bevacizumabum
7,5 mg/kg každé týdny 
Cisplatina/Gemcitabin 
+ bevacizumabum
15 mg/kg každé týdny 
Počet pacientů 347 345 Doba přežití bez 
progrese 
  
Medián 6,Poměr rizik  0,[0,62; 0,91] 
0,[0,68; 0,98]
Celková četnost 
odpovědía 
20,1 % 34,1 % 
30,4 %
apacienti s měřitelným onemocněním při vstupu do studie 
 
Celkové přežití 
Medián ⠀瀠㴀‰Ⰰ㐲〳ᆪⰴ 
⠀瀠㴀‰Ⰰ㜶ᆪPoměr rizik嬀〬㜸㬀ㄬ〳 
嬀〬㠶Ⱐㄬ 
První linie léčby nedlaždicového nemalobuněčného plicního karcinomu s aktivující mutací EGFR v 
kombinaci s erlotinibem 
 
JO
Studie JO25567 byla randomizovaná, otevřená, multicentrická studie fáze II provedená v Japonsku k 
vyhodnocení účinnosti a bezpečnosti bevacizumabu při přidání k erlotinibu u pacientů s 
nedlaždicovým nemalobuněčným plicním karcinomem s aktivující mutací EGFR IIIB/IV nebo rekurentní onemocnění. 
 
Primárním cílovým parametrem bylo přežití bez progrese Sekundární cílové parametry zahrnovaly celkové přežití, četnost odpovědí, četnost kontroly 
onemocnění, trvání odpovědi a bezpečnost. 
 
Přítomnost mutace EGFR byla u každého pacienta stanovena před skríningem pacientů a 154 pacientů 
bylo randomizováno buď k léčbě kombinací erlotinib + bevacizumab perorálně + bevacizumab [15 mg/kg i.v. každé 3 týdny]perorálněnevedlo v rameni erlotinib + bevacizumab ukončení jedné složky hodnocené léčby k ukončení složky 
druhé, jak bylo stanoveno protokolem. 
 
Výsledky účinnosti studie jsou uvedeny v tabulce 14. 
 
Tabulka 14: Výsledky účinnosti studie JO 
 erlotinib 
n = 77# 
erlotinib + bevacizumab 
n = 75# 
Doba přežití bez progrese^ 
 
Medián 9,7 16,Poměr rizik spolehlivosti0,54 hodnota p 0,Celková četnost odpovědí   
Četnost hodnota p 0,Celkové přežití* Medián 47,4 47,Poměr rizik spolehlivosti0,81 hodnota p 0,#Randomizováno bylo celkem 154 pacientů randomizovaných pacientů však ze studie odstoupili ještě předtím, než jim byla podána hodnocená léčba. 
^Zaslepené nezávislé hodnocení *Explorativní analýza: konečné hodnocení celkového přežití s klinickými daty do 31. října 2017, kdy zemřelo 
přibližně 59 % pacientů. 
CI = interval spolehlivosti; HR = poměry rizik dle nestratifikované Coxovy regresní analýzy; NR = nedosaženo 
 
Pokročilý a/nebo metastazující karcinom ledviny 
Bevacizumab v kombinaci s interferonem alfa-2a v první linii léčby pacientů s pokročilým a/nebo 
metastazujícím karcinomem ledviny  
Tato randomizovaná, dvojitě zaslepená studie fáze III byla provedena za účelem zhodnocení účinnosti 
a bezpečnosti bevacizumabu v kombinaci s interferonem alfa-2a v první linii léčby pacientů s metastazujícím karcinomem ledviny. Ve studii bylo 
randomizováno 649 pacientů Karnofského ≥ 70 %, bez metastáz do centrálního nervového systému a s přiměřenou funkcí orgánů. U 
pacientů byla provedena nefrektomie pro primární karcinom ledviny. Bevacizumab v dávce 10 mg/kg 
byl podáván každé 2 týdny do progrese. IFN alfa-2a byl podáván po dobu až 52 týdnů nebo do 
progrese v doporučené úvodní dávce 9 MIU třikrát týdně s možností redukce na 3 MIU třikrát týdne 
ve dvou krocích. Pacienti byli stratifikováni dle země a Motzerova skóre a léčebná ramena byla s 
ohledem na prognostické faktory dobře vyvážena. 
 
Primárním cílovým parametrem klinického hodnocení bylo stanovení celkového přežití, sekundární 
cíle zahrnovaly přežití bez progrese. Přidání bevacizumabu k IFN-alfa-2a významně zvýšilo přežití 
bez progrese a četnost objektivních odpovědí nádoru. Výsledky byly potvrzeny nezávislým 
radiologickým přezkoumáním. Zlepšení primárního cílového parametru celkového přežití o 2 měsíce 
bylo nicméně nevýznamné 55 % v rameni bevacizumab/IFNprotinádorových léků, včetně antineoplastik, což mohlo ovlivnit analýzu celkového přežití. 
 
Výsledky účinnosti jsou uvedeny v tabulce 15. 
 
Tabulka 15: Výsledky účinnosti v klinickém hodnocení BO 
 BOPlacebo+ IFNa BVb+ IFNa 
Počet pacientůDoba přežití bez progreseMedián Poměr rizik 〬㔲㬀‰Ⰰ㜵 
⠀瀠Četnost objektivních odpovědí onemocněním 
一Četnost odpovědíbBevacizumab 10 mg/kg každé 2 týdny 
 
Celkové přežitíMedián Poměr rizik 〬㜶Ⱐㄬ 
⠀瀠㴀‰Ⰰ㌳ 
Explorativní multivariační Coxův regresní model se zpětným výběrem ukázal, že nezávisle na léčbě 
byly s přežitím silně spojeny následující faktory: pohlaví, počet bílých krvinek, destičky, ztráta tělesné 
hmotnosti v 6 měsících před vstupem do klinického hodnocení, počet metastatických lokalizací, součet 
nejdelších průměrů cílových lézí, Motzerovo skóre. Zohlednění těchto vstupních faktorů vede k 
léčebnému poměru rizik 0,78 22% redukci rizika úmrtí pacientů v rameni s bevacizumabem + IFN-alfa-2a ve srovnání s ramenem s 
IFN-alfa-2a. 
 
U 97 pacientů v rameni s IFN-alfa-2a a 131 pacientů v rameni s bevacizumabem byla dávka IFN-alfa-
2a redukována z 9 MIU na 6 nebo 3 MIU třikrát týdně, jak bylo předem stanoveno protokolem. 
Snížení dávky IFN-alfa-2a neovlivnilo účinnost kombinace bevacizumabu IFN-alfa-2a hodnocené dle 
četnosti pacientů bez příhody určující přežití bez progrese v průběhu času, jak dokládá analýza 
podskupin. U 131 pacientů v rameni bevacizumab + IFN-alfa-2a, u nichž byla dávka IFN-alfa-2a 
redukována na 6 nebo 3 MIU a dále během klinického hodnocení zachována, byla četnost případů bez 
příhody pro hodnocení přežití bez progrese po 6, 12 a 18 měsících 73, 52 respektive 21 % ve srovnání 
s 61, 43 a 17 % v celé populaci léčené kombinací bevacizumab + IFN-alfa-2a. 
 
AVF
Randomizované, dvojitě zaslepené klinické hodnocení fáze II hodnotilo bevacizumab 10 mg/kg každé 
týdny se stejnou dávkou bevacizumabu v kombinaci s denním podáváním erlotinibu v dávce 150 mg 
u pacientů s metastazujícím světlebuněčným karcinomem ledviny. Do tohoto klinického hodnocení 
bylo randomizováno celkem 104 pacientů, 53 k léčbě bevacizumabem 10 mg/kg každé 2 týdny plus 
placebo a 51 k léčbě bevacizumabem 10 mg/kg každé 2 týdny plus erlotinib 150 mg denně. Analýza 
primárního cílového parametru neprokázala rozdíl mezi ramenem bevacizumab + placebo a ramenem 
bevacizumab + erlotinib odpovědi bylo dosaženo u sedmi pacientů v každém rameni. Přidání erlotinibu k bevacizumabu 
nevedlo k prodloužení celkového přežití odpovědi  
AVF
Toto klinické hodnocení fáze II porovnávalo bezpečnost a účinnost bevacizumabu oproti placebu. 
Celkem 116 pacientů bylo randomizováno k léčbě bevacizumabem 3 mg/kg každé 2 týdny 10 mg/kg každé 2 týdny významné prodloužení doby do progrese ve skupině s 10 mg/kg ve srovnání se skupinou s placebem 
onemocnění s hraniční významností dávku 10 mg/kg byla 10 %. 
 
Epitelový nádor vaječníků, vejcovodů a primární nádor pobřišnice 
 
Primární léčba karcinomu vaječníků 
Bezpečnost a účinnost bevacizumabu v primární léčbě pacientek s epitelovým nádorem vaječníků, 
vejcovodů nebo primárním nádorem pobřišnice byly studovány ve dvou studiích fáze III BO17707se samotným chemoterapeutickým režimem. 
 
GOG-
GOG-0218 byla multicentrická, randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie fáze 
III se třemi rameny, která hodnotila vliv přidání bevacizumabu k osvědčenému režimu chemoterapie 
verze z roku 1988 
Pacientky dříve léčené bevacizumabem nebo systémovou protinádorovou chemoterapií pro karcinom 
vaječníků hormonální léčbou 
Do tří ramen studie bylo rovnoměrně randomizováno celkem 1873 pacientek následovně: 
 
• Rameno CPP: Pět cyklů placeba paklitaxelu • Rameno CPB 15: Pět cyklů bevacizumabu cykly karboplatiny placeba po celkovou dobu až 15 měsíců léčby 
• Rameno CPB 15+: Pět cyklů bevacizumabu se 6 cykly karboplatiny bevacizumabu  
Většina pacientek zařazených do studie byly bělošky 60 let v ramenech CPP a CPB15 a 59 let v rameni CPB15+; 29 % pacientek v ramenech CPP nebo 
CPB15 a 26 % pacientek v rameni CPB15+ bylo starších než 65 let. Výchozí GOG PS byl asi u 50 % 
pacientek 0, u 43 % byl GOG PS 1 a u 7 % byl GOG PS 2. Většina pacientek měla epitelový karcinom 
vaječníků pobřišnice % v CPB15, 2 % v CPB15+CPP a v CPB15, 86 % v CPB15+optimální cytoredukcí s makroskopickou reziduální nemocí, 40 % stadium III se suboptimální 
cytoredukcí a 26 % stadium IV. 
 
Primárním cílovým parametrem účinnosti bylo zhodnocení doby přežití bez progrese dle progrese 
nemoci stanovené řešitelem na podkladě radiologických snímků nebo hladin CA 125 nebo klinické 
deteriorace dle protokolu. Dále byla provedena předem specifikovaná analýza s cenzurou při progresi 
dle hladiny CA 125 a na podkladě rentgenologických snímků bylo provedeno rovněž nezávislé 
zhodnocení doby přežití bez progrese. 
 
Klinická studie splnila svůj primární cíl zlepšit dobu přežití bez progrese. Pacientky, které byly léčeny 
bevacizumabem v dávce 15 mg/kg každé 3 týdny v kombinaci s chemoterapií a dále dostávaly 
bevacizumab samostatně progrese ve srovnání s pacientkami léčenými v primární léčbě samotnou chemoterapií paklitaxel 
U pacientek, které dostávaly bevacizumab pouze v kombinaci s chemoterapií a nepokračovaly v 
samostatné léčbě bevacizumabem přežití bez progrese. 
 
Výsledky této studie jsou shrnuty v tabulce 16. 
 
Tabulka 16: Výsledky účinnosti ve studii GOG- 
Doba přežití bez progrese 
⠀䍐䈱㔀 
⠀䍐䈱㔀⬀ 
⠀Střední doba přežití bez 
progrese ⰶPoměr rizik ⠹㔀┠
⠀〬㜸㬀〬㜰 
⠀〬㘱㬀‰ⰸČetnost objektivních odpovědí㔀 
⠀䍐䈱㔀 
⠀䍐䈱㔀⬀ 
⠀─⁰odpovědí 
㘳ⰴCelkové přežití㘀 
⠀䍐䈱㔀 
⠀䍐䈱㔀⬀ 
⠀Střední doba celkového 
přežití 㐰ⰶPoměr rizik dle hladiny CA-125 a bez cenzury při léčbě mimo protokol zahájené před progresí2Ve vztahu ke kontrolnímu rameni; stratifikovaný poměr rizik. 
3Jednostranný log-rank test hodnoty p. 
4Stanovená hraniční hodnota p 0,0116. 
5Pacientky s měřitelným onemocněním při vstupu do studie. 
6Konečná analýza celkového přežití provedena v době, kdy zemřelo 46,9 % pacientek. 
 
Byly provedeny předem specifikované analýzy doby přežití bez progrese, všechny s daty k 29. září 
2009. Výsledky těchto předem specifikovaných analýz jsou následující: 
 
• Protokolem specifikovaná analýza doby přežití bez progrese dle hodnocení zkoušejícími lékaři 
zahájené před progresí0,61-0,83, 1stranný log-rank test hodnota p<0,0001střední dobou přežití bez progrese 10,4 měsíce v rameni CPP a14,1 měsíce v rameni CPB 15+. 
• Primární analýza doby přežití bez progrese dle hodnocení zkoušejícími lékaři progresi dle CA-125 a při léčbě mimo protokol před průkazem progresestratifikovaný poměr rizik 0,62 hodnota p < 0,000112,0 měsíce v rameni CPP a 18,2 měsíce v rameni CPB 15+. 
• Analýza doby přežití bez progrese dle nezávislé hodnotící komise protokol před průkazem progresespolehlivosti: 0,50-0,77, 1stranný log-rank test hodnoty p < 0,000115+ a CPP a střední dobou přežití bez progrese 13,1 měsíce v rameni CPP a 19,1 měsíce v 
rameni CPB 15+. 
 
Výsledky analýzy přežití bez progrese v podskupinách dle stadia nemoci a rozsahu cytoredukce jsou 
shrnuty v tabulce 17. Tyto výsledky demonstrují robustnost analýzy přežití bez progrese uvedené v 
tabulce 16. 
 
Tabulka 17: Výsledky přežití bez progrese1 v podskupinách dle stadia nemoci a rozsahu 
cytoredukce ve studii GOG- 
Randomizované pacientky s onemocněním stadia III s optimální cytoredukcí⠀䍐䈱㔀 
⠀䍐䈱㔀⬀ 
⠀Střední doba přežití bez 
progrese ᄁⰴPoměr rizik ⠀〬㘲㬀〬㘶 
⠀〬Randomizované pacientky s onemocněním stadia III se ⠀䍐䈱㔀 
⠀䍐䈱㔀⬀ 
⠀Střední doba přežití bez 
progrese ⰱPoměr rizik ⠀〬㜷㬀〬㜸 
⠀〬㘳㬀‰ⰹ㘀刀⠀䍐䈱㔀 
⠀䍐䈱㔀⬀ 
⠀Střední doba přežití bez 
progrese 㤬㔀Poměr rizik ⠀〬㜰㬀〬㘴 
⠀〬㐹㬀‰ⰸAnalýza doby přežití bez progrese hodnocená zkoušejícími lékaři dle protokolu GOG dle hladiny CA-125 a bez cenzury při léčbě mimo protokol zahájené před progresí2S makroskopickou reziduální nemocí. 
33,7 % ze všech randomizovaných pacientek mělo onemocnění stadia IIIB. 
4Ve vztahu ke kontrolnímu rameni. 
 
BO17707 
BO17707 byla multicentrická, randomizovaná, kontrolovaná, otevřená studie fáze III se dvěma 
rameny, která porovnávala vliv přidání bevacizumabu ke karboplatině a paklitaxelu u pacientek s 
epitelovým nádorem vaječníků, vejcovodů nebo primárním nádorem pobřišnice stadia I nebo IIA dle 
FIGO použita klasifikace FIGO, verze z roku 1988. 
 
Pacientky dříve léčené bevacizumabem nebo systémovou protinádorovou chemoterapií pro karcinom 
vaječníků hormonální léčbou 
Do dvou ramen studie bylo rovnoměrně randomizováno celkem 1528 pacientek následovně: 
 
• Rameno CP: Karboplatina • Rameno CPB 7,5+: Karboplatina bevacizumab léčba zahájena v odstupu více než 4 týdnů od operace, byl bevacizumab podáván od cyklu 1 
Většina pacientek zařazených do studie byly bělošky byl 57 let, 25 % pacientek v každém léčebném rameni bylo ve věku 65 let nebo více a přibližně 50 % 
pacientek mělo ECOG PS 1; 7 % pacientek v každém léčebném rameni mělo ECOG PS 2. Většina 
pacientek měla epitelový karcinom vaječníků a karcinom vejcovodů FIGO stadium III stadium II rameni Incidence každého histologického podtypu epitelového karcinomu vaječníků byla v obou ramenech 
podobná, 69 % pacientek mělo histologický typ serózního adenokarcinomu. 
 
Primárním cílovým parametrem účinnosti bylo stanovení doby přežití bez progrese dle hodnocení 
zkoušejícími lékaři za použití RECIST. 
 
Klinická studie splnila svůj primární cíl zlepšit dobu přežití bez progrese. Pacientky, které byly léčeny 
bevacizumabem v dávce 7,5 mg/kg každé 3 týdny v kombinaci s chemoterapií a dále dostávaly 
bevacizumab po dobu až 18 cyklů, měly statisticky významné zlepšení doby přežití bez progrese ve 
srovnání s pacientkami léčenými v primární léčbě samotnou chemoterapií  
Výsledky této studie jsou shrnuty v tabulce 18. 
 
Tabulka 18: Výsledky účinnosti ve studii BO17707  
Doba přežití bez progrese 
⠀䌀⠀Střední doba přežití bez progrese 
ᆭⰹPoměr rizik 〬㠶⁛〬㜵㬀‰ⰹ㡝 
⠀Četnost objektivních odpovědí 
⠀䌀⠀Četnost odpovědí⠀Celkové přežití⠀䌀⠀Medián Poměr rizik [95% interval 
〬㤹⁛〬㠵㬀⠀Pacienti s měřitelným onemocněním při vstupu do studie. 
2Doba přežití bez progrese hodnocená zkoušejícími lékaři, analýza dat k 30. listopadu 2010. 
3Konečná analýza celkového přežití v době, kdy zemřelo 46,7 % pacientek, analýza provedena k datu 31. března 
2013. 
 
Primární analýza doby přežití bez progrese dle hodnocení zkoušejícími lékaři s daty k 28. únoru vykazuje nestratifikovaný poměr rizik 0,79 test hodnoty p = 0,0010v rameni CPB7,5+.  
 
Výsledky analýzy přežití bez progrese v podskupinách dle stadia nemoci a rozsahu cytoredukce jsou 
shrnuty v tabulce 19. Tyto výsledky demonstrují robustnost primární analýzy přežití bez progrese 
uvedené v tabulce 18. 
 
Tabulka 19: Výsledky přežití bez progrese1 v podskupinách dle stadia nemoci a rozsahu 
cytoredukce ve studii BO17707  
Randomizované pacientky s onemocněním stadia III s optimální cytoredukcí⠀䌀⠀Střední doba přežití bez progrese 
ᄃⰷPoměr ⠀〬㜴Ⱐㄬ〷Randomizované pacientky s onemocněním stadia III se suboptimální cytoredukcí⠀䌀⠀Střední doba přežití bez progrese 
ⰱPoměr rizik ⠀〬㔲Ⱐ〬㠷Randomizované pacientky s onemocněním stadia IV 
⠀䌀⠀Střední doba přežití bez progrese 
ⰱPoměr rizik ⠀〬㔵㬀Doba přežití bez progrese hodnocená zkoušejícími lékaři, analýza dat k 30. listopadu 2010. 
2S makroskopickou reziduální nemocí nebo bez ní. 
35,8 % ze všech randomizovaných pacientek mělo onemocnění stadia IIIB. 
4Ve vztahu ke kontrolnímu rameni. 
 
Rekurentní karcinom vaječníků 
Bezpečnost a účinnost bevacizumabu při léčbě rekurence epitelového nádoru vaječníků, vejcovodů 
nebo primárního nádoru pobřišnice byly studovány ve třech klinických studiích fáze III MO22224 a GOG-0213 
• Studie AVF4095g hodnotila účinnost a bezpečnost bevacizumabu v kombinaci s karboplatinou 
a gemcitabinem s následnou monoterapií bevacizumabem u pacientek s rekurencí epitelového 
nádoru vaječníků, vejcovodů nebo primárního nádoru pobřišnice citlivého k platině. 
• Studie GOG-0213 hodnotila účinnost a bezpečnost bevacizumabu v kombinaci s karboplatinou 
a paklitaxelem s následnou monoterapií bevacizumabem u pacientek s rekurencí epitelového 
nádoru vaječníků, vejcovodů nebo primárního nádoru pobřišnice citlivého k platině. 
• Studie MO22224 hodnotila účinnost a bezpečnost bevacizumabu v kombinaci s paklitaxelem, 
topotekanem nebo pegylovaným liposomálním doxorubicinem u pacientek s rekurencí 
epitelového nádoru vaječníků, vejcovodů nebo primárního nádoru pobřišnice rezistentního k 
platině. 
 
AVF4095g 
V randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii fáze III hodnocena bezpečnost a účinnost bevacizumabu v léčbě pacientek s rekurentním epitelovým nádorem 
vaječníků, vejcovodů nebo primárním nádorem pobřišnice citlivým k platině, které dosud nebyly 
léčeny chemoterapií pro rekurentní onemocnění nebo bevacizumabem. Studie porovnávala účinek 
přidání bevacizumabu ke karboplatině a gemcitabinu a následného podávání bevacizumabu samotného 
až do progrese oproti samotné chemoterapii karboplatina a gemcitabin. 
 
Do studie byly zařazeny pouze pacientky s histologicky potvrzeným rekurentním epitelovým nádorem 
vaječníků, vejcovodů nebo primárním nádorem pobřišnice, pokud došlo k rekurenci v odstupu 
> 6 měsíců po léčbě režimem chemoterapie s platinou, a které dosud nebyly léčeny chemoterapií pro 
rekurenci a nebyly dosud léčeny bevacizumabem nebo jiným inhibitorem růstového faktoru cévního 
endotelu  
Celkem 484 pacientek s měřitelným onemocněním bylo randomizováno v poměru 1:1 do jednoho z 
ramen: 
• Karboplatina nepřijatelné toxicity 
• Karboplatina  
Primárním cílovým parametrem účinnosti bylo zhodnocení přežití bez progrese stanovené 
zkoušejícími lékaři za použití modifikovaného RECIST 1.0. Další cílové parametry zahrnovaly 
objektivní odpověď, trvání odpovědi, celkové přežití a bezpečnost. Bylo provedeno rovněž nezávislé 
hodnocení primárního cílového parametru. 
 
Výsledky této studie jsou shrnuty v tabulce 20. 
 
Tabulka 20: Výsledky účinnosti ve studii AVF 
Doba přežití bez progrese 
歡⠀䈀敶慣歡⠀歡⠀歡⠀Bez cenzury při léčbě
mimo protokol 
 
Střední doba 
přežití bez
progrese 8,4 12,4 8,6 12, 3 R P U interval 
spolehlivosti0,524 [0,425; 0,645] 0,480 [0,377; 0,613] 
hodnota p <0,0001 <0,S cenzurou při léčbě 
mimo protokol 
 
Střední doba 
přežití bez
progrese 8,4 12,4 8,6 12, 3 R P U interval 
spolehlivosti0,484 [0,388; 0,605] 0,451 [0,351; 0,580] 
hodnota p <0,0001 <0,Četnost objektivních odpovědí 
歡⠀歡⠀歡⠀⠀─⁰慣潢odpovědí 
㔷ⰴ..Celkové přežití 
⠀⠀Střední doba 
celkového přežití 
32,9 33, 3 R P U interval 
spolehlivosti0,952 [0,771; 1,176] 
hodnota p 0, 
Analýza přežití bez progrese v podskupinách dle doby mezi posledním podáním platiny a rekurencí je 
shrnuta v tabulce 21. 
 
Tabulka 21: Přežití bez progrese dle doby od poslední léčby platinou do rekurence 
 
 Hodnocení zkoušejícími lékaři 
Doba od poslední léčby platinou do 
rekurence 
Placebo +
karboplatina/gemcitabin 
Bevacizumab + 
karboplatina/gemcitabin
6–12 měsíců Medián 8,0 11,Poměr rizik spolehlivosti0,41 > 12 měsíců Medián 9,7 12,Poměr rizik spolehlivosti0,55  
GOG-
Randomizovaná, kontrolovaná, otevřená studie fáze III GOG-0213 hodnotila bezpečnost a účinnost 
bevacizumabu v léčbě pacientek s rekurencí epitelového nádoru vaječníků, vejcovodů nebo 
primárního nádoru pobřišnice citlivého k platině bez předchozí chemoterapie po rekurenci. Předchozí 
anti-angiogenní terapie nebyla kritériem pro vyřazení. Studie hodnotila účinek přidání bevacizumabu 
ke kombinaci karboplatiny a paklitaxelu s následnou monoterapií bevacizumabem do progrese 
onemocnění nebo nepřijatelné toxicity ve srovnání se samotnou kombinací karboplatiny a paklitaxelu. 
 
Celkem bylo randomizováno 673 pacientek ve stejném poměru do následujících dvou léčebných 
ramen: 
• Karboplatina • Rameno KPB: Karboplatina každé 3 týdny 
Většina pacientek v rameni KP věkové kategorie < 65 let. Výchozí GOG PS byl u většiny pacientek v obou léčebných ramenech  0,9 % pacientek v rameni KP a u 1,2 % pacientek v rameni KPB. 
 
Primárním cílovým parametrem účinnosti bylo celkové přežití parametrem účinnosti bylo přežití bez progrese onemocnění 22. 
 
Tabulka 22: Výsledné údaje o účinnosti1,2 ze studie GOG- 
Primární cílový parametr
Celkové přežití ⠀䍐䈀 
⠀Střední doba celkového přežití Poměr rizik Poměr rizik formulář〬灡⠀䍐䈀 
⠀Střední doba přežití bez progrese Poměr rizik Konečná analýza 
2Hodnocení nádoru a hodnocení odpovědi prováděli zkoušející lékaři za pomoci kritérií GOG RECIST RECIST guideline aPoměr rizik byl stanoven odhadem na základě Coxova modelu poměrných rizik stratifikovaného podle délky 
intervalu bez platiny před zařazením do studie podle elektronického záznamu subjektu hodnocení sekundárního statusu chirurgické cytoredukce Ano/Ne randomizována do skupiny bez cytoredukce; Ne = není kandidátka nebo nesouhlasila s cytoredukcíbStratifikace podle délky intervalu bez platiny před zařazením do studie podle registračního formuláře a 
sekundárního statusu chirurgické cytoredukce Ano/Ne. 
 
Studie splnila primární cíl zlepšení OS. Léčba bevacizumabem 15 mg/kg každé 3 týdny v kombinaci s 
chemoterapií progrese onemocnění nebo nepřijatelné toxicity vedla podle údajů získaných z eCRF ke klinicky 
smysluplnému a statisticky významnému zlepšení OS ve srovnání s léčbou samotnou kombinací 
karboplatiny a paklitaxelu.  
 
MO
Studie MO22224 hodnotila účinnost a bezpečnost bevacizumabu v kombinaci s chemoterapií u 
pacientek s rekurencí epitelového nádoru vaječníků, vejcovodů nebo primárního nádoru pobřišnice 
rezistentního k platině. Tato studie byla navržena jako otevřená, randomizovaná, dvouramenná studie 
fáze III hodnotící bevacizumab plus chemoterapii  
Celkem do studie bylo zařazeno 361 pacientek s podáním buď chemoterapie samostatně topotekan nebo pegylovaný liposomální doxorubicin  
CHT rameno • Paklitaxel 80 mg/m2 ve formě 1hodinové intravenózní infuze ve dnech 1, 8, 15 a 22, každé týdny. 
• Topotekan 4 mg/m2 ve formě 30minutové intravenózní infuze ve dnech 1, 8 a 15, každé týdny. Případně může být podána dávka 1,25 mg/m2 po dobu 30 minut ve dnech 1-5 každé týdny. 
• Pegylovaný liposomální doxorubicin 40 mg/m2 ve formě intravenózní infuze1 mg/min pouze v 
den 1, každé 4 týdny. Po cyklu 1 může být léčivo podáno jako 1hodinová infuze. 
 
CHT+BV rameno • Zvolená chemoterapie byla kombinována s bevacizumabem 10 mg/kg intravenózně každé týdny topotekanem 1,25 mg/m2 ve dnech 1-5 každé 3 týdny 
Vhodné pacientky měly epiteliální nádor vaječníků, vejcovodů nebo primární nádor pobřišnice s 
progresí <6 měsíců po předchozí léčbě platinou sestávající z minimálně 4 cyklů léčby platinou. 
Pacientky měly mít očekávané přežití ≥12 týdnů a neměly předchozí radioterapii na oblast pánve nebo 
břicha. Většina pacientek měla onemocnění stadia FIGO IIIC nebo IV. Většina pacientek v obou 
ramenech měla stav tělesné výkonnosti CHT+ BV: 61,2 %29,8 % a 9,0 % v rameni CHT + BV. Informace o rase jsou k dispozici u 29,3 % pacientek a téměř 
všechny jsou bělošky. Střední věk pacientek byl 61,0 roku pacientek bylo ve věku >75 let. Četnost ukončení léčby kvůli nežádoucímu účinku byla 8,8 % v 
rameni CHT a 43,6 % v rameni CHT + BV doba do ukončení léčby byla 5,2 měsíce v rameni CHT + BV ve srovnání s 2,4 měsíce v rameni CHT. 
U pacientek ve věku >65 let byla četnost ukončení léčby kvůli nežádoucímu účinku 8,8 % v rameni 
CHT a 50,0 % v rameni CHT + BV. Poměr rizik pro přežití bez progrese interval spolehlivosti: 0,35–0,62spolehlivosti: 0,31-0,67 
Primární cílový parametr účinnosti byla doba přežití bez progrese se sekundárními cílovými parametry 
účinnosti zahrnujícími četnost objektivní odpovědi a celkové přežití. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 
23. 
 
Tabulka 23: Výsledky účinnosti ve studii MO 
Primární cílový parametr 
Doba přežití bez progrese* 
 CHT
CHT+ BV
Medián Poměr rizik 
⠀Četnost objektivní odpovědi** 
⠀䍈吀⬀⁂⠀─⁰odpovědíCelkové přežití ⠀䍈吀⬀⁂⠀Střední doba celkového 
přežití Poměr rizik 
⠀Primární analýza byla provedena s datovou uzávěrkou ze dne 14. listopadu 2011. 
**Randomizované pacientky s měřitelným onemocněním při vstupu do studie. 
***Konečná analýza celkového přežití byla provedena po výskytu 266 úmrtí, což představuje 73,7 % zařazených 
pacientek. 
 
Klinická studie splnila svůj primární cíl zlepšit dobu přežití bez progrese. Ve srovnání s pacientkami 
léčenými chemoterapií samostatně rezistentního k platině, měly pacientky, které dostávaly bevacizumab v dávce 10 mg/kg každé 2 týdny 
nemoci nebo nepřijatelné toxicity, statisticky významné zlepšení doby přežití bez progrese. 
Explorativní analýzy doby přežití bez progrese a celkového přežití v jednotlivých kohortách dle 
chemoterapie  
Tabulka 24: Explorativní analýzy doby přežití bez progrese a celkového přežití v jednotlivých 
kohortách dle chemoterapie 
 
 CHT CHT+ BV 
Paklitaxel n = Střední doba přežití bez progrese Poměr rizik Střední doba celkového přežití Poměr rizik Topotekan n = Střední doba přežití bez progrese Poměr rizik Střední doba celkového přežití Poměr rizik PLD n = Střední doba přežití bez progrese Poměr rizik Střední doba celkového přežití Poměr rizik  
Karcinom děložního čípku 
 
GOG-
Účinnost a bezpečnost bevacizumabu v kombinaci s chemoterapií paklitaxel a topotekankarcinomem děložního čípku byly hodnoceny v randomizované, čtyřramenné, otevřené, multicentrické 
studii fáze III GOG-0240. 
 
Celkem 452 pacientek bylo randomizováno do jednoho z ramen: 
 
• Paklitaxel 135 mg/m2 intravenózně po dobu 24 hodin v den 1 a cisplatina 50 mg/m2intravenózně 
v den 2 každé 3 týdny; nebo  
Paklitaxel 175 mg/m2 intravenózně po dobu 3 hodin v den 1 a cisplatina 50 mg/m2 intravenózně 
v den 2 Paklitaxel 175 mg/m2 intravenózně po dobu 3 hodin v den 1 a cisplatina 50 mg/m2 intravenózně 
v den 1  
• Paklitaxel 135 mg/m2 intravenózně po dobu 24 hodin v den 1 a cisplatina 50 mg/mintravenózně v den 2 plus bevacizumab 15 mg/kg intravenózně v den 2 Paklitaxel 175 mg/m2 intravenózně po dobu 3 hodin v den 1 a cisplatina 50 mg/m2 intravenózně 
v den 2 plus bevacizumab 15 mg/kg intravenózně v den 2 Paklitaxel 175 mg/m2 intravenózně po dobu 3 hodin v den 1 a cisplatina 50 mg/m2 intravenózně 
v den 1 plus bevacizumab 15 mg/kg intravenózně v den 1  
• Paklitaxel 175 mg/m2 intravenózně po dobu 3 hodin v den 1 a topotekan 0,75 mg/mintravenózně po dobu 30 minut ve dnech 1-3  
• Paklitaxel 175 mg/m2 intravenózně po dobu 3 hodin v den 1 a topotekan 0,75 mg/mintravenózně po dobu 30 minut ve dnech 1-3 plus bevacizumab 15 mg/kg intravenózně v den  
Vhodné pacientky měly přetrvávající, rekurentní nebo metastazující dlaždicobuněčný karcinom, 
adenoskvamózní karcinom nebo adenokarcinom děložního čípku, u kterých nebylo možné provést 
kurativní chirurgickou léčbu a/nebo radiační terapii a které neměly předchozí léčbu bevacizumabem 
nebo jinými inhibitory VEGF nebo receptorů VEGF. 
 
Střední věk byl 46,0 let rozmezí: 22-85chemoterapií podávanou samostatně a 7,5 % u pacientek ve skupině a chemoterapií + bevacizumabem 
bylo ve věku nad 65 let. 
 
Ze 452 pacientek randomizovaných na začátku studie, většina pacientek byly bělošky skupině se samotnou chemoterapií a 75,3 % ve skupině chemoterapie + bevacizumabdlaždicobuněčný karcinom chemoterapie + bevacizumabchemoterapií a 82,8 % ve skupině chemoterapie + bevacizumabskupině se samotnou chemoterapií a 76,2 % ve skupině chemoterapie + bevacizumablymfatických uzlin bevacizumabskupině chemoterapie + bevacizumab 
Primárním cílovým parametrem účinnosti bylo celkové přežití. Sekundární cílové parametry účinnosti 
zahrnovaly přežití bez progrese a četnost objektivních odpovědí. Výsledky z primární a následné 
analýzy jsou uvedeny v tabulce 25 studii 
Tabulka 25: Výsledky účinnosti ze studie GOG-0240 podle léčby bevacizumabem 
 
 Chemoterapie 
Chemoterapie + bevacizumab 
Primární cílový parametr
Celkové přežití 阀Střední doba Poměr rizik [95% interval
〬㜴⁛〬㔸㬀⠀Celkové přežití 阀Střední doba Poměr rizik [95% interval 
〬㜶⁛〬㘲㬀‰ⰹ㑝 
⡰Přežití bez progrese 阀Střední přežití bez progrese Poměr rizik [95% interval 
〬㘶⁛〬㔴㬀‰ⰸᅯ 
⠀瀠Nejlepší celková odpověď 阀Pacienti s odpovědí odpovědí㜶
㌳ⰸ95% interval spolehlivosti pro četnost 
odpovědí嬀Rozdíl četností odpovědíčetnosti odpovědí㐀 
嬀odpověď; procento vypočítané u pacientek s onemocněním měřitelným při vstupu do studie 
395% interval spolehlivosti pro jeden vzorek za použití binomické Pearson-Clopperovy metody 
4Přibližný 95% interval spolehlivosti rozdílu dvou četností za použití Hauck-Andersonovy metody 
5Log-rank test 6Primární analýza provedena k 12. prosinci 2012 a je považována za konečnou analýzu 
7Následná analýza provedena k 7. březnu 8hodnota p pouze pro popisný účel 
 
Tabulka 26: Tabulka 26 Výsledky celkového přežití ze studie GOG-0240 při léčbě v klinické 
studii 
 
Porovnání léčby Další faktor Celkové přežití –
primární analýzaPoměr rizik interval spolehlivosti &