Arupsan Interakce
 
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. 
 
Eslikarbazepin-acetát  se  rozsáhle  přeměňuje  na  eslikarbazepin,  jenž  je  odbouráván  především 
glukuronidací. In vitro je eslikarbazepin slabým induktorem CYP3A4 a UDP-glukuronyltransferáz. In 
vivo vykazoval  eslikarbazepin indukční účinek na metabolismus léčivých přípravků, jejichž hlavním 
způsobem eliminace je  metabolizace prostřednictvím CYP3A4 (např. simvastatin). Proto může být 
zapotřebí zvýšení dávky léčivých přípravků, které jsou převážně metabolizovány CYP3A4, pokud jsou 
užívány současně  s  eslikarbazepin-acetátem. In  vivo může  mít  eslikarbazepin  indukční  účinek  na 
metabolismus léčivých přípravků, jejichž hlavním způsobem eliminace je konjugace pomocí UDP-
glukuronyltransferáz. Při zahájení nebo ukončení léčby přípravkem ARUPSANnebo změně dávky může 
dosažení nové úrovně enzymové aktivity trvat 2 až 3 týdny. Toto opoždění musí být vzato v úvahu, když 
je přípravek ARUPSAN podáván  bezprostředně  před  jinými  léčivými  přípravky,  jejichž  užívání 
společně s ním vyžaduje úpravu dávky, nebo společně s těmito léky. Eslikarbazepin má inhibiční účinek 
na CYP2C19. Současné podávání vysokých dávek eslikarbazepin-acetátu s léčivými přípravky, které 
jsou metabolizovány především CYP2C19 (např. fenytoin), tedy může způsobit interakce. 
 
Interakce s dalšími antiepileptiky 
 
Karbamazepin
Ve studii na zdravých subjektech mělo konkomitantní podávání eslikarbazepin-acetátu v dávce 800 mg 
jednou denně a karbamazepinu v dávce 400 mg dvakrát denně za následek snížení expozice aktivnímu 
metabolitu eslikarbazepinu průměrně o 32 %, jež bylo s nejvyšší pravděpodobností způsobeno indukcí 
glukuronidace. Nebyla zjištěna žádná změna v expozici karbamazepinu nebo jeho metabolitu epoxy-
karbamazepinu.  Na  základě  individuální  odpovědi  může  být  nutné  zvýšení  dávky eslikarbazepin-
acetátu, pokud se užívá současně s karbamazepinem. Výsledky ze studií u pacientů prokázaly, že 
konkomitantní  léčba  zvyšovala  riziko  následujících  nežádoucích  účinků:  diplopie, abnormální 
koordinace  a  závratě.  Nelze  vyloučit  riziko nárůstu  dalších  specifických  nežádoucích účinků 
způsobených současným podáváním karbamazepinu a eslikarbazepin-acetátu. 
 
Fenytoin
Ve studii na zdravých subjektech mělo konkomitantní podávání eslikarbazepin-acetátu v dávce 1 mg  jednou denně  a  fenytoinu  za  následek  snížení  expozice  aktivnímu  metabolitu eslikarbazepinu 
průměrně o 31–33 %, jež bylo s nejvyšší pravděpodobností způsobeno indukcí glukuronidace, a zvýšení 
expozice fenytoinu průměrně o 31–35 %, jež bylo s nejvyšší pravděpodobností způsobeno inhibicí 
CYP2C19. Na základě individuální odpovědi může být nutné zvýšení dávky eslikarbazepin-acetátu a 
snížení dávky fenytoinu. 
 
Lamotrigin
Hlavní  metabolickou  dráhou  eslikarbazepinu  i  lamotriginu  je  glukuronidace,  a  proto  lze  očekávat 
interakci. Studie u zdravých subjektů, jimž byl podáván eslikarbazepin-acetát v dávce 1 200 mg jednou 
denně, prokázala nepatrnou průměrnou farmakokinetickou interakci (expozice lamotriginu poklesla o 
15  %)  mezi  eslikarbazepin-acetátem a lamotriginem, a proto není nutná úprava dávky. V důsledku 
interindividuální variability však může být účinek u některých osob klinicky relevantní. 
 
Topiramát
Ve studii na zdravých subjektech bylo dokázáno, že konkomitantní podávání eslikarbazepin-acetátu v 
dávce  1  200  mg  jednou denně  a  topiramátu  nezpůsobilo  žádnou  významnou  změnu  v expozici 
eslikarbazepinu, ale způsobilo 18% pokles expozice topiramátu, který byl s nejvyšší pravděpodobností 
způsoben sníženou biologickou dostupností topiramátu. Není nutná úprava dávkování. 
 
Valproát a levetiracetam
Analýza  populační  farmakokinetiky  studií  fáze  III  u  dospělých  pacientů s epilepsií naznačila,  že 
konkomitantní podávání s valproátem nebo levetiracetamem neovlivňuje expozici eslikarbazepinu, ale 
nebylo to ověřeno klasickými studiemi interakcí. 
 
Oxkarbazepin
Konkomitantní  užívání  eslikarbazepin-acetátu  s  oxkarbazepinem  se  nedoporučuje,  protože  může 
vyvolat nadměrnou expozici aktivním metabolitům. 
 
Další léčivé přípravky 
 
Perorální kontraceptiva
Při podávání eslikarbazepin-acetátu v dávce 1 200 mg jednou denně ženám užívajícím kombinovanou 
perorální antikoncepci bylo doloženo průměrné snížení systémové expozice levonorgestrelu o 37 % a 
ethinylestradiolu o 42 %, jež bylo s nejvyšší pravděpodobností způsobeno indukcí CYP3A4. Ženy ve 
fertilním věku proto musejí během léčby přípravkem ARUPSAN používat odpovídající antikoncepci, a 
to až do konce aktuálního menstruačního cyklu po ukončení léčby (viz bod 4.6). 
 
Simvastatin
Studie na zdravých subjektech prokázala snížení systémové expozice simvastatinu průměrně o 50 % při 
konkomitantním podávání s eslikarbazepin-acetátem v dávce 800 mg jednou denně, jež bylo s nejvyšší 
pravděpodobností způsobeno indukcí CYP3A4. Může být zapotřebí zvýšení dávky simvastatinu, pokud 
je užíván současně s eslikarbazepin-acetátem. 
 
Rosuvastatin
Došlo k průměrnému poklesu systémové expozice o 36–39 % u zdravých subjektů při společném 
podávání s 1 200 mg eslikarbazepin-acetátu jednou denně. Mechanismus tohoto snížení není znám, ale 
mohl by být způsoben narušením aktivity transportéru pro rosuvastatin samotný nebo v kombinaci s 
indukcí jeho metabolismu. Protože vztah mezi expozicí a účinností léčiva je nejasný, doporučuje se 
sledovat odezvu na terapii (např. hladiny cholesterolu). 
 
Warfarin
Při současném podávání eslikarbazepin-acetátu v dávce 1 200 mg jednou denně s warfarinem bylo 
doloženo malé (23 %), avšak statisticky významné, snížení expozice S-warfarinu. Nebyl zjištěn žádný 
účinek  na  farmakokinetiku  R-warfarinu   ani   na   koagulaci.  V  důsledku  variability  interakce  u 
jednotlivých osob je nutné věnovat zvláštní pozornost monitorování INR během prvních týdnů po 
zahájení nebo ukončení konkomitantní léčby warfarinem a eslikarbazepin-acetátem. 
 
Digoxin
Studie zdravých subjektů neprokázala žádný účinek eslikarbazepin-acetátu v dávce 1 200 mg jednou 
denně na farmakokinetiku digoxinu, což svědčí o tom, že eslikarbazepin-acetát nemá vliv na transportér 
P-glykoprotein. 
 
Inhibitory monoaminooxidázy (IMAO)
Na  základě  strukturálního  vztahu  mezi  eslikarbazepin-acetátem  a  tricyklickými  antidepresivy  je 
teoreticky možná interakce mezi eslikarbazepin-acetátem a IMAO.