Bisoprolol medreg Interakce
 
Kombinace, které se nedoporučují 
Platí pouze pro chronické srdeční selhání
Antiarytmika třídy I (např. chinidin, disopyramid, lidokain, fenytoin, flekainid, propafenon): účinek na 
dobu atrioventrikulárního převodu může být potenciovaný a může se zvýšit negativně inotropní 
účinek.  
 
Platí pro všechny indikace
Antagonisté kalcia typu verapamilu a v menší míře typu diltiazemu: negativní ovlivnění kontraktility a 
atrioventrikulárního převodu. Intravenózní podání verapamilu u pacientů léčených pomocí 
betablokátoru může vést k hluboké hypotenzi a AV bloku. 
 
Centrálně působící antihypertenziva jako je klonidin a další (např. methyldopa, moxonidin, 
rilmenidin): současné užívání centrálně působících antihypertenziv může zhoršit srdeční selhání 
snížením centrálního tonu sympatiku (snížení tepové frekvence a srdečního výdeje, vazodilatace). 
Náhlé vysazení, zejména předchází-li před přerušením aplikace beta-sympatolytik, může zvýšit riziko 
„rebound“ hypertenze.  
 
Kombinace, u kterých je nutná opatrnost  
Hypertenze/angina pectoris 
Antiarytmika třídy I (např. chinidin, disopyramid, lidokain, fenytoin, flekainid, propafenon): účinek na 
dobu atrioventrikulárního převodu může být potenciovaný a může se zvýšit negativně inotropní 
účinek. 
 
Všechny indikace
Antagonisté kalcia dihydropyridinového typu felodopin a amlodipin: současné podávání může zvýšit 
riziko hypotenze a nelze vyloučit zvýšení rizika dalšího zhoršení funkce komory jako pumpy u 
pacientů se srdečním selháním. 
 
Antiarytmika třídy III (např. amiodaron): účinek na dobu atrioventrikulárního převodu může být 
potenciovaný. 
 
Topické beta-blokátory (např. oční kapky k léčbě glaukomu) mohou mít aditivní systémové účinky 
bisoprolol-fumarátu. 
 
 
Parasympatomimetika: Současné podávání může zvýšit dobu atrioventrikulárního převodu a riziko 
bradykardie. 
 
Inzulin a perorální antidiabetika: zvýšení hypoglykemického účinku. Blokáda beta-adrenoreceptorů 
může maskovat příznaky hypoglykémie. 
 
Anestetika: oslabení reflexní tachykardie a zvýšení rizika hypotenze (pro další informace o celkové 
anestézii viz také bod 4.4). 
 
Digitalisové glykosidy: snížení tepové frekvence, prodloužení doby atrioventrikulárního převodu.  
 
Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID): NSAID mohou snižovat hypotenzní účinek bisoprolol-
fumarátu. 
 
Beta-sympatomimetika (např. isoprenalin, dobutamin): kombinace s bisoprolol-fumarátem může 
snižovat účinek obou látek. 
 
Sympatomimetika aktivující jak adrenergní beta-receptory, tak i alfa-receptory (např. noradrenalin, 
adrenalin): Kombinace s bisoprolol-fumarátem může demaskovat vazokonstrikční účinky těchto látek, 
zprostředkované adrenergními alfa-receptory, a vyvolat zvýšení krevního tlaku a exacerbaci 
intermitentní klaudikace. Má se za to, že tyto interakce jsou pravděpodobnější při použití 
neselektivních beta-blokátorů. 
 
Současné použití s antihypertenzivy stejně jako s jinými léčivými přípravky, které mohou snížit krevní 
tlak (např. s tricyklickými antidepresivy, barbituráty, fenothiaziny) může zvýšit riziko vzniku 
hypotenze. 
 
Kombinace, které je třeba vzít v úvahu 
Meflochin: zvýšené riziko bradykardie. 
 
Inhibitory monoaminooxidázy (kromě inhibitorů MAO-B): zvýšený hypotenzivní účinek beta-
blokátorů, ale také zvýšené riziko hypertenzní krize.