Arkvimma Vedlejší a nežádoucí účinky

Souhrnný bezpečnostní profil

Podle analýzy souhrnných výsledků placebem kontrolovaných klinických studií přídatné léčby
u 1308 pacientů s parciálními záchvaty uvedlo celkem 61,9 % pacientů randomizovaných k léčbě
lakosamidem a 35,2 % pacientů randomizovaných k užívání placeba alespoň jeden nežádoucí
účinek. Nejčastěji uváděnými nežádoucími účinky (≥10 %) při léčbě lakosamidem byly závratě,
bolest hlavy, nauzea a diplopie, které byly obvykle mírné nebo střední intenzity.
Některé souvisely s výší dávky a snížením dávky je bylo možné zmírnit. Výskyt a závažnost
nežádoucích účinků na centrální nervový systém (CNS) a gastrointestinální trakt se obvykle
časem snižovaly.
Ve všech těchto kontrolovaných studiích byl lék vysazen kvůli nežádoucím účinkům u 12,2 %
pacientů užívajících lakosamid a u 1,6 % pacientů ve skupině placeba. Nejčastějším nežádoucím
účinkem vedoucím k ukončení léčby lakosamidem byly závratě. Incidence CNS nežádoucích
účinků, jako je závrať, může být po nasycovací dávce vyšší.

Na základě analýzy údajů noninferiorní klinické studie monoterapie porovnávající lakosamid
s karbamazepinem s prodlouženým uvolňováním (CR) byly nejčastěji pozorovanými
nežádoucími účinky lakosamidu (≥10 %) bolest hlavy a závratě. Frekvence přerušení léčby z
důvodu nežádoucích účinků byla u pacientů léčených lakosamidem 10,6 %, u pacientů léčených
karbamazepinem CR 15,6 %.


Bezpečnostní profil lakosamidu hlášený ve studii prováděné u pacientů ve věku 4 let a starších s
idiopatickou generalizovanou epilepsií s primárně generalizovanými tonicko-klonickými
záchvaty (PGTCS) byl v souladu s bezpečnostním profilem hlášeným ze souhrnných placebem
kontrolovaných klinických studií s parciálními záchvaty. Mezi další nežádoucí účinky hlášené u
pacientů s PGTCS patřila myoklonická epilepsie (2,5 % ve skupině s lakosamidem a 0 % ve
skupině s placebem) a ataxie (3,3 % ve skupině s lakosamidem a 0 % ve skupině s placebem).
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky byly závratě a somnolence. Nejčastějšími nežádoucími
účinky vedoucími k ukončení léčby lakosamidem byly závratě a sebevražedné představy. Výskyt
přerušení léčby v důsledku nežádoucích účinků byl 9,1 % u skupiny s lakosamidem a 4,1 % u
skupiny s placebem.

Seznam nežádoucích účinků v tabulce

V následující tabulce je uvedena frekvence výskytu nežádoucích účinků hlášených v klinických
studiích a po uvedení přípravku na trh. Frekvence jsou definovány následovně: velmi časté
(≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100) a není známo (z dostupných
údajů nelze četnost určit). V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle
klesající závažnosti

Třídy orgánových
systémů
Velmi časté

Časté

Méně časté

Není známo
Poruchy krve a
lymfatického
systému
agranulocytóza(1)
Poruchy imunitního
systému
léková
hypersenzitivita(1)

léková reakce s
eozinofilií a
systémovými
příznaky (DRESS)
(1,2)
Psychiatrické
poruchy
deprese
stavy zmatenosti
insomnie(1)

agresivita(1)
agitovanost(1)
euforická nálada(1)
psychotická
porucha(1)
sebevražedný
pokus(1)
sebevražedné
představy(1)
halucinace(1)

Poruchy nervového
systému
závratě,
bolest hlavy
myoklonické
záchvaty(3)
ataxie
poruchy
rovnováhy a
paměti
kognitivní
poruchy
somnolence
třes
nystagmus
hypestezie
dysartrie
poruchy
pozornosti
parestezie
synkopa(2)
poruchy
koordinace
dyskineze

konvulze

Poruchy oka diplopie rozmazané vidění
Poruchy ucha a
labyrintu
vertigo
tinitus

Srdeční poruchy atrioventrikulární
blokáda(1,2)
bradykardie(1,2)
fibrilace síní(1,2)
flutter síní(1,2)
ventrikulární
tachyarytmie(1)
Gastrointestinální
poruchy
nauzea

zvracení
zácpa
flatulence
dyspepsie
sucho v ústech
průjem

Poruchy jater a
žlučových cest
abnormální
výsledky jaterních
testů(2)
zvýšené hodnoty
jaterních enzymů
(> 2x ULN)(1)

Poruchy kůže a
podkožní tkáně
pruritus
vyrážka(1)

angioedém(1)
kopřivka(1)

Stevens- Johnsonův
syndrom(1),
toxická epidermální
nekrolýza(1)
Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně
svalové křeče
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
porucha chůze
astenie
únava
podrážděnost
pocit opilosti

Poranění, otravy a
procedurální
komplikace
pád
lacerace kůže
pohmožděniny

(1)nežádoucí účinky hlášené po uvedení přípravku na trh
(2)viz Popis vybraných nežádoucích účinků
(3)hlášeno ve studiích PGTCS

Popis vybraných nežádoucích účinků

Užívání lakosamidu je spojeno s prodloužením PR intervalu v závislosti na dávce. Mohou se
vyskytnout nežádoucí účinky související s prodloužením PR intervalu (např. atrioventrikulární
blokáda, synkopa, bradykardie).
V klinických studiích přídatné terapie u pacientů s epilepsií je výskyt atrioventrikulární blokády
prvního stupně méně častý a dosahuje hodnot 0,7 % pro lakosamid 200 mg, 0,0 % pro lakosamid
400 mg, 0,5 % pro lakosamid 600 mg a 0,0 % pro placebo. V těchto studiích nebyl zaznamenán
výskyt AV blokády druhého nebo vyššího stupně. Po uvedení přípravku na trh však byly ve
spojení s léčbou lakosamidem hlášeny případy AV blokády druhého nebo třetího stupně. V
klinických studiích monoterapie porovnávající lakosamid s karbamazepinem CR byl rozsah
prodloužení PR intervalu u lakosamidu a karbamazepinu srovnatelný.
Frekvence výskytu synkopy hlášená ze souhrnných klinických studiích přídatné terapie je méně
častá a neliší se u pacientů s epilepsií (n=944), kterým byl podáván lakosamid (0,1 %) a pacientů
s epilepsií (n=364) s placebem (0,3 %). V klinických studiích monoterapie porovnávajících

lakosamid s karbamazepinem CR byla synkopa hlášena u 7/444 (1,6 %) pacientů s lakosamidem a
u 1/442 (0,2 %) pacientů s karbamazepinem CR.
Fibrilace síní nebo flutter nebyly hlášeny v krátkodobých klinických studiích, nicméně obojí bylo
hlášeno v otevřených studiích epilepsie a po uvedení přípravku na trh.

Abnormální výsledky laboratorních testů
V placebem kontrolovaných klinických studiích s lakosamidem u dospělých pacientů s
parciálními záchvaty, kteří užívali současně 1 až 3 antiepileptika, byly pozorovány abnormální
výsledky testů jaterních funkcí. U 0,7 % (7/935) pacientů léčených lakosamidem a u 0 % (0/356)
pacientů, kterým bylo podáváno placebo, se vyskytovalo zvýšení ALT na ≥3x ULN.

Multiorgánové hypersenzitivní reakce
U pacientů léčených některými antiepileptiky byly hlášeny multiorgánové hypersenzitivní reakce
(také známé jako léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky, DRESS). Tyto reakce se
projevují různě, obvykle se však projevují horečkou a vyrážkou a mohou být spojeny s
postižením různých orgánových systémů. Při podezření na multiorgánovou hypersenzitivní reakci
se má lakosamid vysadit.

Pediatrická populace

Bezpečnostní profil lakosamidu v placebem kontrolovaných (255 pacientů od 1 měsíce do méně
než 4 let a 343 pacientů od 4 let do méně než 17 let) a otevřených klinických studiích (pacientů ve věku od 1 měsíce do 18 let) u přídatné léčby u pediatrických pacientů s parciálními
záchvaty odpovídal bezpečnostnímu profilu u dospělých. Jelikož dostupné údaje o podávání
pediatrickým pacientům mladším 2 let jsou omezené, lakosamid není v této věkové skupině
indikován.
Dodatečnými nežádoucími účinky pozorovanými u pediatrické populace byly pyrexie,
nazofaryngitida, faryngitida, snížená chuť k jídlu, abnormální chování a letargie. Somnolence
byla hlášena častěji u pediatrické populace (≥ 1/10) než u dospělé populace (≥ 1/100 až < 1/10)..

Starší pacienti

Ve studii monoterapie srovnávající lakosamid s karbamazepinem CR se typy nežádoucích účinků
ve vztahu k lakosamidu u starších pacientů (≥65 let) jevily jako srovnatelné s těmi pozorovanými
u pacientů do 65 let. U starších pacientů byl však ve srovnání s mladšími dospělými
pacienty pozorován vyšší výskyt pádů, průjmu a třesu (rozdíl ≥5 %). Nejčastějším kardiálním
nežádoucím účinkem pozorovaným u starších pacientů ve srovnání s mladší populací byla AV
blokáda prvního stupně. To bylo hlášeno u lakosamidu ve 4,8 % (3/62) u starších pacientů v
porovnání s 1,6 % (6/382) u mladších dospělých pacientů. Četnost přerušení léčby v důsledku
nežádoucích účinků byla pozorovaná u lakosamidu v 21,0 % (13/62) u starších pacientů oproti
9,2 % (35/382) u mladších dospělých pacientů.
Tyto rozdíly mezi staršími a mladšími pacienty byly podobné těm, které byly pozorovány v
aktivní srovnávací skupině.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek