Atazanavir mylan Vedlejší a nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu

Bezpečnost atazanaviru v terapeutické kombinaci s jinými antiretrovirovými léky byla sledována u
806 dospělých pacientů, kteří dostávali atazanavir 400 mg jednou denně trvání 52 týdnů a maximální doba trvání 152 týdnůjednou denně
Nežádoucí účinky byly shodné mezi pacienty, kteří dostávali atazanavir 400 mg jednou denně a těch,
kteří dostávali atazanavir 300 mg s ritonavirem 100 mg jednou denně, kromě ikteru a zvýšení hladin
celkového bilirubinu, častěji hlášených u kombinace atazanavir plus ritonavir.

Mezi pacienty, kteří dostávali 400 mg atazanaviru jednou denně nebo 300 mg atazanaviru se mg ritonaviru jednou denně, byly, bez ohledu na závažnost, nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky,
u nichž se předpokládala aspoň možnou souvislost s léčebným režimem, obsahujícím atazanavir spolu
s jedním nebo více NRTI: nauzea 300 mg atazanaviru se 100 mg ritonaviru frekvence ikteru byla 19 %. Ve většině případů byl vznik
ikteru hlášen v průběhu několika dnů až několika měsíců od začátku léčby
Během postmarketingového sledování bylo u pacientů infikovaných HIV užívajících atazanavir
v kombinaci s ritonavirem nebo bez něj hlášeno chronické onemocnění ledvin. Rozsáhlá prospektivní
observační studie prokázala souvislost mezi zvýšenou incidencí chronického onemocnění ledvin a
kumulativní expozicí léčebnému režimu obsahujícímu atazanavir/ritonavir u pacientů infikovaných
HIV s iniciálně normální eGFR. Tato souvislost byla pozorována nezávisle na expozici tenofovir
disoproxilu. Pravidelné monitorování renálních funkcí pacientů se má provádět po celou dobu trvání
léčby
Tabulkový přehled nežádoucích účinků

Zhodnocení nežádoucích účinků u atazanaviru vychází z bezpečnostních údajů z klinických studií a
postmarketingových zkušeností. Četnost výskytu nežádoucích účinků, uvedených níže, je definována
následovně: velmi časté vzácné účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Poruchy imunitního systému:Poruchy metabolizmu a výživy:hmotnosti, anorexie, zvýšená chuť k jídlu
Psychiatrické poruchy:poruchy spánku, abnormální sny
Poruchy nervového systému: méně časté: periferní neuropatie, synkopa, amnézie,
závratě, somnolencePoruchy oka: þDVWpSrdeční poruchy: PpQ
Y]iFQpCévní poruchy: méně časté: hypertenze 
Respirační, hrudní a mediastinální
poruchy:
méně časté: dyspnoe 
Gastrointestinální poruchy: časté: zvracení, průjem, bolest břicha, nauzea, dyspepsie; 
méně časté: pankreatitida, gastritida, abdominální
distenze, aftózní stomatitida, flatulencePoruchy jater a žlučových cest: þDVWpPpQ
vzácné: hepatosplenomegalie, cholecystitidaPoruchy kůže a podkožní tkáně:

časté: exantém;
méně časté: erythema multiformea,b, toxické kožní
exantémya,b, léková vyrážka s eosinofilií a systémovými
projevy pruritus;
vzácné: Stevens-Johnsonův syndroma,b, vezikobulózní
vyrážka, ekzém, vazodilatace
Poruchy svalové a kosterní soustavy a
pojivové tkáně:
PpQ
vzácné: myopatie
Poruchy ledvin a močových cest: méně časté: nefrolitiázaa, hematurie, proteinurie,
polakisurie; intersticiální nefritida, chronické
onemocnění ledvina;
vzácné: bolesti ledvin
Poruchy reprodukčního systému a prsu: méně časté: gynekomastie 
Celkové poruchy a reakce v místě
aplikace:
časté: únava;
méně časté: bolest na hrudníku, malátnost, pyrexie,
astenie;
vzácné: poruchy chůze 
statistických výpočtů založených na celkovém počtu pacientů vystavených atazanaviru v randomizovaných kontrolovaných a
jiných dostupných klinických studiích b Pro bližší informace viz bod c. Popis vybraných nežádoucích účinků.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní
infekce. Byl také hlášen výskyt autoimunitních onemocnění autoimunitní hepatitidaobjevit mnoho měsíců po zahájení léčby
Byly hlášeny případy osteonekrózy, a to především u pacientů s obecně známými rizikovými faktory,
s pokročilým onemocněním HIV nebo při dlouhodobé expozici kombinované antiretrovirové terapii

Metabolické parametry
Během antiretrovirové léčby může dojít ke zvyšování tělesné hmotnosti a hladiny lipidů a glukózy
v krvi
Exantém a s ním spojené syndromy
Vyrážky jsou obvykle mírné až středně závažné makulopapulární kožní exantémy, které se objevují
během prvních 3 týdnů od zahájení terapie atazanavirem.

Při používání atazanaviru byly hlášeny Stevens-Johnsonův syndrom toxické kožní exantémy a léková vyrážka s eosinofilií a systémovými projevy
Laboratorní abnormality
Nejčastěji se vyskytujícími laboratorními abnormalitami u pacientů léčených kombinací atazanaviru
s jedním nebo více NRTI byly zvýšení celkového bilirubinu vyskytující se převážně jako zvýšení
nepřímého [nekonjugovaného] bilirubinu 3. nebo 4. stupně bylo pozorováno u 37% léčených atazanaviru 300 mg jednou denně se 100 mg ritonaviru jednou denně po střední dobu týdnů byly hladiny celkového bilirubinu zvýšeny na 3.- 4. stupeň. U dosud neléčených pacientů, kteří
dostávali atazanavir 300 mg jednou denně se 100 mg ritonaviru jednou denně po medián doby
96 týdnů, 48 % pacientů mělo hladiny celkového bilirubinu zvýšeny na 3.-4. stupeň
Jiné klinicky významné laboratorní abnormality léčených kombinací obsahující atazanavir s jedním nebo více NRTI zahrnovaly: zvýšení kreatinkinázy
oxaloacetát-transaminázy
U 2 % pacientů, léčených atazanavirem došlo k současnému zvýšení ALT/AST 3-4 stupně a zvýšení
celkového bilirubinu 3 - 4 stupně.

Pediatrická populace

V klinické studii AI424-020 u pediatrických pacientů ve věku od 3 měsíců až do < 18 let, kteří užívali
buď perorální prášek či tobolky, byla průměrná doba léčby atazanavirem 115 týdnů. Bezpečnostní
profil v této studii byl celkově srovnatelný s tím, který byl pozorován u dospělých. U pediatrických
pacientů byl hlášen asymptomatický první stupeň bloku. Nejčastěji hlášenou laboratorní abnormalitou u pediatrických pacientů užívajících atazanavir
bylo zvýšení celkového bilirubinu 45% pacientů.

V klinických studiích AI424-397 a AI424-451, u pediatrických pacientů od 3 měsíců do méně než let věku, byla průměrná doba léčby atazanavirem perorální prášek 80 týdnů. Nebyla hlášena žádná
úmrtí. Bezpečnostní profil v těchto studiích byl celkově srovnatelný s předchozími studiemi u
pediatrických a dospělých pacientů. Nejčastěji hlášenými laboratorními abnormalitami u pediatrických
pacientů užívajících atazanavir perorální prášek bylo zvýšení hladiny celkového bilirubinu 2,6násobek ULN, stupeň 3-4, 16%nepankreatického původu. Zvýšení hladin ALT v těchto studiích bylo častěji hlášeno u pediatrických
pacientů než u dospělých.

Další zvláštní populace

Pacienti současně infikovaní virem hepatitidy B a hepatitidy C
Mezi 1 151 pacienty léčenými atazanavirem 400 mg jednou denně bylo 177 pacientů současně
infikováno chronickou hepatitidou B nebo C a mezi 655 pacienty, kterým bylo podáváno 300 mg
atazanaviru se 100 mg ritonaviru jednou denně, bylo infikováno chronickou hepatitidou B nebo C
97 pacientů. U takto infikovaných pacientů byla pravděpodobnost zvýšení jaterních aminotransferáz
oproti normálu vyšší než u těch bez hepatitidy. Nebyly pozorovány žádné rozdíly v četnosti zvýšení
bilirubinu mezi těmito pacienty a pacienty bez virové hepatitidy. Frekvence léčbou vyvolané
chronické virové hepatitidy nebo elevace aminotransferáz u takto infikovaných pacientů byla
srovnatelná mezi režimy s atazanavirem a s komparátorem
Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.