Deltyba Farmakodynamické vlastnosti
 
Farmakoterapeutická skupina: Antimykobakteriální léčiva, léčiva k terapii tuberkulózy, ATC kód: 
J04AK06. 
 
Mechanismus účinku 
Farmakologický mechanismus účinku delamanidu zahrnuje inhibici syntézy součástí mykobakteriální 
buněčné stěny, kyseliny methoxymykolové a ketomykolové. Identifikované metabolity delamanidu 
nevykazovaly antimykobakteriální aktivitu. 
 
Účinek proti specifickým patogenům 
 
Delamanid nevykazuje in vitro aktivitu proti jiným bakteriálním druhům než mykobakteriím. 
 
Rezistence 
Předpokládaným mechanismem rezistence mykobakterií k delamanidu je mutace jednoho z 5 genů 
kódujících koenzym F420. Četnost spontánní rezistence mykobakterií k delamanidu in vitro je 
podobná jako četnost rezistence k isoniazidu a vyšší než četnost rezistence k rifampicinu. Bylo 
zjištěno, že během léčby dochází k výskytu rezistence k delamanidu nevykazuje zkříženou rezistenci s žádným z aktuálně používaných antituberkulotik s výjimkou 
pretomanidu. Studie in vitro prokázaly zkříženou rezistenci s pretomanidem. Pravděpodobným 
důvodem je stejná cesta aktivace obou přípravků. 
 
Interpretační kritéria pro testy citlivosti 
Pokud je k testování citlivosti na léčiva použito agarové médium 7H11, doporučené epidemiologické 
hraniční hodnoty ECOFF:                            0,016 mg/l 
Klinické hraniční hodnoty: S ≤ 0,016 mg/l; R > 0,016 mg/l 
S = senzitivní; R = rezistentní 
Údaje z klinických hodnocení 
 
Léčba MDR-TB delamanidem byla ověřována ve dvou dvojitě zaslepených a placebem 
kontrolovaných klinických studiích. Analýzy konverze kultury sputa byly provedeny u populace 
v modifikovaném záměru léčby, což byli pacienti s pozitivním kultivačním nálezem při zahájení 
léčby, přičemž izolát byl rezistentní k isoniazidu a rifampicinu, tj. jednalo se o multirezistentní 
tuberkulózu. 
 
V první klinické studii randomizovaných k užívání delamanidu v dávce 100 mg dvakrát denně + OBR a u 37/125 pacientů užívajících placebo + OBR tuberculosis po 2 měsících, přičemž tato situace vydrží další měsícrandomizované k užívání 100 mg delamanidu dvakrát denně byla zjištěna rychlejší konverze než u 
skupiny užívající placebo + OBR  
V druhé klinické studii doplněk k OBR po 2 měsíce a následně pak po 4 měsíce 200 mg jednou denně. Medián doby do 
konverze činil 51 dní u delamanidu + OBR a 57 dní u placeba + OBR použit sekvenčně sumační Gehan-Wilcoxonův test upravený stratifikovanou Peto-Peto modifikacíPodíl pacientů dosahujících kultivační konverze sputa Kultury, u nichž při hodnocení konverze chyběly údaje, byly v primární analýze považovány za 
pozitivní. Byly provedeny dvě analýzy citlivosti – nahrazení chybějících údajů poslední dostupnou 
hodnotou negativní, musely být negativní i předcházející a následné kultivace, jinak byl výsledek považován za 
pozitivní 
Rezistence k delamanidu 204 a 2 z 511 pacientů ve studii č. 213 objevila také u 4 z 341 pacientů č. 213. Tito čtyři pacienti kromě delamanidu dostávali pouze dva další léčivé přípravky. 
 
Pediatrická populace 
Farmakokinetika, bezpečnost a účinnost delamanidu v kombinaci se základním režimem posuzovány v klinických hodnoceních 242-12 -232 s mediánem věku 4,55 roku byly ženy. 
Pediatričtí pacienti byli rozděleni do čtyř skupin: 
Skupina 1: 12 až 17 let 19,5 kg, ve skupinách 1, 2, 3 a 4 byla 38,4;resp. 25,1; 14,8; resp. 10,3 kg. 
 
Pacienti měli potvrzenou nebo pravděpodobnou infekci MDR-TB a podstupovali 26týdenní léčbu 
delamanidem + OBR, po čemž následoval pouze OBR skupině 1 a 2 dostávali potahované tablety. Dávka delamanidu ve skupině 1 činila 100 mg dvakrát 
denně, ve skupině 2 pak 50 mg dvakrát denně. Tyto podávané dávky byly vyšší než aktuálně 
doporučená pediatrická dávka stanovená podle tělesné hmotnosti. Pacienti ve skupině 3 a 4 dostávali 
dispergovatelné tablety. Tato pediatrická formulace není bioekvivalentní potahovaným tabletám. Ve 
skupině 3 byla podávána dávka 25 mg dvakrát denně, ve skupině 4 pak 10 mg dvakrát denně až 5 mg 
jednou denně podle tělesné hmotnosti. Tyto dávky podávané skupině 4 byly nižší než aktuálně 
doporučená pediatrická dávka stanovená podle tělesné hmotnosti. 
Farmakokinetická analýza populace byla provedena na základě údajů ze dvou pediatrických studií 
s cílem stanovit dávky pro pediatrické subjekty, které by zajistily expozici delamanidu obdobnou 
hodnotám pozorovaným u dospělých s MDR-TB. Údaje od dětí s tělesnou hmotností pod 10 kg byly 
příliš omezené, než aby bylo možno stanovit dávky pro tuto populaci. 
 
Tento léčivý přípravek byl registrován postupem tzv. podmínečného schválení. Znamená to, že jsou 
očekávány další důkazy o jeho přínosech. 
Evropská agentura pro léčivé přípravky nejméně jednou za rok vyhodnotí nové informace o tomto 
léčivém přípravku a tento souhrn údajů o přípravku bude podle potřeby aktualizován.